Zástupci zemí G20 vyzvali ke spravedlivější distribuci vakcín a pomoci Africe
Ministři zahraničí členských zemí skupiny G20 na prvním osobním jednání v posledních dvou letech volali po spolupráci na mezinárodní úrovni při řešení krizí, jako jsou pandemie covidu-19 nebo klimatické změny, a spravedlivější distribuci vakcín ve světě. Summit největších světových ekonomik v jihoitalském městě Matera se mimo jiné zaměřil na problematiku oživení světové ekonomiky po pandemii a také možnosti posílení rozvoje Afriky, uvedla agentura Reuters.
"Pandemie zdůraznila potřebu mezinárodní reakce na krize, které překračují hranice jednotlivých států," sdělil na jednání italský ministr zahraničních věcí Luigi Di Maio. "I přes rozdíly a rozpory mezi některými státy G20 se shodneme, že na (zabránění) klimatickým změnám musíme spolupracovat," doplnil Di Maio.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken zopakoval dřívější pozici USA, že se vakcíny proti covidu-19 musejí dostat také do chudších zemí, které zatím nemají přístup k tolika očkovacím látkám jako bohaté státy. "Abychom pandemii ukončili, musíme dopravit vakcíny na více míst (planety)," podtrhl šéf americké diplomacie. Doplnil, že státy G20 státům s nízkými příjmy pomohou vypořádat se s problémy souvisejícími se zadlužením.
Itálie, v níž sídlí Světový potravinový program OSN a další podobně zaměřené agentury, na jednání zdůrazňovala důležitost zajištění potravinové jistoty ve světě. Zároveň oznámila, že v říjnu uspořádá další dvoudenní summit, který se bude věnovat Africe. "Domnívám se, že povinností skupiny G20 je podpořit Afriku v její snaze dostat se z tohoto obtížného období do fáze trvalého a udržitelného růstu," řekl Di Maio novinářům.
Členské země skupiny G20 vytvářejí zhruba 80 procent HDP, 75 procent světového obchodu a představují asi 60 procent světové populace. Včerejšího jednání v Mateře se zúčastnili nejvyšší diplomatičtí představitelé například z USA, Japonska, Británie, Francie, Německa a Itálie. Zástupci Číny, Brazílie a Austrálie se připojili virtuálně a Rusko a Jižní Korea vyslaly na jednání náměstky ministrů zahraničí.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Zástupci trojky dnes rozhodnou o pomoci Řecku
Komisaři tzv. trojky, tedy zástupci MMF, ECB a EK dnes rozhodnou o tom, zdali dostane Řecko další záchrannou injekci. -
Zástupci trojky věřitelů chtějí po Řecku více detailů
Zástupci tzv. trojky mezinárodních věřitelů se při svém setkání s řeckým ministrem financí Jannisem Sturnarasem... -
Zástupci trojky v Řecku: Zatím bez dohody
Zástupci tzv. trojky mezinárodních věřitelů, kteří jsou nyní v Řecku a jednají o uvolnění dalších peněz ze slíbené pomoci... -
Zástupci věřitelů budou jednat s Řeckem
Zástupci evropských věřitelů budou od úterý jednat v Aténách o dokončení dohody o uvolnění další části úvěru pro Řecko. Sdělili to dnes činitelé Evropské komise. Bruselské úřady dnes také potvrdily, že Řecko loni výrazně překročilo cíl rozpočtového přebytku. -
Zástupci věřitelů dorazili na kontrolu do Atén
Zástupci mezinárodních věřitelů dorazili do Řecka, kde mají zhodnotit, zda země plní podmínky nového... -
Zástupci věřitelů jsou na inspekci v Aténách
Zástupci mezinárodních věřitelů včera po několika měsících zahájili novou inspekční návštěvu v řecké... -
Zástupci věřitelů se vrátí do Atén
Zástupci mezinárodních věřitelů Řecka se dnes začnou vracet do Atén, aby tam pokračovali v kontrole plnění... -
Zástupci věřitelů se vrátí do Atén příští týden
Zástupci takzvané trojky věřitelů Řecka obnoví inspekci v zemi na počátku příštího týdne, protože Atény... -
Zástupci zemí EU odsouhlasili sankce proti Rusku
Zástupci zemí Evropské unie dnes odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině, které připadá na sobotu. -
Zástupci zemí EU se shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku
Zástupci zemí Evropské unie se dnes shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku, oznámilo belgické předsednictví v Radě EU. Podle českého zastoupení při EU se sankční seznam rozrůstá o více než 100 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, i o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce ještě musí formálně schválit členské státy, podle diplomatických zdrojů ČTK se tak stane na pondělním jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku. -
Zástupkyně Řecka u MMF tuto funkci odmítla
Elena Panaritisová, kterou řecká vláda minulý týden jmenovala svou zástupkyní u Mezinárodního měnového... -
Za terminály na LNG zaplatí Německo výrazně více, než předpokládalo
Plovoucí terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) přijdou Německo nejméně o 3,5 miliardy eur (85 miliard Kč) dráž, než se původně předpokládalo. V letošním rozpočtu se počítalo s částkou 2,94 miliardy eur (zhruba 72 miliardy Kč), nyní je ale potřeba suma 6,56 miliardy eur (160 miliardy Kč). Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck dnes k vyšším nákladům řekl, že projekt se rozšířil a že jeho součástí se stala také infrastruktura. Plovoucí terminály, kterých si německá vláda pronajala pět, považuje Berlín za základ nezávislosti na plynu z Ruska. -
Zátěžové testy bank v EU byly podle auditorů příliš mírné
Loňské zátěžové testy bank v Evropské unii přiměřeně neodpovídaly systémovým rizikům. Tento nedostatek mohl způsobit, že u některých bank jsou výsledky zavádějící, zvláště u těch ve slabších státech. Vyplývá to z dnešní zprávy auditorů EU. -
Zátěžovými testy ECB prý neprošlo 25 bank
Kontrolami zdraví bank v eurozóně, které letos organizovala Evropská centrální banka (ECB), formálně... -
Zával ve zlatém dole v západním Súdánu si vyžádal životy 38 lidí
Při závalu ve zlatém dole v súdánském státě Západní Kurdufán včera přišlo o život 38 lidí, píše agentura AP s odkazem na místní úřady. Agentura Reuters předtím informovala o 31 mrtvých. -
Zavedení cel vyvolalo v USA kritiku, nelíbí se ani republikánům
Rozhodnutí amerického prezidenta zavést cla na dovoz oceli a hliníku vyvolalo ve Washingtonu spíše negativní reakce, kritikou Donalda Trumpa nešetřili ani republikánští kongresmani. Odpůrci prezidentova rozhodnutí se obávají dopadu na americkou ekonomiku a vyzývají k rozšíření výjimek. -
Zavedení eura není priorita maďarské vlády, říká její úředník
Zavedení eura není prioritou maďarské vlády, řekl na dnešní tiskové konferenci v Budapešti ředitel kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás. Ve všech zemích EU, kde společnou měnu zavedli, se zvýšily životní náklady, citovala jej agentura Reuters. -
Zavedení eura podle chorvatské centrální banky zvýšilo v zemi inflaci
Letošní zavedení eura zvýšilo v Chorvatsku už tak vysokou inflaci. Dopady jsou ale zhruba stejné jako zkušenosti jiných států, které jednotnou evropskou měnu přijaly. Řekl to dnes šéf chorvatské centrální banky Boris Vujčić. -
Zavedení eura v ČR je nyní nevýhodné a nereálné, shodli se Vystrčil s Havlíčkem
Zavedení eura v České republice je v současné době i v nejbližší budoucnosti nereálné a nevýhodné. Země by přišla o samostatnou měnovou politiku České národní banky a možnost využívat kurz koruny. Ve včerejším pořadu Partie Plus na CNN Prima News se na tom shodli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO). K zavedení eura se vyjádřili v souvislosti s výzvou staronového předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, který vyzval na sobotním sněmu k diskuzi o zavedení eura v rámci vládní koalice. -
Zavedení globální minimální firemní daně změní investiční toky, uvedla OECD
Letošní zavedení globální minimální daně z příjmu právnických osob změní tok zahraničních investic nadnárodních společností, protože odstraní výhody z účtování zisků v daňových rájích. Uvedla to ve své zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Globální minimální sazba daně byla poprvé dohodnuta 140 zeměmi v roce 2021. V platnost vstoupí v letošním roce a již 36 států zavedlo zákony stanovující dolní hranici zdanění právnických osob na úrovni 15 procent.