Analytici: Kvůli válce na Ukrajině bude možná výkon ekonomiky horší než loni

Dnešní data o vývoji ekonomiky v loňském roce lze vzhledem k problémům v automobilovém průmyslu v druhé půlce roku 2021 považovat za úspěch. Zároveň letos nelze kvůli konfliktu na Ukrajině čekat výraznější zrychlení růstu ekonomiky, spíše to zatím vypadá na pomalejší růst než loni. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním výsledkům, které zveřejnil Český statistický úřad. Zatímco před válkou na Ukrajině počítali ekonomové letos s růstem ekonomiky i přes čtyři procenta, nyní již někteří počítají s růstem pod třemi procenty.

Česká ekonomika loni vzrostla meziročně o 3,3 procenta, potvrdil dnes zveřejněný zpřesněný odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ). O rok dříve hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,8 procenta, což byl nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky. V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziroční růst HDP zrychlil na 3,6 procenta z revidovaných 3,5 procenta ve třetím kvartále. Mezičtvrtletně HDP vzrostl o 0,9 procenta.

"S ohledem na výrazné problémy v domácím automobilovém sektoru ve druhé polovině loňského roku je výsledný růst HDP nakonec možné považovat celkem za úspěch, ačkoliv se ještě úroveň výstupu plně nevrátila na hodnoty před začátkem pandemie," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Výhled na letošní rok se ale podle něj zhoršuje. "Vysoká inflace bude negativně působit na spotřebu domácností. Další růst cen energií lze bohužel očekávat kvůli ruské invazi na Ukrajině. Situace ve zpracovatelském průmyslu se sice na začátku letošního roku mírně zlepšovala, když se dařilo zkracovat dodavatelské lhůty, avšak vývoj pro nejbližší měsíce je v tomto směru s velkým otazníkem," dodal.

Ruská invaze na Ukrajinu představuje i podle analytika České spořitelny Jiřího Polanského významné riziko pro růst HDP. "Jednak dojde k propadu vývozů do Ruska a na Ukrajinu, a také by měl zesílit negativní vliv vysokých cen energií na spotřebu domácností. Vysoká nejistota se také může promítnout do nižšího růstu investic. Naopak expanzivnější bude fiskální politika. Vzhledem ke značné nejistotě je ale nyní na přesnější odhady ještě brzy, nicméně první odhady naznačují, že by HDP letos mohlo růst o dvě až 2,5 procenta s rizikem dolů," uvedl.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že česká ekonomika na konci roku 2021 zůstala o 1,9 procenta pod úrovní konce roku 2019. "To sice znamená zmírnění ztrát proti dřívějším odhadům, ovšem přesto se česká ekonomika touto pozicí řadí mezi nejhorší v EU," uvedl. Pro letošek očekával tříprocentní růst ekonomiky a překonání předpandemické úrovně ve třetím nebo čtvrtém čtvrtletí. "Výhled se ale vlivem ruská invaze na Ukrajinu stal značně nejistým. S jeho aktualizací počkáme několik dní na přesnější informace o dopadu situace na Německo, jakožto našeho klíčového obchodního partnera," dodal.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč pro letošek zatím počítá s růstem kolem 3,8 procenta. "Válečný konflikt na Ukrajině ale vytváří velké nejistoty a riziko slabšího než předpokládaného výkonu české ekonomiky. Konflikt na Ukrajině, kde situace eskalovala v závěru února, může mít na aktivitu v Evropě a tedy i na tuzemskou ekonomiku nepříznivý vliv zejména skrze další možný nárůst cen minerálních paliv a energií obecně. Destabilizující vliv mohou mít také sankce uvalené na Rusko, jež tamní ekonomiku velmi pravděpodobně stáhnou do recese," uvedl.

"Za celý loňský rok vzrostla ekonomika o 3,3 procenta, letos odhadujeme její růst ve výši 4,9 procenta. Ve světle aktuálního dění se však již jedná o spíše optimistický odhad. Hlavním zdrojem ekonomického růstu by v letošním roce měl být čistý vývoz a oživení průmyslové produkce. Výkon průmyslu však může být významně ohrožen případnými nedostatečnými dodávkami energií z Ruska," doplnil ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Zdroj: Reuters, ČTK, Akcenta, UniCredit Bank, Generali Investments CEE, Komerční banka

Čtěte více

• Analytici: Koruna je nejsilnější od února hlavně díky vývoji na světových trzích
  Za posílením koruny k euru i dolaru na nejsilnější úrovně od letošního února je především vývoj na světových trzích a změna přístupu investorů k rizikovějším aktivům, mezi které řadí i českou měnu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky. Další vývoj koruny bude podle nich záviset na krocích centrálních bank v EU a USA. Pokračující posilování české měny spíše čekat nelze, uvedli.
• Analytici: Koruna letos oslabila k euru i dolaru
  Česká měna v letošním prvním čtvrtletí vůči oběma hlavním světovým měnám výrazně oslabila. K euru klesla z kurzu 24,70 koruny k aktuálním 25,30 koruny za euro, což odpovídá ztrátě 2,5 procenta. K dolaru propadla o 4,5 procenta z 22,50 koruny na 23,50 koruny za dolar. ČTK to řekl analytik Cyrrusu Vít Hradil.
• Analytici: Koruna letos oslabila k euru, libře či zlotému, k dolaru posílila
  Česká měna letos mírně oslabila k euru, zatímco k dolaru posílila. Kurz klesl vůči britské libře, zlotému či forintu. Koruna v průběhu roku postupně oslabila o 2,1 procenta na současných 24,70 Kč, což je nejslabší úroveň od loňského srpna. Během roku se obchodovala v pásmu od 23,20 do současných 24,70 Kč za euro, řekl dnes odpoledne ČTK analytik Portu Marek Pokorný. K dolaru je naopak od začátku roku silnější o 1,7 procenta na 22,17 Kč/USD, doplnil analytik XTB Štěpán Hájek.
• Analytici: Koruna oslabuje kvůli vývoji koronavirové situace
  Kurz koruny, který v posledních týdnech spíše oslabuje, ovlivňuje téměř výhradně vývoj koronavirové epidemie. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Další vývoj kurzu tak bude podle nich záležet na epidemiologické situaci. Plošné restrikce by zřejmě znamenaly další propad koruny. Česká měna za měsíc oslabila o téměř 70 haléřů na pátečních 26,74 Kč/EUR.
• Analytici: Koruna posiluje díky uvolňování ekonomických restrikcí
  Česká měna v posledních dnech a týdnech posiluje k euru díky postupnému uvolňování ekonomických restrikcí ve světě a snížení vnímaného rizika. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Koruna v uplynulém týdnu posílila vůči euru o 2,6 procenta a obchodovala se v pásmu 26,75 až 27,61 Kč/EUR s průměrem 27,11 Kč za euro.
• Analytici: Koruna sílí díky vývoji ve světě a rostoucí inflaci
  Posilující koruna těží z lepší nálady na trhu, který očekává uzavření obchodní dohody mezi USA a Čínou, a z růstu inflace v tuzemsku, jenž vrátil do hry možný růst úrokových sazeb v ČR, shodli se analytici oslovení ČTK. Českou měnu podle nich kupují investoři ze spekulativních důvodů. Koruna dnes k euru zpevnila na nejsilnější úroveň za sedm let 25,11 Kč/EUR. Dostala se tak i na nejsilnější hodnotu vůči jednotné evropské měně od ukončení intervenčního režimu ČNB z dubna 2017.
• Analytici: Koruně i českým akciím pomůže spíše výhra Bidena
  Ke zpevnění české měny a posílení tuzemských akcií by v nadcházejících amerických prezidentských volbách přispělo spíše vítězství demokratického kandidáta Joea Bidena. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Důvodem je podle nich Bidenův umírněnější postoj v mezinárodních obchodních vztazích a plánované vyšší zdanění amerických firem.
• Analytici: K poklesu inflace přispělo pomalejší zdražování potravin, energií
  K poklesu meziroční inflace v červenci přispělo především zpomalení zdražování potravin a energií. Shodují se na tom analytici v komentářích k dnes zveřejněným údajům Českého statistického úřadu, podle kterého inflace v červenci klesla na 8,8 procenta z červnových 9,7 procenta. V dalších měsících bude podle nich inflace klesat pomaleji, za celý rok bude v průměru kolem 11 procent.
• Analytici: Krok Fedu podpoří trhy, ekonomiku příliš ne
  Čtvrteční rozhodnutí americké centrální banky (Fed) zahájit třetí kolo nákupů dluhopisů v zájmu podpory slabé ekonomiky podle analytiků povzbudí jen ceny akcií a komodit na finančních trzích a na ekonomickém růstu se podobně jako dvě předešlá kola zřejmě nijak neprojeví. Vliv kvantitativního uvolňování (takzvaného QE3) může být podle ekonomů dlouhodoběji spíše záporný, protože způsobí další růst cen komodit v čele s ropou. To povede k novému zdražování a nakonec k oslabení spotřební poptávky.
• Analytici: Kurzy akcií českých bank padají kvůli protiruským sankcím
  Kurzy akcií českých bank padají především kvůli sankcím, které západ přijal vůči Rusku za jeho napadení Ukrajiny, a očekávanému zpomalení hospodářského růstu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Akcie Erste dnes klesají o 11,04 procenta na 643,20 Kč, Komerční banky o 10,38 procenta na 712,50 Kč. Pod nejmenším tlakem jsou akcie Monety, které přišly o 4,84 procenta na 81,60 Kč. Od závěru obchodování den před invazí propadla Erste o 29,9 procenta, KB o 23,9 procenta a Moneta o 10,8 procenta.
• Analytici: K vyšší inflaci přispěly ceny energií, od února růst cen zpomalí
  Lednové zrychlení inflace na 17,5 procenta z prosincových 15,8 procenta způsobilo zejména zdražení energií na cenové stropy po konci úsporného tarifu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Předpokládají, že od února se bude inflace snižovat. Přispěje k tomu vyšší srovnávací základna loňského roku, ale také slábnoucí domácí poptávka.
• Analytici: Letos vydělávají nejvíce čínské akcie
  V letošním roce díky zářijovému vzestupu nejvíce vydělávají čínské akcie, jejichž index prozatím zpevnil o 26 procent. Hlavní americké akciové indexy se zhodnotily jen o něco méně. Evropské indexy od ledna do konce září přidaly zhruba deset procent, vyplývá z burzovních statistik.
• Analytici: Macron chystá reformy, ale možná na úkor jiných
  Vysílání zaměstnanců do zahraničí ze zemí východní a střední Evropy bylo jedním z centrálních témat v kampani francouzských prezidentských voleb. Francie od loňska uplatňuje zákon, který prosadil nynější prezident Emmanuel Macron ještě jako ministr a který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii. Coby prezident chce Macron tento problém přenést na celoevropskou úroveň. Právě o tom s ním zřejmě budou chtít mluvit premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), s nimiž se nově zvolený prezident hodlá v pátek sejít na okraj nynějšího bruselského summitu EU.
• Analytici mají pochybnosti, zda tzv. windfall tax vynese očekávaných 85 mld. Kč
  Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK.
• Analytici: Meziměsíční růst cen v červenci byl nejslabší od února
  Červencový meziměsíční růst cen činil 1,3 procenta, což je podle analytiků nejslabší dynamika od letošního února, meziročně však inflace zřejmě stále není na svém vrcholu, otázkou zůstávají zejména ceny energií, shodli se. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK. Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu, uvedl dnes Český statistický úřad.
• Analytici: Meziroční inflace kvůli cenám energií zřejmě ještě poroste
  Meziroční inflace, která byla v červnu nejvyšší od roku 1993, se v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Současný vývoj podle nich nahrává srpnovému zvýšení úrokových sazeb, což ale nový guvernér České národní banky Aleš Michl při svém jmenování odmítl. Ani analytici nejsou v názoru na potřebu jejich zvýšení jednotní. Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst zrychlil již podvanácté za sebou. Inflace je nejvyšší od prosince 1993.
• Analytici: Meziroční růst cen byl v srpnu blízko červencových 17,5 procenta
  Meziroční inflace v ČR byla v srpnu blízko červencových 17,5 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků, které ČTK oslovila. Podle ekonomů zdražovaly hlavně potraviny a energie, naopak proti červenci zlevnily pohonné hmoty. Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za srpen v pondělí 12. září.
• Analytici: Michl bude v radě ČNB spíše zastáncem zvyšování sazeb
  Ekonom Aleš Michl by se v bankovní radě České národní banky mohl zařadit k tzv. jestřábům, tedy členům bankovní rady, kteří jsou zastánci zvyšování úrokových sazeb, pokud to ekonomický vývoj dovoluje. V minulosti se často vyjadřoval ve prospěch silnější koruny a kritizoval devizové intervence centrální banky. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK.
• Analytici: Nákladové inflační tlaky odezněly, není důvod zdražovat zboží
  Inflační tlaky na straně nabídky odezněly, shodují se analytici, které ČTK oslovila, v hodnocení vývoje výrobních cen v listopadu. Podle nich už není důvod pro další zdražování zboží pro spotřebitele. Vývoj výrobních cen také dává argument pro to, aby Česká národní banka (ČNB) zahájila tento týden snižování úrokových sazeb. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v listopadu ceny průmyslových výrobců meziročně vzrostly o 0,8 procenta, ceny zemědělských výrobců klesly o 16,2 procenta.
• Analytici: Nárůst regulované složky ceny energií zbrzdí pokles inflace
  Nárůst regulované složky ceny energií v příštím roce zbrzdí pokles inflace a povede k pomalejšímu růstu reálných mezd. Shodli se na tom analytici, které včera oslovila ČTK. Mírně se podle nich také sníží růst ekonomiky.