Jak vydělat na ukončení intervencí ČNB
Dnes navážeme na vzdělávací článek z minulého týdne a povíme si více k očekávanému zrušení kurzového závazku ze strany České národní banky (ČNB).
Díky uměle podhodnocenému kurzu koruny se pro tradery otevírá šance, která skrývá velký potenciál zisku s velice omezeným rizikem. Analytici se shodují, že koruna by měla být až o 10 % silnější nebýt intervencí. Situace je vidět přímo na obchodování měnového páru EUR/CZK, kde kupci zkrátka chybějí (kurz se od 27,00 takřka nepohne) a ČNB je musí zastupovat. Jakmile tedy ČNB skončí s intervencemi, mohl by přijít volný pád.
Pravděpodobnost favorizuje shortování EUR/CZK, protože euro za 30 korun nedává z fundamentálního hlediska smysl. Pravdou je, že volatilita může vychýlit EUR/CZK lehce výše, a proto doporučujeme nepoužívat vysokou páku, podobný možný intradenní výstřelek by ale nic nezměnil na profitu ze shortu v konečném účtování.
Opuštění 27korunové hranice a hladký přechod na floating bez vysoké volatility je určitě snem celé bankovní rady ČNB v čele Jiřím Rusnokem. Nejprve se ale podívejme na situaci, která by měla v české ekonomice panovat, aby se mohla se slabou korunou rozloučit.
Před exitem
a) Korigovaná inflace (bez započtení energií, potravin a regulovaných cen; červená linie v grafu) by měla překračovat cíl ČNB, v nejlepším scénáři růst o 2,5 %. Po prudkém posílení koruny totiž zlevní nejen všechno dovážené zboží, ale také domácí výroba, která je silně navázaná na zahraniční trhy – automobily, potraviny, elektřina. Přes přímé i druhotné efekty tak inflace výrazně klesne, a pokud nechce ČNB znovu bojovat s deflací, tak by měla vystoupit z nynějšího režimu až při slušném a udržitelném růstu cen.
Vývoj meziročního růstu složek inflace v České republice:
Ten ale prozatím i přes silnou domácí poptávku nepřichází. Korigovaná inflace v červenci pokračovala v mírném poklesu a dosahuje pouze 1 %. Vývoj cen v domácí ekonomice proto indikuje, že plánované období odstoupení od intervencí bude ještě výrazně prodlouženo o několik čtvrtletí, stejně jako jsme tomu prozatím byli svědky.
b) Ekonomika by neměla čelit žádným velkým rizikům jako např. recese v eurozóně, kolaps finančních trhů nebo jiné přilétající černé labutě. V takovém případě by totiž ČNB ekonomice podrazila nohy právě v době, kdy bude těžké vykazovat nějaký hospodářský růst. O přicházející deflační spirále ani nemluvě.
c) Poslední veličina načasování už není ekonomického rázu. Ona to ani není veličina, ale nutnost. Exit musí přijít nečekaně! Nemůžeme čekat, že bankovní rada přijde s přesným datem opuštění intervencí, které oznámí dopředu a toto datum skutečně dodrží. V takovém případě by měla na stole desítky miliard eur od spekulantů, kterým by musela draze zaplatit 27 korun za euro.
Proto čekáme, že samotný exit přijde 3-6 měsíců před (stále oddalovaným) výhledem ČNB a záležet bude právě na trpělivosti vývozců a spekulantů, kteří už mají na svých obrazovkách připravené velké tlačítko na short EUR/CZK.
Vývoj měnového páru EUR/CZK za posledních 5 let:
Po exitu
Po opuštění 27korunové hranice mohou nastat dva scénáře, které mají podle nás podobnou pravděpodobnost. Záleží na ochotě dalšího usměrňování trhu ze strany ČNB.
Zaprvé se centrální banka může vydat švýcarskou cestou, kdy stanovení následného kurzu nechá výlučně v rukou trhu. V takovém případě můžeme po zkušenostech z pohybu měnového páru EUR/CHF čekat okamžité prudké posílení koruny do pásma 21-23 korun za euro, kde se teprve začnou probouzet kupci. Následně při uzavírání krátkých pozic velkých hráčů by se měl kurz ustálit blízko své fundamentální hodnoty, kterou aktuálně vidíme v blízkosti 24,50 korun za euro.
V tomto případě je také velká šance na zavedení záporných úrokových sazeb, kterými by se ČNB snažila omezit počet nově otevíraných krátkých pozic na EUR/CZK a snížit tak celkové posílení koruny.
Vývoj měnového páru EUR/CHF (měsíční graf – MN):
Švýcarská cesta ale znamená vyšší volatilitu a s tím spojenou nejistotu pro exportéry, proti které by se museli dále hedgovat. K zajištění stability kurzu může centrální banka pouze posunout intervenční hranici níže. Tento „skok“ ale musí být dostatečně velký, aby odradil další spekulační vlnu, tj. žádných 26,50 nepřichází v úvahu. Jako rozumnou hladinu v tomto scénáři vidíme 24,00, kde už by se velká část trhu prodávající EUR/CZK spokojila s 11 % pohybem a netlačila by korunu do fundamentálně nadhodnoceného kurzu.
Po posunutí intervenční hranice už by ČNB nemusela být přímo na trhu, ale pouze by uklidnila jeho další pohyby svým závazkem. Konečné opuštění by následně záleželo na velikosti šoku, který by česká ekonomika dostala a v tom nejlepším případě by si definitivního odchodu ČNB nemusel trh ani všimnout, protože by se obchodovalo v rozmezí 24,50 – 25,50.
Ať už nastane jakýkoliv scénář, není třeba krátké pozice dále držet, jakmile se kurz dostane pod 24,50. Short pod touto hranicí už by totiž představoval „hledání většího blázna“, který by byl ochoten prodat eura pod cenou.
Se švýcarskou zkušeností má aktuální situace na české koruně mnoho společného. Nějaké rozdíly ale přece jen najdeme. Jde především o přístup švýcarské národní banky (SNB), která nestanovila žádné předpokládané datum exitu z intervenčního režimu a celou dobu ujišťovala trh, že z trhu neodejde. Spekulanti proto byli nastaveni na opačnou (nákupní) vlnu a nečekané rychlé ukončení intervencí v lednu 2015 byla ze strany SNB rána pod pás. V tomto ohledu je ČNB zdaleka transparentnější a doslova říká trhu, že počítá s posilováním koruny.
Posledním praktickým doplněním mozaiky jsou náklady na držbu krátké pozice na měnovém páru EUR/CZK, které může v čekání na exit trvat několik měsíců. Díky vyšší úrokové sazbě na depozitech v ČNB (0,05 %) než v ECB (-0,40 %) se nabízí z držby korun ještě další výdělek na úrokovém swapu „bokem“. Kvůli záporným forwardovým sazbám způsobených extrémním zájmem o české dluhopisy v zahraničí v kombinaci se spreadem na úrokových sazbách u brokerů však budeme muset s velkou pravděpodobností za držbu krátké pozice platit. Náklady by ale neměly být zásadní a šlo by o desetinky procenta z otevřené pozice ročně.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: Reuters, Bloomberg, ČNB - Zpráva o inflaci
Související články
Čtěte více
-
Hlavní ekonomické události v roce 2022
V dnešním článku se společně podíváme na výběr hlavních dosud známých ekonomických očekávaných událostí ve světě v roce 2022, abyste si je mohli vyznačit ve svém obchodním kalendáři. Jde o důležité ekonomické události, které budou mít velký vliv na finanční trhy v nadcházejícím roce, a proto jim věnujte pozornost ve svém obchodním plánu. Vše je přehledně shrnuto do jednotlivých měsíců a dnů. -
Hlavní ekonomické události v roce 2023
V dnešním článku se společně podíváme na výběr hlavních dosud známých ekonomických očekávaných událostí ve světě v roce 2023, abyste si je mohli vyznačit ve svém obchodním kalendáři. -
Inflačně-pandemický rok 2021 - analytické shrnutí
Rok 2021 sice nebyl tak dramatický jako ten předchozí, i tak ale na finančních trzích nebylo o překvapení a výkyvy nouze. Optimismus prvního čtvrtletí poháněný očkováním i americkým fiskálním stimulem následovalo vystřízlivění ve zbytku roku. Problémy v dodavatelských řetězcích, vysoká inflace i nižší než očekávaná účinnost vakcín ukázala, že s pandemickým dědictvím se budeme muset vypořádávat i v příštím roce. -
Infografika: Rekapitulace roku 2021
Finanční trhy v roce 2021 - forex, komodity a kryptoměny - přehledná a jednoduchá rekapitulace roku. -
Intervence na měnovém trhu
Intervence na forexu je jistě zajímavé téma. V diskuzi pod mou analýzou z 1. února se vyskytlo několik otázek, které mě vedly k rozhodnutí napsat o intervencích poněkud obsáhlejší článek. Téma intervencí je v současné době o to zajímavější, že SNB (Swiss National Bank) aktivně intervenuje proti sílícímu švýcarskému franku (CHF). -
Intervence: SNB již přes rok drží kurz franku
Když se během loňského léta dostala panika kolem dluhové krize eurozóny na vrchol, švýcarský frank pod přílivem zahraničních investorů, kteří hledali bezpečný přístav, téměř atakoval paritu s eurem. Švýcarští exportéři byli ohroženi stále klesající mezinárodní konkurenceschopností vlivem silného franku a domácí ekonomice hrozila nebezpečná deflace, švýcarská národní banka (SNB) se tak odhodlala k akci. -
Jak obchodovat forex při realitní bublině?
V dnešním vzdělávacím článku se podíváme na vzájemné propojení dvou na první pohled naprosto nezávislých trhů - realitního a měnového. Nemovitosti se samozřejmě neobchodují na finančních trzích a nedají se vyvážet ani dovážet, přesto však má cenový vývoj realit vliv na forex. Odpovědí jsou úrokové sazby, které stanovují centrální banky a na které jsou oba dva trhy značně citlivé. -
Jak obchodovat v koronavirové volatilitě?
Uplynulý týden byl extrémní, co se týče paniky a volatility na trzích. Tradeři nyní prodávají všechno od akcií, přes korporátní dluhopisy a průmyslové komodity až po zlato, které se kvůli prudkému posílení amerického dolaru i přes svůj bezpečný statut také poroučelo směrem dolů. Nucené prodeje způsobené „stop-lossy“ a „margin-cally“ na akciových trzích jen těžko ve svém objemu hledají kupce, takže trh padá. Jak v tomto období upravit obchodní strategii, abychom se nedostali právě do skupiny oněch prodejců, kteří nemají na výběr? -
Jak ovlivňují rozhodnutí centrálních bank finanční trhy
Mezi jedny z nejvýznamnějších faktorů, díky kterým může na finančních trzích docházet k (ne)očekávaným pohybům měnových kurzů, patří rozhodování o úrokových sazbách. Pakliže by nedocházelo ke změnám úrokových sazeb, tak by nejspíše bylo obchodování s forexem mnohem méně lukrativní a možná i o dost nudnější, protože jsou to právě výnosy z úroků, jež dokáží vzbudit zájem a pozornost nejednoho obchodníka. Forex je jednoduše velmi volatilní trh a zde i mále změny v úrokových sazbách mohou vést k opravdu výrazným pohybům měnových kurzů. -
Jak používat index Big Mac?
Většina forex traderů využívá při svém obchodování hlavně technickou analýzu, nicméně pro obchodníky může být zajímavý i fundamentální pohled. Jedním z příkladů je průzkum měn na základě parity kupní síly, což si detailně popíšeme v dnešním článku pomocí takzvaného „Big Mac indexu“. -
Jak využít intervence ČNB ve svůj prospěch
Na konci loňského roku se po dlouhé době zadrhla vlajková loď české ekonomiky - průmysl. Česká národní banka už delší dobu avizuje, že se nebude zdráhat pomoci vývozcům oslabením koruny skrz měnové intervence, pokud bude třeba. Dnes se dozvíte, za jakých okoloností se k tomuto kroku odhodlá a jaké příležitosti bude pro tradery během roku nabízet pár české koruny a eura (EUR/CZK). -
Jaký dopad bude mít brexit na forex?
Ve čtvrtek 23. června se koná referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii (EU) a bude se jednat zřejmě o nejdůležitější událost na finančních trzích tohoto léta. Referendum bude probíhat v čase od 8:00 do 23:00 SELČ po celém území Velké Británie. Takzvaný brexit je označením odchodu Velké Británie z Evropské unie, což může investorům negativně ovlivnit jejich portfolia, ale i přinést nové obchodní příležitosti. Obchodníci a investoři by však měli být velmi opatrní a mohou očekávat nárůst volatility ještě před samotným referendem. -
Kde hledat ten správný fundament?
Tradeři, kteří staví svou obchodní strategii na fundamentální analýze, potřebují pracovat s daty z reálné ekonomiky. Ta je ale někdy obtížné na internetu vůbec najít, natož exportovat do excelu. Dnes si proto ukážeme povedenou databázi americké centrální banky (Fed), ve které můžeme najít rozmanitou sadu dat od mexické obchodní bilance až po finskou průmyslovou výrobu. Při „dolování dat“ se bohužel bez základní znalosti angličtiny neobejdeme. -
Koho finanční trhy potrestají příště?
Existuje rčení, které říká, že trh půjde vždy tím směrem, kde způsobí nejvíce bolesti. Restriktivní opatření kvůli koronaviru způsobila prudký pokles ekonomické aktivity, což je reflektováno v dluhopisových výnosech, které se v mnoha zemích pohybují na historických minimech. Tento fakt spolu s rekordním propadem ceny ropy způsobil, že se znovu začíná mluvit o rizicích plynoucích z poklesu cen, tedy z deflace. Na opačném konci názorového spektra se nachází velká skupina analytiků, kteří poukazují na to, že současné bezprecedentní monetární a fiskální programy spolu s kvantitativním uvolňováním prakticky všech nejdůležitějších centrálních bank naopak způsobí devalvaci měn a přinesou vysokou inflaci. Je možné, že trh si vybere třetí cestu a způsobí tak bolest oběma táborům? -
Koronavirus: Co se děje na trzích?
Finanční armageddon i bezprecedentní volatilita – takový byl minulý týden na finančních trzích. Pamětníci zavzpomínali na podzim roku 2008, kdy jsme takový šok zažili naposledy. Na některých aktivech výprodeje dokonce překonaly denní poklesy po pádu Lehman Brothers. Teď už je jasné, že pandemie koronaviru je onou černou labutí, na kterou finanční trhy „čekaly“. -
Koronavirus - propady HDP a některých oborů, velké zadlužování
Koronavirus je hlavním tématem tohoto roku, a jelikož se rok 2020 pomalu chýlí ke konci, tak jsme pro naše čtenáře připravili další ze série článků na toto téma. Tentokrát přinášíme výběr dopadů šíření nového typu koronaviru na světovou ekonomiku a na vybrané obory v letošním roce. -
Koronavirus - rok poté
Na rok 2020 nikdo z nás nezapomene. Budeme si pamatovat, jaký měla pandemie zásadní dopad na naše osobní životy, i na to, jak nečekané zastavení našich životů zamávalo s finančními trhy. -
Krach na Vídeňské burze v roce 1873 měl za následek pád bank a krizi
Po vítězství Německa nad Francií a sjednocení Německa v roce 1871 a vysokých reparacích ze strany Francie následovalo období neuvěřitelného hospodářského vzestupu, který se přelil do tehdejšího Rakouska-Uherska včetně českých zemí. Přebytek peněz na trhu vyvolal lavinu burzovních spekulací, začala vznikat řada akciových společností a bank a optimismus se přeléval i do dalších oborů. První signály o tom, že s ekonomikou není něco v pořádku, začaly přicházet záhy. Levné peníze se vyčerpaly, začal se projevovat nedostatek financí na zakládání dalších nových podniků, trh se nasytil. Výsledkem byl "černý pátek" na Vídeňské burze z 9. května 1873, který měl za následek pád řady bank a světovou hospodářskou krizi. -
Krize EURA: Charakteristika problémů zemí eurozóny
Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos o víkendu oznámil, že země požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky a formální žádost by měla být předložena již brzy. Finančním trhům by se mělo alespoň krátkodobě/přechodně ulevit, i když bez konkrétních podmínek je na podrobné hodnocení zatím brzy. Podle analytiků si Evropa pouze kupuje čas na záchranu eura. -
Kvantitativní uvolňování
V průběhu posledních několika měsíců je USD pod neustálým tlakem prodejců a nachází se na historických minimech nebo alespoň blízko historických minim vůči řadě cizích měn. Jedním z hlavních důvodů oslabování USD je očekávání kvantitativního uvolňování. Pro kvantitativní uvolňování se vžila zkratka QE z anglického "Quantitative Easing (QE)" a název sám napovídá, že jeho cílem by mělo být uvolnění zpomalené ekonomiky zvýšením kvantity peněz.
Diskuse ke článku
Diskuse je přístupná pouze pro registrované uživatele. |
Přihlásit se | Nová registrace |