Analytici mají pochybnosti, zda tzv. windfall tax vynese očekávaných 85 mld. Kč

Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil označil odhad výnosu za hodně optimistický. Zároveň upozornil, že příjmy z windfall tax nevyřeší problém vysokého strukturálního deficitu veřejných financí, který dlouhodobě kritizuje i Národní rozpočtová rada.

"Banky by podle očekávání ministerstva financí měly zaplatit v roce 2023 na nové dani 33 miliard korun, což předpokládá o 42 miliard vyšší celkové nadprůměrné zisky nad hladinou let 2018 až 2021. Teď sice bankám pomáhají vysoké sazby ČNB, ale s nastávajícím hospodářským útlumem nejspíš poklesnou příjmy z hypotečních, korporátních nebo podnikatelských úvěrů. Obávám se proto, že představy ohledně výše očekávaných přínosů windfall tax do státního rozpočtu jsou optimističtější, než jaká bude realita," sdělil dnes ČTK vedoucí partner daňového poradenství PwC ČR Martin Diviš.

"Je otázkou, zda daň nakonec přinese očekávaných 85 miliard korun v příštím roce. Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. "Zároveň vnímám, že mimořádná daň odčerpá kapitál na investice, a to zvláště v sektoru výroby energií a u petrolejářských firem. V příštích letech se přitom musí masivně investovat do nových zdrojů energií. Problémem našeho trhu je také nedostatek v Česku vyráběných paliv. Pokud kvůli dani zmizí investice v petrolejářském oboru, tak budeme nadále závislí na dovozu paliv," řekl.

Upozornil také na předkládání návrhů úprav daně od koaličních stran, což vyvolávalo spekulace o konečné podobě zdanění. "Vnímám pozitivně, že schválený návrh snižuje nejistotu investorů. Na stranu druhou došlo dlouhými veřejnými debatami k poškození investičního prostředí," uvedl.

Komunikaci kolem daně kritizuje i Hradil. "Samotný koncept windfall tax je ekonomicky velice snadno obhajitelný a je i relativně srozumitelný pro občany s ohledem na obvyklé vnímaní konceptu spravedlnosti při zdanění. Přesto se vládě podařilo svou chaotickou komunikací a podivným nastavením parametrů způsobit, že konečnou verzi windfall tax nechápe prakticky nikdo," uvedl. Varoval před podobnými chybami, pokud by se vláda rozhodla přijímat opatření ke snížení strukturálního deficitu veřejných financí.

Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila dnes v takzvaném daňovém balíčku, která dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a právě banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.

Zdroj: ČTK, Reuters, PwC ČR, XTB, Cyrrus

Čtěte více

• Analytici: Koruna posiluje díky uvolňování ekonomických restrikcí
  Česká měna v posledních dnech a týdnech posiluje k euru díky postupnému uvolňování ekonomických restrikcí ve světě a snížení vnímaného rizika. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Koruna v uplynulém týdnu posílila vůči euru o 2,6 procenta a obchodovala se v pásmu 26,75 až 27,61 Kč/EUR s průměrem 27,11 Kč za euro.
• Analytici: Koruna sílí díky vývoji ve světě a rostoucí inflaci
  Posilující koruna těží z lepší nálady na trhu, který očekává uzavření obchodní dohody mezi USA a Čínou, a z růstu inflace v tuzemsku, jenž vrátil do hry možný růst úrokových sazeb v ČR, shodli se analytici oslovení ČTK. Českou měnu podle nich kupují investoři ze spekulativních důvodů. Koruna dnes k euru zpevnila na nejsilnější úroveň za sedm let 25,11 Kč/EUR. Dostala se tak i na nejsilnější hodnotu vůči jednotné evropské měně od ukončení intervenčního režimu ČNB z dubna 2017.
• Analytici: Koruně i českým akciím pomůže spíše výhra Bidena
  Ke zpevnění české měny a posílení tuzemských akcií by v nadcházejících amerických prezidentských volbách přispělo spíše vítězství demokratického kandidáta Joea Bidena. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Důvodem je podle nich Bidenův umírněnější postoj v mezinárodních obchodních vztazích a plánované vyšší zdanění amerických firem.
• Analytici: K poklesu inflace přispělo pomalejší zdražování potravin, energií
  K poklesu meziroční inflace v červenci přispělo především zpomalení zdražování potravin a energií. Shodují se na tom analytici v komentářích k dnes zveřejněným údajům Českého statistického úřadu, podle kterého inflace v červenci klesla na 8,8 procenta z červnových 9,7 procenta. V dalších měsících bude podle nich inflace klesat pomaleji, za celý rok bude v průměru kolem 11 procent.
• Analytici: Krok Fedu podpoří trhy, ekonomiku příliš ne
  Čtvrteční rozhodnutí americké centrální banky (Fed) zahájit třetí kolo nákupů dluhopisů v zájmu podpory slabé ekonomiky podle analytiků povzbudí jen ceny akcií a komodit na finančních trzích a na ekonomickém růstu se podobně jako dvě předešlá kola zřejmě nijak neprojeví. Vliv kvantitativního uvolňování (takzvaného QE3) může být podle ekonomů dlouhodoběji spíše záporný, protože způsobí další růst cen komodit v čele s ropou. To povede k novému zdražování a nakonec k oslabení spotřební poptávky.
• Analytici: Kurzy akcií českých bank padají kvůli protiruským sankcím
  Kurzy akcií českých bank padají především kvůli sankcím, které západ přijal vůči Rusku za jeho napadení Ukrajiny, a očekávanému zpomalení hospodářského růstu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Akcie Erste dnes klesají o 11,04 procenta na 643,20 Kč, Komerční banky o 10,38 procenta na 712,50 Kč. Pod nejmenším tlakem jsou akcie Monety, které přišly o 4,84 procenta na 81,60 Kč. Od závěru obchodování den před invazí propadla Erste o 29,9 procenta, KB o 23,9 procenta a Moneta o 10,8 procenta.
• Analytici: Kvůli válce na Ukrajině bude možná výkon ekonomiky horší než loni
  Dnešní data o vývoji ekonomiky v loňském roce lze vzhledem k problémům v automobilovém průmyslu v druhé půlce roku 2021 považovat za úspěch. Zároveň letos nelze kvůli konfliktu na Ukrajině čekat výraznější zrychlení růstu ekonomiky, spíše to zatím vypadá na pomalejší růst než loni. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním výsledkům, které zveřejnil Český statistický úřad. Zatímco před válkou na Ukrajině počítali ekonomové letos s růstem ekonomiky i přes čtyři procenta, nyní již někteří počítají s růstem pod třemi procenty.
• Analytici: K vyšší inflaci přispěly ceny energií, od února růst cen zpomalí
  Lednové zrychlení inflace na 17,5 procenta z prosincových 15,8 procenta způsobilo zejména zdražení energií na cenové stropy po konci úsporného tarifu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Předpokládají, že od února se bude inflace snižovat. Přispěje k tomu vyšší srovnávací základna loňského roku, ale také slábnoucí domácí poptávka.
• Analytici: Letos vydělávají nejvíce čínské akcie
  V letošním roce díky zářijovému vzestupu nejvíce vydělávají čínské akcie, jejichž index prozatím zpevnil o 26 procent. Hlavní americké akciové indexy se zhodnotily jen o něco méně. Evropské indexy od ledna do konce září přidaly zhruba deset procent, vyplývá z burzovních statistik.
• Analytici: Macron chystá reformy, ale možná na úkor jiných
  Vysílání zaměstnanců do zahraničí ze zemí východní a střední Evropy bylo jedním z centrálních témat v kampani francouzských prezidentských voleb. Francie od loňska uplatňuje zákon, který prosadil nynější prezident Emmanuel Macron ještě jako ministr a který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii. Coby prezident chce Macron tento problém přenést na celoevropskou úroveň. Právě o tom s ním zřejmě budou chtít mluvit premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), s nimiž se nově zvolený prezident hodlá v pátek sejít na okraj nynějšího bruselského summitu EU.
• Analytici: Meziměsíční růst cen v červenci byl nejslabší od února
  Červencový meziměsíční růst cen činil 1,3 procenta, což je podle analytiků nejslabší dynamika od letošního února, meziročně však inflace zřejmě stále není na svém vrcholu, otázkou zůstávají zejména ceny energií, shodli se. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK. Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu, uvedl dnes Český statistický úřad.
• Analytici: Meziroční inflace kvůli cenám energií zřejmě ještě poroste
  Meziroční inflace, která byla v červnu nejvyšší od roku 1993, se v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Současný vývoj podle nich nahrává srpnovému zvýšení úrokových sazeb, což ale nový guvernér České národní banky Aleš Michl při svém jmenování odmítl. Ani analytici nejsou v názoru na potřebu jejich zvýšení jednotní. Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst zrychlil již podvanácté za sebou. Inflace je nejvyšší od prosince 1993.
• Analytici: Meziroční růst cen byl v srpnu blízko červencových 17,5 procenta
  Meziroční inflace v ČR byla v srpnu blízko červencových 17,5 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků, které ČTK oslovila. Podle ekonomů zdražovaly hlavně potraviny a energie, naopak proti červenci zlevnily pohonné hmoty. Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za srpen v pondělí 12. září.
• Analytici: Michl bude v radě ČNB spíše zastáncem zvyšování sazeb
  Ekonom Aleš Michl by se v bankovní radě České národní banky mohl zařadit k tzv. jestřábům, tedy členům bankovní rady, kteří jsou zastánci zvyšování úrokových sazeb, pokud to ekonomický vývoj dovoluje. V minulosti se často vyjadřoval ve prospěch silnější koruny a kritizoval devizové intervence centrální banky. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK.
• Analytici: Nákladové inflační tlaky odezněly, není důvod zdražovat zboží
  Inflační tlaky na straně nabídky odezněly, shodují se analytici, které ČTK oslovila, v hodnocení vývoje výrobních cen v listopadu. Podle nich už není důvod pro další zdražování zboží pro spotřebitele. Vývoj výrobních cen také dává argument pro to, aby Česká národní banka (ČNB) zahájila tento týden snižování úrokových sazeb. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v listopadu ceny průmyslových výrobců meziročně vzrostly o 0,8 procenta, ceny zemědělských výrobců klesly o 16,2 procenta.
• Analytici: Nárůst regulované složky ceny energií zbrzdí pokles inflace
  Nárůst regulované složky ceny energií v příštím roce zbrzdí pokles inflace a povede k pomalejšímu růstu reálných mezd. Shodli se na tom analytici, které včera oslovila ČTK. Mírně se podle nich také sníží růst ekonomiky.
• Analytici nečekají změnu politiky ČNB
  Bankovní rada České národní banky na svém měnovém zasedání ve čtvrtek 4. února nechá sazby na...
• Analytici nečekají změny v politice ČNB
  Bankovní rada ČNB nechá na svém čtvrtečním zasedání závazek udržovat korunu nad hranicí 27 korun za euro...
• Analytici: Nejvíce se letos zhodnotily akcie, ztrácely dluhopisy a zlato
  Největší zhodnocení přinesly letos investorům z konvenčních aktiv zejména akcie. Naopak ztrácely dluhopisy, nedařilo se ani drahým kovům, zlato přišlo o sedm procent hodnoty. Výnosné byly kryptoměny, bitcoin přidal více než 60 procent, ethereum dokonce přes 400 procent. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky.
• Analytici nevylučují, že by ČNB mohla již ve čtvrtek zvýšit sazby
  Bankovní rada České národní banky by mohla ve čtvrtek zvýšit úrokové sazby. Nevylučují to analytici oslovení ČTK. Neshodují se ale v tom, zda je to správný krok, nebo by bylo pro ČNB lepší počkat na další zasedání, které bude v září.