EK nyní nechce další hospodářské stimuly, trvalý společný dluh ale nevylučuje

Volání některých zemí Evropské unie po dalším společném stimulu pro ekonomiky zasažené koronavirovou krizí je předčasné. Prohlásila to dnes místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, podle které se nyní musí unie zaměřit na úspěšné využití schváleného fondu obnovy. Část eurokomisařů přitom nezastírá, že balík o objemu 750 miliard eur (přes 19 bilionů korun) může být prvním krokem k trvalému společnému dluhu.

Komise chce první peníze získané bezprecedentní společnou půjčkou rozdělovat mezi členské země od léta. Již nyní však politici některých států v čele s Francií volají po tom, aby vzhledem k očekávaným dopadům pandemie připravil Brusel nový balík stimulů. Parametry výchozího fondu dohodli lídři členských zemí loni v létě po první vlně covidové nákazy, dopady druhé zimní vlny byly však podle zastánců dalšího přísunu peněz do ekonomiky minimálně stejně vážné. Například francouzský ministr pro evropské záležitosti Clement Beaune o víkendu prohlásil, že EU potřebuje další veřejné investice kvůli tomu, aby nezaostala za Spojenými státy. Americký prezident Joe Biden chce do hospodářství kvůli pandemii nalít nevídané čtyři biliony dolarů (84 bilionů korun).

"Přijde mi trochu bizarní mluvit o novém stimulačním plánu, o němž nevíme, zda ho potřebujeme, a zároveň toho máme ještě hodně udělat," řekla dnes Vestagerová francouzskému listu Les Echos. Narážela na stále neúplný seznam zemí, které učinily všechny kroky potřebné ke spuštění fondu. Národní plány obnovy, na jejichž základě bude unijní exekutiva peníze rozdělovat, dosud dostala komise od 17 zemí včetně všech největších ekonomik. Česko mezi nimi jako jediná země visegrádské čtyřky není, česká vláda plán na využití 172 miliard korun z fondu schválila dnes.

Ačkoli s rychlým zaváděním dalších podpůrných kroků komise nepočítá, v delším horizontu není podle některých komisařů vyloučeno opakované využití společného dluhu. Tuto myšlenku vedle Francie dlouhodobě podporují zejména jihoevropské státy, proti jsou naopak zejména Nizozemsko, Rakousko či skandinávské země.

"Čím úspěšnější budeme v převádění tohoto fondu do praxe, tím větší bude prostor pro diskuse o zavedení stálého nástroje, zřejmě podobného charakteru," řekl minulý týden europoslancům místopředseda EK Valdis Dombrovskis. Podobně se vyjádřil i eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni, podle něhož bude klíčové, zda se státy EU shodnou na zavedení nových daní a poplatků, jimiž chce Brusel společný dluh do poloviny století splácet.

Předběžné diskuse mezi lídry ukázaly, že mají rozdílné názory například na zavádění zvláštní firemní daně, uhlíkového cla či zavádění emisních povolenek pro nová odvětví. Na rozdíl od Česka a dalších států několik zemí navíc zatím neschválilo zvýšení svých záruk za unijní rozpočet, bez něhož si komise nemůže peníze na fond obnovy za nejvýhodnějších podmínek vypůjčit.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• EK navrhla uvolnit rozpočtová pravidla EU, pomůže to zemím bloku
  Evropská komise dnes členským zemím bloku navrhla uvolnit rozpočtová pravidla Evropské unie, což vládám umožní snáze se vyrovnat s dopady koronavirové krize na jejich hospodářství. Oznámila to večer předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž tak Brusel vůbec poprvé využívá nouzovou klauzuli fiskálního Paktu stability a růstu. Státy EU komise vyzvala, aby její nynější návrh podpořily co nejdříve.
• EK navrhla využití rezervních fondů pro případ neřízeného brexitu
  Podnikatelé a zemědělci ze zemí Evropské unie v případě britského odchodu z evropského bloku bez dohody budou moci využívat pomoc z rezervních evropských fondů. Rozhodla o tom dnes Evropská komise v rámci dalšího balíčku svých doporučení pro případ neuspořádaného odchodu Británie z Evropské unie. Podle mluvčí komise Brusel bez ohledu na vývoj v britském parlamentu nemění pozici vůči brexitu, čeká na návrhy z Londýna a připravuje se na variantu neřízeného rozchodu.
• EK navrhne příští rok, jak změnit smlouvy EU
  K opatrnosti při změnách smluv Evropské unie kvůli řešení dluhové krize v eurozóně vyzval dnes předseda...
• EK navrhne revizi zdanění energií, chce zdanit znečisťující letecké palivo
  Evropská komise vypracovala návrh minimálního zdanění znečisťujících leteckých paliv, informovala včera s odvoláním na dotyčný dokument agentura Reuters. Plán zapadá do klimatické strategie sedmadvacítky. Komise se chystá 14. července předložit revizi zdanění energií. Chce zdanit letecké palivo, které se dosud zdanění vyhýbá. Komise se k návrhu, který se před zveřejněním může ještě změnit, odmítla vyjádřit. Klimatickým cílem EU je snížit skleníkové plyny do roku 2030 ve srovnání se stavem v roce 1990 o 55 procent.
• EK nebude pokutovat členské země
  Evropská komise (EK) nebude pokutovat členské země, například Itálii a Francii, které v letošním roce...
• EK nebyla při záchraně zemí konzistentní
  Způsob, jakým Evropská komise prováděla záchranné programy pro členské státy zasažené finanční krizí byl...
• EK nechala odhad letošního růstu beze změn, příští rok zpomalí
  Ekonomika Evropské unie letos poroste shodně s dosavadními odhady o 1,4 procenta. Růst hospodářství zemí eurozóny však bude proti minulé předpovědi slabší o desetinu bodu a dosáhne 1,1 procenta. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK).
• EK nenavrhne zmrazit Portugalsku a Španělsku peníze z fondů
  Evropská komise nenavrhne, aby byla Španělsku a Portugalsku na příští rok zmrazena část peněz...
• EK není spokojena s řeckým plánem reforem
  Evropská komise (EK) není spokojena s nejnovějším plánem reforem, který jí předložilo Řecko a který má...
• EK nevyloučila soudní řízení vůči Německu kvůli ECB
  Evropská komise by případně mohla zahájit soudní řízení vůči Německu kvůli rozhodnutí jeho ústavního soudu o nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení Evropské komise.
• EK: Obnova hospodářství začala snižovat nezaměstnanost v EU
  Ekonomická obnova už začala ve většině členských zemí Evropské unie přispívat ke snižování nezaměstnanosti, která je ale stále vyšší než v době před hospodářskou krizí. Uvedla to Evropská komise (EK) na základě dnes předložených analýz hospodářské situace 27 z 28 členských zemí bloku. Finanční sektory v některých zemích EU ale ohrožují velké počty nesplácených úvěrů.
• EK odmítla plán rozpočtu Itálie
  Evropská komise (EK) odmítla plán italské vlády na podobu rozpočtu na rok 2019 a dala Římu tři týdny, aby předložil návrh nový. Ve Štrasburku to dnes novinářům řekl místopředseda Evropské komise pro euro, sociální dialog, finanční stabilitu a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis. Odmítavý pohled komise na plán rozpočtu se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) při vysokém zadlužení země nezměnilo podle něj ani pondělní vysvětlení italské vlády.
• EK oficiálně navrhla zdanění finančních transakcí
  Evropská komise dns oficiálně navrhla zavedení daně z finančních transakcí v 11 členských zemích Evropské unie. Daň, jejímž prostřednictvím se mají banky podílet na nákladech souvisejících s finanční krizí, by měla vynést až 35 miliard eur ročně.
• Ekonom: ČR žádný rozpočet nemá, odklad predikce je nezodpovědný
  Česká republika podle ekonoma Mojmíra Hampla v současné době žádný rozpočet nemá. To, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden, je nezodpovědné, řekl včera v pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB). Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. Ministryně také uvedla, že vláda do konce roku neplánuje žádná plošná opatření k zamezení šíření koronaviru a že ta současná plošná nejsou.
• Ekonom: Dluh Itálie není udržitelný, musí se restrukturalizovat
  Dluh Itálie není dlouhodobě udržitelný a nakonec bude vyžadovat restrukturalizaci. Agentuře Reuters to dnes řekl ekonom Azad Zangana z investiční společnosti Schroders. Itálie patří k zemím, které jsou nejvíce zasažené koronavirovou krizí a v letošním roce bude nucena výrazně zvýšit zadlužení.
• Ekonom ECB varuje trhy, aby příští dva roky nepočítaly se snižováním sazeb
  Hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane varuje trhy, aby příští dva roky nepočítaly se snižováním sazeb. Informuje o tom server CNBC. ECB v červnu zvedla základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Sazby zvedá od července 2022, protože se snaží snížit rekordně vysokou inflaci v eurozóně.
• Ekonom ECB: Zpřísnění měnové politiky by v současnosti bylo kontraproduktivní
  Zpřísňování měnové politiky v eurozóně s cílem zmírnit inflaci by v současnosti bylo kontraproduktivní. Uvedl to dnes hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane. Za nynějším zrychlením růstu cen podle něj stojí dočasné faktory, zatímco základní inflační tlaky stále zůstávají slabé, napsala agentura Reuters.
• Ekonom: Globální ekonomika se posunula od liberalismu k větším státním zásahům
  Globální ekonomika se za posledních deset let výrazně posunula od liberalismu k větším státním zásahům ze strany vlád i centrálních bank. Podíl na tom mají protekcionistické a populistické vlády, tisk peněz, demografické proměny nebo příchod válek, řekl na investiční konferenci Vyšehradské fórum ekonom investičního fondu Bohemian Empire Štěpán Pírko.
• Ekonom Hampl: ČR si po roce 2019 málo uvědomila, jak se svět změnil
  Česká republika si po roce 2019, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, dostatečně neuvědomila, jak moc se svět změnil a jaké je potřeba mít priority v oblasti veřejných investic. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice v Praze to řekl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oproti ostatním zemím regionu podle něj ale minimálně, co se fiskální politiky týče, může ČR říci, že "vybírá zatáčku".
• Ekonom Havránek: ČNB sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025
  Česká národní banka (ČNB) sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek v komentáři pro ČTK.