Skupina G20 prodloužila chudým zemím odklad splátek

Skupina ekonomicky silných států G20 prodloužila chudým zemím kvůli pokračující koronavirové krizi odklad splátek o půl roku. Na jaře chce jednat o možném prodloužení o dalších šest měsíců. Ministři financí a guvernéři centrálních bank států G20 to včera uvedli v závěrečném sdělení po svém virtuálním zasedání. Podpořili také odklad dohody o globální digitální dani.

Odklad splátek úroků a jistin má dát 77 nejchudším zemím, jako je Afghánistán či Etiopie, větší volnost při investování do boje proti koronavirové pandemii. Již dříve schválený odklad měl vypršet koncem letošního roku.

Rozvojová organizace One podle agentury DPA krok skupiny G20 uvítala, ale zdůraznila, že by se k němu měly připojit i soukromé firmy a Světová banka. Jinak podle ní hrozí nebezpečí, že uvolněné peníze budou přece jen použity na splátky místo na boj proti pandemii. Vyzvala k prodloužení moratoria nejméně do konce roku 2021.

O možném dalším odsunu splátek by měl jednat listopadový mimořádný summit skupiny G20, který se také uskuteční ve virtuální podobě. Výše pozastavené platby dluhů od letošního května do konce příštího roku by podle odhadů měla přesáhnout deset miliard USD (232 miliard Kč).

Ve společném prohlášení po včerejší videokonferenci ministři financí G20 a guvernéři centrálních bank také podpořili odložení nadnárodní dohody o nových daňových pravidlech pro globálně působící technologické společnosti jako Google a Apple do poloviny roku 2021. Rozhovory prodlužuje pandemie a neshody mezi Spojenými státy a Evropskou unií.

Jednání o digitální dani reagují na kritiku, že hlavně velké technologické firmy neplatí spravedlivý podíl na daních, protože sídlí tam, kde je to pro ně z hlediska daní výhodné. V Evropě to je například Irsko či Lucembursko. Podle navrhovaných pravidel by globální technologičtí giganti měli být daněni i v zemích, kde nesídlí, ale kde nabízejí digitální služby či jiné produkty a vytvářejí tak zisk.

Zdroj: Reuters, ČTK, DPA

Čtěte více

• Skupina bohatých vyzývá bohaté, aby se nechali víc zdanit
  Přes 120 milionářů a miliardářů z osmi zemí vyzvalo v otevřeném dopise podobně movité, aby ve svých zemích žádali vyšší zdanění bohatých a prevenci daňových úniků. Vyzyvatelé se nazývají "členy té nejprivilegovanější třídy lidských bytostí, která kdy chodila po světě". Na dopis včera upozornil ve sloupku v britském deníku The Times jeden ze signatářů, herec Simon Pegg. Načasování iniciativy se časově kryje s letošním Světovým ekonomickým fórem v Davosu. Sociální nerovnost podle podepsaných vyvolává po celém světě narůstající napětí.
• Skupina BRICS se rozrůstá o pět zemí z Afriky a Blízkého východu
  Skupina rozvíjejících se zemí BRICS se ode dneška rozrůstá o pět nových členských států z Afriky a Blízkého východu. Počet členů skupiny se tak zdvojnásobí na deset států. Vedle stávajících členů Indie, Číny, Jihoafrické republiky, Ruska a Brazílie začínají v BRCS působit i Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Írán, Egypt a Etiopie. Pozvánku pro vstup do skupiny dostala i Argentina, která nakonec členství odmítla.
• Skupina BRICS založí fond na podporu měn
  Skupina BRICS, kterou tvoří pět velkých zemí rozvíjejícího se světa, založí fond na stabilizaci svých měn a vloží do něj...
• Skupina Coloseum prodala akcie za zhruba 40 mil. Kč, chtěla získat 100 mil.
  Skupina Coloseum, do níž patří i síť restaurací, prodala na trhu Start pražské burzy akcie za zhruba 40 milionů korun. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnila Burza cenných papírů Praha. Společnost chtěla získat přes 100 milionů korun nového kapitálu, přibližně polovinu plánovala použít na snížení zadlužení, ze druhé části hodlala financovat nové projekty. Coloseum se stalo první veřejně obchodovatelnou společností z gastronomického odvětví na pražské burze.
• Skupina europoslanců vyzývá ECB k rozdávání peněz lidem
  Skupina europoslanců vyzývá Evropskou centrální banku (ECB), aby zvážila možnost podpory ekonomiky...
• Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb
  Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.
• Skupina G20 dohodla zmírnění dluhu nejchudších zemí
  Ministři financí a šéfové centrálních bank skupiny ekonomicky nejvýznamnějších zemí G20 se dnes dohodli na zmírnění zadlužení nejchudších států, které jsou citelně zasaženy dopady koronavirové krize. Rozhodnutí padlo na jejich virtuálním jednání. Nový rámec, jak dluh považovaný za neudržitelný snížit nebo restrukturalizovat, mají schválit lídři G20 na virtuálním summitu příští týden. Uvedla to agentura Reuters.
• Skupina G20 je pro volný obchod
  Skupina velkých světových ekonomik G20 se dnes v závěrečném komuniké ze summitu v Hamburku přihlásila k volnému obchodu. Devatenáct členů se vyslovilo i pro rychlé naplnění klimatických cílů, zároveň ale vzalo na vědomí odlišný postoj Spojených států. O tom, zda se závěrečné prohlášení vůbec podaří schválit, panovaly během dvoudenního summitu pochybnosti.
• Skupina G20 je připravena řešit ekonomické dopady koronaviru
  Finanční představitelé skupiny největších světových ekonomik G20 se dohodli, že podniknou náležité kroky k omezení dopadů epidemie nového typu koronaviru na globální hospodářství. Uvedl to dnes podle agentury Reuters saúdskoarabský ministr financí Muhammad Džadaán po dvoudenním zasedání finančních představitelů G20 v Rijádu.
• Skupina G20 podpořila společný postup proti nadnárodním firmám
  Skupina G20 včera při setkání v Benátkách podle očekávání podpořila společný postup proti nadnárodním firmám, které daní zisky v daňových rájích. Ministři financí členských zemí podpořili plán na globální minimální daň ze zisku ve výši 15 procent. V závěrečném prohlášení členské státy také varují před ohrožením globálního oživování ekonomiky novými variantami koronaviru a zmiňují potřebu zjednat spravedlivý přístup k vakcínám.
• Skupina G20 se postavila proti měnové válce
  Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí skupiny G20 dnes slíbili, že se vyhnou takzvané měnové...
• Skupina G20 vyzvala k uzavření globálního paktu pro boj s hladem
  Země skupiny velkých světových ekonomik G20 na svém summitu v Brazílii vyzvaly k uzavření globálního paktu pro boj s hladem, k větší pomoci válkou sužovanému Pásmu Gazy a k ukončení bojů na Blízkém východě a na Ukrajině. O společném prohlášení informuje dnes agentura AP, podle níž ho ale nepodpořili všichni členové uskupení. Prohlášení, které podle agentury neobsahuje příliš podrobností, jak vytyčených cílů dosáhnout, také volá po budoucí globální dani pro miliardáře a po reformách, které postupně povedou k rozšíření počtu stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
• Skupina G20 vyzvala USA k vyřešení rozpočtové krize
  Finanční představitelé skupiny předních vyspělých a rozvíjejících se zemí G20 dnes vyzvali Spojené státy...
• Skupina G7 chce navýšit letošní ekonomickou pomoc Ukrajině na 39 miliard dolarů
  Skupina velkých světových ekonomik G7 se shodla, že letos navýší svou hospodářskou pomoc napadené Ukrajině na 39 miliard dolarů (871 miliard Kč). Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G7 v předvečer prvního výročí ruské invaze jednali v Indii. Vyzvali také, aby Mezinárodní měnový fond (MMF) do konce března uzavřel s Kyjevem dohodu o úvěrovém programu.
• Skupina G7 jednala o obnově světové ekonomiky, boji s pandemií
  Rok 2021 bude bodem obratu ve vícestranné mezinárodní spolupráci, uvedli dnes lídři vyspělých zemí sdružených ve skupině G7 ve společném prohlášení, které se neslo ve velmi kooperativním duchu. Dohodli se rovněž na společném postupu při obnově světové ekonomiky, jehož středobodem by měl být boj s klimatickými změnami a úbytkem biodiverzity. Zavázali se navíc věnovat 7,5 miliardy dolarů (160 miliard korun) na podporu celosvětové očkovací kampaně proti covidu-19.
• Skupina G7 se připojila k EU v zastropování ruské ropy na 60 USD
  Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zavedení maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, tedy na úrovni, na které se shodla také Evropská unie. Vyplývá to ze společného prohlášení G7 a Austrálie. Západní země se dlouhodobě snaží omezit příjmy ruského režimu a připravit jej o zdroje k financování války na Ukrajině.
• Skupina G7 se vyslovila pro první zvýšení rezerv MMF od roku 2009
  Skupina hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 se v pátek vyslovila pro první zvýšení rezerv Mezinárodního měnového fondu (MMF) od roku 2009. Fond by díky němu mohl poskytovat větší finanční podporu rozvíjejícím se zemím v době koronavirové krize, napsala agentura AP.
• Skupina G7 slíbila dokončit reformy bankovního sektoru
  Finanční představitelé skupiny největších západních ekonomik G7 slíbili, že se zaměří na dokončení reforem...
• Skupina G7 vyhlásila s platností od 1. ledna embargo na ruské diamanty
  Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 vyhlásila s platností od 1. ledna embargo na ruské diamanty. Zhruba od 1. března se přidají i další omezení a zákaz nepřímého dovozu ruských drahokamů, uvedla skupina podle agentury Reuters. Omezení se netýká diamantů pro průmyslové využití.
• Skupina ICT ruského podnikatele prodala podíl v Polymetalu konsorciu z Ománu
  Investiční skupina ICT Holding ruského podnikatele Alexandra Nesise prodala svůj podíl 23,9 procenta v producentovi zlata a stříbra Polymetal International konsorciu investorů vedenému ománskou vládou. Společnost Polymetal International to uvedla v dnešním oznámení. Hodnota transakce nebyla zveřejněna. Tržní kapitalizace Polymetalu činí zhruba 2,6 miliardy USD (59,5 miliardy Kč).