Měnové intervence v ČR

Už třetím rokem se mohou vývozci, dovozci i domácnosti spolehnout, že eura nenakoupí ani neprodají pod 27 korunami. Do těchto obchodů totiž vstupuje svou politikou slabé měny Česká národní banka (ČNB), která během tohoto období nakoupila do rezerv eura, dolary i ostatní měny za necelých 1000 mld. korun (bilion Kč, viz graf níže), což je hodnota blížící se jednomu státnímu rozpočtu. Pravdou je, že 15-25 % z této částky ČNB nenakoupila na trhu, ale šlo o výměnu přijatých prostředků z EU státem. I tak jde ale o obrovské číslo, které bude s blížícím se opuštěním politiky intervencí (takzvaným exitem) prudce růst.

V tomto prvním díle o měnových intervencích se mimo jiné podíváme na jejich dopad na ekonomiku a na to, komu kdo za tuto „akci“ vystaví účet.

Vývoj devizových rezerv ČNB (v mil. CZK):

Jak fungují?

Díky nákupu eur a prodejům čerstvě vytvořených korun se ČNB daří držet korunu slabší a nedovolí jí posílit pod 27 korun za euro, k čemuž používá automatické a objemově neomezené intervence. Nad touto hranicí už do kurzu nezasahuje a tvoří jej trh. Postupné navyšování devizových rezerv můžete vidět v grafu. Rozvaha centrální banky se neustále zvyšuje, přičemž nejvíce nových korun musela ČNB na trh „vrhnout“ při zavádění intervencí, kdy během jednoho týdne musela pro oslabení kurzu koruny nad 27 Kč za euro (to znamená dostat měnový pár EUR/CZK nad úroveň 27,00) prodat více než 200 mld. korun. Bližší informace o nákladech na intervence najdete v článku ZDE.

Měnové intervence měly za úkol díky slabšímu kurzu zvýšit poptávku skrz vyšší vývoz i spotřebu, což se s odstupem času mělo projevit ve vyšší inflaci. Dopad změny měnového kurzu na zahraniční obchod byl zřejmý – intervence pomohly exportérům, zatímco dovozci si buď připlatili, nebo museli více nakupovat doma. HDP se tak díky lepší obchodní bilanci začal zvyšovat. Tuto výhodu vývozců považovali kritici za nefér, protože upřednostňuje jednu skupinu na úkor druhé. Zde se ale nabízí paralela s klasickým pohybem úrokových sazeb, díky kterému také získávají dlužníci na úkor věřitelů a naopak. Žádné šarlatánství nebo umělá manipulace trhu nad míru klasické konvenční měnové politiky se tedy nekonala*.

Vývoj měnového páru EUR/CZK za posledních 5 let:

Dopad slabší koruny na spotřebu domácností už tak jednoznačný není. Pokud by totiž všechny proměnné zůstaly stejné (růst mezd, nálada spotřebitelů), tak by vyšší dovozní inflace znamenala pokles reálné spotřeby a ekonomická situace by se ještě zhoršila. ČNB ale evidentně sázela na druhý kanál, kterým se přes vyšší inflační očekávání rozhodnou lidé nakupovat a utrácet už dnes a nebudou odkládat spotřebu na zítřek. S růstem ekonomiky si také zaměstnanci řeknou o tučnější výplaty, takže na mírně dražší zboží peníze mít budou. A kruh se nám uzavřel.

Podle empirických dat byl tento inflačně-mzdový kanál ještě silnější, než očekávala sama ČNB. Domácnosti se vrhly na automobily, elektroniku i nemovitosti (a nákupní apetit jim vydržel dodnes), což výrazně pomohlo k návratu ekonomiky k růstu. Koneckonců díky vyšší spotřebě a exportům se teď můžeme těšit nejnižší nezaměstnanosti v EU a reálnému růstu mezd o 4-5 %, který již dávno domácnostem vykompenzoval prvotní šok z placení 27 korun za euro při výjezdu do zahraničí.

Vývoj reálného HDP v ČR (čtvrtletně v mld. Kč):

Náklady centrální banky

Černé scénáře ještě většího prohloubení tehdejší recese po zavedení slabšího kurzu se tedy nenaplnily. Daleko důležitější a právem kritizované jsou budoucí ztráty, které ČNB (po velmi pravděpodobném posílení koruny v budoucnu) utrpí**. Všechna eura, která ČNB nakoupila za 27 korun, budou mít rázem výrazně nižší hodnotu. Odhady analytiků se aktuálně pohybují mezi 24,00 a 25,00 EUR/CZK, na kterých by se bez zásahů ČNB mohl kurz EUR/CZK následně zastavit.

Ano, pravda je, že při zavedení intervenčního režimu ČNB na svých eurech (i ostatních měnách) vydělala 45 mld. CZK, takže si tyto zisky bude moci v konečném účtování započíst. Tehdy ale byla rozvaha ČNB poloviční (viz první graf), takže ztráty po exitu proporciálně narostou a centrální banka skončí se záporným kapitálem ve výši 150-250 mld. CZK.

Vývoj vlastního kapitálu ČNB a jeho složení:

Hospodaření centrální banky by vydalo na celý další vzdělávací článek. Pouze stručně tedy můžeme shrnout, že v tomto případě záporný kapitál není takovou tragédií, jak si mnozí představují. V červenci 2008 při historických minimech EUR/CZK i USD/CZK operovala ČNB také se záporným kapitálem ve výši 263 mld. CZK (v grafu červeně, zobrazen je vždy konec roku) a na chod ekonomiky nebo cenový vývoj to nemělo žádný vliv. Navíc centrální banka z definice nemůže zkrachovat a její ztráty svými daněmi nebudeme muset platit. Státní rozpočet tím ale definitivně přichází o jakoukoliv možnost sáhnout si v následujících letech na dividendu ze své „banky bank“.

Na budoucí ztráty ČNB lze ale nahlížet také z jiného pohledu. Vzhledem k tomu, že centrální banka s hospodařením v hluboce červených číslech počítá, nabízí se nacházet se na druhé straně barikády a naopak sbírat zisky.

Tím už se ale dostáváme k exitu, o kterém si povíme v dalším vzdělávacím článku. Můžete se těšit na praktické informace, kde vám představíme mimo jiné detaily ohledně držby krátké (short) pozice na EUR/CZK, pravděpodobné načasování opuštění kurzového závazku a roli inflace. Ukážeme si, jak se dá budoucím vývoji profitovat a na co si dát pozor.

Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz

Zdroje: ČNB - ARAD, Zpráva o hospodaření; tradingeconomics.com

* Je třeba připomenout, že ČNB po dosažení nulových úrokových sazeb v listopadu 2012 téměř rok upozorňovala, že v případě zhoršení ekonomické situace a snížených inflačních očekávání bude na měnovém trhu intervenovat za slabší měnu

** Ve Švýcarsku se centrální banka po opuštění intervencí v loňském roce dostala do ztráty 23,5 mld. CHF, což představovalo 3,5 % domácího HDP. A to při 10 % posílení franku k euru, které se dá v podobné výši očekávat i v tuzemsku.

Související články

Jak vydělat na ukončení intervencí ČNB
Dnes navážeme na vzdělávací článek z minulého týdne a povíme si více k očekávanému zrušení kurzového závazku ze strany České národní banky (ČNB).

Rozhovor s ředitelem tradingu ČSOB
Portál FXstreet.cz připravil pro své čtenáře další rozhovor s bankovním traderem. Na dotazy tentokrát odpovídal ředitel útvaru Operací na devizových a úrokových trzích banky ČSOB Zdeněk Procházka. Námi položené dotazy směřovaly mimo jiné k tématu nedávného britského referenda o setrvání země v Evropské unii, ale i k pozorně sledovanému tématu měnových intervencí České národní banky. Samozřejmě nechybí ani některé zajímavosti a podrobnosti ze světa bankovního tradingu.

Červnové intervence proti koruně přišly ČNB na 8,45 mld. Kč
Česká národní banka v červnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně. Na devizovém trhu vynaložila...

ČNB pokračuje v devizových intervencích
Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč/EUR. Zároveň dnes rada nechala úrokové sazby na historických minimech. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman.

Rozhovor s viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem
Největší portál o forexovém obchodování v České republice a na Slovensku FXstreet.cz vám přináší rozhovor s viceguvernérem České národní banky (ČNB) Mojmírem Hamplem. Povídali jsme si například o tom, jak se ČNB staví k často kritizovaným intervencím nebo kde by se mohla česká koruna po ukončení intervenčního režimu pohybovat. Mojmír Hampl v rozhovoru také odhalí, jak samotné devizové intervence Českou národní bankou probíhají.

Rozhovor se šéfem traderů z Raiffeisenbank
Portál FXstreet.cz přináší rozsáhlý rozhovor se šéfem traderů z Raiffeisenbank Milanem Fischerem, se kterým jsme si povídali o probíhajících devizových intervencích Českou národní bankou (ČNB) a o případné reakci české koruny na ukončení intervencí. Milan Fischer v tomto rozhovoru také poodkryl některé zajímavosti a podrobnosti ze světa bankovního tradingu.

ČNB intervenuje proti koruně již dva roky
Výběr informací o zásahu České národní banky (ČNB) proti silné koruně a následných reakcích na oslabení české...

Deflace – brzda nebo impuls pro měnu?
Většina vyspělých zemí se aktuálně nachází v situaci slabého ekonomického růstu kombinovaném se stagnací mezd, což je obecně prostředí bránící růstu cen. Když k tomu přidáme klesající ceny komodit, číhá u mnoha z nich již deflace (všeobecný pokles cen v ekonomice) za rohem. Centrální banky o tom dobře vědí, a pokud chtějí plnit svůj střednědobý inflační cíl, který má většina nastaven na dvou procentech, musejí inflaci podpořit. Všechny kroky centrálních bank však mají silný dopad na měnové kurzy a obchodníci na forexu by o nich měli vědět.

ČNB se dnes rozhodla zahájit intervence
Bankovní rada České národní banky se dnes rozhodla zahájit forexové intervence. Informoval o tom mluvčí ČNB Marek Petruš. Cílem je oslabit korunu a uvolnit tak ještě více měnové podmínky. Úrokové sazby jsou totiž na tzv. technické nule. Kurz koruny chce banka pomocí intervencí držet poblíž hladiny 27 Kč/EUR.

Intervence na měnovém trhu
Intervence na forexu je jistě zajímavé téma. V diskuzi pod mou analýzou z 1. února se vyskytlo několik otázek, které mě vedly k rozhodnutí napsat o intervencích poněkud obsáhlejší článek. Téma intervencí je v současné době o to zajímavější, že SNB (Swiss National Bank) aktivně intervenuje proti sílícímu švýcarskému franku (CHF).

Čtěte více

• Jaký dopad bude mít brexit na forex?
  Ve čtvrtek 23. června se koná referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii (EU) a bude se jednat zřejmě o nejdůležitější událost na finančních trzích tohoto léta. Referendum bude probíhat v čase od 8:00 do 23:00 SELČ po celém území Velké Británie. Takzvaný brexit je označením odchodu Velké Británie z Evropské unie, což může investorům negativně ovlivnit jejich portfolia, ale i přinést nové obchodní příležitosti. Obchodníci a investoři by však měli být velmi opatrní a mohou očekávat nárůst volatility ještě před samotným referendem.
• Kde hledat ten správný fundament?
  Tradeři, kteří staví svou obchodní strategii na fundamentální analýze, potřebují pracovat s daty z reálné ekonomiky. Ta je ale někdy obtížné na internetu vůbec najít, natož exportovat do excelu. Dnes si proto ukážeme povedenou databázi americké centrální banky (Fed), ve které můžeme najít rozmanitou sadu dat od mexické obchodní bilance až po finskou průmyslovou výrobu. Při „dolování dat“ se bohužel bez základní znalosti angličtiny neobejdeme.
• Koho finanční trhy potrestají příště?
  Existuje rčení, které říká, že trh půjde vždy tím směrem, kde způsobí nejvíce bolesti. Restriktivní opatření kvůli koronaviru způsobila prudký pokles ekonomické aktivity, což je reflektováno v dluhopisových výnosech, které se v mnoha zemích pohybují na historických minimech. Tento fakt spolu s rekordním propadem ceny ropy způsobil, že se znovu začíná mluvit o rizicích plynoucích z poklesu cen, tedy z deflace. Na opačném konci názorového spektra se nachází velká skupina analytiků, kteří poukazují na to, že současné bezprecedentní monetární a fiskální programy spolu s kvantitativním uvolňováním prakticky všech nejdůležitějších centrálních bank naopak způsobí devalvaci měn a přinesou vysokou inflaci. Je možné, že trh si vybere třetí cestu a způsobí tak bolest oběma táborům?
• Koronavirus: Co se děje na trzích?
  Finanční armageddon i bezprecedentní volatilita – takový byl minulý týden na finančních trzích. Pamětníci zavzpomínali na podzim roku 2008, kdy jsme takový šok zažili naposledy. Na některých aktivech výprodeje dokonce překonaly denní poklesy po pádu Lehman Brothers. Teď už je jasné, že pandemie koronaviru je onou černou labutí, na kterou finanční trhy „čekaly“.
• Koronavirus - propady HDP a některých oborů, velké zadlužování
  Koronavirus je hlavním tématem tohoto roku, a jelikož se rok 2020 pomalu chýlí ke konci, tak jsme pro naše čtenáře připravili další ze série článků na toto téma. Tentokrát přinášíme výběr dopadů šíření nového typu koronaviru na světovou ekonomiku a na vybrané obory v letošním roce.
• Koronavirus - rok poté
  Na rok 2020 nikdo z nás nezapomene. Budeme si pamatovat, jaký měla pandemie zásadní dopad na naše osobní životy, i na to, jak nečekané zastavení našich životů zamávalo s finančními trhy.
• Krach na Vídeňské burze v roce 1873 měl za následek pád bank a krizi
  Po vítězství Německa nad Francií a sjednocení Německa v roce 1871 a vysokých reparacích ze strany Francie následovalo období neuvěřitelného hospodářského vzestupu, který se přelil do tehdejšího Rakouska-Uherska včetně českých zemí. Přebytek peněz na trhu vyvolal lavinu burzovních spekulací, začala vznikat řada akciových společností a bank a optimismus se přeléval i do dalších oborů. První signály o tom, že s ekonomikou není něco v pořádku, začaly přicházet záhy. Levné peníze se vyčerpaly, začal se projevovat nedostatek financí na zakládání dalších nových podniků, trh se nasytil. Výsledkem byl "černý pátek" na Vídeňské burze z 9. května 1873, který měl za následek pád řady bank a světovou hospodářskou krizi.
• Krize EURA: Charakteristika problémů zemí eurozóny
  Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos o víkendu oznámil, že země požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky a formální žádost by měla být předložena již brzy. Finančním trhům by se mělo alespoň krátkodobě/přechodně ulevit, i když bez konkrétních podmínek je na podrobné hodnocení zatím brzy. Podle analytiků si Evropa pouze kupuje čas na záchranu eura.
• Kvantitativní uvolňování
  V průběhu posledních několika měsíců je USD pod neustálým tlakem prodejců a nachází se na historických minimech nebo alespoň blízko historických minim vůči řadě cizích měn. Jedním z hlavních důvodů oslabování USD je očekávání kvantitativního uvolňování. Pro kvantitativní uvolňování se vžila zkratka QE z anglického "Quantitative Easing (QE)" a název sám napovídá, že jeho cílem by mělo být uvolnění zpomalené ekonomiky zvýšením kvantity peněz.
• Máme v roce 2023 očekávat Santa Claus rally?
  Do Vánoc zbývají necelé tři měsíce a tradeři se poohlížejí po příležitostech, které by jim mohly vánoční svátky finančně zpříjemnit. Jednou z těchto možností je jev, kterému se ve finanční hantýrce říká Santa Claus Rally. O co jde si povíme v dnešním článku.
• Měnové krize od 90. let po současnost
  V souvislosti s nedávným prudkým pádem ruského rublu jsme se podívali do historie a shrnuli pro vás výběr největších hospodářských krizí ve světě od 90. let, která byla doprovázena také velkými měnovými turbulencemi. Na následujících řádcích se podíváme na jejich společné znaky a ukážeme si, jakou obchodní strategii zvolit při potenciálním příchodu měnové krize.
• Milníky dluhové krize v eurozóně
  Dluhová krize v eurozóně trvá již více než dva roky a za tu dobu se stalo velké množství událostí, které zásadně ovlivnily vývoj měnových trhů (nejvíce samozřejmě euro). Na toto téma dostáváme především od začínajících traderů, kteří začátek dluhové krize nezažili, velké množství dotazů. Proto jsem se rozhodl připravit shrnutí těch nejdůležitějších událostí od počátku EURO krize. I pro tradery, kteří tyto události sledují od počátku a mnohdy se v záplavě informací na toto téma ztrácí, bude následující shrnutí jistě praktickým vodítkem.
• 🔴 Mimořádná analýza ❗️ | Šílený rok 2023 😱 | Nejdůležitější události a pohyby na trzích 💣
  Připravili jsme pro vás kompletní shrnutí roku 2023 očima tradera. V tomto videu si shrneme to nejdůležitější z uplynulého roku, co se událo na finančních trzích (forex, komodity, akcie, akciové indexy a kryptoměny) od profesionálního tradera a analytika Patrika Urbana ze společnosti FXstreet.cz.
• Mizející naděje v ekonomický „V“ obrat
  Mnoho ekonomů a analytiků finančních trhů nadále doufá v obrat ekonomiky ve tvaru V. Lidé si ale často neuvědomují, že návrat na předchozí úroveň ekonomických indikátorů neznamená kompletní smazání ztrát. Problém je ve „ztraceném růstu“. Kdyby totiž nedošlo ke ztrátě hospodářského výkonu z důvodu Covid19, ekonomika by dále rostla. Kompletní smazání ztrát tedy neznačí návrat na předchozí hodnoty, ale dosažení hodnot nad předcházejícími hodnotami. V tomto článku chci popsat několik důvodů, proč jsem v tomto smyslu stále velmi skeptický.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2012
  Blíží se konec roku, a tak je na čase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj nejen na měnových trzích v roce 2012. Důležitých ekonomických událostí bylo opravdu mnoho a jelikož není možné je všechny popsat v jednom článku, tak přinášíme zkrácený výběr těch opravdu nejklíčovějších.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2013
  Blíží se konec roku, a tak je na čase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj na světových finančních trzích v roce 2013. Důležitých ekonomických událostí bylo opravdu mnoho, a jelikož není možné je všechny zmínit v jednom článku, přinášíme pouze zkrácený výběr těch nejdůležitějších.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2014
  Blíží se konec roku, a tak je stejně jako každý rok načase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj nejen měnových trhů v roce 2014. Byl to rok velmi bohatý na důležité události. Jelikož není možné je všechny popsat v jednom článku, přináším zde zkrácený výběr těch opravdu nejklíčovějších tak, jak po sobě následovaly.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2015
  Blíží se konec roku, a tak se pojďme společně podívat na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj nejen na měnových trzích v roce 2015. Klíčových ekonomických událostí bylo opravdu mnoho, a jelikož není možné je všechny popsat v jednom článku, tak přinášíme zkrácený výběr těch opravdu nejdůležitějších tak, jak po sobě následovaly.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2016
  Konec roku je za dveřmi, a tak je čas podívat se společně na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivňovaly vývoj na světových finančních trzích v roce 2016. Klíčových ekonomických událostí bylo opravdu mnoho, a jelikož není možné je všechny popsat v jednom článku, tak přináším zkrácený výběr těch opravdu nejdůležitějších.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2017
  Konec roku se nezadržitelně blíží, a proto je tu každoroční přehledné shrnutí všech důležitých ekonomických událostí v tomto roce. Událostí bylo velké množství, takže přinášíme pouze zkrácený výběr těch opravdu nejdůležitějších.