Zástupkyně Řecka u MMF tuto funkci odmítla

Elena Panaritisová, kterou řecká vláda minulý týden jmenovala svou zástupkyní u Mezinárodního měnového fondu (MMF), tuto funkci nepřevezme. Bývalá poslankyně za stranu levého středu PASOK, která podporovala politiku úspor, své rozhodnutí dnes zdůvodnila odporem, který vůči její osobě vyjádřila řada poslanců vládní krajně levicové strany SYRIZA.

Premiér Alexis Tsipras narazil o víkendu v otázce jmenování Panaritisové na kritiku téměř třetiny zákonodárců své strany. Ti ji označili za "vedoucí představitelku politiky úspor", která jako taková nemůže zastupovat vládu. Podle pozorovatelů jde o další známku rozkolu v této straně mezi "umírněnými" kolem Tsiprase a ministra financí Janise Varufakise a "tvrdým jádrem" marxistické levice.

Neshody ohledně zástupce u MMF přišly v době, kdy se řecký vyjednávací tým snaží s věřiteli, tedy s MMF a evropskými institucemi, dovést do konce jednání o podmínkách dohody. Ta by umožnila zadlužené zemi dočerpat zbylé peníze ze záchranného programu a vyhnout se státnímu bankrotu.

Panaritisová byla poslankyní za PASOK v letech 2009 až 2012 a podporovala záchranné programy, díky nimž Řecko získalo miliardy eur výměnou za dramatické výdajové škrty, zvyšování daní a reformy. SYRIZA, která je u moci od ledna, slíbila, že období úspor a reforem ukončí. V jednáních s věřiteli ale bude muset vláda z této pozice dostatečně ustoupit, jinak bude zemi hrozit, že už tento měsíc nebude schopna uhradit splatné úvěry u MMF.

"Jelikož jsem o tuto funkci nežádala, přijala jsem ji jen proto, abych vládě pomohla se svými zkušenostmi s MMF. Kvůli reakci zákonodárců SYRIZY je pro mě nemožné toto jmenování přijmout," uvedla Panaritisová, která v minulosti pracovala ve Světové bance. Podle agentury Reuters je kritika jejího jmenování dalším nepřímým útokem na ministra financí Varufakise, který ji prosadil. To vyvolává nové spekulace o jeho osudu poté, co premiér Tsipras již Varufakise sesadil z místa vůdce týmu pro vyjednávání s věřiteli.

Atény již několik měsíců jednají s věřiteli o podobě reforem, kterými je podmíněno vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur z dohodnutého záchranného programu pro Řecko. Silně zadlužená země peníze potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.

Prodloužený program o úvěrové pomoci vyprší 30. června a během června musejí Atény uhradit MMF celkem 1,6 miliardy eur. Zástupci vlády minulý týden uváděli, že dohoda bude hotova do konce května, žádné jasnější signály shody však ani nadále nepřicházejí.

Mezinárodní věřitelé poukazují zejména na neochotu Řeků zavést důchodovou reformu a změny na trhu práce, což je podmínkou další pomoci. Věřitelé připomínají, že čas k uzavření dohody se rychle krátí také proto, že některé země eurozóny budou muset dohodu nechat schválit svými parlamenty.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Zástupci trojky věřitelů chtějí po Řecku více detailů
  Zástupci tzv. trojky mezinárodních věřitelů se při svém setkání s řeckým ministrem financí Jannisem Sturnarasem...
• Zástupci trojky v Řecku: Zatím bez dohody
  Zástupci tzv. trojky mezinárodních věřitelů, kteří jsou nyní v Řecku a jednají o uvolnění dalších peněz ze slíbené pomoci...
• Zástupci věřitelů budou jednat s Řeckem
  Zástupci evropských věřitelů budou od úterý jednat v Aténách o dokončení dohody o uvolnění další části úvěru pro Řecko. Sdělili to dnes činitelé Evropské komise. Bruselské úřady dnes také potvrdily, že Řecko loni výrazně překročilo cíl rozpočtového přebytku.
• Zástupci věřitelů dorazili na kontrolu do Atén
  Zástupci mezinárodních věřitelů dorazili do Řecka, kde mají zhodnotit, zda země plní podmínky nového...
• Zástupci věřitelů jsou na inspekci v Aténách
  Zástupci mezinárodních věřitelů včera po několika měsících zahájili novou inspekční návštěvu v řecké...
• Zástupci věřitelů se vrátí do Atén
  Zástupci mezinárodních věřitelů Řecka se dnes začnou vracet do Atén, aby tam pokračovali v kontrole plnění...
• Zástupci věřitelů se vrátí do Atén příští týden
  Zástupci takzvané trojky věřitelů Řecka obnoví inspekci v zemi na počátku příštího týdne, protože Atény...
• Zástupci zemí EU odsouhlasili sankce proti Rusku
  Zástupci zemí Evropské unie dnes odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině, které připadá na sobotu.
• Zástupci zemí EU se shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku
  Zástupci zemí Evropské unie se dnes shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku, oznámilo belgické předsednictví v Radě EU. Podle českého zastoupení při EU se sankční seznam rozrůstá o více než 100 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, i o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce ještě musí formálně schválit členské státy, podle diplomatických zdrojů ČTK se tak stane na pondělním jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku.
• Zástupci zemí G20 vyzvali ke spravedlivější distribuci vakcín a pomoci Africe
  Ministři zahraničí členských zemí skupiny G20 na prvním osobním jednání v posledních dvou letech volali po spolupráci na mezinárodní úrovni při řešení krizí, jako jsou pandemie covidu-19 nebo klimatické změny, a spravedlivější distribuci vakcín ve světě. Summit největších světových ekonomik v jihoitalském městě Matera se mimo jiné zaměřil na problematiku oživení světové ekonomiky po pandemii a také možnosti posílení rozvoje Afriky, uvedla agentura Reuters.
• Za terminály na LNG zaplatí Německo výrazně více, než předpokládalo
  Plovoucí terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) přijdou Německo nejméně o 3,5 miliardy eur (85 miliard Kč) dráž, než se původně předpokládalo. V letošním rozpočtu se počítalo s částkou 2,94 miliardy eur (zhruba 72 miliardy Kč), nyní je ale potřeba suma 6,56 miliardy eur (160 miliardy Kč). Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck dnes k vyšším nákladům řekl, že projekt se rozšířil a že jeho součástí se stala také infrastruktura. Plovoucí terminály, kterých si německá vláda pronajala pět, považuje Berlín za základ nezávislosti na plynu z Ruska.
• Zátěžové testy bank v EU byly podle auditorů příliš mírné
  Loňské zátěžové testy bank v Evropské unii přiměřeně neodpovídaly systémovým rizikům. Tento nedostatek mohl způsobit, že u některých bank jsou výsledky zavádějící, zvláště u těch ve slabších státech. Vyplývá to z dnešní zprávy auditorů EU.
• Zátěžovými testy ECB prý neprošlo 25 bank
  Kontrolami zdraví bank v eurozóně, které letos organizovala Evropská centrální banka (ECB), formálně...
• Zával ve zlatém dole v západním Súdánu si vyžádal životy 38 lidí
  Při závalu ve zlatém dole v súdánském státě Západní Kurdufán včera přišlo o život 38 lidí, píše agentura AP s odkazem na místní úřady. Agentura Reuters předtím informovala o 31 mrtvých.
• Zavedení cel vyvolalo v USA kritiku, nelíbí se ani republikánům
  Rozhodnutí amerického prezidenta zavést cla na dovoz oceli a hliníku vyvolalo ve Washingtonu spíše negativní reakce, kritikou Donalda Trumpa nešetřili ani republikánští kongresmani. Odpůrci prezidentova rozhodnutí se obávají dopadu na americkou ekonomiku a vyzývají k rozšíření výjimek.
• Zavedení eura není priorita maďarské vlády, říká její úředník
  Zavedení eura není prioritou maďarské vlády, řekl na dnešní tiskové konferenci v Budapešti ředitel kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás. Ve všech zemích EU, kde společnou měnu zavedli, se zvýšily životní náklady, citovala jej agentura Reuters.
• Zavedení eura podle chorvatské centrální banky zvýšilo v zemi inflaci
  Letošní zavedení eura zvýšilo v Chorvatsku už tak vysokou inflaci. Dopady jsou ale zhruba stejné jako zkušenosti jiných států, které jednotnou evropskou měnu přijaly. Řekl to dnes šéf chorvatské centrální banky Boris Vujčić.
• Zavedení eura v ČR je nyní nevýhodné a nereálné, shodli se Vystrčil s Havlíčkem
  Zavedení eura v České republice je v současné době i v nejbližší budoucnosti nereálné a nevýhodné. Země by přišla o samostatnou měnovou politiku České národní banky a možnost využívat kurz koruny. Ve včerejším pořadu Partie Plus na CNN Prima News se na tom shodli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO). K zavedení eura se vyjádřili v souvislosti s výzvou staronového předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, který vyzval na sobotním sněmu k diskuzi o zavedení eura v rámci vládní koalice.
• Zavedení globální minimální firemní daně změní investiční toky, uvedla OECD
  Letošní zavedení globální minimální daně z příjmu právnických osob změní tok zahraničních investic nadnárodních společností, protože odstraní výhody z účtování zisků v daňových rájích. Uvedla to ve své zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Globální minimální sazba daně byla poprvé dohodnuta 140 zeměmi v roce 2021. V platnost vstoupí v letošním roce a již 36 států zavedlo zákony stanovující dolní hranici zdanění právnických osob na úrovni 15 procent.
• Závěrečná deklarace konference ve Švýcarsku má nastínit principy obnovy Ukrajiny
  Ve švýcarském městě Lugano dnes končí dvoudenní mezinárodní konference o přípravách poválečné rekonstrukce Ukrajiny. Zástupci čtyř desítek zemí by měli přijmout společné prohlášení mimo jiné o "principech, které budou proces obnovy provázet". Česko na akci zastupuje premiér Petr Fiala.