USA se obávají rekordní nezaměstnanosti, větší než za velké krize

Zatímco v únoru například klesla míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie na dosavadní minimum 6,5 procenta, odhady a údaje za březen a další období už kvůli šíření nového koronaviru předpokládají růst nezaměstnanosti po celém světě. Podle americké centrální banky (Fed) by například ve Spojených státech mohlo šíření koronaviru vést k zániku 47 milionů pracovních míst, Španělsko už za březen eviduje přes 300.000 nových nezaměstnaných.

Na rozdíl od finanční krize v letech 2007 až 2009, kdy se zásahy vlád a institucí soustředily na velké banky a podniky, přiměla nynější krize světové organizace a vlády, aby se zaměřily na oblasti, jako je i státní podpora zaměstnanosti. Růst nezaměstnanosti má snížit například kurzarbeit, ke kterému sáhla řada vlád. Kurzarbeit je termín, který se používá pro dohodu mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát. Firmy tak nemusejí propouštět. I tak jsou ale prognózy neveselé.

Mezinárodní organizace práce (ILO) už v polovině března varovala, že epidemie a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést k zániku až 25 milionů pracovních míst. Pro srovnání - globální finanční krize z let 2008 až 2009 zvýšila počet nezaměstnaných zhruba o 22 milionů.

Po skvělých únorových údajích, kdy například v eurozóně bylo bez práce 7,3 procenta lidí, což bylo nejméně od května 2008, jsou nové údaje a odhady nepříznivé. Zatímco v 27 zemích unie bylo v únoru bez práce téměř 13,98 milionu lidí, z toho 12,05 milionu v eurozóně, podle údajů Evropské odborové konfederace (ETUC) jen během prvních dvou březnových týdnů přišlo v Evropě o práci přes milion lidí. Podle prognózy společnosti Capital Economics se například v eurozóně do konce června zvýší nezaměstnanost až na 12 procent.

Ve Spojených státech, které nyní evidují nejvíce nakažených na světě, by šíření koronaviru mohlo vést podle odhadů expertů Fedu v St. Louis k zániku až 47 milionů pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by tak mohla překročit 32 procent. Ještě v únoru přitom činila míra nezaměstnanosti 3,5 procenta, v době velké hospodářské krize v letech 1929 až 1933 vzrostla v USA nezaměstnanost v době vrcholu na 25 procent. "Z historického hlediska jde o velmi vysoká čísla, toto je však naprostý šok, jenž se liší od všech ostatních, které ekonomika USA v posledních 100 letech zažila," uvedl ekonom centrální banky v St. Louis Miguel Faria-e-Castro. Podle odhadů Fedu má téměř 67 milionů Američanů zaměstnání, ve kterém kvůli koronaviru hrozí vysoké riziko propuštění.

Americké ministerstvo práce už dříve uvedlo, že počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA v týdnu do 21. března vystoupil na téměř 3,3 milionu. To byl rekord, který navíc zhruba čtyřnásobně přesáhl dosavadní maximum staré téměř 40 let.

Rekordní růst nezaměstnanosti v březnu oznámilo Španělsko, kde je dlouhodobě nezaměstnanost dvojnásobná proti průměru v Evropské unii. V zemi, jedné z nepostiženějších na světě, přibylo za březen více než 300.000 nových nezaměstnaných. Celkový počet lidí bez práce se tak vyšplhal na 3,54 milionu.

Růst nezaměstnanosti očekávají i v dalších zemích. Marc Schattenberg ze společnosti Deutsche Bank minulý týden předpověděl, že pokud koronavirová krize v květnu z větší části skončí, průměrná míra nezaměstnanosti v Německu by se mohla zvýšit jen o půl procentního bodu na 5,6 procenta. V případě déletrvající krize nicméně analytici předpovídají až tři miliony nezaměstnaných proti 2,26 milionu v únoru. Nejzasaženějším sektorem v Německu by mohl být podle prognóz automobilový průmysl, kterému kvůli koronavirové krizi hrozí zánik více než 100.000 pracovních míst. Výroba automobilů a automobilových součástek v Německu teď zaměstnává zhruba 830.000 lidí.

Podle slovenské centrální banky (NBS) povede předpokládaný pokles výkonu slovenské ekonomiky ke ztrátě 75.000 až 130.000 pracovních míst, což by znamenalo zvýšení míry nezaměstnanosti na 7,5 až deset procent z nynějších šesti.

České ministerstvo práce ve středu uvedlo, že kvůli koronaviru vzroste nezaměstnanost až o pět procentních bodů. Při půlročním trvání takového zvýšení by stát přišel asi o 44 miliard Kč.

Zdroj: Reuters, ČTK, Capital Economics, Deutsche Bank

Čtěte více

• USA: Report ADP ukázal menší růst zaměstnanosti
  Soukromý sektor ve Spojených státech vytvořil v srpnu zhruba 176.000 pracovních míst, což bylo o trochu méně...
• USA: Republikáni navrhli vyšší zdanění milionářů
  Ve Spojených státech pokračují jednání o daních a rozpočtových škrtech. Naději do nich vnesl průlomový...
• USA rozhodnou o výjimkách z nových cel do konce dubna
  Vláda Spojených států do konce dubna rozhodne, které země budou vyňaty z nových cel na dovoz oceli a hliníku do USA. Uvedl to včera americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. Cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a deseti procent na dovoz hliníku mají vstoupit v platnost již v pátek. Podle obchodního zmocněnce je však některé země po dobu jednání o získání výjimky nebudou muset platit, napsala agentura AP.
• USA rozšířily sankce proti Íránu na subjekty obchodující s ropou
  Spojené státy zavedly nové sankce proti Íránu. Tentokrát postihují firmy, lodě i jednotlivce, kteří podle Američanů dodávali ropu Sýrii. Oznámilo to dnes americké ministerstvo financí. V úterý Washington vyhlásil sankce proti třem pracovištím íránského vesmírného programu za raketové testy.
• USA rozšířily sankce proti KLDR, postihly i dvě čínské firmy
  Spojené státy včera rozšířily sankce proti Severní Koreji, které postihují osoby a společnosti podílející se na jaderném programu KLDR. Oznámilo to ve Washingtonu ministerstvo financí, které sankční režim reguluje. Mezi subjekty postiženými novými sankcemi jsou i dvě čínské firmy.
• USA ruší plány na cla na francouzské zboží za digitální daň
  Vláda Spojených států ruší plány na zavedení cel na francouzské zboží v odvetě za francouzskou digitální daň. S odkazem na Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) o tom informuje agentura Reuters. V platnost měla cla vstoupit tuto středu. Washington jimi chtěl Paříž potrestat, protože digitální daň podle jeho názoru poškozuje americké technologické společnosti.
• USA s Deutsche Bank jednají o nižší pokutě
  Americké ministerstvo spravedlnosti jedná s německou Deutsche Bank v případu prodeje hypotečních cenných papírů...
• USA: Sektor služeb v říjnu zrychlil růst
  Aktivita v americkém sektoru služeb v říjnu zrychlila růst, a to i přes tehdejší rozpočtovou krizi v zemi...
• USA se mohou brzy ocitnout bez peněz
  Spojené státy nebudou mít již v polovině října peníze, aby mohly platit své účty, pokud zákonodárci rychle neschválí...
• USA: Senát schválil nominaci Yellenové
  Bankovní výbor amerického Senátu dnes schválil nominaci Janet Yellenové do čela centrální banky (Fed)...
• USA se oficiálně staví proti udělení statusu tržní ekonomiky Číně
  Spojené státy oficiálně sdělily Světové obchodní organizaci (WTO), že jsou proti udělení statusu tržní ekonomiky Číně. USA tento názor zastávají spolu s Evropskou unií, protože čínská vláda se podle nich příliš vměšuje do ekonomiky.
• USA se stáhly z jednání o dani z digitálních služeb s EU
  Americký ministr financí Steven Mnuchin se rozhodl opustit jednání o dani z digitálních služeb s představiteli Evropské unie, protože při rozhovorech se nepodařilo dosáhnout žádného pokroku. Řekl to podle agentury Reuters americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer při včerejším slyšení před výborem pro státní příjmy Sněmovny reprezentantů. Dodal ale, že je stále přesvědčen, že je třeba v případě této daně zavést jednotný mezinárodní systém.
• USA se vyhnou riziku platební neschopnosti
  Americký prezident Barack Obama v sobotu podepsal zákon o zvýšení limitu amerického dluhu. Vláda tím na...
• USA se vyhnuly platební neschopnosti
  Americký Kongres odvrátil hrozbu platební neschopnosti USA a zároveň po 16 dnech obnovil financování...
• USA si svůj rating pravděpodobně udrží
  Pravděpodobnost snížení hlavního úvěrového ratingu Spojených států už není tak vysoká, jako byla ještě...
• USA si ve čtvrtletí půjčily rekordních 488 miliard USD
  Vláda Spojených států si v prvním čtvrtletí půjčila rekordních 488 miliard USD (10,3 bilionu Kč). Ve druhém čtvrtletí by však půjčky měly klesnout. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnilo americké ministerstvo financí.
• USA s Japonskem podepsaly dohodu o clu a digitálním obchodě
  Americký prezident Donald Trump a japonský premiér Šinzó Abe včera při setkání na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku podepsali obchodní dohodu týkající se cel a digitálního obchodu. Podle Trumpa se tím japonský trh otevře americkým výrobkům v hodnotě až sedm miliard dolarů (164 miliard korun), napsala agentura Reuters.
• USA: Skupina G7 zvažuje prodloužení zmrazení dluhu chudých zemí
  Ministři financí ze skupiny vyspělých ekonomik G7 (USA, Itálie, Japonsko, Kanada, Francie, Británie a Německo) zvažují, že kvůli koronaviru prodlouží zmrazení splátek dluhu chudých zemí do roku 2021. Dnes to podle agentury Reuters uvedl mluvčí amerického ministerstva financí. Na dnešní telekonferenci o tom s nimi jednali i představitelé Světové banky (SB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• USA: Sněmovna schválila mohutný balíček na podporu ekonomiky
  Americká Sněmovna reprezentantů včera schválila návrh souboru opatření na podporu americké ekonomiky zasažené pandemií covidu-19 v objemu 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů korun). O navrhovaném balíčku bude ještě hlasovat Senát.
• USA: Soukromý sektor vytvořil 119.000 míst
  Američtí soukromí zaměstnavatelé vytvořili v dubnu 119.000 pracovních míst, mnohem méně, než se čekalo...