EK navrhla využití rezervních fondů pro případ neřízeného brexitu

Podnikatelé a zemědělci ze zemí Evropské unie v případě britského odchodu z evropského bloku bez dohody budou moci využívat pomoc z rezervních evropských fondů. Rozhodla o tom dnes Evropská komise v rámci dalšího balíčku svých doporučení pro případ neuspořádaného odchodu Británie z Evropské unie. Podle mluvčí komise Brusel bez ohledu na vývoj v britském parlamentu nemění pozici vůči brexitu, čeká na návrhy z Londýna a připravuje se na variantu neřízeného rozchodu.

Komise dnes přišla již se šestou sérií opatření a doporučení, v jejímž rámci nabídla využití Evropského fondu solidarity pro státy, podniky či obyvatele, kterých se odchod Británie dotkne nejvíce. Pro zmírnění dopadů brexitu například na zaměstnance, kteří ztratí práci, by měl být rovněž k dispozici Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci.

"Návrhy jsou v souladu s našimi předchozími kroky. Nepřejeme si neřízený odchod Británie, ale chceme být plně připraveni na jeho možný dopad," řekla novinářům mluvčí komise Mina Andreevová. Využití zmíněných fondů, které jsou jinak rezervou pro případ živelních pohrom a pro tlumení dopadů globalizace na zaměstnance, musí ještě schválit Evropský parlament a členské země.

"Naše pozice je stabilní, čekáme na jakékoli konkrétní návrhy z Londýna," dodala mluvčí v reakci na úterní vývoj v Británii, kde vláda Borise Johnsona ztratila parlamentní většinu a poslanci otevřeli cestu k hlasování o zákonu vylučujícím divoký brexit.

Komisi dnes s posledním vývojem jednání seznámí brexitový vyjednavač Michel Barnier. Z řad unijních diplomatů se přitom ozývají spíše skeptické hlasy, pokud jde o další rozhovory s Johnsonovými lidmi, které se dnes rovněž očekávají.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EK navrhla evropský systém podpory kurzarbeitu
  Evropská komise (EK) dnes navrhla systém podpory krátkodobého zaměstnávání lidí, kteří by jinak mohli přijít o práci kvůli ekonomickým dopadům koronaviru. Podle Bruselu by státy měly podporovat takzvaný kurzarbeit, aby zmírnily sociální následky pandemie. Oznámila to dnes předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podrobnosti o případném evropském financování systému ale nesdělila. Ke státní podpoře krátkodobých pracovních míst už sáhly některé země včetně Česka.
• EK navrhla na příští rok mimořádně vysoký rozpočet 311 miliard eur
  Rozpočet Evropské unie navýšený o mimořádný fond obnovy by měl v příštím roce počítat s celkovými výdaji 311,3 miliardy eur (7,9 bilionu Kč). Navrhla to dnes Evropská komise, podle jejíhož plánu budou granty pro členské země z bezprecedentního krizového balíku tvořit 143,5 miliardy eur. Dalších 167,8 miliardy půjde z unijní kasy na běžné rozpočtové výdaje. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že by Brusel mohl příští týden schválit první národní plány obnovy, na jejichž základě budou země peníze z fondu dostávat.
• EK navrhla pokutu pro Španělsko
  Evropská komise včera navrhla uložit Španělsku pokutu skoro 19 milionů za to, že manipulovalo údaji...
• EK navrhla pro Řecko sedm miliard eur
  Evropská komise (EK) navrhuje řešit okamžité finanční potřeby zadluženého Řecka ve výši asi sedmi miliard eur...
• EK navrhla regulovat strategický vývoz a investice v Číně a dalších zemích
  Evropská unie by mohla v budoucnu jednotně regulovat vývoz citlivých technologií do Číny a dalších nedemokratických zemí i jejich investice do strategických evropských firem. Počítá s tím plán pro zajištění ekonomické bezpečnosti bloku, který dnes představila Evropská komise. Unijní exekutiva chce v jeho rámci členské státy a jejich firmy přesvědčit i k větší obezřetnosti při vlastních investicích do výroby ve zmíněných státech.
• EK navrhla rozpočet EU na rok 2024, chce podpořit zelené a digitální projekty
  Celkem 189,3 miliardy eur (téměř 4,5 bilionu korun) by měla mít Evropská unie k dispozici na výdaje v příštím roce. Počítá s tím návrh unijního rozpočtu, který dnes představila Evropská komise. Peníze by podle exekutivy EU měly stejně jako letos směřovat především do zelených a digitálních projektů, ale i pomoci mají zemím také vyrovnávat se s dopady války na Ukrajině a nebývale vysoké inflace. Státy bloku budou paralelně s rozpočtem čerpat peníze z mimořádného postpandemického fondu, v němž bude pro příští rok 113 miliard eur. Konečné slovo při schvalování rozpočtu budou mít na podzim členské země a Evropský parlament.
• EK navrhla společný dohled nad bankami v eurozóně
  Evropská komise navrhla, aby Evropská centrální banka převzala dohled nad všemi bankami v eurozóně, a udělala tak...
• EK navrhla úpravu finančního trhu
  Evropská komise (EK) dnes představila návrh nových pravidel, která mají účinně řešit krizi infrastruktury finančního trhu se systémovým významem, takzvaných ústředních protistran (Central Counterpart-CCP). Nově tak budou muset mít například vypracované plány pro případ krizových situací a dohledové orgány jim do nich budou moci v případě hrozících potíží navrhovat konkrétní opatření či změny obchodní strategie.
• EK navrhla uvolnit pravidla pro poskytování úvěrů bankami
  Evropská komise (EK) navrhla uvolnit některá účetní pravidla pro banky, aby mohly snáze poskytovat úvěry firmám i domácnostem ekonomicky zasaženým koronavirem. Oznámil to dnes místopředseda EK odpovědný za finanční služby Valdis Dombrovskis, podle něhož jsou úpravy pouze dočasné na dobu krize. Úlevy se týkají především některých požadavků přijatých v reakci na finanční krizi z konce minulého desetiletí, které mají bránit nezdravému růstu zadlužení bank.
• EK navrhla uvolnit rozpočtová pravidla EU, pomůže to zemím bloku
  Evropská komise dnes členským zemím bloku navrhla uvolnit rozpočtová pravidla Evropské unie, což vládám umožní snáze se vyrovnat s dopady koronavirové krize na jejich hospodářství. Oznámila to večer předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž tak Brusel vůbec poprvé využívá nouzovou klauzuli fiskálního Paktu stability a růstu. Státy EU komise vyzvala, aby její nynější návrh podpořily co nejdříve.
• EK navrhne příští rok, jak změnit smlouvy EU
  K opatrnosti při změnách smluv Evropské unie kvůli řešení dluhové krize v eurozóně vyzval dnes předseda...
• EK navrhne revizi zdanění energií, chce zdanit znečisťující letecké palivo
  Evropská komise vypracovala návrh minimálního zdanění znečisťujících leteckých paliv, informovala včera s odvoláním na dotyčný dokument agentura Reuters. Plán zapadá do klimatické strategie sedmadvacítky. Komise se chystá 14. července předložit revizi zdanění energií. Chce zdanit letecké palivo, které se dosud zdanění vyhýbá. Komise se k návrhu, který se před zveřejněním může ještě změnit, odmítla vyjádřit. Klimatickým cílem EU je snížit skleníkové plyny do roku 2030 ve srovnání se stavem v roce 1990 o 55 procent.
• EK nebude pokutovat členské země
  Evropská komise (EK) nebude pokutovat členské země, například Itálii a Francii, které v letošním roce...
• EK nebyla při záchraně zemí konzistentní
  Způsob, jakým Evropská komise prováděla záchranné programy pro členské státy zasažené finanční krizí byl...
• EK nechala odhad letošního růstu beze změn, příští rok zpomalí
  Ekonomika Evropské unie letos poroste shodně s dosavadními odhady o 1,4 procenta. Růst hospodářství zemí eurozóny však bude proti minulé předpovědi slabší o desetinu bodu a dosáhne 1,1 procenta. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK).
• EK nenavrhne zmrazit Portugalsku a Španělsku peníze z fondů
  Evropská komise nenavrhne, aby byla Španělsku a Portugalsku na příští rok zmrazena část peněz...
• EK není spokojena s řeckým plánem reforem
  Evropská komise (EK) není spokojena s nejnovějším plánem reforem, který jí předložilo Řecko a který má...
• EK nevyloučila soudní řízení vůči Německu kvůli ECB
  Evropská komise by případně mohla zahájit soudní řízení vůči Německu kvůli rozhodnutí jeho ústavního soudu o nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení Evropské komise.
• EK nyní nechce další hospodářské stimuly, trvalý společný dluh ale nevylučuje
  Volání některých zemí Evropské unie po dalším společném stimulu pro ekonomiky zasažené koronavirovou krizí je předčasné. Prohlásila to dnes místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, podle které se nyní musí unie zaměřit na úspěšné využití schváleného fondu obnovy. Část eurokomisařů přitom nezastírá, že balík o objemu 750 miliard eur (přes 19 bilionů korun) může být prvním krokem k trvalému společnému dluhu.
• EK: Obnova hospodářství začala snižovat nezaměstnanost v EU
  Ekonomická obnova už začala ve většině členských zemí Evropské unie přispívat ke snižování nezaměstnanosti, která je ale stále vyšší než v době před hospodářskou krizí. Uvedla to Evropská komise (EK) na základě dnes předložených analýz hospodářské situace 27 z 28 členských zemí bloku. Finanční sektory v některých zemích EU ale ohrožují velké počty nesplácených úvěrů.