Celní války v minulosti ochromily obchod

Vybrané údaje o hlavních obchodních válkách v minulosti (ve Spojených státech začalo platit 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku, Evropská unie v reakci oznámila, že zavede od příštího měsíce protiopatření týkající se amerického zboží):

- Zavádění cel v minulosti například zasáhlo a zhoršilo průběh světové hospodářské krize, kterou v roce 1929 odstartoval krach na newyorské burze. Krize z USA jako největšího světového věřitele se rozšířila i do Evropy. Podíl na rozšíření krize do světa měly zčásti i kroky tehdejší americké vlády, která zavedla drastická ochranářská opatření na dovozy do USA. V květnu 1931 totiž vstoupil v platnost Smootův-Hawleyův zákon, který zvýšil americká cla na více než 20.000 druhů dováženého zboží. Sazby podle tohoto zákona, s výjimkou bezcelních dovozů, byly druhé nejvyšší v historii Spojených států a posléze je napodobila řada dalších zemí, což zásadně ochromilo mezinárodní obchod a zhoršilo průběh krize.

- Cla zavedená americkými obchodními partnery v odvetě byla podle studie nazvané Zahraniční obchodní politika USA od roku 1776 amerického profesora Alfreda Eckese hlavními faktory snížení amerického vývozu a dovozu o 67 procent v době hospodářské krize. Světový obchod mezi lety 1929 a 1933 klesl podle údajů Světové banky o 25 procent a obchodní bariéry se na poklesu podílely z poloviny. Tehdy se i Británie rozešla s dlouholetou tradicí volného obchodu a zavedla cla na země, které nepatřily do tehdejšího britského impéria.

- Zkušenost z 30. let vedla po druhé světové válce k zásadní změně přístupu k mezinárodnímu obchodu a ke vzniku několika organizací. V říjnu 1947 byla v Ženevě na jednání zástupců 23 zemí (včetně Československa) o celních úlevách ve vzájemném obchodě podepsána Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). Dohoda měla omezit celní bariéry a podporovat volný obchod. V lednu 1995 zahájila činnost Světová obchodní organizace (WTO). Její závazky jsou shodné s někdejší GATT, ale WTO má větší pravomoci a jasnější pravidla činnosti; funguje na bázi sjednaných dvou a vícestranných dohod mezi účastníky.

- I poté ale občas některé země sáhly k celní válce.

- V lednu 1964 například vstoupil ve Spojených státech v platnost zákon stanovující 25procentní clo na dovoz lehkých užitkových vozidel a několika dalších položek z Evropy, což byl desetinásobek průměrného amerického cla. Washington tak oplácel evropským státům, které blokovaly dovoz amerických kuřat z důvodu údajných subvencí a kvůli tomu, že v USA se přidávají do krmiva pro kuřata látky v Evropě zakázané anebo že se kuřata omývají v chlorovém roztoku. V čele skupiny prosazující cla na americká kuřata byly Německo a Francie.

- Do srpna 1962 přišli američtí vývozci podle údajů časopisu Time o 25 procent prodeje kuřecího masa v Evropě a ztráty amerického drůbežářského průmyslu se odhadovaly na 26 až 28 milionů dolarů, což v dnešních cenách odpovídá asi 290 milionům USD. Po zavedení cel na evropské automobily jejich vývoz do USA klesl o třetinu. Opatření zasáhlo i japonské automobilky, importovaná dodávková auta pak zmizela z amerického trhu. Některé zahraniční značky opatření obešly tím, že tento typ vozidel začaly montovat ve svých severoamerických továrnách.

- Od 90. let vedly Spojené státy a některé země Latinské Ameriky spory s EU kvůli jejímu režimu dovozu banánů. Unie dovozními kvótami a cly zvýhodňovala bývalé evropské kolonie (z oblasti tzv. zemí ACP - Afrika, Karibik a Tichomoří) proti jihoamerickým zemím (kde má značné slovo kapitál z USA). Světová obchodní organizace několikrát rozhodla v neprospěch EU a umožnila tak žalující straně uvalit sankce v podobě cel na některé evropské zboží. Spor ukončila dohoda z roku 2009.

- Spojené státy a Čína začaly v roce 2018 mezi sebou vést první větší obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalovaly cla. Obchodní spor mezi dvěma největšími ekonomikami světa tehdy rozbouřil finanční trhy a zpomalil růst světové ekonomiky. Situace se částečně uklidnila koncem roku 2019, kdy Peking a Washington oznámily, že dosáhly první fáze obchodní dohody.

- Spojené státy Číně například vyčítaly nespravedlivé obchodní praktiky, nepřiměřené státní subvence, tržní bariéry, krádeže duševního vlastnictví a nucený transfer technologií. Současný americký prezident Donald Trump už v letech 2018 a 2019 za svého prvního funkčního období uvalil cla na čínský dovoz v hodnotě 370 miliard dolarů. Trump tehdy využil paragrafu 301 amerického obchodního zákona, jenž umožňuje uvalovat sankce proti zemím, které podle Washingtonu porušují pravidla světového obchodu. Administrativa prezidenta Joea Bidena opakovaně prodloužila osvobození od cel u stovek kategorií čínských výrobků, zároveň ale zvýšila cla jiná.

- Po druhém nástupu do funkce prezidenta letos v lednu Trump začal opět se zaváděním cel. Spojené státy zavedly 25procentní cla na dovoz zboží z Kanady a Mexika a zároveň na 20 procent zdvojnásobily dodatečná dovozní cla Číně. Peking v reakci oznámil, že Čína od 10. března zavádí odvetná cla v rozmezí deset až 15 procent na některé americké produkty. Americké dvacetiprocentní clo se bude vztahovat i na dovoz spotřební elektroniky z Číny, který dříve nebyl cly zatížen. Dotkne se tak chytrých telefonů, notebooků, videoherních konzolí, chytrých hodinek, reproduktorů a zařízení pro bezdrátovou komunikaci bluetooth. Kanadský premiér Justin Trudeau uvedl, že jeho země zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu Kč). Trump cla vůči Kanadě a Mexiku zdůvodnil tím, že do USA z těchto zemí stále proudí drogy, zejména syntetický opioid fentanyl.

- Počátkem března Trump oznámil, že se rozhodl poskytnout automobilkám měsíční výjimku z nových cel na dovoz z Mexika a Kanady. Následně na zhruba jeden měsíc pozastavil cla na veškeré zboží z Mexika a Kanady, které splňuje podmínky dohody o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMCA).

- Trump nařídil od 12. března zvýšit clo na dovoz oceli a hliníku z Kanady do USA na 50 procent z původně plánovaných 25 procent. Od dubna se mají výrazně zvýšit cla na dovoz aut, pokud Kanada jiná cla nesníží. Trump reagoval na rozhodnutí vlády kanadské provincie Ontario zvýšit cenu elektřiny prodávané do USA o 25 procent. Později premiér Ontaria Doug Ford oznámil pozastavení této přirážky. Trumpův obchodní poradce Peter Navarro následně řekl, že prezident Trump plán na zdvojnásobení cla na dovoz oceli a hliníku z Kanady zrušil.

- Dnes v USA začalo platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. Evropská unie v reakci oznámila od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun).

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• CBO snížil odhad schodku USA
  Rozpočtový schodek Spojených států by měl v letošním fiskálním roce klesnout na 426 miliard dolarů z...
• CBO: Veřejný dluh USA vzroste za 30 let na dvojnásobek
  Americký veřejný dluh vzroste při platnosti současných zákonů o daních a výdajích za 30 let na 150 procent ročního výkonu ekonomiky, tedy na téměř dvojnásobek letošní úrovně. Dosavadní poválečný rekord 106 procent hrubého domácího produktu (HDP) z roku 1946 dluh překoná v roce 2035. Předpověděl to v dnešním dlouhodobém výhledu Rozpočtový úřad Kongresu (CBO).
• CB: Spotřebitelská důvěra v USA klesla na čtyřleté minimum
  Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v březnu klesla čtvrtý měsíc za sebou a sestoupila na nejnižší úroveň za více než čtyři roky. Očekávání spotřebitelů ohledně budoucího vývoje se dostala na nejhorší úroveň za 12 let. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky včera zveřejnila organizace Conference Board (CB). Domácnosti se obávají příchodu hospodářské recese a růstu inflace v důsledku celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters.
• Cebr: Celosvětový HDP napřesrok poprvé překoná hranici 100 bilionů dolarů
  Celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) již v příštím roce poprvé překoná hranici 100 bilionů dolarů (zhruba 2,2 trilionu Kč). Předpověděla to podle agentury Reuters britská poradenská společnost Cebr. Loni přitom předpokládala, že globální HDP tuto hranici pokoří až v roce 2024.
• CEBR: Čína hospodářsky předstihne USA už v roce 2028
  Čína hospodářsky předstihne Spojené státy do roku 2028. Vlivem pandemie covidu-19 to bude o pět let dříve, než se čekalo. Vyplývá to ze zprávy britské konzultační společnosti Centre for Economics and Business Research (CEBR), na kterou dnes upozornil zpravodajský server BBC. Čína podle konzultační firmy "obratně" postupuje proti šíření koronaviru, a její hospodářství díky tomu poroste rychleji než USA či Evropa.
• Celkem 130 zemí podpořilo dohodu o minimální dani ze zisku nadnárodních firem
  Většina zemí, které na on-line zasedání pořádaném Organizací zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jednaly o globální minimální firemní dani, dnes podpořila plán sazby 15 procent. Informovala o tom agentura Reuters. Tato minimální sazba by podle OECD mohla celosvětové daňové příjmy zvýšit o přibližně 150 miliard dolarů (3,2 bilionu Kč) ročně.
• Celková tržní hodnota kryptoměn v pololetí vzrostla na 1,17 bilionu dolarů
  Trh s kryptoměnami se v prvním pololetí zotavil a celková tržní kapitalizace kryptoměn se na konci období dostala na 1,17 bilionu dolarů (25,5 bilionu Kč). Objem obchodů s nejznámější kryptoměnou bitcoin se přitom zvýšil o 185 procent. Ve své analýzy to uvádí největší kryptoměnová burza Binance.
• Celkové clo na čínský dovoz do USA činí 145 procent, potvrdil Bílý dům
  Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 145 procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC. Prezident Donald Trump ve středu na síti Truth Social oznámil, že clo na čínský dovoz navyšuje na 125 procent. Neupřesnil, které položky se navýšení týká. Z příslušného exekutivního příkazu ale vyplývá, že na 125 procent navýšil takzvané reciproční clo, jež do té doby činilo 84 procent. Čína ale kromě toho čelí také 20procentnímu plošnému clu, které na ni Trump uvalil v souvislosti s fentanylovou krizí.
• Celkové škody po povodních vláda odhaduje až na 50 miliard Kč
  Celkové škody po zářijových povodních odhaduje vláda na 45 až 50 miliard korun. Více než polovina veškerých škod je na státním majetku, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Škody za desítky miliard jsou v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, o řád nižší v jiných částech země. Vláda kvůli povodním zvýšila schodek letošního státního rozpočtu o 30 miliard korun a plánovaný schodek rozpočtu na příští rok o deset miliard korun. Podle Stanjury se ukazuje, že částka je přiměřená.
• Celní válka může snížit globální HDP o půl procenta
  Celní válka mezi Spojenými státy a Čínou by v příštím roce mohla snížit globální hrubý domácí produkt (HDP) o půl procenta, tedy zhruba 455 miliard dolarů (přes deset bilionů Kč). Uvedla to dnes šéfka Mezinárodního měnového fond (MMF) Christine Lagardeová.
• Celoroční růst podle ekonomů nepřekoná tři procenta, ukazují dnešní data
  Dnešní první data o vývoji ekonomiky ve třetím čtvrtletí naznačují, že celoroční růst ekonomiky nepřekoná tři procenta, a bude tak nižší, než se ještě v polovině roku očekávalo. Předpandemické úrovně tak ekonomika dosáhne až v příštím roce, vyplývá z vyjádření ekonomů. Nicméně údaje za třetí čtvrtletí lze podle analytiků považovat za pozitivní vzhledem k problémům v automobilovém průmyslu a dodavatelských řetězcích.
• Celosvětová produkce ocele v srpnu poprvé po roce klesla
  Celosvětová výroba ocele v srpnu klesla meziročně o 1,4 procenta na 156,8 milionu tun. Zaznamenala tak první pokles za více než rok a v poklesu zřejmě bude pokračovat i v příštích měsících, protože úředníci v Číně se snaží omezit znečištění. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnilo Světové sdružení ocele (WSA).
• Celosvětové zadlužení podniků poprvé za osm let kleslo
  Celosvětové zadlužení podniků poprvé za osm let kleslo, protože náklady na financování dluhu se zvyšují a firmy omezují nové emise dluhopisů v obavách z recese. Index zadlužení podniků investiční společnosti Janus Henderson ukázal, že za 12 měsíců do konce letošního března se čistý dluh snížil o 1,9 procenta na 8,15 bilionu USD (197 bilionů Kč), a zaznamenal tak první pokles od roku 2014, napsala agentura Reuters.
• Celosvětový objem fúzí a akvizic ve třetím čtvrtletí vystoupil na rekord
  Hodnota fúzí a akvizic v celém světě ve třetím čtvrtletí vzrostla o 38 procent na rekordních 1,52 bilionu USD (33,4 bilionu Kč). Od ledna do konce září pak dosáhla 4,33 bilionu USD, čímž překonala celoroční maximum z roku 2007. Vyplývá to z údajů společnosti Refinitiv. Firmy a investoři se prostřednictvím nových akvizic snaží připravit na dobu po pandemii nemoci covid-19.
• Cena akcií čipové firmy Arm se od minulého týdne díky AI téměř zdvojnásobila
  Cena akcií britské společnosti specializované na návrh integrovaných obvodů Arm Holdings se za necelý týden téměř zdvojnásobila. Firma zveřejnila minulý týden výsledky hospodaření, které ukázaly, že poptávka po technologii související s umělou inteligencí (AI) firmě výrazně zvyšuje tržby. Investoři sázejí na to, že firmě se bude díky AI dařit i nadále, napsal server zpravodajské televize BBC.
• Cena akcií Doosan Škoda Power byla stanovena na 240 Kč za kus
  Společnost Doosan Škoda Power stanovila v rámci veřejné nabídky cenu svých akcií na 240 Kč za akcii. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. S akciemi plzeňské firmy, která vyrábí turbíny a energetická zařízení, se dnes začne obchodovat na hlavním trhu Prime market pražské burzy pod symbolem DSPW.
• Cena akcií GameStopu po lednovém růstu prudce klesá
  Cena akcií amerického prodejce videoher GameStop prudce klesá poté, co ji minulý měsíc vyhnali vzhůru drobní investoři organizovaní přes sociální sítě. Kolem 19:30 SEČ akcie GameStopu ztrácely přes 50 procent na zhruba 110 dolarů. Navázaly tak na pondělní pokles, který činil přes 30 procent.
• Cena akcií Tesly dál prudce roste, překonala 900 dolarů
  Cena akcií amerického výrobce elektromobilů Tesla včera pokračovala v prudkém růstu a poprvé překonala hranici 900 dolarů (přes 20.000 Kč). Od začátku roku se už více než zdvojnásobila. "Investoři nyní začínají věřit, že Tesla je schopna vyrábět elektromobily pro masový trh," uvedl podle agentury Reuters jeden z analytiků makléřské společnosti Samsung Securities.
• Cena akcií Volvo Cars bude při vstupu na burzu proti plánům nižší
  Cena akcií švédského výrobce osobních aut Volvo Cars bude v primární veřejné nabídce (IPO) nižší. Dceřinou firmu čínské společnosti Geely nabídka ohodnocuje na více než 18 miliard dolarů (399 miliard Kč), což je méně, než firma očekávala. Nabídka akcií Volvo Cars bude letos jednou z největších. Firma dnes uvedla, že akcie nabídne v ceně 53 švédských korun za kus.
• Cena americké ropy je po masivním propadu zpět v kladném pásmu
  Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) se dnes vrátila do kladného pásma. V pondělí prudce klesla a poprvé za dobu trvání těchto obchodů se dostala do minusu. Jde ale o květnový kontrakt, jehož platnost končí dnes a který tudíž nemá velkou vypovídací hodnotu. Ropa WTI k dodání v červnu se prodává asi za 21 dolarů, kontrakty na pozdější dodání suroviny jsou ještě dražší.