Kvantitativní uvolňování

V průběhu posledních několika měsíců je USD pod neustálým tlakem prodejců a nachází se na historických minimech nebo alespoň blízko historických minim vůči řadě cizích měn. Jedním z hlavních důvodů oslabování USD je očekávání kvantitativního uvolňování. Pro kvantitativní uvolňování se vžila zkratka QE z anglického "Quantitative Easing (QE)" a název sám napovídá, že jeho cílem by mělo být uvolnění zpomalené ekonomiky zvýšením kvantity peněz.

Abychom pochopili princip QE, musíme nejdříve rozumět negativní korelaci mezi cenou a úrokem u dluhopisů a jiných dluhových finančních instrumentů.  Představme si situaci, kdy si investor koupí pětiletý dluhopis s výnosem například 5 %. Tento výnos se v průběhu těchto pěti let samozřejmě nemění. Úrok na trhu se ale mění a to v závisloti na očekávání inflace, vývoji ekonomiky a dalších faktorů. Řekněme, že po roce se tento investor rozhodne svůj dluhopis prodat a že tržní úrok se zvýšil z 5 % na 6 %. V prostředí, kdy tržní úrok je 6% by nikdo dluhopis vynášející jen 5 % nekoupil. Náš investor tedy musí snížit cenu svého prodáveného dluhopisu natolik, aby nižší cena vyrovnala rozdíl mezi výnosy. Vyšší úrok tedy snížil cenu již vydaného dluhopisu. V případě, že by se tržní úrok snížil z 5 % na 4 % by náš investor neměl problém svůj dluhopis vynášející 5% prodat, protože každý racionální investor by preferoval 5 % výnos oproti 4 % výnosu. Protože zájemců o investorův dluhopis je mnoho, může si investor dovolit zvýšit cenu svého prodávaného dluhopisu. Cena tohoto dluhopisu by se tedy ještě dále zvýšila a to přesně o takové množství, které vyrovná rozdíl mezi výnosy. Snížení úroku (úrokových sazeb) tedy zvyšuje cenu existujících dluhopisů. 

Snížení sazeb podporuje oživení ekonomiky

Když se ekonomika přehřívá, centrální banka může brzdit překotný rozvoj ekonomiky zvýšením úrokových sazeb. Tento krok, mimo jiné, zdraží půjčky což se následně promítne do zpomalení rychlosti rozvoje. V opačné situaci, tedy když ekonomika zpomalí, se může centrální banka rozhodnout podpořit ekonomiku tím, že sníží základní úrokovou sazbu. Nižší sazby zlevní půjčky a to usnadní přístup podnikatelů k penězům pro jejich další plány a aktivity.

Co ale dělat v momentě, když je potřeba podpořit ekonomiku, ale základní úrokové sazby jsou tak nízko, že už je dál snížit nejde? Odpovědí je právě QE.

Co je to QE?

QE je nástrojem monetární politiky centrální banky, který má dva základní cíle. Prvním cílem je zvýšit množství peněz v oběhu a tím zlepšit jejich dostupnost. Druhým cílem QE je snížit tržní úrokové sazby.

Princip QE

Centrální banka na volném trhu začne kupovat dluhopisy a jiné finanční instrumenty, čímž zvýší cenu těchto instrumentů. Protože dluhové instrumenty mají negativní korelaci mezi cenou a úrokem, vyšší cena vede k nižšímu tržnímu úroku.

Ben Bernanke šéf amerického Fedu (americká centrální banka).

Toto vysvětlení je však nesmírně zjednodušené. Ve skutečnosti je princip složitější, protože nákupy dluhopisů centrální bankou vedou ke zvýšení množství peněz na rezervních účtech, které komerční banky u centrální banky mají. Vyšší množství rezerv nutí (nebo by alespoň teoreticky nutit mělo) komerční banky, aby vytvářely nové půjčky a následným multiplikačním efektem tak podpořily ekonomiku.

Centrální banka však nemusí nakupovat jen běžné dluhopisy. Může také nakupovat různé typy dluhových instrumentů založených na hypotékách, dluzích na kreditních kartách a podobně. Protože je tento typ instrumentu v současné době kvůli krizi považován za ,,toxický", komerční banky tak mají možnost se těchto instrumentů zbavit a zlepšit tak stav svých financí. I za tímto krokem stojí víra centrální banky, že zdravější komerční banky začnou půjčovat a dodají tak finanční prostředky tam kde je to nutné, například menším podnikatelům, kteří potřebují půjčky na rozšíření nebo alespoň udržení obchodních aktivit.

Tisknutí peněz

Komerční banky musí mít určité množství peněz uložených ve svých bankovních rezervách. Jedná se ale o relativně malé procento (ve většině zemí kolem 10 %). Zbytek může banka použít pro vytváření půjček. Pokud tedy vložíte na svůj účet 100 korun, 10 korun musí zůstat jako bankovní rezerva a 90 korun banka dá k dispozici v půjčkách. Banka tedy vytvořila "nových" 90 korun.

Centrální banka nakoupí dluhopis na volném trhu a pošle za něj peníze předchozímu držiteli na příslušný účet . Tím se zvýší množství rezerv a to by mělo přimět banky k vytvoření nových půjček. Tyto nově vytvořené půjčky tedy byly vytvořeny jako přímý důsledek nakupování dluhopisů - tohle je právě princip často zmiňovaného tisknutí peněz. Centrální banka totiž nákupem dluhopisu vytvořila peníze "z ničeho", protože umožnila komerčním bankám vytvořit nové půjčky.

Zvýšení množství čehokoliv způsobí snížení hodnoty. Toto jednoduché pravidlo lze aplikovat na všechno. Když se urodí hodně jablek, tak jablka zlevní. Když se zvýší množství peněz, tak se sníží jejich hodnota. Hodně zjednodušeně řečeno - publikování plánů o novém kole QE v USA vedly k oslabení USD. Druhé kolo QE v USA, které bude velmi pravděpodobně oznámeno na začátku listopadu, však nutně nemusí vést k dalšímu znehodnocování USD. Je možné, že současná nízká cena USD v současnosti již reflektuje budoucí znehodnocení z důvodu QE.

Rizika spojená s QE

Rizik spojených s kvantitativním uvolňováním je hned několik. Zvýšené množství peněz v oběhu zvýší inflační tlak, který je dále umocněn prostředím s nízkými úrokovými sazbami. Centrální banka může snadno "přestřelit" a ve snaze podpořit ekonomiku zvýší množství peněz do té míry, že se inflace může lehce vymknout z ruky. Jakmile inflace dosáhne opravdu vysokých úrovní, je velmi náročné ji dostat zpátky pod kontrolu.

Dalším rizikem je, že QE prostě nebude fungovat. Teorie, která předpovídá chování bank se totiž empiricky nejeví jako platná. Problémem například může být, že banky nezačnou vytvářet nové půjčky a jednoduše nechají nově vytvořené přebytečné rezervy na účtech v centrální bance ležet ladem. Pokud se komerční banky bojí vytvářet nové půjčky, tak je prostě vytvářet nebudou a centrální banka je k tomu žádnými kroky nepřinutí. Z historického hlediska je příkladem neúspěchu kvantitativního uvolňování Japonsko. To začalo s QE v roce 2000 a pokračuje v něm dodnes. Letmý pohled na základní ekonomické ukazatele Japonska napoví, že QE situaci nijak nepomohlo.

V poslední době se začíná zvyšovat množství hlasů, které poukazují na to, že neexistuje jediný důkaz o tom, že by QE kdy fungovalo a je tedy iracionální očekávat, že bude fungovat nyní. Na hodnocení úspěšnosti QE z let 2008-? si tedy budeme muset ještě pár let počkat.

Patrik Urban
Tým FXstreet.cz

Související články

Otázky a odpovědi kolem kvantitativního uvolňování
Americká centrální banka (Fed) v minulém týdnu přistoupila k třetí vlně takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky (QE3), jehož prostřednictvím hodlá podpořit ekonomiku a trh práce. Jedná se o jednu z nejdůležitějších událostí letošního roku, která se na finančním trhu udála. Na Forexu se QE3 projevilo/projeví silným poklesem amerického dolaru (USD). Nová opatření Fedu totiž dolaru škodí, protože snižují jeho hodnotu. Fed za účelem nákupu hypotečních cenných papírů musí vytvářet (tisknout) nové peníze, které nejsou ničím kryty. Proto jsme dnes připravili článek, který dává odpovědi na základní otázky kolem QE3 a dopadů tohoto opatření.

Čtěte více

• Jak vydělat na ukončení intervencí ČNB
  Dnes navážeme na vzdělávací článek z minulého týdne a povíme si více k očekávanému zrušení kurzového závazku ze strany České národní banky (ČNB).
• Jak využít intervence ČNB ve svůj prospěch
  Na konci loňského roku se po dlouhé době zadrhla vlajková loď české ekonomiky - průmysl. Česká národní banka už delší dobu avizuje, že se nebude zdráhat pomoci vývozcům oslabením koruny skrz měnové intervence, pokud bude třeba. Dnes se dozvíte, za jakých okoloností se k tomuto kroku odhodlá a jaké příležitosti bude pro tradery během roku nabízet pár české koruny a eura (EUR/CZK).
• Jaký dopad bude mít brexit na forex?
  Ve čtvrtek 23. června se koná referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii (EU) a bude se jednat zřejmě o nejdůležitější událost na finančních trzích tohoto léta. Referendum bude probíhat v čase od 8:00 do 23:00 SELČ po celém území Velké Británie. Takzvaný brexit je označením odchodu Velké Británie z Evropské unie, což může investorům negativně ovlivnit jejich portfolia, ale i přinést nové obchodní příležitosti. Obchodníci a investoři by však měli být velmi opatrní a mohou očekávat nárůst volatility ještě před samotným referendem.
• Kde hledat ten správný fundament?
  Tradeři, kteří staví svou obchodní strategii na fundamentální analýze, potřebují pracovat s daty z reálné ekonomiky. Ta je ale někdy obtížné na internetu vůbec najít, natož exportovat do excelu. Dnes si proto ukážeme povedenou databázi americké centrální banky (Fed), ve které můžeme najít rozmanitou sadu dat od mexické obchodní bilance až po finskou průmyslovou výrobu. Při „dolování dat“ se bohužel bez základní znalosti angličtiny neobejdeme.
• Koho finanční trhy potrestají příště?
  Existuje rčení, které říká, že trh půjde vždy tím směrem, kde způsobí nejvíce bolesti. Restriktivní opatření kvůli koronaviru způsobila prudký pokles ekonomické aktivity, což je reflektováno v dluhopisových výnosech, které se v mnoha zemích pohybují na historických minimech. Tento fakt spolu s rekordním propadem ceny ropy způsobil, že se znovu začíná mluvit o rizicích plynoucích z poklesu cen, tedy z deflace. Na opačném konci názorového spektra se nachází velká skupina analytiků, kteří poukazují na to, že současné bezprecedentní monetární a fiskální programy spolu s kvantitativním uvolňováním prakticky všech nejdůležitějších centrálních bank naopak způsobí devalvaci měn a přinesou vysokou inflaci. Je možné, že trh si vybere třetí cestu a způsobí tak bolest oběma táborům?
• Koronavirus: Co se děje na trzích?
  Finanční armageddon i bezprecedentní volatilita – takový byl minulý týden na finančních trzích. Pamětníci zavzpomínali na podzim roku 2008, kdy jsme takový šok zažili naposledy. Na některých aktivech výprodeje dokonce překonaly denní poklesy po pádu Lehman Brothers. Teď už je jasné, že pandemie koronaviru je onou černou labutí, na kterou finanční trhy „čekaly“.
• Koronavirus - propady HDP a některých oborů, velké zadlužování
  Koronavirus je hlavním tématem tohoto roku, a jelikož se rok 2020 pomalu chýlí ke konci, tak jsme pro naše čtenáře připravili další ze série článků na toto téma. Tentokrát přinášíme výběr dopadů šíření nového typu koronaviru na světovou ekonomiku a na vybrané obory v letošním roce.
• Koronavirus - rok poté
  Na rok 2020 nikdo z nás nezapomene. Budeme si pamatovat, jaký měla pandemie zásadní dopad na naše osobní životy, i na to, jak nečekané zastavení našich životů zamávalo s finančními trhy.
• Krach na Vídeňské burze v roce 1873 měl za následek pád bank a krizi
  Po vítězství Německa nad Francií a sjednocení Německa v roce 1871 a vysokých reparacích ze strany Francie následovalo období neuvěřitelného hospodářského vzestupu, který se přelil do tehdejšího Rakouska-Uherska včetně českých zemí. Přebytek peněz na trhu vyvolal lavinu burzovních spekulací, začala vznikat řada akciových společností a bank a optimismus se přeléval i do dalších oborů. První signály o tom, že s ekonomikou není něco v pořádku, začaly přicházet záhy. Levné peníze se vyčerpaly, začal se projevovat nedostatek financí na zakládání dalších nových podniků, trh se nasytil. Výsledkem byl "černý pátek" na Vídeňské burze z 9. května 1873, který měl za následek pád řady bank a světovou hospodářskou krizi.
• Krize EURA: Charakteristika problémů zemí eurozóny
  Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos o víkendu oznámil, že země požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky a formální žádost by měla být předložena již brzy. Finančním trhům by se mělo alespoň krátkodobě/přechodně ulevit, i když bez konkrétních podmínek je na podrobné hodnocení zatím brzy. Podle analytiků si Evropa pouze kupuje čas na záchranu eura.
• Máme v roce 2023 očekávat Santa Claus rally?
  Do Vánoc zbývají necelé tři měsíce a tradeři se poohlížejí po příležitostech, které by jim mohly vánoční svátky finančně zpříjemnit. Jednou z těchto možností je jev, kterému se ve finanční hantýrce říká Santa Claus Rally. O co jde si povíme v dnešním článku.
• Měnové intervence v ČR
  Už třetím rokem se mohou vývozci, dovozci i domácnosti spolehnout, že eura nenakoupí ani neprodají pod 27 korunami. Do těchto obchodů totiž vstupuje svou politikou slabé měny Česká národní banka (ČNB), která během tohoto období nakoupila do rezerv eura, dolary i ostatní měny za necelých 1000 mld. korun (bilion Kč, viz graf níže), což je hodnota blížící se jednomu státnímu rozpočtu. Pravdou je, že 15-25 % z této částky ČNB nenakoupila na trhu, ale šlo o výměnu přijatých prostředků z EU státem. I tak jde ale o obrovské číslo, které bude s blížícím se opuštěním politiky intervencí (takzvaným exitem) prudce růst.
• Měnové krize od 90. let po současnost
  V souvislosti s nedávným prudkým pádem ruského rublu jsme se podívali do historie a shrnuli pro vás výběr největších hospodářských krizí ve světě od 90. let, která byla doprovázena také velkými měnovými turbulencemi. Na následujících řádcích se podíváme na jejich společné znaky a ukážeme si, jakou obchodní strategii zvolit při potenciálním příchodu měnové krize.
• Milníky dluhové krize v eurozóně
  Dluhová krize v eurozóně trvá již více než dva roky a za tu dobu se stalo velké množství událostí, které zásadně ovlivnily vývoj měnových trhů (nejvíce samozřejmě euro). Na toto téma dostáváme především od začínajících traderů, kteří začátek dluhové krize nezažili, velké množství dotazů. Proto jsem se rozhodl připravit shrnutí těch nejdůležitějších událostí od počátku EURO krize. I pro tradery, kteří tyto události sledují od počátku a mnohdy se v záplavě informací na toto téma ztrácí, bude následující shrnutí jistě praktickým vodítkem.
• 🔴 Mimořádná analýza ❗️ | Šílený rok 2023 😱 | Nejdůležitější události a pohyby na trzích 💣
  Připravili jsme pro vás kompletní shrnutí roku 2023 očima tradera. V tomto videu si shrneme to nejdůležitější z uplynulého roku, co se událo na finančních trzích (forex, komodity, akcie, akciové indexy a kryptoměny) od profesionálního tradera a analytika Patrika Urbana ze společnosti FXstreet.cz.
• Mizející naděje v ekonomický „V“ obrat
  Mnoho ekonomů a analytiků finančních trhů nadále doufá v obrat ekonomiky ve tvaru V. Lidé si ale často neuvědomují, že návrat na předchozí úroveň ekonomických indikátorů neznamená kompletní smazání ztrát. Problém je ve „ztraceném růstu“. Kdyby totiž nedošlo ke ztrátě hospodářského výkonu z důvodu Covid19, ekonomika by dále rostla. Kompletní smazání ztrát tedy neznačí návrat na předchozí hodnoty, ale dosažení hodnot nad předcházejícími hodnotami. V tomto článku chci popsat několik důvodů, proč jsem v tomto smyslu stále velmi skeptický.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2012
  Blíží se konec roku, a tak je na čase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj nejen na měnových trzích v roce 2012. Důležitých ekonomických událostí bylo opravdu mnoho a jelikož není možné je všechny popsat v jednom článku, tak přinášíme zkrácený výběr těch opravdu nejklíčovějších.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2013
  Blíží se konec roku, a tak je na čase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj na světových finančních trzích v roce 2013. Důležitých ekonomických událostí bylo opravdu mnoho, a jelikož není možné je všechny zmínit v jednom článku, přinášíme pouze zkrácený výběr těch nejdůležitějších.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2014
  Blíží se konec roku, a tak je stejně jako každý rok načase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj nejen měnových trhů v roce 2014. Byl to rok velmi bohatý na důležité události. Jelikož není možné je všechny popsat v jednom článku, přináším zde zkrácený výběr těch opravdu nejklíčovějších tak, jak po sobě následovaly.
• Nejdůležitější ekonomické události roku 2015
  Blíží se konec roku, a tak se pojďme společně podívat na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivnily vývoj nejen na měnových trzích v roce 2015. Klíčových ekonomických událostí bylo opravdu mnoho, a jelikož není možné je všechny popsat v jednom článku, tak přinášíme zkrácený výběr těch opravdu nejdůležitějších tak, jak po sobě následovaly.