Zával ve zlatém dole v západním Súdánu si vyžádal životy 38 lidí
Při závalu ve zlatém dole v súdánském státě Západní Kurdufán včera přišlo o život 38 lidí, píše agentura AP s odkazem na místní úřady. Agentura Reuters předtím informovala o 31 mrtvých.
Státní těžební společnost v prohlášení uvedla, že zával se stal v uzavřeném dole ve vesnici Fudža, zhruba 700 kilometrů jižně od Chartúmu. Neštěstí si kromě 38 mrtvých podle ní vyžádalo i zraněné, přesnou bilanci však společnost nesdělila.
Místní média informovala, že se v dole Darsaja zřítilo několik šachet a že kromě mrtvých bylo do místní nemocnice převezeno nejméně osm zraněných.
Podle snímků zveřejněných těžební společností pátrání po dalších zavalených pokračuje. Společnost uvedla, že důl byl zavřený, ale místní těžaři se tam vrátili, když jej přestaly střežit bezpečnostní složky.
Agentura AP píše, že k důlním závalům v Súdánu, který je významným producentem zlata, dochází často, neboť se mnohdy nedodržují bezpečnostní standardy.
Zdroj: Reuters, ČTK, AP
Čtěte více
-
Zástupci věřitelů jsou na inspekci v Aténách
Zástupci mezinárodních věřitelů včera po několika měsících zahájili novou inspekční návštěvu v řecké... -
Zástupci věřitelů se vrátí do Atén
Zástupci mezinárodních věřitelů Řecka se dnes začnou vracet do Atén, aby tam pokračovali v kontrole plnění... -
Zástupci věřitelů se vrátí do Atén příští týden
Zástupci takzvané trojky věřitelů Řecka obnoví inspekci v zemi na počátku příštího týdne, protože Atény... -
Zástupci zemí EU odsouhlasili sankce proti Rusku
Zástupci zemí Evropské unie dnes odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině, které připadá na sobotu. -
Zástupci zemí EU se shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku
Zástupci zemí Evropské unie se dnes shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku, oznámilo belgické předsednictví v Radě EU. Podle českého zastoupení při EU se sankční seznam rozrůstá o více než 100 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, i o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce ještě musí formálně schválit členské státy, podle diplomatických zdrojů ČTK se tak stane na pondělním jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku. -
Zástupci zemí G20 vyzvali ke spravedlivější distribuci vakcín a pomoci Africe
Ministři zahraničí členských zemí skupiny G20 na prvním osobním jednání v posledních dvou letech volali po spolupráci na mezinárodní úrovni při řešení krizí, jako jsou pandemie covidu-19 nebo klimatické změny, a spravedlivější distribuci vakcín ve světě. Summit největších světových ekonomik v jihoitalském městě Matera se mimo jiné zaměřil na problematiku oživení světové ekonomiky po pandemii a také možnosti posílení rozvoje Afriky, uvedla agentura Reuters. -
Zástupkyně Řecka u MMF tuto funkci odmítla
Elena Panaritisová, kterou řecká vláda minulý týden jmenovala svou zástupkyní u Mezinárodního měnového... -
Za terminály na LNG zaplatí Německo výrazně více, než předpokládalo
Plovoucí terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) přijdou Německo nejméně o 3,5 miliardy eur (85 miliard Kč) dráž, než se původně předpokládalo. V letošním rozpočtu se počítalo s částkou 2,94 miliardy eur (zhruba 72 miliardy Kč), nyní je ale potřeba suma 6,56 miliardy eur (160 miliardy Kč). Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck dnes k vyšším nákladům řekl, že projekt se rozšířil a že jeho součástí se stala také infrastruktura. Plovoucí terminály, kterých si německá vláda pronajala pět, považuje Berlín za základ nezávislosti na plynu z Ruska. -
Zátěžové testy bank v EU byly podle auditorů příliš mírné
Loňské zátěžové testy bank v Evropské unii přiměřeně neodpovídaly systémovým rizikům. Tento nedostatek mohl způsobit, že u některých bank jsou výsledky zavádějící, zvláště u těch ve slabších státech. Vyplývá to z dnešní zprávy auditorů EU. -
Zátěžovými testy ECB prý neprošlo 25 bank
Kontrolami zdraví bank v eurozóně, které letos organizovala Evropská centrální banka (ECB), formálně... -
Zavedení cel vyvolalo v USA kritiku, nelíbí se ani republikánům
Rozhodnutí amerického prezidenta zavést cla na dovoz oceli a hliníku vyvolalo ve Washingtonu spíše negativní reakce, kritikou Donalda Trumpa nešetřili ani republikánští kongresmani. Odpůrci prezidentova rozhodnutí se obávají dopadu na americkou ekonomiku a vyzývají k rozšíření výjimek. -
Zavedení eura není priorita maďarské vlády, říká její úředník
Zavedení eura není prioritou maďarské vlády, řekl na dnešní tiskové konferenci v Budapešti ředitel kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás. Ve všech zemích EU, kde společnou měnu zavedli, se zvýšily životní náklady, citovala jej agentura Reuters. -
Zavedení eura podle chorvatské centrální banky zvýšilo v zemi inflaci
Letošní zavedení eura zvýšilo v Chorvatsku už tak vysokou inflaci. Dopady jsou ale zhruba stejné jako zkušenosti jiných států, které jednotnou evropskou měnu přijaly. Řekl to dnes šéf chorvatské centrální banky Boris Vujčić. -
Zavedení eura v ČR je nyní nevýhodné a nereálné, shodli se Vystrčil s Havlíčkem
Zavedení eura v České republice je v současné době i v nejbližší budoucnosti nereálné a nevýhodné. Země by přišla o samostatnou měnovou politiku České národní banky a možnost využívat kurz koruny. Ve včerejším pořadu Partie Plus na CNN Prima News se na tom shodli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO). K zavedení eura se vyjádřili v souvislosti s výzvou staronového předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, který vyzval na sobotním sněmu k diskuzi o zavedení eura v rámci vládní koalice. -
Zavedení globální minimální firemní daně změní investiční toky, uvedla OECD
Letošní zavedení globální minimální daně z příjmu právnických osob změní tok zahraničních investic nadnárodních společností, protože odstraní výhody z účtování zisků v daňových rájích. Uvedla to ve své zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Globální minimální sazba daně byla poprvé dohodnuta 140 zeměmi v roce 2021. V platnost vstoupí v letošním roce a již 36 států zavedlo zákony stanovující dolní hranici zdanění právnických osob na úrovni 15 procent. -
Závěrečná deklarace konference ve Švýcarsku má nastínit principy obnovy Ukrajiny
Ve švýcarském městě Lugano dnes končí dvoudenní mezinárodní konference o přípravách poválečné rekonstrukce Ukrajiny. Zástupci čtyř desítek zemí by měli přijmout společné prohlášení mimo jiné o "principech, které budou proces obnovy provázet". Česko na akci zastupuje premiér Petr Fiala. -
Závěrečné komuniké G7 podepsali všichni
Závěrečné komuniké ze summitu ekonomicky nejvyspělejších zemí G7 podepsalo navzdory obchodním sporům se Spojenými státy všech sedm členských zemí. Po skončení dvoudenní vrcholné schůzky to včera oznámil kanadský premiér Justin Trudeau. Sedm průmyslových mocností se přihlásilo k boji s protekcionismem a dohodly se, že co nejdříve zmodernizují Světovou obchodní organizaci (WTO), aby byla spravedlivější. -
Závěr týdne na finančních trzích 10.11.2017
Akcie ve Spojených státech v pátek převážně oslabily. Náladu na trhu ovlivnily obavy o budoucnost slibovaného snížení daní v USA. Klesaly hlavně akcie firem Intel, Microsoft a Apple. Ztráty brzdily mediální firmy v čele s Walt Disney. -
Závěr týdne na finančních trzích 10.5.2019
Americké akcie smazaly počáteční ztráty a nakonec zpevnily. Pomohl jim komentář ministra financí Stevena Mnuchina a následně i prezidenta Donalda Trumpa, že obchodní jednání s Čínou byla konstruktivní a že budou pokračovat. Pozornost k sobě ale poutal i debut akcií Uber, které po výrazném kolísání uzavřely s vysokou ztrátou. Vývoj v obchodních jednáních pomohl dolaru. -
Závěr týdne na finančních trzích 10.8.2018
Americké akciové trhy dnes oslabily. Prohlubující se hospodářská krize v Turecku měla negativní dopad na akcie bankovních společností a vyvolala obavy, že by se problémy mohly rozšířit i do dalších ekonomik.