Zavedení eura podle chorvatské centrální banky zvýšilo v zemi inflaci
Letošní zavedení eura zvýšilo v Chorvatsku už tak vysokou inflaci. Dopady jsou ale zhruba stejné jako zkušenosti jiných států, které jednotnou evropskou měnu přijaly. Řekl to dnes šéf chorvatské centrální banky Boris Vujčić.
Vláda šla do střetu s podnikateli, protože ceny se zvýšily, jakmile Chorvatsko nahradilo svou měnu kuna eurem. Obchodníci zaokrouhlili cenovky v nové měně nahoru. Vláda je proto varovala, že zavede pokuty, zruší dotace na energii nebo zvýší daně, pokud obchodníci nevrátí ceny zpět na úroveň před zavedením eura.
Vujčić řekl, že k jednorázovým zvýšením skutečně došlo, zejména v sektoru služeb, ale celkový dopad byl spíše mírný. "Bylo to podle očekávání a nebylo to velké, jednorázový efekt byl pravděpodobně kolem 0,3 až 0,4 procentního bodu," řekl šéf centrální banky agentuře Reuters. "To je v souladu se zjištěními ve všech ostatních zemích, které zavedly euro," dodal.
Řada studií většinou odhaduje jednorázový inflační dopad přistoupení k euru na 0,1 až 0,4 procenta. Většina přechodů na euro se ale uskutečnila v prostředí nízké inflace, kdy bylo obtížnější prosadit další zvýšení cen.
Chorvatsko mělo v lednu jednu z nejvyšších měr inflace ve 20členné eurozóně, a sice 12,5 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem tam ceny vzrostly o 0,2 procenta, zatímco eurozóna jako celek zaznamenala pokles o 0,4 procenta.
Jednotná evropská měna nahradila domácí kunu, se kterou bylo možné platit do 14. ledna. Směnný kurz pro zavedení eura byl pevně stanoven v poměru 7,5345 kuny za euro.
Eurozóna se v lednu rozšířila poprvé od roku 2015, kdy společnou měnu zavedla Litva.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Zástupci zemí EU odsouhlasili sankce proti Rusku
Zástupci zemí Evropské unie dnes odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině, které připadá na sobotu. -
Zástupci zemí EU se shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku
Zástupci zemí Evropské unie se dnes shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku, oznámilo belgické předsednictví v Radě EU. Podle českého zastoupení při EU se sankční seznam rozrůstá o více než 100 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, i o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce ještě musí formálně schválit členské státy, podle diplomatických zdrojů ČTK se tak stane na pondělním jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku. -
Zástupci zemí G20 vyzvali ke spravedlivější distribuci vakcín a pomoci Africe
Ministři zahraničí členských zemí skupiny G20 na prvním osobním jednání v posledních dvou letech volali po spolupráci na mezinárodní úrovni při řešení krizí, jako jsou pandemie covidu-19 nebo klimatické změny, a spravedlivější distribuci vakcín ve světě. Summit největších světových ekonomik v jihoitalském městě Matera se mimo jiné zaměřil na problematiku oživení světové ekonomiky po pandemii a také možnosti posílení rozvoje Afriky, uvedla agentura Reuters. -
Zástupkyně Řecka u MMF tuto funkci odmítla
Elena Panaritisová, kterou řecká vláda minulý týden jmenovala svou zástupkyní u Mezinárodního měnového... -
Za terminály na LNG zaplatí Německo výrazně více, než předpokládalo
Plovoucí terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) přijdou Německo nejméně o 3,5 miliardy eur (85 miliard Kč) dráž, než se původně předpokládalo. V letošním rozpočtu se počítalo s částkou 2,94 miliardy eur (zhruba 72 miliardy Kč), nyní je ale potřeba suma 6,56 miliardy eur (160 miliardy Kč). Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck dnes k vyšším nákladům řekl, že projekt se rozšířil a že jeho součástí se stala také infrastruktura. Plovoucí terminály, kterých si německá vláda pronajala pět, považuje Berlín za základ nezávislosti na plynu z Ruska. -
Zátěžové testy bank v EU byly podle auditorů příliš mírné
Loňské zátěžové testy bank v Evropské unii přiměřeně neodpovídaly systémovým rizikům. Tento nedostatek mohl způsobit, že u některých bank jsou výsledky zavádějící, zvláště u těch ve slabších státech. Vyplývá to z dnešní zprávy auditorů EU. -
Zátěžovými testy ECB prý neprošlo 25 bank
Kontrolami zdraví bank v eurozóně, které letos organizovala Evropská centrální banka (ECB), formálně... -
Zával ve zlatém dole v západním Súdánu si vyžádal životy 38 lidí
Při závalu ve zlatém dole v súdánském státě Západní Kurdufán včera přišlo o život 38 lidí, píše agentura AP s odkazem na místní úřady. Agentura Reuters předtím informovala o 31 mrtvých. -
Zavedení cel vyvolalo v USA kritiku, nelíbí se ani republikánům
Rozhodnutí amerického prezidenta zavést cla na dovoz oceli a hliníku vyvolalo ve Washingtonu spíše negativní reakce, kritikou Donalda Trumpa nešetřili ani republikánští kongresmani. Odpůrci prezidentova rozhodnutí se obávají dopadu na americkou ekonomiku a vyzývají k rozšíření výjimek. -
Zavedení eura není priorita maďarské vlády, říká její úředník
Zavedení eura není prioritou maďarské vlády, řekl na dnešní tiskové konferenci v Budapešti ředitel kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás. Ve všech zemích EU, kde společnou měnu zavedli, se zvýšily životní náklady, citovala jej agentura Reuters. -
Zavedení eura v ČR je nyní nevýhodné a nereálné, shodli se Vystrčil s Havlíčkem
Zavedení eura v České republice je v současné době i v nejbližší budoucnosti nereálné a nevýhodné. Země by přišla o samostatnou měnovou politiku České národní banky a možnost využívat kurz koruny. Ve včerejším pořadu Partie Plus na CNN Prima News se na tom shodli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO). K zavedení eura se vyjádřili v souvislosti s výzvou staronového předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, který vyzval na sobotním sněmu k diskuzi o zavedení eura v rámci vládní koalice. -
Zavedení globální minimální firemní daně změní investiční toky, uvedla OECD
Letošní zavedení globální minimální daně z příjmu právnických osob změní tok zahraničních investic nadnárodních společností, protože odstraní výhody z účtování zisků v daňových rájích. Uvedla to ve své zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Globální minimální sazba daně byla poprvé dohodnuta 140 zeměmi v roce 2021. V platnost vstoupí v letošním roce a již 36 států zavedlo zákony stanovující dolní hranici zdanění právnických osob na úrovni 15 procent. -
Závěrečná deklarace konference ve Švýcarsku má nastínit principy obnovy Ukrajiny
Ve švýcarském městě Lugano dnes končí dvoudenní mezinárodní konference o přípravách poválečné rekonstrukce Ukrajiny. Zástupci čtyř desítek zemí by měli přijmout společné prohlášení mimo jiné o "principech, které budou proces obnovy provázet". Česko na akci zastupuje premiér Petr Fiala. -
Závěrečné komuniké G7 podepsali všichni
Závěrečné komuniké ze summitu ekonomicky nejvyspělejších zemí G7 podepsalo navzdory obchodním sporům se Spojenými státy všech sedm členských zemí. Po skončení dvoudenní vrcholné schůzky to včera oznámil kanadský premiér Justin Trudeau. Sedm průmyslových mocností se přihlásilo k boji s protekcionismem a dohodly se, že co nejdříve zmodernizují Světovou obchodní organizaci (WTO), aby byla spravedlivější. -
Závěr týdne na finančních trzích 10.11.2017
Akcie ve Spojených státech v pátek převážně oslabily. Náladu na trhu ovlivnily obavy o budoucnost slibovaného snížení daní v USA. Klesaly hlavně akcie firem Intel, Microsoft a Apple. Ztráty brzdily mediální firmy v čele s Walt Disney. -
Závěr týdne na finančních trzích 10.5.2019
Americké akcie smazaly počáteční ztráty a nakonec zpevnily. Pomohl jim komentář ministra financí Stevena Mnuchina a následně i prezidenta Donalda Trumpa, že obchodní jednání s Čínou byla konstruktivní a že budou pokračovat. Pozornost k sobě ale poutal i debut akcií Uber, které po výrazném kolísání uzavřely s vysokou ztrátou. Vývoj v obchodních jednáních pomohl dolaru. -
Závěr týdne na finančních trzích 10.8.2018
Americké akciové trhy dnes oslabily. Prohlubující se hospodářská krize v Turecku měla negativní dopad na akcie bankovních společností a vyvolala obavy, že by se problémy mohly rozšířit i do dalších ekonomik. -
Závěr týdne na finančních trzích 1.12.2017
Akciové indexy ve Spojených státech dnes klesly v reakci na kauzu bývalého poradce Bílého domu Michaela Flynna, který se přiznal ke lži při výpovědi pro FBI a svých kontaktech s Rusy, k nimž ho údajně vyzval Donald Trump. Výraznějšímu propadu nicméně zabránila naděje, že se republikánským senátorům podaří sehnat dost hlasů pro schválení daňové reformy. Ztrácel dolar. -
Závěr týdne na finančních trzích 11.5.2018
Akcie ve Spojených státech se dnes vydaly oběma směry. Technologické společnosti po šesti dnech růstu oslabily. Hlavnímu indexu naopak pomohly zdravotnické společnosti, které rostly před plánovaným projevem amerického prezidenta Donalda Trumpa o cenách léků. -
Závěr týdne na finančních trzích 11.8.2017
Akcie ve Spojených státech po třech dnech ztrát posílily. Trh reagoval na nejnovější zprávu o vývoji inflace ve Spojených státech v červenci. Investoři sázejí na to, že mírná inflace zbrzdí další růst úroků v zemi. Růst částečně zbrzdila nervozita způsobená zvýšeným napětím mezi USA a Severní Koreou.