Zátěžové testy bank v EU byly podle auditorů příliš mírné

Loňské zátěžové testy bank v Evropské unii přiměřeně neodpovídaly systémovým rizikům. Tento nedostatek mohl způsobit, že u některých bank jsou výsledky zavádějící, zvláště u těch ve slabších státech. Vyplývá to z dnešní zprávy auditorů EU.

Evropský bankovní úřad (EBA) zjistil, že žádná z 48 testovaných bank neměla problémy s dostatkem kapitálu, což bylo považováno za pozitivní výsledek pro bankovní systém bloku, který se stále zotavuje z desetileté finanční krize. Evropský účetní dvůr, který je zodpovědný za hodnocení politiky EU, však uvedl, že EBA byl možná při hodnocení zdraví bank příliš mírný.

EBA v reakci na nález auditorů hájí své metody posuzování rizik. Dodala však, že znovu zváží výběr bank, které by se měly účastnit budoucích testů v roce 2020.

Podle auditorů loňské zátěžové testy vycházely ze scénářů, které jsou méně vážné než finanční krize v roce 2008. Byly také mírnější pro země se slabšími ekonomikami. Výsledky některých bank tak mohly působit příznivě ne díky jejich lepšímu zdraví, ale spíše nižším požadavkům na ně.

Zátěžový test v roce 2018 byl již čtvrtým testem uskutečněným EBA. Loni však bylo zkoumáno jen 48 bank, z toho 33 z eurozóny, což byla zhruba polovina ve srovnání s prvním testem v roce 2011, upozornili auditoři. To podle nich vyřadilo některé zranitelné finanční ústavy. Ze zemí mimo eurozónu se také do testů dostalo velmi málo bank, napsala agentura Reuters.

EBA v reakci na to uvedla, že přehodnotí geografické pokrytí. Částečně také přijala doporučení auditorů, aby vybírala banky na základě jejich rizik, nikoli velikosti. Na doporučení, aby kontrola bank pokrývala širší spektrum systémových rizik však EBA uvedla, že testy nemohou pokrýt všechna systémová rizika, ale soustředí se jen na nejdůležitější.

Auditoři také varují před nadměrnou závislostí EBA na národních orgánech dozoru, i když uznává, že je to způsobeno především omezeným počtem zaměstnanců, který má EBA k dispozici. Výsledkem toho by mohlo být, že národní zájmy převáží na zájmy širší EU, dodali auditoři.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Zástupci věřitelů budou jednat s Řeckem
  Zástupci evropských věřitelů budou od úterý jednat v Aténách o dokončení dohody o uvolnění další části úvěru pro Řecko. Sdělili to dnes činitelé Evropské komise. Bruselské úřady dnes také potvrdily, že Řecko loni výrazně překročilo cíl rozpočtového přebytku.
• Zástupci věřitelů dorazili na kontrolu do Atén
  Zástupci mezinárodních věřitelů dorazili do Řecka, kde mají zhodnotit, zda země plní podmínky nového...
• Zástupci věřitelů jsou na inspekci v Aténách
  Zástupci mezinárodních věřitelů včera po několika měsících zahájili novou inspekční návštěvu v řecké...
• Zástupci věřitelů se vrátí do Atén
  Zástupci mezinárodních věřitelů Řecka se dnes začnou vracet do Atén, aby tam pokračovali v kontrole plnění...
• Zástupci věřitelů se vrátí do Atén příští týden
  Zástupci takzvané trojky věřitelů Řecka obnoví inspekci v zemi na počátku příštího týdne, protože Atény...
• Zástupci zemí EU odsouhlasili sankce proti Rusku
  Zástupci zemí Evropské unie dnes odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině, které připadá na sobotu.
• Zástupci zemí EU se shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku
  Zástupci zemí Evropské unie se dnes shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku, oznámilo belgické předsednictví v Radě EU. Podle českého zastoupení při EU se sankční seznam rozrůstá o více než 100 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, i o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce ještě musí formálně schválit členské státy, podle diplomatických zdrojů ČTK se tak stane na pondělním jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku.
• Zástupci zemí G20 vyzvali ke spravedlivější distribuci vakcín a pomoci Africe
  Ministři zahraničí členských zemí skupiny G20 na prvním osobním jednání v posledních dvou letech volali po spolupráci na mezinárodní úrovni při řešení krizí, jako jsou pandemie covidu-19 nebo klimatické změny, a spravedlivější distribuci vakcín ve světě. Summit největších světových ekonomik v jihoitalském městě Matera se mimo jiné zaměřil na problematiku oživení světové ekonomiky po pandemii a také možnosti posílení rozvoje Afriky, uvedla agentura Reuters.
• Zástupkyně Řecka u MMF tuto funkci odmítla
  Elena Panaritisová, kterou řecká vláda minulý týden jmenovala svou zástupkyní u Mezinárodního měnového...
• Za terminály na LNG zaplatí Německo výrazně více, než předpokládalo
  Plovoucí terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) přijdou Německo nejméně o 3,5 miliardy eur (85 miliard Kč) dráž, než se původně předpokládalo. V letošním rozpočtu se počítalo s částkou 2,94 miliardy eur (zhruba 72 miliardy Kč), nyní je ale potřeba suma 6,56 miliardy eur (160 miliardy Kč). Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck dnes k vyšším nákladům řekl, že projekt se rozšířil a že jeho součástí se stala také infrastruktura. Plovoucí terminály, kterých si německá vláda pronajala pět, považuje Berlín za základ nezávislosti na plynu z Ruska.
• Zátěžovými testy ECB prý neprošlo 25 bank
  Kontrolami zdraví bank v eurozóně, které letos organizovala Evropská centrální banka (ECB), formálně...
• Zával ve zlatém dole v západním Súdánu si vyžádal životy 38 lidí
  Při závalu ve zlatém dole v súdánském státě Západní Kurdufán včera přišlo o život 38 lidí, píše agentura AP s odkazem na místní úřady. Agentura Reuters předtím informovala o 31 mrtvých.
• Zavedení cel vyvolalo v USA kritiku, nelíbí se ani republikánům
  Rozhodnutí amerického prezidenta zavést cla na dovoz oceli a hliníku vyvolalo ve Washingtonu spíše negativní reakce, kritikou Donalda Trumpa nešetřili ani republikánští kongresmani. Odpůrci prezidentova rozhodnutí se obávají dopadu na americkou ekonomiku a vyzývají k rozšíření výjimek.
• Zavedení eura není priorita maďarské vlády, říká její úředník
  Zavedení eura není prioritou maďarské vlády, řekl na dnešní tiskové konferenci v Budapešti ředitel kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás. Ve všech zemích EU, kde společnou měnu zavedli, se zvýšily životní náklady, citovala jej agentura Reuters.
• Zavedení eura podle chorvatské centrální banky zvýšilo v zemi inflaci
  Letošní zavedení eura zvýšilo v Chorvatsku už tak vysokou inflaci. Dopady jsou ale zhruba stejné jako zkušenosti jiných států, které jednotnou evropskou měnu přijaly. Řekl to dnes šéf chorvatské centrální banky Boris Vujčić.
• Zavedení eura v ČR je nyní nevýhodné a nereálné, shodli se Vystrčil s Havlíčkem
  Zavedení eura v České republice je v současné době i v nejbližší budoucnosti nereálné a nevýhodné. Země by přišla o samostatnou měnovou politiku České národní banky a možnost využívat kurz koruny. Ve včerejším pořadu Partie Plus na CNN Prima News se na tom shodli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO). K zavedení eura se vyjádřili v souvislosti s výzvou staronového předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, který vyzval na sobotním sněmu k diskuzi o zavedení eura v rámci vládní koalice.
• Zavedení globální minimální firemní daně změní investiční toky, uvedla OECD
  Letošní zavedení globální minimální daně z příjmu právnických osob změní tok zahraničních investic nadnárodních společností, protože odstraní výhody z účtování zisků v daňových rájích. Uvedla to ve své zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Globální minimální sazba daně byla poprvé dohodnuta 140 zeměmi v roce 2021. V platnost vstoupí v letošním roce a již 36 států zavedlo zákony stanovující dolní hranici zdanění právnických osob na úrovni 15 procent.
• Závěrečná deklarace konference ve Švýcarsku má nastínit principy obnovy Ukrajiny
  Ve švýcarském městě Lugano dnes končí dvoudenní mezinárodní konference o přípravách poválečné rekonstrukce Ukrajiny. Zástupci čtyř desítek zemí by měli přijmout společné prohlášení mimo jiné o "principech, které budou proces obnovy provázet". Česko na akci zastupuje premiér Petr Fiala.
• Závěrečné komuniké G7 podepsali všichni
  Závěrečné komuniké ze summitu ekonomicky nejvyspělejších zemí G7 podepsalo navzdory obchodním sporům se Spojenými státy všech sedm členských zemí. Po skončení dvoudenní vrcholné schůzky to včera oznámil kanadský premiér Justin Trudeau. Sedm průmyslových mocností se přihlásilo k boji s protekcionismem a dohodly se, že co nejdříve zmodernizují Světovou obchodní organizaci (WTO), aby byla spravedlivější.
• Závěr týdne na finančních trzích 10.11.2017
  Akcie ve Spojených státech v pátek převážně oslabily. Náladu na trhu ovlivnily obavy o budoucnost slibovaného snížení daní v USA. Klesaly hlavně akcie firem Intel, Microsoft a Apple. Ztráty brzdily mediální firmy v čele s Walt Disney.