Kde hledat ten správný fundament?

Tradeři, kteří staví svou obchodní strategii na fundamentální analýze, potřebují pracovat s daty z reálné ekonomiky. Ta je ale někdy obtížné na internetu vůbec najít, natož exportovat do excelu. Dnes si proto ukážeme povedenou databázi americké centrální banky (Fed), ve které můžeme najít rozmanitou sadu dat od mexické obchodní bilance až po finskou průmyslovou výrobu. Při „dolování dat“ se bohužel bez základní znalosti angličtiny neobejdeme.

FRED neboli Federal Reserve Economic Database je jedna z nejpoužívanějších a nejspolehlivějších volně dostupných databází na internetu. Nabízí i základ pro forexovou fundamentální analýzu, což jsou dlouhodobá denní data pro desítky měn (od 70. let). Stačí do vyhledávače na FREDu zadat „foreign exchange“ plus název země, jejíž měnu chceme analyzovat, a FRED nám nabídne graf, který si můžeme libovolně měnit, a také možnost stáhnout si všechna data do excelu. Obdobně pro obchodní bilanci zadáme „trade balance“, pro míru nezaměstnanosti „unemployment rate“, atd.

RULC – silný nástroj fundamentální analýzy

Dále si ukážeme příklad, jak prakticky využít nějaká konkrétní data z FREDu. Navážeme tak na předchozí články a znovu se podíváme na to, jak nám může konkurenceschopnost ekonomiky napovědět budoucí vývoj dané měny.

Kurz měny by měl být alespoň tak slabý, aby za dané produktivity a pracovních nákladů umožňoval místním producentům dlouhodobě exportovat zboží v takovém množství, aby země měla prostředky na úhradu importů. Přeloženo do češtiny: Kurz by měl být v rovnováze, pokud se vývozy rovnají dovozům.

Indikátorem, který do značné míry ukazuje konkurenceschopnost ekonomiky, jsou reálné jednotkové mzdové náklady neboli RULC (Real Unit Labor Costs). FRED nám dokáže ukázat index RULC pro tři desítky zemí, kde můžeme porovnávat jeho aktuální hodnotu s dlouhodobým trendem (odkaz zde). Pravidlem je, že kdykoliv se index RULC nachází nad dlouhodobým trendem a země vykazuje hluboký deficit na běžném účtu (více jak 5 % HDP už je alarmující), je místní měna takřka stoprocentně nadhodnocená.

Vývozy nestačí dovozům? Měna je nadhodnocená

Pokud exporty silně zaostávají za importy (běžný účet je v hlubokém schodku), musí si země na import půjčovat v zahraničí a její pozice není stabilní, protože toky zahraničního kapitálu se mohou obrátit ze dne na den. Země pak má tři možnosti, jak snížit RULC tak, aby se zvýšila konkurenceschopnost exportů a běžný účet se dostal do rovnováhy. Zaprvé může zvýšit produktivitu práce, což je však běh na dlouhou trať, který si vyžaduje mnohaleté investice a politickou stabilitu. Druhou možností je pokles mezd, který je v ekonomických teoriích lehký jako facka, v praxi ale mívá silnou opozici z řad pracujících a politická průchodnost se blíží nule. Poslední možnost je nejrychlejší a nejjednodušší – oslabení měny. To pomůže odbytu produktů na vývoz, zároveň vyššími dovozními cenami odradí spotřebitele od nákupů ze zahraničí a bilance běžného účtu se vyrovná během několika měsíců.

Oslabení v podobném duchu si finanční trhy „vynutily“ na měnách rozvíjejících se zemí nesčetněkrát. Jako jeden příklad za všechny slouží historie ekonomiky Mexika. V grafu níže můžeme vidět porovnání jeho RULC a bilanci běžného účtu k HDP, kde si můžeme všimnout dvou období, kdy RULC byly nad dlouhodobým trendem a zároveň běžný účet hluboko v mínusu. Takový případ nastal v Mexiku v letech 1982 a 1994, které jsou známé jako roky měnových krizí, po kterých peso ztratilo více než polovinu své hodnoty. Vzhledem k předchozímu vývoji tedy byly obě měnové krize předvídatelné.

Pokud z pohledu na graf určíme dlouhodobý trend RULC zhruba na 0,90 a mírný schodek běžného účtu budeme Mexiku vzhledem k dostatečnému přílivu deviz ze zahraničních investic tolerovat, můžeme dnešní hodnotu mexického pesa (MXN) prohlásit za dlouhodobě rovnovážnou.

Vývoj indexu RULC (modře, levá osa, 2005 = 1,00) a bilance běžného účtu v % HDP (červeně, pravá osa) v Mexiku:

Nutno dodat, že opačným směrem daná logika nefunguje tak přesně. Měny zemí s dlouhodobě nízkými RULC a vysokým přebytkem na běžném účtu sice můžeme považovat za podhodnocené, nic je ale k posílení nenutí. Pokud veškerý rozdíl mezi exporty a importy investují zpět v zahraničí, nevytváří tlak na posílení domácí měny a mohou si svou pozici držet dlouhá léta, což je situace např. Japonska, Norska či zemí Blízkého východu.

Kterým měnám ale dnes bliká červený výstražný signál, co se týče RULC a běžného účtu? V rizikové pozici se nacházejí komoditní producenti, ve vyspělém světě reprezentovaní Austrálií, Kanadou a Chile. I přes obrovské devizové inkaso za vývoz komodit, které doposud prudce rostlo, dosahují paradoxně všechny tyto země schodků na běžném účtu, a nevytvářejí si tak rezervní polštář, který by jim pomohl vyrovnat se s případným poklesem cen komodit. Konkurenceschopnost průmyslu kvůli vysokým RULC upadá a mezinárodní společnosti stěhují výrobu jinam. Proto považujeme australský (AUD) a kanadský dolar (CAD) i chilské peso (CLP) za nadhodnocené a je rizikové držet na těchto měnách long pozice.

Vývoj indexu RULC (modře, levá osa, 2005 = 1,00) a bilance běžného účtu v % HDP (červeně, pravá osa) v Kanadě:

Podhodnocenými se z opačných důvodů zdají být americký dolar (USD), japonský jen (JPY) a islandská koruna (ISK). Čtenáři si pro zajímavost mohou tyto závěry sami potvrdit průzkumem databáze St. Louis Fedu.

Jak jsme si ukázali, historická data jsou důležitým pomocníkem fundamentálních traderů a reálné jednotkové náklady práce (RULC) jsou jedním z indikátorů, které spolehlivě fungují dlouhodobě. Při spekulacích na horizont kratší než několik měsíců je však lepší sledovat jiné veličiny, jako jsou např. kapitálové toky, makroekonomická data či politická situace, v nichž vám dokáže pomoci náš portál FXstreet.cz nebo zahraniční server ForexFactory.com.

Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz

Související články

Fundamentální analýza: Jednotkové náklady práce 2.
V druhé části našeho fundamentálního okénka si řekneme, co zkresluje indikátor jednotkových nákladů práce a jak jej použít při analýze měnových párů.

Fundamentální analýza: Jednotkové náklady práce 1.
S novým rokem jsme si pro vás přichystali další články věnující se fundamentální analýze měn. Podíváme se na více způsobů, jak určit dlouhodobé trendy na Forexu. Doufáme, že přinesou nový náhled jak pozičním obchodníkům, tak intradenním traderům.

Čtěte více

• Infografika: Rekapitulace roku 2021
  Finanční trhy v roce 2021 - forex, komodity a kryptoměny - přehledná a jednoduchá rekapitulace roku.
• Intervence na měnovém trhu
  Intervence na forexu je jistě zajímavé téma. V diskuzi pod mou analýzou z 1. února se vyskytlo několik otázek, které mě vedly k rozhodnutí napsat o intervencích poněkud obsáhlejší článek. Téma intervencí je v současné době o to zajímavější, že SNB (Swiss National Bank) aktivně intervenuje proti sílícímu švýcarskému franku (CHF).
• Intervence: SNB již přes rok drží kurz franku
  Když se během loňského léta dostala panika kolem dluhové krize eurozóny na vrchol, švýcarský frank pod přílivem zahraničních investorů, kteří hledali bezpečný přístav, téměř atakoval paritu s eurem. Švýcarští exportéři byli ohroženi stále klesající mezinárodní konkurenceschopností vlivem silného franku a domácí ekonomice hrozila nebezpečná deflace, švýcarská národní banka (SNB) se tak odhodlala k akci.
• Jak obchodovat forex při realitní bublině?
  V dnešním vzdělávacím článku se podíváme na vzájemné propojení dvou na první pohled naprosto nezávislých trhů - realitního a měnového. Nemovitosti se samozřejmě neobchodují na finančních trzích a nedají se vyvážet ani dovážet, přesto však má cenový vývoj realit vliv na forex. Odpovědí jsou úrokové sazby, které stanovují centrální banky a na které jsou oba dva trhy značně citlivé.
• Jak obchodovat v koronavirové volatilitě?
  Uplynulý týden byl extrémní, co se týče paniky a volatility na trzích. Tradeři nyní prodávají všechno od akcií, přes korporátní dluhopisy a průmyslové komodity až po zlato, které se kvůli prudkému posílení amerického dolaru i přes svůj bezpečný statut také poroučelo směrem dolů. Nucené prodeje způsobené „stop-lossy“ a „margin-cally“ na akciových trzích jen těžko ve svém objemu hledají kupce, takže trh padá. Jak v tomto období upravit obchodní strategii, abychom se nedostali právě do skupiny oněch prodejců, kteří nemají na výběr?
• Jak ovlivňují rozhodnutí centrálních bank finanční trhy
  Mezi jedny z nejvýznamnějších faktorů, díky kterým může na finančních trzích docházet k (ne)očekávaným pohybům měnových kurzů, patří rozhodování o úrokových sazbách. Pakliže by nedocházelo ke změnám úrokových sazeb, tak by nejspíše bylo obchodování s forexem mnohem méně lukrativní a možná i o dost nudnější, protože jsou to právě výnosy z úroků, jež dokáží vzbudit zájem a pozornost nejednoho obchodníka. Forex je jednoduše velmi volatilní trh a zde i mále změny v úrokových sazbách mohou vést k opravdu výrazným pohybům měnových kurzů.
• Jak používat index Big Mac?
  Většina forex traderů využívá při svém obchodování hlavně technickou analýzu, nicméně pro obchodníky může být zajímavý i fundamentální pohled. Jedním z příkladů je průzkum měn na základě parity kupní síly, což si detailně popíšeme v dnešním článku pomocí takzvaného „Big Mac indexu“.
• Jak vydělat na ukončení intervencí ČNB
  Dnes navážeme na vzdělávací článek z minulého týdne a povíme si více k očekávanému zrušení kurzového závazku ze strany České národní banky (ČNB).
• Jak využít intervence ČNB ve svůj prospěch
  Na konci loňského roku se po dlouhé době zadrhla vlajková loď české ekonomiky - průmysl. Česká národní banka už delší dobu avizuje, že se nebude zdráhat pomoci vývozcům oslabením koruny skrz měnové intervence, pokud bude třeba. Dnes se dozvíte, za jakých okoloností se k tomuto kroku odhodlá a jaké příležitosti bude pro tradery během roku nabízet pár české koruny a eura (EUR/CZK).
• Jaký dopad bude mít brexit na forex?
  Ve čtvrtek 23. června se koná referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii (EU) a bude se jednat zřejmě o nejdůležitější událost na finančních trzích tohoto léta. Referendum bude probíhat v čase od 8:00 do 23:00 SELČ po celém území Velké Británie. Takzvaný brexit je označením odchodu Velké Británie z Evropské unie, což může investorům negativně ovlivnit jejich portfolia, ale i přinést nové obchodní příležitosti. Obchodníci a investoři by však měli být velmi opatrní a mohou očekávat nárůst volatility ještě před samotným referendem.
• Koho finanční trhy potrestají příště?
  Existuje rčení, které říká, že trh půjde vždy tím směrem, kde způsobí nejvíce bolesti. Restriktivní opatření kvůli koronaviru způsobila prudký pokles ekonomické aktivity, což je reflektováno v dluhopisových výnosech, které se v mnoha zemích pohybují na historických minimech. Tento fakt spolu s rekordním propadem ceny ropy způsobil, že se znovu začíná mluvit o rizicích plynoucích z poklesu cen, tedy z deflace. Na opačném konci názorového spektra se nachází velká skupina analytiků, kteří poukazují na to, že současné bezprecedentní monetární a fiskální programy spolu s kvantitativním uvolňováním prakticky všech nejdůležitějších centrálních bank naopak způsobí devalvaci měn a přinesou vysokou inflaci. Je možné, že trh si vybere třetí cestu a způsobí tak bolest oběma táborům?
• Koronavirus: Co se děje na trzích?
  Finanční armageddon i bezprecedentní volatilita – takový byl minulý týden na finančních trzích. Pamětníci zavzpomínali na podzim roku 2008, kdy jsme takový šok zažili naposledy. Na některých aktivech výprodeje dokonce překonaly denní poklesy po pádu Lehman Brothers. Teď už je jasné, že pandemie koronaviru je onou černou labutí, na kterou finanční trhy „čekaly“.
• Koronavirus - propady HDP a některých oborů, velké zadlužování
  Koronavirus je hlavním tématem tohoto roku, a jelikož se rok 2020 pomalu chýlí ke konci, tak jsme pro naše čtenáře připravili další ze série článků na toto téma. Tentokrát přinášíme výběr dopadů šíření nového typu koronaviru na světovou ekonomiku a na vybrané obory v letošním roce.
• Koronavirus - rok poté
  Na rok 2020 nikdo z nás nezapomene. Budeme si pamatovat, jaký měla pandemie zásadní dopad na naše osobní životy, i na to, jak nečekané zastavení našich životů zamávalo s finančními trhy.
• Krach na Vídeňské burze v roce 1873 měl za následek pád bank a krizi
  Po vítězství Německa nad Francií a sjednocení Německa v roce 1871 a vysokých reparacích ze strany Francie následovalo období neuvěřitelného hospodářského vzestupu, který se přelil do tehdejšího Rakouska-Uherska včetně českých zemí. Přebytek peněz na trhu vyvolal lavinu burzovních spekulací, začala vznikat řada akciových společností a bank a optimismus se přeléval i do dalších oborů. První signály o tom, že s ekonomikou není něco v pořádku, začaly přicházet záhy. Levné peníze se vyčerpaly, začal se projevovat nedostatek financí na zakládání dalších nových podniků, trh se nasytil. Výsledkem byl "černý pátek" na Vídeňské burze z 9. května 1873, který měl za následek pád řady bank a světovou hospodářskou krizi.
• Krize EURA: Charakteristika problémů zemí eurozóny
  Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos o víkendu oznámil, že země požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky a formální žádost by měla být předložena již brzy. Finančním trhům by se mělo alespoň krátkodobě/přechodně ulevit, i když bez konkrétních podmínek je na podrobné hodnocení zatím brzy. Podle analytiků si Evropa pouze kupuje čas na záchranu eura.
• Kvantitativní uvolňování
  V průběhu posledních několika měsíců je USD pod neustálým tlakem prodejců a nachází se na historických minimech nebo alespoň blízko historických minim vůči řadě cizích měn. Jedním z hlavních důvodů oslabování USD je očekávání kvantitativního uvolňování. Pro kvantitativní uvolňování se vžila zkratka QE z anglického "Quantitative Easing (QE)" a název sám napovídá, že jeho cílem by mělo být uvolnění zpomalené ekonomiky zvýšením kvantity peněz.
• Máme v roce 2023 očekávat Santa Claus rally?
  Do Vánoc zbývají necelé tři měsíce a tradeři se poohlížejí po příležitostech, které by jim mohly vánoční svátky finančně zpříjemnit. Jednou z těchto možností je jev, kterému se ve finanční hantýrce říká Santa Claus Rally. O co jde si povíme v dnešním článku.
• Měnové intervence v ČR
  Už třetím rokem se mohou vývozci, dovozci i domácnosti spolehnout, že eura nenakoupí ani neprodají pod 27 korunami. Do těchto obchodů totiž vstupuje svou politikou slabé měny Česká národní banka (ČNB), která během tohoto období nakoupila do rezerv eura, dolary i ostatní měny za necelých 1000 mld. korun (bilion Kč, viz graf níže), což je hodnota blížící se jednomu státnímu rozpočtu. Pravdou je, že 15-25 % z této částky ČNB nenakoupila na trhu, ale šlo o výměnu přijatých prostředků z EU státem. I tak jde ale o obrovské číslo, které bude s blížícím se opuštěním politiky intervencí (takzvaným exitem) prudce růst.
• Měnové krize od 90. let po současnost
  V souvislosti s nedávným prudkým pádem ruského rublu jsme se podívali do historie a shrnuli pro vás výběr největších hospodářských krizí ve světě od 90. let, která byla doprovázena také velkými měnovými turbulencemi. Na následujících řádcích se podíváme na jejich společné znaky a ukážeme si, jakou obchodní strategii zvolit při potenciálním příchodu měnové krize.