Milníky dluhové krize v eurozóně

Dluhová krize v eurozóně trvá již více než dva roky a za tu dobu se stalo velké množství událostí, které zásadně ovlivnily vývoj měnových trhů (nejvíce samozřejmě euro). Na toto téma dostáváme především od začínajících traderů, kteří začátek dluhové krize nezažili, velké množství dotazů. Proto jsem se rozhodl připravit shrnutí těch nejdůležitějších událostí od počátku EURO krize. I pro tradery, kteří tyto události sledují od počátku a mnohdy se v záplavě informací na toto téma ztrácí, bude následující shrnutí jistě praktickým vodítkem.

23. dubna 2010 - Řecko oficiálně požádalo u MMF a institucí EU o aktivaci dosud největšího mezinárodního balíku finanční pomoci v sumě až 45 miliard eur.

2. května 2010 - Řecku byla schválena tříletá pomoc 110 miliard eur, z toho od eurozóny 80 miliard eur a zbytek od Mezinárodního měnového fondu (MMF).

9. května 2010 - Ministři financí EU se dohodli na vytvoření Evropského fondu finanční stability (EFSF) - systému garancí za úvěry v objemu 440 miliard eur. Fond začal fungovat jako společnost pod lucemburským právem 4. srpna 2010.

21. listopadu 2010 - Ministři financí eurozóny odsouhlasili pomoc pro Irsko, jehož rozpočtový deficit rekordně vzrostl kvůli nákladné sanaci bank po světové finanční krizi; EU a MMF slíbili 85 miliard eur, Irsko si půjčuje ale jen asi 67,5 miliardy eur, protože zbytek si zajistilo úsporami ve vlastním rozpočtu.

3. května 2011 - Portugalsko uzavřelo s EU a MMF dohodu o tříleté pomoci 78 miliard eur, z toho EU přispěje 52 miliardami eur. Pomoc představuje asi 45 procent portugalského HDP, tedy zhruba stejně jako předchozí pomoc EU Řecku a Irsku.

21. července 2011 - Mimořádný summit eurozóny navýšil garance EFSF za úvěry na 780 miliard eur a schválil nové nástroje pro tento fond. Podepsána byla dohoda o vzniku Evropského stabilizačního mechanismus (ESM) který počítá se zárukami 700 miliard eur a otevřen má být i zemím EU mimo eurozónu.

9. prosince 2011 - Summit EU dohodl předsunutí ESM z roku 2013 na polovinu roku 2012, a tím jeho dočasnou paralelní existenci s EFSF (původně ho měl nahradit). Nad oběma fondy dostane kontrolu Evropská centrální banka (ECB).

13. prosince 2011 - Začalo platit zpřísnění rozpočtových pravidel, jež dohodli ministři EU na podzim a jež zahrnuje i automatičnost sankcí (k jejich odvrácení bude potřeba souhlasu většiny vlád, dosud byla majorita nutná k jejich zavedení).

21. února 2012 - Ministři financí eurozóny schválili pro Řecko druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur.

2. března 2012 - Představitelé 25 zemí EU (vyjma Británie a ČR) na summitu v Bruselu podepsali nový pakt rozpočtové kázně (fiskální pakt), podle něhož mají země eurozóny zakotvit do svého práva pravidlo vyrovnaných, či přebytkových rozpočtů.

25. června 2012 - Španělsko jako čtvrtá země eurozóny požádalo EU o finanční pomoc; na rozdíl od ostatních zemí má až 100 miliard eur směřovat jen do španělského bankovního sektoru.
    - Kyperská vláda oznámila, že se rozhodla požádat EU o finanční pomoc; země má problémy v bankovním sektoru, neboť kyperské banky mají rozsáhlé úvěry v padající řecké ekonomice.

28. - 29. června 2012 - Summit EU se shodl na jednotném bankovním dohledu a přímé rekapitalizaci bank ze záchranného fondu ESM, aniž by se tím zvyšoval rozpočtový schodek dané země. Návrhy o bankovním dohledu, který by měla vykonávat ECB, nastíní předseda Evropské komise José Barroso ve středu.

10. července 2012 - Německý ústavní soud se začal zabývat námitkami proti německé ratifikaci fondu ESM a fiskálního paktu; bez připojení Berlína ESM nemůže začít fungovat.

26. července 2012 -  Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi slíbil udělat cokoliv, aby uchránil eurozónu před rozpadem. Jeho odhodlání zahrnuje i snahu bojovat s nerozumně vysokými náklady na obsluhu státního dluhu členských zemí. Draghiho výrok měl okamžité dopady na euro, dluhopisy, akcie i zlato, neboť trh si jej vyložil jako předzvěst mimořádně silného zásahu na podporu eura.

6. září 2012 - Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi na tiskové konferenci oznámil, že ECB spustí nový, neomezený program nákupu státních dluhopisů zemí s vysokými náklady na úvěry, nazvaný Outright Monetary Transaction (OMT). Zopakoval, že euro je nezvratné a znovu slíbil udělat vše pro jeho záchranu. Jeden člen bankovní rady byl proti plánu, Draghi však odmítl upřesnit kdo. Proti programu se staví německá centrální banka.

12. září 2012 - Německo může přijmout stálý záchranný fond eurozóny ESM a fiskální pakt Evropské unie. Rozhodl tak Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Dokončení ratifikace ESM ale podmínil zárukami, že německé garance ve fondu nepřekročí nynější výši a že němečtí poslanci budou dostatečně informováni o jeho činnosti. Uvolnila se tím přesto cesta k tomu, aby fond na podporu zemí postižených dluhovou krizí mohl začít fungovat.

4. a 5. října 2012 - Šéf ECB Mario Draghi potvrdil, že ECB je připravena nakupovat dluhopisy těch zemí eurozóny, které požádají o pomoc podmíněnou ozdravným rozpočtovým programem.
- Nicméně španělský ministr hospodářství Luis de Guindos během návštěvy v Londýně uvedl, že Španělsko nepotřebuje mezinárodní finanční pomoc. Žádost o pomoc je všeobecně na trhu považována za pozitivní pro Španělsko i euro, protože by odstartovala nákupy španělských státních dluhopisů Evropskou centrální bankou a snížila by náklady na úvěry země.

8. října 2012 - Dnes začíná fungovat stálý záchranný fond eurozóny (European Stability Mechanism - ESM). Jde o klíčový nástroj k boji s dluhovou krizí, který bude moci půjčovat až 500 miliard eur. ESM bude moci přímo rekapitalizovat banky v potížích, což umožní, že se nebude zhoršovat zadlužení daného státu. Podmínkou ale je vytvoření nového bankovního dohledu. Ten by měl dát nové pravomoci Evropské centrální bance. O dohledu se ale zatím teprve jedná.

Spekulace ohledně možné žádosti Španělska o pomoc při splácení dluhů tak nyní zůstávají v centru pozornosti finančních trhů. Investoři také stále čekají, že agentura Moody's zveřejní revizi španělského ratingu, který by mohl být snížen do neinvestičního pásma.

Případná žádost Španělska o pomoc bude mít podle analytiků pozitivní vliv na euro v krátkém období. Výhled na delší dobu však zůstává nejistý vzhledem ke slabému ekonomickému výkonu eurozóny, tvrdým úsporným opatřením, rostoucí nezaměstnaností a opětovným problémům Řecka.

Pohled na dlouhodobý graf měnového páru EUR/USD

Následující dlouhodobý týdenní graf měnového páru EUR/USD dobře vystihuje situaci. Jsme v klesajícím trendu a momentálně došlo ke krátkodobému obratu díky euforii (vyznačeno modrou elipsou v grafu) a snahám o boj s dluhovou krizí ze strany ECB (samozřejmě na trh v poslední době působilo i oslabování dolaru kvůli QE3). Zatím to však neznamená obrat k růstovému trendu. Až překování letošního maxima 1,3450 by znamenalo, že trh začíná eurozóně opatrně věřit. Pokud eurozóna opět zklame důvěru, budeme pokračovat v medvědím scénáři.

Ondřej Hartman
Tým FXstreet.cz

Zdroj: Reuters, ECB, ČTK, EU, FT, FXstreet.cz

Související články

Krize EURA: Charakteristika problémů zemí eurozóny
Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos o víkendu oznámil, že země požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky a formální žádost by měla být předložena již brzy. Finančním trhům by se mělo alespoň krátkodobě/přechodně ulevit, i když bez konkrétních podmínek je na podrobné hodnocení zatím brzy. Podle analytiků si Evropa pouze kupuje čas na záchranu eura.

Čtěte více

• Koho finanční trhy potrestají příště?
  Existuje rčení, které říká, že trh půjde vždy tím směrem, kde způsobí nejvíce bolesti. Restriktivní opatření kvůli koronaviru způsobila prudký pokles ekonomické aktivity, což je reflektováno v dluhopisových výnosech, které se v mnoha zemích pohybují na historických minimech. Tento fakt spolu s rekordním propadem ceny ropy způsobil, že se znovu začíná mluvit o rizicích plynoucích z poklesu cen, tedy z deflace. Na opačném konci názorového spektra se nachází velká skupina analytiků, kteří poukazují na to, že současné bezprecedentní monetární a fiskální programy spolu s kvantitativním uvolňováním prakticky všech nejdůležitějších centrálních bank naopak způsobí devalvaci měn a přinesou vysokou inflaci. Je možné, že trh si vybere třetí cestu a způsobí tak bolest oběma táborům?
• Koronavirus: Co se děje na trzích?
  Finanční armageddon i bezprecedentní volatilita – takový byl minulý týden na finančních trzích. Pamětníci zavzpomínali na podzim roku 2008, kdy jsme takový šok zažili naposledy. Na některých aktivech výprodeje dokonce překonaly denní poklesy po pádu Lehman Brothers. Teď už je jasné, že pandemie koronaviru je onou černou labutí, na kterou finanční trhy „čekaly“.
• Koronavirus - propady HDP a některých oborů, velké zadlužování
  Koronavirus je hlavním tématem tohoto roku, a jelikož se rok 2020 pomalu chýlí ke konci, tak jsme pro naše čtenáře připravili další ze série článků na toto téma. Tentokrát přinášíme výběr dopadů šíření nového typu koronaviru na světovou ekonomiku a na vybrané obory v letošním roce.
• Koronavirus - rok poté
  Na rok 2020 nikdo z nás nezapomene. Budeme si pamatovat, jaký měla pandemie zásadní dopad na naše osobní životy, i na to, jak nečekané zastavení našich životů zamávalo s finančními trhy.
• Krach na Vídeňské burze v roce 1873 měl za následek pád bank a krizi
  Po vítězství Německa nad Francií a sjednocení Německa v roce 1871 a vysokých reparacích ze strany Francie následovalo období neuvěřitelného hospodářského vzestupu, který se přelil do tehdejšího Rakouska-Uherska včetně českých zemí. Přebytek peněz na trhu vyvolal lavinu burzovních spekulací, začala vznikat řada akciových společností a bank a optimismus se přeléval i do dalších oborů. První signály o tom, že s ekonomikou není něco v pořádku, začaly přicházet záhy. Levné peníze se vyčerpaly, začal se projevovat nedostatek financí na zakládání dalších nových podniků, trh se nasytil. Výsledkem byl "černý pátek" na Vídeňské burze z 9. května 1873, který měl za následek pád řady bank a světovou hospodářskou krizi.
• Krize EURA: Charakteristika problémů zemí eurozóny
  Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos o víkendu oznámil, že země požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky a formální žádost by měla být předložena již brzy. Finančním trhům by se mělo alespoň krátkodobě/přechodně ulevit, i když bez konkrétních podmínek je na podrobné hodnocení zatím brzy. Podle analytiků si Evropa pouze kupuje čas na záchranu eura.
• Kvantitativní uvolňování
  V průběhu posledních několika měsíců je USD pod neustálým tlakem prodejců a nachází se na historických minimech nebo alespoň blízko historických minim vůči řadě cizích měn. Jedním z hlavních důvodů oslabování USD je očekávání kvantitativního uvolňování. Pro kvantitativní uvolňování se vžila zkratka QE z anglického "Quantitative Easing (QE)" a název sám napovídá, že jeho cílem by mělo být uvolnění zpomalené ekonomiky zvýšením kvantity peněz.
• Máme v roce 2023 očekávat Santa Claus rally?
  Do Vánoc zbývají necelé tři měsíce a tradeři se poohlížejí po příležitostech, které by jim mohly vánoční svátky finančně zpříjemnit. Jednou z těchto možností je jev, kterému se ve finanční hantýrce říká Santa Claus Rally. O co jde si povíme v dnešním článku.
• Měnové intervence v ČR
  Už třetím rokem se mohou vývozci, dovozci i domácnosti spolehnout, že eura nenakoupí ani neprodají pod 27 korunami. Do těchto obchodů totiž vstupuje svou politikou slabé měny Česká národní banka (ČNB), která během tohoto období nakoupila do rezerv eura, dolary i ostatní měny za necelých 1000 mld. korun (bilion Kč, viz graf níže), což je hodnota blížící se jednomu státnímu rozpočtu. Pravdou je, že 15-25 % z této částky ČNB nenakoupila na trhu, ale šlo o výměnu přijatých prostředků z EU státem. I tak jde ale o obrovské číslo, které bude s blížícím se opuštěním politiky intervencí (takzvaným exitem) prudce růst.
• Měnové krize od 90. let po současnost
  V souvislosti s nedávným prudkým pádem ruského rublu jsme se podívali do historie a shrnuli pro vás výběr největších hospodářských krizí ve světě od 90. let, která byla doprovázena také velkými měnovými turbulencemi. Na následujících řádcích se podíváme na jejich společné znaky a ukážeme si, jakou obchodní strategii zvolit při potenciálním příchodu měnové krize.
• 🔴 Mimořádná analýza ❗️ | Šílený rok 2023 😱 | Nejdůležitější události a pohyby na trzích 💣
  Připravili jsme pro vás kompletní shrnutí roku 2023 očima tradera. V tomto videu si shrneme to nejdůležitější z uplynulého roku, co se událo na finančních trzích (forex, komodity, akcie, akciové indexy a kryptoměny) od profesionálního tradera a analytika Patrika Urbana ze společnosti FXstreet.cz.
• Mizející naděje v ekonomický „V“ obrat
  Mnoho ekonomů a analytiků finančních trhů nadále doufá v obrat ekonomiky ve tvaru V. Lidé si ale často neuvědomují, že návrat na předchozí úroveň ekonomických indikátorů neznamená kompletní smazání ztrát. Problém je ve „ztraceném růstu“. Kdyby totiž nedošlo ke ztrátě hospodářského výkonu z důvodu Covid19, ekonomika by dále rostla. Kompletní smazání ztrát tedy neznačí návrat na předchozí hodnoty, ale dosažení hodnot nad předcházejícími hodnotami. V tomto článku chci popsat několik důvodů, proč jsem v tomto smyslu stále velmi skeptický.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2012
  Blíží se konec roku, a tak je na čase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj nejen na měnových trzích v roce 2012. Důležitých ekonomických událostí bylo opravdu mnoho a jelikož není možné je všechny popsat v jednom článku, tak přinášíme zkrácený výběr těch opravdu nejklíčovějších.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2013
  Blíží se konec roku, a tak je na čase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj na světových finančních trzích v roce 2013. Důležitých ekonomických událostí bylo opravdu mnoho, a jelikož není možné je všechny zmínit v jednom článku, přinášíme pouze zkrácený výběr těch nejdůležitějších.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2014
  Blíží se konec roku, a tak je stejně jako každý rok načase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj nejen měnových trhů v roce 2014. Byl to rok velmi bohatý na důležité události. Jelikož není možné je všechny popsat v jednom článku, přináším zde zkrácený výběr těch opravdu nejklíčovějších tak, jak po sobě následovaly.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2015
  Blíží se konec roku, a tak se pojďme společně podívat na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj nejen na měnových trzích v roce 2015. Klíčových ekonomických událostí bylo opravdu mnoho, a jelikož není možné je všechny popsat v jednom článku, tak přinášíme zkrácený výběr těch opravdu nejdůležitějších tak, jak po sobě následovaly.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2016
  Konec roku je za dveřmi, a tak je čas podívat se společně na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivňovaly vývoj na světových finančních trzích v roce 2016. Klíčových ekonomických událostí bylo opravdu mnoho, a jelikož není možné je všechny popsat v jednom článku, tak přináším zkrácený výběr těch opravdu nejdůležitějších.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2017
  Konec roku se nezadržitelně blíží, a proto je tu každoroční přehledné shrnutí všech důležitých ekonomických událostí v tomto roce. Událostí bylo velké množství, takže přinášíme pouze zkrácený výběr těch opravdu nejdůležitějších.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2018
  Rok 2018 se brzy stane minulostí, a tak je na čase se společně podívat na každoroční přehled všech důležitých a klíčových ekonomických událostí v tomto roce. Byl to rok velmi bohatý na důležité ekonomické události ve světové ekonomice a nuda na trzích rozhodně nebyla. Pojďme si tedy přehledně po jednotlivých měsících připomenout ty nejzajímavější okamžiky, které nám nabídly finanční trhy v roce 2018.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2019
  Blíží se konec roku a je na čase připomenout si nejdůležitější události ve světové ekonomice v roce 2019. V tomto pravidelném každoročním článku se podíváme na přehledné shrnutí všech hlavních událostí, které ovlivňovaly světové finanční trhy – akcie, komodity, dluhopisy a forex. Vše je přehledně shrnuto do jednotlivých měsíců a dnů. Připomeňte si tak vše podstatné, jakými událostmi si prošly centrální banky, světové ekonomiky, akciové korporace, burzy a měny.