Krize EURA: Charakteristika problémů zemí eurozóny

Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos o víkendu oznámil, že země požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky a formální žádost by měla být předložena již brzy. Finančním trhům by se mělo alespoň krátkodobě/přechodně ulevit, i když bez konkrétních podmínek je na podrobné hodnocení zatím brzy. Podle analytiků si Evropa pouze kupuje čas na záchranu eura.

Každopádně Španělsko se po Řecku, Irsku a Portugalsku stane čtvrtou a největší zemí eurozóny, která je nucena požádat o zahraniční finanční pomoc. Jelikož se krize v eurozóně stupňuje, pojďme se tedy společně podívat na hlavní charakteristiku problémů těchto čtyř zemí eurozóny, které požádaly či plánují požádat o finanční pomoc (řazeno chronologicky).

Upozorňuji, že se nejedná o žádnou analýzu/predikci vývoje (to v dnešní době není ani možné, uvidíme jak dopadnou volby v Řecku), ale pouze o shrnutí hlavních bodů krize států, které negativně působí na vývoj společné evropské měny (EUR).

ŘECKO

- Hlavními problémy Řecka byly šedá ekonomika, přebujelý státní aparát, korupce a dlouhodobý život nad poměry, což způsobilo vysoké zadlužení země. Nedůvěru mezi investory zanechal i fakt, že se Řecko v minulosti přiznalo k falšování statistik a zamlčelo skutečnou výši rozpočtového schodku.
- O finanční pomoc Řecko požádalo EU a MMF poprvé v květnu 2010 poté, co mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše. Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za další úsporná opatření, ale problém s řeckými financemi nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík finanční pomoci ve výši 130 miliard eur.
- Finanční krize způsobila i politický chaos. Mnoho voličů je naštvaných kvůli snižování důchodů a mezd a zvyšování daní a na počátku května dali svůj hlas ve volbách stranám, které jsou proti úsporným opatřením. Volby však skončily patem a nepodařilo se vytvořit koalici, která by měla v parlamentu dostatečný počet hlasů. Proto se volby budou opakovat 17. června. Podle analytiků výsledky voleb rozhodnou, zda země zůstane v eurozóně.
- Řecký státní dluh dosáhl loni asi 165 procent hrubého domácího produktu, který je přes čtyři roky v neustálém propadu. Jen za loňský rok se podle odhadů propadl o sedm procent. Míra nezaměstnanosti v zemi se přiblížila 22 procentům.

IRSKO

- Do problémů se Irsko dostalo kvůli bankovní krizi, která zdevastovala tamní ekonomiku, zničila pověst země a dohnala zemi k žádosti o mezinárodní finanční pomoc. Problémy irských bank způsobilo obrovské množství úvěrů, které si finanční ústavy nabraly v zahraničí, aby na domácí půdě mohly financovat masivní realitní boom. S příchodem krize začaly ovšem ceny nemovitostí prudce klesat a banky se zanedlouho ocitly bez prostředků.
- V listopadu 2010 si Irsko vyjednalo od MMF a EU finanční pomoc v objemu 85 miliard eur kvůli výdajům na sanaci ztrátových bank.
- Na rozdíl od Řecka a Portugalska má Irsko díky protržní politice a důrazným reformám podle pozorovatelů velké šance na uniknutí z krize. Irsko se na konci loňského roku sice propadlo nečekaně zpět do recese, protože zpomalení globálního ekonomického růstu snížilo vývoz, za celý rok však HDP stoupl o 0,7 procenta a vykázal první celoroční růst od roku 2007.

PORTUGALSKO

- Portugalsko dostalo do problémů vysoké zadlužení v kombinaci se slabým hospodářským růstem. Finanční situaci země ztížil fakt, že parlament loni neschválil úsporná opatření navržená menšinovou socialistickou vládou Josého Sócratese. Ten podal demisi a ve volbách zvítězili pravicoví sociální demokraté. Portugalsko sice plní cíle záchranného plánu, mnozí ekonomové se ale stále více obávají, že bude muset i tak požádat o druhý balík pomoci.
- Země nyní zažívá nejhorší recesi od 70. let minulého století. V prvním čtvrtletí HDP meziročně klesl o 2,2 procenta, zatímco míra nezaměstnanosti stoupla na rekordních 14,9 procenta. Za celý loňský rok HDP klesl o 1,5 procenta.

ŠPANĚLSKO

- Španělsko je dosud největší zemí eurozóny, která byla nucena požádat o finanční pomoc (Španělská ekonomika je čtvrtá největší v eurozóně a dvanáctá na světě). Žádost o pomoc tak vzbuzuje daleko větší pozornost mezi politiky i investory než například v případě Řecka či Irska.
- Případ Španělska je zároveň trochu jiný, pomoc by u této země na rozdíl od Řecka, Irska a Portugalska měla směřovat pouze do bankovního sektoru.
- Španělské banky se stále nevzpamatovaly z dopadů krize na tamním realitním trhu, která trvá od roku 2008, a ve svých úvěrových portfoliích mají značné objemy nesplácených úvěrů. Tamní ceny nemovitostí klesly od roku 2008 o 25 procent a pokles bude podle odhadů pokračovat. Jedním z problémů Španělska je, že právě stavebnictví a navazující odvětví mají vysoký podíl na národním důchodu a realitní krize tak měla v zemi silnější dopady než v řadě jiných zemí. Jedním z důvodů realitní bubliny byly nízké úroky po přechodu na euro v roce 2002, což vedlo k neúměrnému zadlužování.
- Vláda již finanční sektor třikrát restrukturalizovala, nalila do systému 18 miliard eur a převzala pět bank. Podle odhadů bude Španělsko potřebovat na sanaci bank 50 až 60 miliard eur, podle krajních odhadů až 100 miliard eur.
- Španělská ekonomika také nyní prochází recesí. Za celý loňský rok sice HDP ještě stoupl o 0,7 procenta, v letošním prvním čtvrtletí klesla o 0,3 procenta, což je stejné tempo propadu jako v předchozích třech měsících. Přitom v letech před příchodem krize v roce 2008 ekonomika rostla pravidelně v průměru o více než tři procenta.
- Za propadem ekonomiky je především pokles domácí poptávky, což je podle ekonomů důsledek hlubokých rozpočtových škrtů a dalších úsporných opatření. Země se potýká s vysokým rozpočtovým deficitem, který loni činil 8,9 procenta HDP. Státní dluh loni činil 68,5 procenta, což je oproti některým zemím v EU příznivý ukazatel, podle dubnových odhadů se ale letos přiblíží k 80 procentům HDP a dosáhne tak nejvyšší úrovně od roku 1990. Roli v zadlužení hrají i "neukázněné" autonomní oblasti. O pomoc požádalo stát například i nejbohatší Katalánsko.
- Španělsko také hlásí nejvyšší nezaměstnanost ze zemí EU, v dubnu činila 24,3 procenta. Průměr v EU je přitom 10,3 procenta.

Zdroj: Reuters, Agentura AP, Financial Times, ČTK, FXstreet.cz

Čtěte více

• Jak používat index Big Mac?
  Většina forex traderů využívá při svém obchodování hlavně technickou analýzu, nicméně pro obchodníky může být zajímavý i fundamentální pohled. Jedním z příkladů je průzkum měn na základě parity kupní síly, což si detailně popíšeme v dnešním článku pomocí takzvaného „Big Mac indexu“.
• Jak vydělat na ukončení intervencí ČNB
  Dnes navážeme na vzdělávací článek z minulého týdne a povíme si více k očekávanému zrušení kurzového závazku ze strany České národní banky (ČNB).
• Jak využít intervence ČNB ve svůj prospěch
  Na konci loňského roku se po dlouhé době zadrhla vlajková loď české ekonomiky - průmysl. Česká národní banka už delší dobu avizuje, že se nebude zdráhat pomoci vývozcům oslabením koruny skrz měnové intervence, pokud bude třeba. Dnes se dozvíte, za jakých okoloností se k tomuto kroku odhodlá a jaké příležitosti bude pro tradery během roku nabízet pár české koruny a eura (EUR/CZK).
• Jaký dopad bude mít brexit na forex?
  Ve čtvrtek 23. června se koná referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii (EU) a bude se jednat zřejmě o nejdůležitější událost na finančních trzích tohoto léta. Referendum bude probíhat v čase od 8:00 do 23:00 SELČ po celém území Velké Británie. Takzvaný brexit je označením odchodu Velké Británie z Evropské unie, což může investorům negativně ovlivnit jejich portfolia, ale i přinést nové obchodní příležitosti. Obchodníci a investoři by však měli být velmi opatrní a mohou očekávat nárůst volatility ještě před samotným referendem.
• Kde hledat ten správný fundament?
  Tradeři, kteří staví svou obchodní strategii na fundamentální analýze, potřebují pracovat s daty z reálné ekonomiky. Ta je ale někdy obtížné na internetu vůbec najít, natož exportovat do excelu. Dnes si proto ukážeme povedenou databázi americké centrální banky (Fed), ve které můžeme najít rozmanitou sadu dat od mexické obchodní bilance až po finskou průmyslovou výrobu. Při „dolování dat“ se bohužel bez základní znalosti angličtiny neobejdeme.
• Koho finanční trhy potrestají příště?
  Existuje rčení, které říká, že trh půjde vždy tím směrem, kde způsobí nejvíce bolesti. Restriktivní opatření kvůli koronaviru způsobila prudký pokles ekonomické aktivity, což je reflektováno v dluhopisových výnosech, které se v mnoha zemích pohybují na historických minimech. Tento fakt spolu s rekordním propadem ceny ropy způsobil, že se znovu začíná mluvit o rizicích plynoucích z poklesu cen, tedy z deflace. Na opačném konci názorového spektra se nachází velká skupina analytiků, kteří poukazují na to, že současné bezprecedentní monetární a fiskální programy spolu s kvantitativním uvolňováním prakticky všech nejdůležitějších centrálních bank naopak způsobí devalvaci měn a přinesou vysokou inflaci. Je možné, že trh si vybere třetí cestu a způsobí tak bolest oběma táborům?
• Koronavirus: Co se děje na trzích?
  Finanční armageddon i bezprecedentní volatilita – takový byl minulý týden na finančních trzích. Pamětníci zavzpomínali na podzim roku 2008, kdy jsme takový šok zažili naposledy. Na některých aktivech výprodeje dokonce překonaly denní poklesy po pádu Lehman Brothers. Teď už je jasné, že pandemie koronaviru je onou černou labutí, na kterou finanční trhy „čekaly“.
• Koronavirus - propady HDP a některých oborů, velké zadlužování
  Koronavirus je hlavním tématem tohoto roku, a jelikož se rok 2020 pomalu chýlí ke konci, tak jsme pro naše čtenáře připravili další ze série článků na toto téma. Tentokrát přinášíme výběr dopadů šíření nového typu koronaviru na světovou ekonomiku a na vybrané obory v letošním roce.
• Koronavirus - rok poté
  Na rok 2020 nikdo z nás nezapomene. Budeme si pamatovat, jaký měla pandemie zásadní dopad na naše osobní životy, i na to, jak nečekané zastavení našich životů zamávalo s finančními trhy.
• Krach na Vídeňské burze v roce 1873 měl za následek pád bank a krizi
  Po vítězství Německa nad Francií a sjednocení Německa v roce 1871 a vysokých reparacích ze strany Francie následovalo období neuvěřitelného hospodářského vzestupu, který se přelil do tehdejšího Rakouska-Uherska včetně českých zemí. Přebytek peněz na trhu vyvolal lavinu burzovních spekulací, začala vznikat řada akciových společností a bank a optimismus se přeléval i do dalších oborů. První signály o tom, že s ekonomikou není něco v pořádku, začaly přicházet záhy. Levné peníze se vyčerpaly, začal se projevovat nedostatek financí na zakládání dalších nových podniků, trh se nasytil. Výsledkem byl "černý pátek" na Vídeňské burze z 9. května 1873, který měl za následek pád řady bank a světovou hospodářskou krizi.
• Kvantitativní uvolňování
  V průběhu posledních několika měsíců je USD pod neustálým tlakem prodejců a nachází se na historických minimech nebo alespoň blízko historických minim vůči řadě cizích měn. Jedním z hlavních důvodů oslabování USD je očekávání kvantitativního uvolňování. Pro kvantitativní uvolňování se vžila zkratka QE z anglického "Quantitative Easing (QE)" a název sám napovídá, že jeho cílem by mělo být uvolnění zpomalené ekonomiky zvýšením kvantity peněz.
• Máme v roce 2023 očekávat Santa Claus rally?
  Do Vánoc zbývají necelé tři měsíce a tradeři se poohlížejí po příležitostech, které by jim mohly vánoční svátky finančně zpříjemnit. Jednou z těchto možností je jev, kterému se ve finanční hantýrce říká Santa Claus Rally. O co jde si povíme v dnešním článku.
• Měnové intervence v ČR
  Už třetím rokem se mohou vývozci, dovozci i domácnosti spolehnout, že eura nenakoupí ani neprodají pod 27 korunami. Do těchto obchodů totiž vstupuje svou politikou slabé měny Česká národní banka (ČNB), která během tohoto období nakoupila do rezerv eura, dolary i ostatní měny za necelých 1000 mld. korun (bilion Kč, viz graf níže), což je hodnota blížící se jednomu státnímu rozpočtu. Pravdou je, že 15-25 % z této částky ČNB nenakoupila na trhu, ale šlo o výměnu přijatých prostředků z EU státem. I tak jde ale o obrovské číslo, které bude s blížícím se opuštěním politiky intervencí (takzvaným exitem) prudce růst.
• Měnové krize od 90. let po současnost
  V souvislosti s nedávným prudkým pádem ruského rublu jsme se podívali do historie a shrnuli pro vás výběr největších hospodářských krizí ve světě od 90. let, která byla doprovázena také velkými měnovými turbulencemi. Na následujících řádcích se podíváme na jejich společné znaky a ukážeme si, jakou obchodní strategii zvolit při potenciálním příchodu měnové krize.
• Milníky dluhové krize v eurozóně
  Dluhová krize v eurozóně trvá již více než dva roky a za tu dobu se stalo velké množství událostí, které zásadně ovlivnily vývoj měnových trhů (nejvíce samozřejmě euro). Na toto téma dostáváme především od začínajících traderů, kteří začátek dluhové krize nezažili, velké množství dotazů. Proto jsem se rozhodl připravit shrnutí těch nejdůležitějších událostí od počátku EURO krize. I pro tradery, kteří tyto události sledují od počátku a mnohdy se v záplavě informací na toto téma ztrácí, bude následující shrnutí jistě praktickým vodítkem.
• 🔴 Mimořádná analýza ❗️ | Šílený rok 2023 😱 | Nejdůležitější události a pohyby na trzích 💣
  Připravili jsme pro vás kompletní shrnutí roku 2023 očima tradera. V tomto videu si shrneme to nejdůležitější z uplynulého roku, co se událo na finančních trzích (forex, komodity, akcie, akciové indexy a kryptoměny) od profesionálního tradera a analytika Patrika Urbana ze společnosti FXstreet.cz.
• Mizející naděje v ekonomický „V“ obrat
  Mnoho ekonomů a analytiků finančních trhů nadále doufá v obrat ekonomiky ve tvaru V. Lidé si ale často neuvědomují, že návrat na předchozí úroveň ekonomických indikátorů neznamená kompletní smazání ztrát. Problém je ve „ztraceném růstu“. Kdyby totiž nedošlo ke ztrátě hospodářského výkonu z důvodu Covid19, ekonomika by dále rostla. Kompletní smazání ztrát tedy neznačí návrat na předchozí hodnoty, ale dosažení hodnot nad předcházejícími hodnotami. V tomto článku chci popsat několik důvodů, proč jsem v tomto smyslu stále velmi skeptický.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2012
  Blíží se konec roku, a tak je na čase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj nejen na měnových trzích v roce 2012. Důležitých ekonomických událostí bylo opravdu mnoho a jelikož není možné je všechny popsat v jednom článku, tak přinášíme zkrácený výběr těch opravdu nejklíčovějších.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2013
  Blíží se konec roku, a tak je na čase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj na světových finančních trzích v roce 2013. Důležitých ekonomických událostí bylo opravdu mnoho, a jelikož není možné je všechny zmínit v jednom článku, přinášíme pouze zkrácený výběr těch nejdůležitějších.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2014
  Blíží se konec roku, a tak je stejně jako každý rok načase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj nejen měnových trhů v roce 2014. Byl to rok velmi bohatý na důležité události. Jelikož není možné je všechny popsat v jednom článku, přináším zde zkrácený výběr těch opravdu nejklíčovějších tak, jak po sobě následovaly.