Koronavirus - propady HDP a některých oborů, velké zadlužování
Koronavirus je hlavním tématem tohoto roku, a jelikož se rok 2020 pomalu chýlí ke konci, tak jsme pro naše čtenáře připravili další ze série článků na toto téma. Tentokrát přinášíme výběr dopadů šíření nového typu koronaviru na světovou ekonomiku a na vybrané obory v letošním roce.
Světová ekonomika
Krize způsobená šířením koronaviru již citelně zasáhla celosvětovou ekonomiku a například v USA padaly v určitých etapách rekordy v nezaměstnanosti a hospodářském propadu od velké hospodářské krize ze začátku 30. let minulého století. Podle většiny odhadů bude ekonomika celkově postižena mnohem hůře, než tomu bylo za hospodářské krize v letech 2007 až 2009. Většina zemí v první vlně pandemie hlásila rekordní poklesy HDP a podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) z minulého měsíce by v letošním roce měla globální ekonomika klesnout kvůli koronavirové krizi o 4,4 procenta.
Do recese uvrhla koronavirová krize ekonomiku USA, která ale rovněž ve třetím čtvrtletí zaznamenala rekordně vysoký růst (33,1 procenta), k čemuž přispěla vládní koronavirová pomoc v objemu více než tří bilionů dolarů (70 bilionů Kč). V druhém čtvrtletí ale ekonomika USA klesla o rekordních 31,4 procenta. To byl nejhorší výsledek minimálně od roku 1947, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
Data o vývoji HDP se počítají v USA jinak než v Evropě. Růst v ročním přepočtu o 33,1 procenta odpovídá podle evropské metodiky růstu proti předchozím třem měsícům o 7,4 procenta. Růst v EU ve třetím čtvrtletí činil 11,6 procenta, a byl tak citelně vyšší než v USA. Z členských zemí EU nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Francie, kde ekonomika stoupla o 18,2 procenta. I řada dalších zemí ve třetím čtvrtletí hlásila větší nárůsty. Ve druhém čtvrtletí se unijní HDP ještě proti předchozím třem měsícům snížil o 11,7 procenta, v meziročním srovnání pak o 14,1 procenta. Současná druhá vlna koronaviru ale vedla ve světě opět k restrikcím, které budou mít opět nepříznivý vliv na ekonomiku.
Nezaměstnanost
Podle studie Mezinárodní organizace práce (ILO) pandemie nemoci covid-19 snížila v letošním prvním čtvrtletí po celém světě počet pracovních hodin o 5,4 procenta, což odpovídá zrušení 155 milionů pracovních míst. V druhém čtvrtletí se počet pracovních hodin dokonce snížil i 14 procent, což odpovídá zrušení 400 milionů pracovních míst.
V USA v dubnu například zaniklo rekordních 20,5 milionu pracovních míst. Míra nezaměstnanosti vzrostla na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta a dostala se tak na nejvyšší úroveň od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Od té doby se postupně situace zlepšovala a v říjnu již klesla na 6,9 procenta.
V EU by měl letos poměr nezaměstnaných vzrůst proti loňsku o jeden procentní bod na 7,7 procenta, v příštím roce se podle odhadu z minulého měsíce vyšplhá až na 8,6 procenta.
Záchranné balíčky a zadlužení
Řada zemí už schválila nebo očekává rekordní deficity státních rozpočtů kvůli záchranným balíčkům na pomoc ekonomiky. Globální veřejný dluh se letos v důsledku rozsáhlých vládních výdajů souvisejících s pandemií covidu-19 vyšplhá podle údajů MMF na rekord, který dosáhne téměř 100 procent ročního výkonu světové ekonomiky. Mezinárodní ratingová agentura S&P Global dokonce nedávno oznámila, že globální dluh do konce letošního roku vystoupí kvůli dopadům nového koronaviru a opatřením na potlačení pandemie na 200 bilionů USD (4,36 biliardy Kč), což bude představovat asi 265 procent světového HDP.
Rozpočtové deficity vlád se letos podle MMF zvýší na 12,7 procenta HDP z loňských 3,9 procenta. Británie očekává největší rozpočtový deficit od války - vláda si v letošním fiskálním roce půjčí 94 miliard liber (11,6 bilionu Kč), což je 19 procent HDP.
K bezprecedentním pomocím ekonomikám sáhly prakticky všechny země a centrální banky. Například balík koronavirové pomoci EU, který zatím blokují Polsko a Maďarsko, dosahuje výše 750 miliard eur (19,7 bilionu korun). Německá vláda si letos hodlá půjčit rekordních 218,5 miliardy eur a vládní strany se dohodly na podpoře v celkové hodnotě téměř 900 miliard eur. Americká centrální banka Fed na trhy "napumpovala" od počátku krize 2,8 bilionu dolarů, což je historicky největší objem. Klíčová byla pro trh dohoda Fedu se 14 centrálními bankami na swapových operacích. Rekordně se zvýšil rozpočtový schodek USA, který se v uplynulém fiskálním roce, který skončil v září, vyšplhal na rekordních 3,132 bilionu dolarů (přes 70 bilionů Kč). Dosáhl tak 15,2 procenta HDP, což představuje nejvyšší úroveň od roku 1945, kdy si vláda brala půjčky k financování válečných nákladů.
Výběr nejpostiženějších oborů
K nejpostiženějším odvětvím patří turistický ruch a letecká doprava. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) minulý měsíc zhoršilo odhad ztráty aerolinek na 157 miliard USD (3,5 bilionu Kč). Počet přepravených cestujících by letos měl klesnout na 1,8 miliardy z loňských 4,5 miliardy. Jediným světlým bodem pro toto odvětví je letos nákladní doprava, protože odstavení letadel zvýšilo ceny. Globální tržby letecké nákladní dopravy by se tak letos měly zvýšit o 15 procent na 117,7 miliardy USD. V cestovním ruchu je letos podle údajů OSN kvůli koronaviru celosvětově ohroženo 120 milionů pracovních míst. Kvůli zavřeným hranicím, liduprázdným hotelům a zrušeným letům se počet zahraničních turistů v letošních prvních pěti měsících snížil o 56 procent. Za celý rok by pak mohl klesnout o 78 procent. To by znamenalo pro cestovní ruch ztrátu mezi 910 miliardami (20,1 bilionu Kč) a 1,2 bilionu dolarů (26,5 bilionu Kč).
Zasažen byl i automobilový průmysl. Podle odhadu Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) prodej aut v zemích Evropské unie letos klesne o rekordních 25 procent na 9,6 milionu. Pokud se jeho předpoklad naplní, prodá se v unii nejméně aut od roku 2013, kdy odvětví ukončilo šestiletý propad po finanční krizi.
Bankroty
O ochranu před věřiteli již v květnu kvůli pandemii požádala v USA například autopůjčovna Hertz Global Holding. Z leteckých společností vyhlásila bankrot společnost LATAM Airlines, která je největším leteckým přepravcem v latinské Americe. Krok se týkal i dceřiných společností v Chile, Peru, Kolumbii a Ekvádoru. Britská regionální letecká společnost Flybe zkrachovala již v březnu, insolvenci vyhlásila i rakouská nízkonákladová letecká společnost Level Europe, od dubna do července nelétala britská letecká společnost Virgin Atlantic, která v srpnu vyhlásila bankrot v USA. Zkrachovala i německá finanční společnost Wirecard.
Výběr oborů, které rostly
Krize má však i své "vítěze", kterými jsou prakticky všechny firmy podnikající v online prostředí, v elektronických platbách, e-shopy nebo provozovatelé placených internetových televizí. Největší internetový obchod světa Amazon například ve druhém čtvrtletí zvýšil tržby o 40 procent, ve třetím čtvrtletí o 37 procent a vykázala nejvyšší zisk za 26 let své existence. Americká společnost PayPal Holdings, která je globálním zpracovatelem elektronických plateb, ve třetím čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 121 procent.
Ondřej Hartman
Tým FXstreet.cz
Zdroj: Reuters, ČTK, AP, Bloomberg
Související články
Čtěte více
-
Jak obchodovat forex při realitní bublině?
V dnešním vzdělávacím článku se podíváme na vzájemné propojení dvou na první pohled naprosto nezávislých trhů - realitního a měnového. Nemovitosti se samozřejmě neobchodují na finančních trzích a nedají se vyvážet ani dovážet, přesto však má cenový vývoj realit vliv na forex. Odpovědí jsou úrokové sazby, které stanovují centrální banky a na které jsou oba dva trhy značně citlivé. -
Jak obchodovat v koronavirové volatilitě?
Uplynulý týden byl extrémní, co se týče paniky a volatility na trzích. Tradeři nyní prodávají všechno od akcií, přes korporátní dluhopisy a průmyslové komodity až po zlato, které se kvůli prudkému posílení amerického dolaru i přes svůj bezpečný statut také poroučelo směrem dolů. Nucené prodeje způsobené „stop-lossy“ a „margin-cally“ na akciových trzích jen těžko ve svém objemu hledají kupce, takže trh padá. Jak v tomto období upravit obchodní strategii, abychom se nedostali právě do skupiny oněch prodejců, kteří nemají na výběr? -
Jak ovlivňují rozhodnutí centrálních bank finanční trhy
Mezi jedny z nejvýznamnějších faktorů, díky kterým může na finančních trzích docházet k (ne)očekávaným pohybům měnových kurzů, patří rozhodování o úrokových sazbách. Pakliže by nedocházelo ke změnám úrokových sazeb, tak by nejspíše bylo obchodování s forexem mnohem méně lukrativní a možná i o dost nudnější, protože jsou to právě výnosy z úroků, jež dokáží vzbudit zájem a pozornost nejednoho obchodníka. Forex je jednoduše velmi volatilní trh a zde i mále změny v úrokových sazbách mohou vést k opravdu výrazným pohybům měnových kurzů. -
Jak používat index Big Mac?
Většina forex traderů využívá při svém obchodování hlavně technickou analýzu, nicméně pro obchodníky může být zajímavý i fundamentální pohled. Jedním z příkladů je průzkum měn na základě parity kupní síly, což si detailně popíšeme v dnešním článku pomocí takzvaného „Big Mac indexu“. -
Jak vydělat na ukončení intervencí ČNB
Dnes navážeme na vzdělávací článek z minulého týdne a povíme si více k očekávanému zrušení kurzového závazku ze strany České národní banky (ČNB). -
Jak využít intervence ČNB ve svůj prospěch
Na konci loňského roku se po dlouhé době zadrhla vlajková loď české ekonomiky - průmysl. Česká národní banka už delší dobu avizuje, že se nebude zdráhat pomoci vývozcům oslabením koruny skrz měnové intervence, pokud bude třeba. Dnes se dozvíte, za jakých okoloností se k tomuto kroku odhodlá a jaké příležitosti bude pro tradery během roku nabízet pár české koruny a eura (EUR/CZK). -
Jaký dopad bude mít brexit na forex?
Ve čtvrtek 23. června se koná referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii (EU) a bude se jednat zřejmě o nejdůležitější událost na finančních trzích tohoto léta. Referendum bude probíhat v čase od 8:00 do 23:00 SELČ po celém území Velké Británie. Takzvaný brexit je označením odchodu Velké Británie z Evropské unie, což může investorům negativně ovlivnit jejich portfolia, ale i přinést nové obchodní příležitosti. Obchodníci a investoři by však měli být velmi opatrní a mohou očekávat nárůst volatility ještě před samotným referendem. -
Kde hledat ten správný fundament?
Tradeři, kteří staví svou obchodní strategii na fundamentální analýze, potřebují pracovat s daty z reálné ekonomiky. Ta je ale někdy obtížné na internetu vůbec najít, natož exportovat do excelu. Dnes si proto ukážeme povedenou databázi americké centrální banky (Fed), ve které můžeme najít rozmanitou sadu dat od mexické obchodní bilance až po finskou průmyslovou výrobu. Při „dolování dat“ se bohužel bez základní znalosti angličtiny neobejdeme. -
Koho finanční trhy potrestají příště?
Existuje rčení, které říká, že trh půjde vždy tím směrem, kde způsobí nejvíce bolesti. Restriktivní opatření kvůli koronaviru způsobila prudký pokles ekonomické aktivity, což je reflektováno v dluhopisových výnosech, které se v mnoha zemích pohybují na historických minimech. Tento fakt spolu s rekordním propadem ceny ropy způsobil, že se znovu začíná mluvit o rizicích plynoucích z poklesu cen, tedy z deflace. Na opačném konci názorového spektra se nachází velká skupina analytiků, kteří poukazují na to, že současné bezprecedentní monetární a fiskální programy spolu s kvantitativním uvolňováním prakticky všech nejdůležitějších centrálních bank naopak způsobí devalvaci měn a přinesou vysokou inflaci. Je možné, že trh si vybere třetí cestu a způsobí tak bolest oběma táborům? -
Koronavirus: Co se děje na trzích?
Finanční armageddon i bezprecedentní volatilita – takový byl minulý týden na finančních trzích. Pamětníci zavzpomínali na podzim roku 2008, kdy jsme takový šok zažili naposledy. Na některých aktivech výprodeje dokonce překonaly denní poklesy po pádu Lehman Brothers. Teď už je jasné, že pandemie koronaviru je onou černou labutí, na kterou finanční trhy „čekaly“. -
Koronavirus - rok poté
Na rok 2020 nikdo z nás nezapomene. Budeme si pamatovat, jaký měla pandemie zásadní dopad na naše osobní životy, i na to, jak nečekané zastavení našich životů zamávalo s finančními trhy. -
Krach na Vídeňské burze v roce 1873 měl za následek pád bank a krizi
Po vítězství Německa nad Francií a sjednocení Německa v roce 1871 a vysokých reparacích ze strany Francie následovalo období neuvěřitelného hospodářského vzestupu, který se přelil do tehdejšího Rakouska-Uherska včetně českých zemí. Přebytek peněz na trhu vyvolal lavinu burzovních spekulací, začala vznikat řada akciových společností a bank a optimismus se přeléval i do dalších oborů. První signály o tom, že s ekonomikou není něco v pořádku, začaly přicházet záhy. Levné peníze se vyčerpaly, začal se projevovat nedostatek financí na zakládání dalších nových podniků, trh se nasytil. Výsledkem byl "černý pátek" na Vídeňské burze z 9. května 1873, který měl za následek pád řady bank a světovou hospodářskou krizi. -
Krize EURA: Charakteristika problémů zemí eurozóny
Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos o víkendu oznámil, že země požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky a formální žádost by měla být předložena již brzy. Finančním trhům by se mělo alespoň krátkodobě/přechodně ulevit, i když bez konkrétních podmínek je na podrobné hodnocení zatím brzy. Podle analytiků si Evropa pouze kupuje čas na záchranu eura. -
Kvantitativní uvolňování
V průběhu posledních několika měsíců je USD pod neustálým tlakem prodejců a nachází se na historických minimech nebo alespoň blízko historických minim vůči řadě cizích měn. Jedním z hlavních důvodů oslabování USD je očekávání kvantitativního uvolňování. Pro kvantitativní uvolňování se vžila zkratka QE z anglického "Quantitative Easing (QE)" a název sám napovídá, že jeho cílem by mělo být uvolnění zpomalené ekonomiky zvýšením kvantity peněz. -
Máme v roce 2023 očekávat Santa Claus rally?
Do Vánoc zbývají necelé tři měsíce a tradeři se poohlížejí po příležitostech, které by jim mohly vánoční svátky finančně zpříjemnit. Jednou z těchto možností je jev, kterému se ve finanční hantýrce říká Santa Claus Rally. O co jde si povíme v dnešním článku. -
Měnové intervence v ČR
Už třetím rokem se mohou vývozci, dovozci i domácnosti spolehnout, že eura nenakoupí ani neprodají pod 27 korunami. Do těchto obchodů totiž vstupuje svou politikou slabé měny Česká národní banka (ČNB), která během tohoto období nakoupila do rezerv eura, dolary i ostatní měny za necelých 1000 mld. korun (bilion Kč, viz graf níže), což je hodnota blížící se jednomu státnímu rozpočtu. Pravdou je, že 15-25 % z této částky ČNB nenakoupila na trhu, ale šlo o výměnu přijatých prostředků z EU státem. I tak jde ale o obrovské číslo, které bude s blížícím se opuštěním politiky intervencí (takzvaným exitem) prudce růst. -
Měnové krize od 90. let po současnost
V souvislosti s nedávným prudkým pádem ruského rublu jsme se podívali do historie a shrnuli pro vás výběr největších hospodářských krizí ve světě od 90. let, která byla doprovázena také velkými měnovými turbulencemi. Na následujících řádcích se podíváme na jejich společné znaky a ukážeme si, jakou obchodní strategii zvolit při potenciálním příchodu měnové krize. -
Milníky dluhové krize v eurozóně
Dluhová krize v eurozóně trvá již více než dva roky a za tu dobu se stalo velké množství událostí, které zásadně ovlivnily vývoj měnových trhů (nejvíce samozřejmě euro). Na toto téma dostáváme především od začínajících traderů, kteří začátek dluhové krize nezažili, velké množství dotazů. Proto jsem se rozhodl připravit shrnutí těch nejdůležitějších událostí od počátku EURO krize. I pro tradery, kteří tyto události sledují od počátku a mnohdy se v záplavě informací na toto téma ztrácí, bude následující shrnutí jistě praktickým vodítkem. -
🔴 Mimořádná analýza ❗️ | Šílený rok 2023 😱 | Nejdůležitější události a pohyby na trzích 💣
Připravili jsme pro vás kompletní shrnutí roku 2023 očima tradera. V tomto videu si shrneme to nejdůležitější z uplynulého roku, co se událo na finančních trzích (forex, komodity, akcie, akciové indexy a kryptoměny) od profesionálního tradera a analytika Patrika Urbana ze společnosti FXstreet.cz. -
Mizející naděje v ekonomický „V“ obrat
Mnoho ekonomů a analytiků finančních trhů nadále doufá v obrat ekonomiky ve tvaru V. Lidé si ale často neuvědomují, že návrat na předchozí úroveň ekonomických indikátorů neznamená kompletní smazání ztrát. Problém je ve „ztraceném růstu“. Kdyby totiž nedošlo ke ztrátě hospodářského výkonu z důvodu Covid19, ekonomika by dále rostla. Kompletní smazání ztrát tedy neznačí návrat na předchozí hodnoty, ale dosažení hodnot nad předcházejícími hodnotami. V tomto článku chci popsat několik důvodů, proč jsem v tomto smyslu stále velmi skeptický.
Diskuse ke článku
Diskuse je přístupná pouze pro registrované uživatele. |
Přihlásit se | Nová registrace |