Ekonom ECB: Zpřísnění měnové politiky by v současnosti bylo kontraproduktivní

Zpřísňování měnové politiky v eurozóně s cílem zmírnit inflaci by v současnosti bylo kontraproduktivní. Uvedl to dnes hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane. Za nynějším zrychlením růstu cen podle něj stojí dočasné faktory, zatímco základní inflační tlaky stále zůstávají slabé, napsala agentura Reuters.

"Náhlé zpřísnění měnové politiky v této době by nesnížilo současnou vysokou úroveň inflace, ale vedlo by ke zpomalení ekonomiky a snížení zaměstnanosti v několika příštích letech. Snížilo by tak inflační tlaky ve středně dlouhém období," uvedl Lane. "Vzhledem k našemu předpokladu, že inflace se ve středně dlouhém období bude držet pod naším dvouprocentním cílem, by v současné situaci bylo kontraproduktivní zpřísňovat měnovou politiku," dodal.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,1 procenta ze zářijových 3,4 procenta. Za růstem inflace stálo zejména prudké zdražování energií. Spotřebitelské ceny po celém světě navíc v poslední době tlačí vzhůru výpadky v dodavatelských řetězcích.

"Domníváme se, že v příštím roce výpadky poleví a ceny energií klesnou, nebo se stabilizují," uvedl Lane v rozhovoru se španělským listem El País. "Nynější období je z hlediska inflace velmi neobvyklé a přechodné," dodal.

ECB koncem minulého měsíce v souladu s očekáváním ponechala svou měnovou politiku beze změny. Základní úroková sazba ECB tak zůstává na rekordním minimu nula procent, na kterém se drží již od března 2016.

Česká národní banka (ČNB) v letošním roce úrokové sazby kvůli rostoucí inflaci několikrát zvýšila. Minulý týden přikročila ke zvýšení základní sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. To představuje nejvýraznější nárůst od roku 1997.

Zdroj: Reuters, ČTK, El País, ECB

Čtěte více

• EK nenavrhne zmrazit Portugalsku a Španělsku peníze z fondů
  Evropská komise nenavrhne, aby byla Španělsku a Portugalsku na příští rok zmrazena část peněz...
• EK není spokojena s řeckým plánem reforem
  Evropská komise (EK) není spokojena s nejnovějším plánem reforem, který jí předložilo Řecko a který má...
• EK nevyloučila soudní řízení vůči Německu kvůli ECB
  Evropská komise by případně mohla zahájit soudní řízení vůči Německu kvůli rozhodnutí jeho ústavního soudu o nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení Evropské komise.
• EK nyní nechce další hospodářské stimuly, trvalý společný dluh ale nevylučuje
  Volání některých zemí Evropské unie po dalším společném stimulu pro ekonomiky zasažené koronavirovou krizí je předčasné. Prohlásila to dnes místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, podle které se nyní musí unie zaměřit na úspěšné využití schváleného fondu obnovy. Část eurokomisařů přitom nezastírá, že balík o objemu 750 miliard eur (přes 19 bilionů korun) může být prvním krokem k trvalému společnému dluhu.
• EK: Obnova hospodářství začala snižovat nezaměstnanost v EU
  Ekonomická obnova už začala ve většině členských zemí Evropské unie přispívat ke snižování nezaměstnanosti, která je ale stále vyšší než v době před hospodářskou krizí. Uvedla to Evropská komise (EK) na základě dnes předložených analýz hospodářské situace 27 z 28 členských zemí bloku. Finanční sektory v některých zemích EU ale ohrožují velké počty nesplácených úvěrů.
• EK odmítla plán rozpočtu Itálie
  Evropská komise (EK) odmítla plán italské vlády na podobu rozpočtu na rok 2019 a dala Římu tři týdny, aby předložil návrh nový. Ve Štrasburku to dnes novinářům řekl místopředseda Evropské komise pro euro, sociální dialog, finanční stabilitu a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis. Odmítavý pohled komise na plán rozpočtu se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) při vysokém zadlužení země nezměnilo podle něj ani pondělní vysvětlení italské vlády.
• EK oficiálně navrhla zdanění finančních transakcí
  Evropská komise dns oficiálně navrhla zavedení daně z finančních transakcí v 11 členských zemích Evropské unie. Daň, jejímž prostřednictvím se mají banky podílet na nákladech souvisejících s finanční krizí, by měla vynést až 35 miliard eur ročně.
• Ekonom: ČR žádný rozpočet nemá, odklad predikce je nezodpovědný
  Česká republika podle ekonoma Mojmíra Hampla v současné době žádný rozpočet nemá. To, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden, je nezodpovědné, řekl včera v pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB). Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. Ministryně také uvedla, že vláda do konce roku neplánuje žádná plošná opatření k zamezení šíření koronaviru a že ta současná plošná nejsou.
• Ekonom: Dluh Itálie není udržitelný, musí se restrukturalizovat
  Dluh Itálie není dlouhodobě udržitelný a nakonec bude vyžadovat restrukturalizaci. Agentuře Reuters to dnes řekl ekonom Azad Zangana z investiční společnosti Schroders. Itálie patří k zemím, které jsou nejvíce zasažené koronavirovou krizí a v letošním roce bude nucena výrazně zvýšit zadlužení.
• Ekonom ECB varuje trhy, aby příští dva roky nepočítaly se snižováním sazeb
  Hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane varuje trhy, aby příští dva roky nepočítaly se snižováním sazeb. Informuje o tom server CNBC. ECB v červnu zvedla základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Sazby zvedá od července 2022, protože se snaží snížit rekordně vysokou inflaci v eurozóně.
• Ekonom: Globální ekonomika se posunula od liberalismu k větším státním zásahům
  Globální ekonomika se za posledních deset let výrazně posunula od liberalismu k větším státním zásahům ze strany vlád i centrálních bank. Podíl na tom mají protekcionistické a populistické vlády, tisk peněz, demografické proměny nebo příchod válek, řekl na investiční konferenci Vyšehradské fórum ekonom investičního fondu Bohemian Empire Štěpán Pírko.
• Ekonom Hampl: ČR si po roce 2019 málo uvědomila, jak se svět změnil
  Česká republika si po roce 2019, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, dostatečně neuvědomila, jak moc se svět změnil a jaké je potřeba mít priority v oblasti veřejných investic. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice v Praze to řekl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oproti ostatním zemím regionu podle něj ale minimálně, co se fiskální politiky týče, může ČR říci, že "vybírá zatáčku".
• Ekonom Havránek: ČNB sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025
  Česká národní banka (ČNB) sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek v komentáři pro ČTK.
• Ekonomice eurozóny podle španělské centrální banky nehrozí recese
  Eurozóně ani Španělsku v současnosti podle ekonomických modelů nehrozí žádná hospodářská recese. V rozhovoru s listem El País to řekl guvernér španělské centrální banky Pablo Hernández de Cos. Poukázal však na hrozby pro ekonomický růst, například na připravovaný odchod Británie z Evropské unie.
• Ekonomice se nedaří vrátit na úroveň před pandemií, shodují se analytici
  České ekonomice se stále nedaří vrátit na úroveň před pandemií covidu-19. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení zpřesněných údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí. Český statistický úřad (ČSÚ) korigoval předchozí data směrem dolů, HDP podle něj mezičtvrtletně stagnoval a meziročně klesl o 0,6 procenta. Analytici předpokládají, že ve druhé polovině roku přijde mírné oživení, za celý rok by tak Česko mohlo zaznamenat mírný hospodářský růst.
• Ekonomická aktivita v eurozóně se dál propadá
  Propad ekonomické aktivity v eurozóně se během října prohloubil. Ukázal to souhrnný index nákupních manažerů...
• Ekonomická aktivita v eurozóně se po koronaviru vrátila k růstu
  Ekonomická aktivita v eurozóně se tento měsíc vrátila k růstu, který je silnější, než se čekalo. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnila organizace IHS Markit. Aktivita byla na jaře v útlumu kvůli opatřením proti šíření nového koronaviru, což si vyžádalo rozsáhlá omezení. Poklesu aktivity se v červenci těsně vyhnulo i Německo.
• Ekonomická aktivita v eurozóně se v březnu vrátila k růstu
  Ekonomická aktivita v eurozóně se v březnu nečekaně vrátila k růstu. Zvýšená produkce továren, které vyrábějí nejrychlejším tempem za 23 let, vykompenzovala pokračující zpomalení v dominantním sektoru služeb. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky dnes zveřejnila organizace IHS Markit.
• Ekonomická aktivita v eurozóně zpomalila pokles
  Ekonomická aktivita v zemích eurozóny v červnu zpomalila pokles a v druhé polovině roku by se mohla...
• Ekonomická aktivita v eurozóně zpomaluje
  Ekonomická aktivita v eurozóně zaznamenala v listopadu nečekané zpomalení růstu. Podle dnešních...