Analytici: Krok Fedu podpoří trhy, ekonomiku příliš ne

Čtvrteční rozhodnutí americké centrální banky (Fed) zahájit třetí kolo nákupů dluhopisů v zájmu podpory slabé ekonomiky podle analytiků povzbudí jen ceny akcií a komodit na finančních trzích a na ekonomickém růstu se podobně jako dvě předešlá kola zřejmě nijak neprojeví. Vliv kvantitativního uvolňování (takzvaného QE3) může být podle ekonomů dlouhodoběji spíše záporný, protože způsobí další růst cen komodit v čele s ropou. To povede k novému zdražování a nakonec k oslabení spotřební poptávky.

"Nemyslím si, že to bude mít na ekonomiku větší vliv, investoři budou spíše přemýšlet o dlouhodobých rizicích, která jsou s tímto programem spojená," řekl agentuře Reuters James Meyer z pensylvánské firmy Tower Bridge Advisors. "Fed ekonomiku vyléčit nemůže, to mohou udělat jen ve Washingtonu," řekl Joseph Trevisani z firmy Worldwide Markets.

Fed ve čtvrtek oznámil, že bude nakupovat hypoteční cenné papíry za zhruba 40 miliard dolarů měsíčně a v nákupech že bude pokračovat, dokud se podstatně nezlepší situace ekonomiky a trhu práce. Ceny akcií ve světě na to reagovaly silným vzestupem, výrazně rostly ceny komodit v čele s ropou, zatímco americký dolar (USD) prudce oslabil.

Analytici poukazují na to, že Fed pomocí nákupů hypotečních dluhopisů toho pro trh bydlení mnoho nedokáže. "Jsou (hypoteční úroky) už bez toho na extrémně nízké úrovni, takže když budou nižší o 0,2 procentního bodu, nebude to ani stát za to," řekl William Larkin z Cabot Money Management. Podle něj bude mnohem důležitější, že krok Fedu vytvoří obavy o budoucí vývoj inflace, "protože jestliže to budou dělat takto extrémně po tak dlouhou dobu, budete se zajímat hlavně o to, co se stane za dva roky s inflací," dodal.

Analytik Aaron Calder z houstonské konzultantské firmy Gelber & Associates podotkl, že QE3 podkope dolar a zvýší ceny ropy, což oslabí budoucí poptávku. Ropný trh má radost zejména z toho, že nákupy dluhopisů nebudou mít žádné pevné ohraničení, takže investoři se mohou těšit na dlouhé období přístupu ke zvýšenému množství levných peněz.

"Fed bude nepřímo dodávat na trh investičních aktiv více likvidity, a protože tyto peníze budou muset někam jít, půjde část z nich do komodit, třebaže současné ceny komodit jsou už na úrovních, které ničí poptávku," řekl analytik švýcarské firmy Petromatrix Olivier Jakob.

"Je to smíšený dar," řekl Walter Zimmermann z firmy United Icap. "Vždy to účinně vyžene ceny komodit vzhůru, nakolik ale bude tento růst cen neutralizovat stimulační vliv na ekonomiku? Myslím, že hodně," dodal.

Na širší sociální souvislosti přísunu nových peněz na trh poukazuje Anthony Randazzo, ředitel ekonomického výzkumu Reason Foundation. Peníze se dostanou k bankéřům a finančníkům, kteří je ale vzhledem k nynější velké nejistotě v politice a ekonomice nebudou investovat do produktivních projektů a nových technologií, ale v lepším případě do akcií, což obohatí deset procent Američanů vlastnících akcie; v horším případě je dají na ekonomicky a sociálně škodlivé spekulace v komoditách.

Peníze Fedu také prospějí majitelům domů, jimž zvýší ceny jejich majetku, na druhé straně poškodí kupce, zejména ty méně majetné. Podle Randazza jde typický projev klientského kapitalismu a navíc jde o jednání, které v nedávných letech skončilo vznikem a krachem bubliny nadhodnocených cen aktiv.

"Je to v podstatě regresivní program přerozdělování, který zvyšuje bohatství těch, kdo se angažují ve finančním sektoru, nebo těch, kdo už vlastní domy, zatímco zbytek ekonomiky z toho nemá prakticky nic.... A tím, že podporuje špatnou alokaci investic v ekonomice, poškozuje vyhlídky hospodářského růstu,"uvedl Randazzo."Kvantitativní uvolňování zajišťuje vládě levnější úvěry, uměle podporuje trh bydlení (takže jeho oživení trvá déle) a dramaticky deformuje distribuci kapitálu na finančních trzích," dodal.

Zdroj: Tower Bridge Advisors, Reuters, ČTK, Cabot Money Management, Petromatrix Olivier Jakob, United Kvap, Reason Foundation

Čtěte více

• Analytici: Koruna by při eskalaci konfliktu mohla oslabit až k 28 Kč/EUR
  Česká koruna by mohla v případě eskalace konfliktu na Ukrajině nebo v případě úplného přerušení dodávek surovin z Ruska oslabit až k 28 korunám za euro. V takovém případě by ale bylo možné očekávat intervence České národní banky. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Krátkodobě by nyní koruna mohla zřejmě svoje ztráty z předchozích dnů korigovat, ale v delším časovém období je proti jejímu posilování geopolitická situace. Řada investorů kvůli riziku začíná v takovém případě stahovat své investice z regionálních měn.
• Analytici: Koruna by v příštích měsících měla oslabit o několik desítek haléřů
  Česká měna by v příštích měsících měla oslabit ze současných hodnot, které jsou k euru nejsilnější od krizového roku 2008. Mohla by tak oslabit o několik desítek haléřů z pátečních 23,90 Kč za euro. Vyplývá to z odhadů analytiků, které oslovila ČTK. Posilování koruny z posledních týdnů podle nich souviselo s návratem rizikového apetitu k exotičtějším měnám, jako je koruna. Roli hraje i vyšší úročení domácí měny.
• Analytici: Koruna je nejsilnější od února hlavně díky vývoji na světových trzích
  Za posílením koruny k euru i dolaru na nejsilnější úrovně od letošního února je především vývoj na světových trzích a změna přístupu investorů k rizikovějším aktivům, mezi které řadí i českou měnu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky. Další vývoj koruny bude podle nich záviset na krocích centrálních bank v EU a USA. Pokračující posilování české měny spíše čekat nelze, uvedli.
• Analytici: Koruna letos oslabila k euru i dolaru
  Česká měna v letošním prvním čtvrtletí vůči oběma hlavním světovým měnám výrazně oslabila. K euru klesla z kurzu 24,70 koruny k aktuálním 25,30 koruny za euro, což odpovídá ztrátě 2,5 procenta. K dolaru propadla o 4,5 procenta z 22,50 koruny na 23,50 koruny za dolar. ČTK to řekl analytik Cyrrusu Vít Hradil.
• Analytici: Koruna letos oslabila k euru, libře či zlotému, k dolaru posílila
  Česká měna letos mírně oslabila k euru, zatímco k dolaru posílila. Kurz klesl vůči britské libře, zlotému či forintu. Koruna v průběhu roku postupně oslabila o 2,1 procenta na současných 24,70 Kč, což je nejslabší úroveň od loňského srpna. Během roku se obchodovala v pásmu od 23,20 do současných 24,70 Kč za euro, řekl dnes odpoledne ČTK analytik Portu Marek Pokorný. K dolaru je naopak od začátku roku silnější o 1,7 procenta na 22,17 Kč/USD, doplnil analytik XTB Štěpán Hájek.
• Analytici: Koruna oslabuje kvůli vývoji koronavirové situace
  Kurz koruny, který v posledních týdnech spíše oslabuje, ovlivňuje téměř výhradně vývoj koronavirové epidemie. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Další vývoj kurzu tak bude podle nich záležet na epidemiologické situaci. Plošné restrikce by zřejmě znamenaly další propad koruny. Česká měna za měsíc oslabila o téměř 70 haléřů na pátečních 26,74 Kč/EUR.
• Analytici: Koruna posiluje díky uvolňování ekonomických restrikcí
  Česká měna v posledních dnech a týdnech posiluje k euru díky postupnému uvolňování ekonomických restrikcí ve světě a snížení vnímaného rizika. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Koruna v uplynulém týdnu posílila vůči euru o 2,6 procenta a obchodovala se v pásmu 26,75 až 27,61 Kč/EUR s průměrem 27,11 Kč za euro.
• Analytici: Koruna sílí díky vývoji ve světě a rostoucí inflaci
  Posilující koruna těží z lepší nálady na trhu, který očekává uzavření obchodní dohody mezi USA a Čínou, a z růstu inflace v tuzemsku, jenž vrátil do hry možný růst úrokových sazeb v ČR, shodli se analytici oslovení ČTK. Českou měnu podle nich kupují investoři ze spekulativních důvodů. Koruna dnes k euru zpevnila na nejsilnější úroveň za sedm let 25,11 Kč/EUR. Dostala se tak i na nejsilnější hodnotu vůči jednotné evropské měně od ukončení intervenčního režimu ČNB z dubna 2017.
• Analytici: Koruně i českým akciím pomůže spíše výhra Bidena
  Ke zpevnění české měny a posílení tuzemských akcií by v nadcházejících amerických prezidentských volbách přispělo spíše vítězství demokratického kandidáta Joea Bidena. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Důvodem je podle nich Bidenův umírněnější postoj v mezinárodních obchodních vztazích a plánované vyšší zdanění amerických firem.
• Analytici: K poklesu inflace přispělo pomalejší zdražování potravin, energií
  K poklesu meziroční inflace v červenci přispělo především zpomalení zdražování potravin a energií. Shodují se na tom analytici v komentářích k dnes zveřejněným údajům Českého statistického úřadu, podle kterého inflace v červenci klesla na 8,8 procenta z červnových 9,7 procenta. V dalších měsících bude podle nich inflace klesat pomaleji, za celý rok bude v průměru kolem 11 procent.
• Analytici: Kurzy akcií českých bank padají kvůli protiruským sankcím
  Kurzy akcií českých bank padají především kvůli sankcím, které západ přijal vůči Rusku za jeho napadení Ukrajiny, a očekávanému zpomalení hospodářského růstu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Akcie Erste dnes klesají o 11,04 procenta na 643,20 Kč, Komerční banky o 10,38 procenta na 712,50 Kč. Pod nejmenším tlakem jsou akcie Monety, které přišly o 4,84 procenta na 81,60 Kč. Od závěru obchodování den před invazí propadla Erste o 29,9 procenta, KB o 23,9 procenta a Moneta o 10,8 procenta.
• Analytici: Kvůli válce na Ukrajině bude možná výkon ekonomiky horší než loni
  Dnešní data o vývoji ekonomiky v loňském roce lze vzhledem k problémům v automobilovém průmyslu v druhé půlce roku 2021 považovat za úspěch. Zároveň letos nelze kvůli konfliktu na Ukrajině čekat výraznější zrychlení růstu ekonomiky, spíše to zatím vypadá na pomalejší růst než loni. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním výsledkům, které zveřejnil Český statistický úřad. Zatímco před válkou na Ukrajině počítali ekonomové letos s růstem ekonomiky i přes čtyři procenta, nyní již někteří počítají s růstem pod třemi procenty.
• Analytici: K vyšší inflaci přispěly ceny energií, od února růst cen zpomalí
  Lednové zrychlení inflace na 17,5 procenta z prosincových 15,8 procenta způsobilo zejména zdražení energií na cenové stropy po konci úsporného tarifu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Předpokládají, že od února se bude inflace snižovat. Přispěje k tomu vyšší srovnávací základna loňského roku, ale také slábnoucí domácí poptávka.
• Analytici: Letos vydělávají nejvíce čínské akcie
  V letošním roce díky zářijovému vzestupu nejvíce vydělávají čínské akcie, jejichž index prozatím zpevnil o 26 procent. Hlavní americké akciové indexy se zhodnotily jen o něco méně. Evropské indexy od ledna do konce září přidaly zhruba deset procent, vyplývá z burzovních statistik.
• Analytici: Macron chystá reformy, ale možná na úkor jiných
  Vysílání zaměstnanců do zahraničí ze zemí východní a střední Evropy bylo jedním z centrálních témat v kampani francouzských prezidentských voleb. Francie od loňska uplatňuje zákon, který prosadil nynější prezident Emmanuel Macron ještě jako ministr a který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii. Coby prezident chce Macron tento problém přenést na celoevropskou úroveň. Právě o tom s ním zřejmě budou chtít mluvit premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), s nimiž se nově zvolený prezident hodlá v pátek sejít na okraj nynějšího bruselského summitu EU.
• Analytici mají pochybnosti, zda tzv. windfall tax vynese očekávaných 85 mld. Kč
  Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK.
• Analytici: Meziměsíční růst cen v červenci byl nejslabší od února
  Červencový meziměsíční růst cen činil 1,3 procenta, což je podle analytiků nejslabší dynamika od letošního února, meziročně však inflace zřejmě stále není na svém vrcholu, otázkou zůstávají zejména ceny energií, shodli se. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK. Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu, uvedl dnes Český statistický úřad.
• Analytici: Meziroční inflace kvůli cenám energií zřejmě ještě poroste
  Meziroční inflace, která byla v červnu nejvyšší od roku 1993, se v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Současný vývoj podle nich nahrává srpnovému zvýšení úrokových sazeb, což ale nový guvernér České národní banky Aleš Michl při svém jmenování odmítl. Ani analytici nejsou v názoru na potřebu jejich zvýšení jednotní. Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst zrychlil již podvanácté za sebou. Inflace je nejvyšší od prosince 1993.
• Analytici: Meziroční růst cen byl v srpnu blízko červencových 17,5 procenta
  Meziroční inflace v ČR byla v srpnu blízko červencových 17,5 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků, které ČTK oslovila. Podle ekonomů zdražovaly hlavně potraviny a energie, naopak proti červenci zlevnily pohonné hmoty. Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za srpen v pondělí 12. září.
• Analytici: Michl bude v radě ČNB spíše zastáncem zvyšování sazeb
  Ekonom Aleš Michl by se v bankovní radě České národní banky mohl zařadit k tzv. jestřábům, tedy členům bankovní rady, kteří jsou zastánci zvyšování úrokových sazeb, pokud to ekonomický vývoj dovoluje. V minulosti se často vyjadřoval ve prospěch silnější koruny a kritizoval devizové intervence centrální banky. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK.