Odklad daní

21.04.2020 Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky postižené koronavirovou krizí výrazně nižší částky než jednotlivé členské státy EU, uvedli dnes ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20. Česká vláda přitom podle nich může být díky nízkému zadlužení daleko aktivnější. Proto vyzvaly vládu, aby poskytla malým a středním podnikům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) větší přímou pomoc v podobě odkladu plateb DPH a sociálního pojištění minimálně do ledna 2021 nebo plošně poskytla garantované úvěry pro zasažené sektory.

15.10.2020 Skupina ekonomicky silných států G20 prodloužila chudým zemím kvůli pokračující koronavirové krizi odklad splátek o půl roku. Na jaře chce jednat o možném prodloužení o dalších šest měsíců. Ministři financí a guvernéři centrálních bank států G20 to včera uvedli v závěrečném sdělení po svém virtuálním zasedání. Podpořili také odklad dohody o globální digitální dani.

23.04.2020 Česko podle řady měřítek zaostává v pomoci postiženým odvětvím a domácnostem, a to zvlášť při porovnání se sousedním Německem. Tam zatím plánovaná pomoc státu čítající kromě přímé pomoci, odklad plateb státu a garantovaných úvěrů může dosáhnout více než 50 % HDP (viz statistiky think tanku Bruegel). V Česku i kvůli pomalému startu garantovaných úvěrů (zatím COVID I a II) bude náběh celkové pomoci daleko pomalejší (pokud vše půjde tak jako doposud, odhadujeme do 10 % HDP). I proto se nabízí úvahy záplatovat výpadky likvidity v podnikovém sektoru dočasně plošnějšími rychlými nástroji - například novými odklady plateb daní.

14.05.2020 I Česko se na konci týdne dozví, jaké jsou první reálné dozvuky epidemie v ekonomice - v pátek bude zveřejněn odhad HDP za první kvartál a podle březnových propadů průmyslu a maloobchodu se karanténní opatření v tomto měsíci již naplno zakousla do ekonomického výkonu. Počítáme s tím, že více než v sousedním Německu, kde byl náběh karanténních omezení mírnější a pomoc podnikům a domácnostem přicházela rychleji. I proto počítáme s mezikvartálním propadem mezi 3-4 %.

01.07.2020 Potřebujeme nový “Marshallův plán” nebo Rooseveltův “New deal” - z krize se musíme proinvestovat. To jsou častá zvolání nejen českých politiků, avšak mezi rétorikou a realitou se vytvořila ohromná propast. Rozpočtová pomoc zatím na rozdíl od té měnově-politické vypadá jako chudý příbuzný, mělo by tomu přitom být naopak.

10.06.2020 Německo v evropských tabulkách srovnávajících výši pomoci jednoznačně vyčnívá. Celkový objem oznámené pomoci blíží 50 % HDP. Většina doposud oznámených opatření však byla šita na míru první fázi krize, kde jde o to zabránit v “zamrzlé ekonomice” vlně insolvencí a propouštění. I proto se jednalo zejména o garantované půjčky a odklady splátek daní, a co se týká přímé finanční pomoci, mířila do ekonomiky zatím zejména skrze kurzerbeit - odrazující od okamžitého propouštění, které jsme viděli například v USA.

28.11.2024 To je otázka, která už několik dní hýbe médii a politickými kruhy. Marine Le Penová, vůdkyně Národního shromáždění (krajně pravicová), výslovně pohrozila, že svrhne vládu, pokud se uchýlí k článku 49-3 ústavy, aby schválila rozpočet na rok 2025 bez hlasování. Tato hrozba vychází z úsporných opatření vyhlášených exekutivou, včetně půlročního odkladu úpravy důchodů a normalizace daní z elektřiny po ukončení energetického štítu.

01.06.2020 Český státní rozpočet v květnu pravděpodobně propadl do výraznějšího deficitu. Už ke konci dubna se hospodaření státu propadlo do deficitu skoro 94 miliard korun a v květnu pravděpodobně daleko výrazněji na stát dopadnou jednak výpadky daní (dané propadem aktivity i odklady) a současně postupně se rozjíždějící výdajové programy (jako programy Antivirus). Pomoc v Česku se rozbíhala spíše pomalu, ale i tak určité náklady (v řádu nižších desítek miliard korun) by měly být v květnovém rozpočtu vidět - deficit pravděpodobně výrazně přesáhne 100 miliard korun a za celý rok si lze představit i úrovně přesahující 500 miliard korun.

06.03.2013 Vláda amerického prezidenta Baracka Obamy zřejmě instruuje své úředníky, aby nemírnili dopady...

31.05.2012 Obrázek o dopadu krize na řecký bankovní sektor nabídly výsledky největší řecké banky National Bank of Greece a čtyřky trhu, banky Piraeus. Prvně jmenovaná je ve ztrátě, druhá v zisku pouze díly odloženým daním. Společným znakem je pokles depozit řádově o pětinu a mnohem razantnější růst rezerv na špatné úvěry. Nemalou ránu řeckému importu pak uštědřil největší světový pojistitel vývozu Euler Hermes, který rozhodl, že již nebude pojišťovat jakýkoli export do Řecka. Podobně se před časem rozhodla menší rakouská pojišťovna OeKB, kterou Euler Hermes téměř z poloviny vlastní, jen s těmi nejdůvěryhodnějšími hodlá pokračovat Coface.