V Izraeli prošel prvním čtením návrh rozpočtu; bez schválení hrozí další volby

Finanční výbor izraelského parlamentu po bouřlivé šestihodinové noční debatě schválil rozpočet na letošní a příští rok. Plénum musí o rozpočtu hlasovat ve druhém a třetím čtení do 14. listopadu, jinak Izraeli hrozí předčasné volby.

Jak napsala agentura Reuters, pokud navržený balík projde, bude to první rozpočet ratifikovaný za tři a půl roku.

Izraelská média uvádějí, že navrhovatelé museli v bouřlivé debatě ustoupit požadavkům opozice a svolit s výdaji desítek milionů šekelů.

Nesourodá vládní koalice premiéra Naftaliho Bennetta je u moci od června, má ve 120členném parlamentu většinu pouze jednoho hlasu a navzdory názorovým rozdílům v ní nikdo nestojí o další volby.

Naposledy se v Izraeli podařilo prosadit rozpočet v parlamentu v březnu 2018. Právě neschopnost dohodnout se na něm vedla loni k pádu minulé vlády a letošním březnovým volbám. Byly čtvrté za minulé dva roky a vítězný Likud expremiéra Benjamina Netanjahua po nich nedokázal sestavit kabinet s parlamentní většinou.

Debata o rozpočtu začala ve výboru ve středu večer a od počátku bylo zřejmé, že nebude snadná, protože opozice v čele s Likudem měla připravených 30.000 připomínek. Když koaliční poslanci svolili s výdaji ve výši 50 milionů šekelů (345 milionů korun) na letošní rok a dalšími 41 miliony šekelů na rok příští, jak žádala opozice, připomínky byly staženy.

Většina z těchto peněz je podle izraelského tisku určená náboženským školám, posilování židovské identity, internátním školám v židovských osadách a obnově nemocnic na periférii měst.

Ještě před hlasováním ministerstvo financí prosadilo do rozpočtu deset miliard šekelů jako rozpočtovou rezervu v příštím roce určenou na výdaje spojené s pandemií covidu-19.

Podle Reuters mohlo ministerstvo financí tento týden upravit výhled letošního deficitu a snížilo ho na 5,5 procenta hrubého domácího produktu z původního předpokladu 6,8 procenta. Umožnil to vyšší než předpokládaný příjem z daní, což svědčí o rychlém uzdravování se ekonomiky z krize po covidu-19. Pro příští rok se počítá s deficitem 3,9 procenta. Loni se izraelská ekonomika propadla o 2,2 procenta, letos se čeká sedmiprocentní růst.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Vítězství Camerona - nejistota kvůli EU
  Vítězství konzervativců v britských volbách bude znamenat nejistotu ve vztahu Británie k Evropské unii...
• Vítězství Le Penové by srazilo euro na 15leté minimum
  Euro by se v případě vítězství šéfky krajní pravice Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách pravděpodobně propadlo o zhruba pět procent. Dostalo by se tak na nejslabší úroveň za téměř 15 let a do blízkosti parity s americkým dolarem (1.0000 EUR/USD). Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters mezi analytiky forexových trhů.
• Vítězství Trumpa může vést k poklesu obchodu s EU
  Pravděpodobné vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách by mohlo vést k výraznému poklesu obchodu mezi USA a EU. Shodly se na tom Svaz průmyslu (SP) a dopravy a Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), které dnes ČTK oslovila. Pokles obchodu může mít podle prezidenta SOCR Tomáše Prouzy výrazný dopad také na české firmy, mnoho z nich je totiž navázáno na dodavatelský řetězec do USA.
• Vítězství Trumpa rozkolísalo světové trhy
  Překvapivé vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách rozkolísalo světové finanční trhy. Akcie postihl vesměs propad hodnoty, klesají i mnohé měny. Evropské burzy i americký dolar ale po počátečním šoku velkou část ztrát smazaly, pomohl jim Trumpův smířlivý projev. Cena zlata naopak stoupla. Zlato je všeobecně považováno za bezpečnou investici v období politické a ekonomické nejistoty.
• Vítezství Trumpa zdražilo zlato o pět procent, poté cena klesla
  Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách okamžitě zvýšilo cenu zlata o více než pět procent na 1338 dolarů za troyskou unci. Dopoledne ale zlato opět kleslo k 1304 dolarům za unci. Situaci lze přirovnat k období těsně po brexitu, kdy zlato stouplo na 1300 dolarů za troyskou unci, řekl dnes ČTK ředitel společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba.
• Vizionář Elon Musk chce vyslat lidi na Mars
  Své vize mění ve skutečnost. Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk se podílel na vzniku internetového platebního systému PayPal a z peněz za jeho prodej založil v roce 2002 technologickou společnost SpaceX pro vývoj kosmických raket. Svět automobilového průmyslu zase změnil svými elektrovozy Tesla. A realizuje i další pozoruhodné projekty. Tento vizionář, který se díky raketovému růstu svého majetku stal letos v lednu na chvíli nejbohatším člověkem planety, nicméně prohlašuje, že mu o hmotné věci až tak nejde a že jeho hlavním zájmem je urychlit vývoj cestování lidí do vesmíru. Také zastánce čisté energie nedávno přiznal, že trpí Aspergerovým syndromem, proslul svým nekonformním chováním, a také se často a rád vyjadřuje k řadě témat, hlavně na twitteru. V pondělí oslaví padesátiny.
• Vizionář Elon Musk vyrábí elektroauta a chce vyslat lidi na Mars
  Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk se podílel na vzniku internetového platebního systému PayPal a z peněz za jeho prodej založil v roce 2002 úspěšnou společnost SpaceX pro vývoj kosmických raket. Padesátiletý Musk kromě toho změnil svými elektrovozy Tesla i svět automobilového průmyslu. Byznysmen, který se kvůli svému neortodoxnímu chování dostal opakovaně do sporu s americkou Komisi pro cenné papíry a burzy SEC, se nyní dostal do čela žebříčku nejbohatších lidí světa. Časopis Forbes jeho jmění odhadl na 219 miliard dolarů (4,9 bilionu korun) a Musk tak předstihl zakladatele společnosti Amazon Jeffa Bezose, který si prvenství držel předchozí čtyři roky.
• Vizitky dnes jmenovaných členů bankovní rady České národní banky
  Vizitky dnes jmenovaných členů bankovní rady České národní banky (řazeni abecedně):
• Vizitky nových členů bankovní rady České národní banky
  Vizitky nových členů bankovní rady České národní banky Jana Kubíčka a Jana Procházky, kteří nastoupí do funkce 13. února (řazeni abecedně):
• Vizitky společností Avast a NortonLifeLock
  Vizitky české nadnárodní antivirové firmy Avast a americké softwarové společnosti NortonLifeLock (Avast 9. září ukončí obchodování se svými akciemi na americké burze, následně budou staženy z obchodování a 13. září budou vydány nové akcie nástupnické firmy NortonLifeLock, s níž se má Avast spojit):
• V Izraeli sílí kritika vlády za snahu oslabit soudní moc, šekel prudce klesl
  Bývalý guvernér izraelské centrální banky Jacob Frenkel se přidal ke kritikům vlády za její snahu oslabit v zemi soudní moc. Kroky vlády z posledních týdnů přispěly k propadu kurzu šekelu, který za měsíc ztratil vůči dolaru asi deset procent hodnoty. Média spekulují, že nynější guvernér centrální banky chystá mimořádnou schůzku, která se bude zabývat možnostmi stabilizace izraelské ekonomiky.
• V jaké fázi koronavirové krize se momentálně nacházejí jednotlivé státy?
  Koronavirová křivka: Aktuální graf koronavirové pandemie, který zveřejnila banka J.P. Morgan. Můžeme vidět, ve kterých zemích počet nakažených bude ještě prudce stoupat, zatímco Čína je již za vrcholem a dochází k uzdravování občanů.
• V japonské Ósace končí summit G20, Trump a Si projednají obchod
  V Ósace dnes druhým, závěrečným dnem pokračuje summit největších ekonomik světa G20. Účastníci budou jednat o obchodních vztazích, bezpečnosti, klimatických změnách a ekologii, největší pozornost se ale zaměří na schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpem s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
• V Japonsku nezbankrotovala žádná firma s akciemi na burze
  V Japonsku v právě končícím fiskálním roce 2016/2017 nezbankrotovala žádná společnost s akciemi na burze. Stalo se tak poprvé za 26 let. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila výzkumná společnost Tokyo Shoko Research. K nulovému počtu bankrotů za rok do konce března 2017 zřejmě přispěl slabší jen, který podpořil zisky japonských firem, a nízké úrokové sazby, díky kterým jsou úvěry levné.
• V Japonsku pokračují slovní intervence
  Americký dolar zahájil nový týden poklesem a k jenu se propadl až na nejnižší hodnotu za 17 měsíců. Později však...
• V Japonsku schválili mimořádný rozpočet na pomoc ekonomice po pandemii
  Japonský parlament dnes schválil mimořádný rozpočet, který počítá s rekordními výdaji 36 bilionů jenů (zhruba 7,1 bilionu Kč). Jde o první takový rozpočet v současném fiskálním roce a jeho smyslem je podpořit ekonomiku na cestě k zotavení po koronavirové krizi. Zároveň to ale znamená, že nejzadluženější země vyspělého světa se zadluží ještě více, uvedla agentura Reuters.
• V Japonsku začíná dvoudenní summit G7
  V japonském turistickém středisku Ise-Šima se dnes ke dvoudennímu jednání sejdou představitelé sedmi velkých...
• V Japonsku začíná summit G20, předznamenají ho schůzky státníků
  V Ósace dnes začíná summit velkých světových ekonomik G20. Zástupci členských zemí budou kromě světového obchodu, změn klimatu a ekologie jednat rovněž o konfliktu na Blízkém východě. Na okraj summitu se také setká britská premiérka Theresa Mayová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, schůzku Kreml oznámil i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
• V JAR začíná summit zemí BRICS, budou jednat o rozšíření bloku
  V jihoafrickém Johannesburgu dnes začíná třídenní summit hospodářského uskupení BRICS, jehož členy jsou Čína, Rusko, Indie, Brazílie a JAR. Zástupci pětice zemí, které představují zhruba 40 procent světové populace a čtvrtinu globální ekonomiky, budou mimo jiné jednat o možném rozšíření bloku. Zájem o členství má podle agentur až 40 zemí, z nichž polovina podala oficiální přihlášku.
• V jednání mezi Řeckem a věřiteli přetrvávají rozpory
  V pracovních jednáních mezi zástupci Řecka a mezinárodních věřitelů zůstávají nadále značné rozpory v řadě oblastí. Podle agentury Reuters to dnes řekl nejmenovaný vysoký činitel eurozóny. Dohoda na uzavření opožděné prověrky záchranného programu pro Řecko tak zřejmě do pondělního zasedání euroskupiny podle něj asi hotova nebude.