Německý ministr financí představil návrh rozpočtu s masivními investicemi

Německý ministr financí Christian Lindner dnes ve Spolkovém sněmu představil vládní návrh rozpočtu na příští rok. Počítá s výdaji téměř 490 miliard eur (12,3 bilionu Kč). Více než desetina z toho, celkem 51,3 miliardy eur, má pocházet z půjček. Podle Lindnera obsahuje návrh také rekordní investice 81 miliard eur. Návrh, jehož vznik provázely vleklé koaliční spory, nyní posoudí poslanci, kteří by ho mohli schválit v listopadu.

"O tento rozpočet jsme tvrdě zápasili," řekl na počátku téměř hodinového proslovu Lindner, který je předsedou nejmenší vládní strany, liberálních svobodných demokratů (FDP). Zároveň zdůraznil, že "pokud je to možné se dohodnout, je nutné se dohodnout". Návrh rozpočtu podle Lindnera vychází z ekonomické reality, a tak jej ovlivnil současný slabý růst německého hospodářství. "Rosteme příliš málo... Potřebujeme proto hospodářský obrat," dodal.

Ústavní opatření, které brání rychlému zadlužování země, takzvaná dluhová brzda, bude podle vlády dodrženo. Přesto se vedou debaty o tom, zda je návrh v souladu s ústavou. Představitelé vládních stran - kancléř Olaf Scholz za sociální demokracii (SPD), ministr hospodářství Robert Habeck za zelené a ministr Lindner za FDP se totiž nedokázali dohodnout na financování některých kapitol rozpočtu. Vložili proto do návrhu opatření, které předpokládá, že vláda nakonec v příštím roce nevydá 12 miliard eur, protože se například nepodaří uskutečnit některé projekty nebo nebudou vyčerpány některé dotace.

Nejsilnější opoziční strany - konzervativní unie CDU/CSU a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) - považují tuto částku za příliš vysokou a obviňují vládu z toho, že zastírá pravý stav věcí. Samotný Lindner přitom zdůraznil, že je třeba do konce roku ještě tuto naplánovanou částku snížit o několik miliard, mimo jiné pomocí dodatečných příjmů z výběru daní. Snížení by měli dosáhnout při jednání poslanci v parlamentním rozpočtovém výboru.

Kritika zaznívá také na adresu zamýšleného rozpočtu ministerstva obrany. Má dostat 1,3 miliardy eur navíc, což je ale výrazně méně, než požadoval ministr Boris Pistorius. Například dnes zveřejněná studie kielského Institutu pro světové hospodářství (IfW) přitom kritizuje, že Německo investuje do své obrany tváří v tvář ruské hrozbě příliš málo a příliš pomalu.

Sporné je také to, že na pomoc Ukrajině, která se už více než dva a půl roku brání ruské agresi, jsou nyní naplánovány v rozpočtu jen čtyři miliardy eur. Tak to sice bylo i v loňském roce, ale později zákonodárci schválili ještě další čtyři miliardy. Tentokrát ale podle odborníků na rozpočet podobný krok nelze čekat. Spolková vláda doufá, že se podaří brzy ustanovit nový mezinárodní model financování pomoci Ukrajině. Na červnovém summitu skupiny hospodářsky vyspělých G7 v Itálii se účastníci dohodli, že výnosů ze zmrazeného ruského majetku pomohou zajistit financování půjčky 50 miliard dolarů pro Kyjev.

Tento jednací týden německého Spolkového sněmu, první po letní přestávce, bude věnován převážně jednání o jednotlivých rozpočtových kapitolách.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Německý kancléř Scholz odmítá platby za ruský plyn v rublech
  Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem odmítají platby za dodávky ruského plynu v rublech. Prohlásili to na dnešní tiskové konferenci v Berlíně. Scholz dodal, že to již v telefonickém rozhovoru ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi řekl a že nyní je na šéfovi Kremlu, jak se zachová. Oba kancléři shodně uvedli, že stávající smlouvy počítají s evropskou měnou euro.
• Německý kancléř Scholz plánuje summit na pomoc ocelářskému průmyslu
  Německý kancléř Olaf Scholz by chtěl brzy uspořádat evropský summit na podporu ocelářského průmyslu. V tiskové zprávě po dnešním jednání kancléře se zástupci tohoto odvětví to uvedl mluvčí vlády Steffen Hebestreit. Ocelářství se v Německu i jinde v Evropě potýká s problémy kvůli vysokým cenám energií, poklesu poptávky a konkurenci z Asie. Na přijetí konkrétních podpůrných opatření chybí současné německé vládě většina v parlamentu.
• Německý kancléř Scholz promluví v parlamentu o rozpočtové krizi
  Německý kancléř Olaf Scholz bude dnes dopoledne před poslanci Spolkového sněmu hovořit o rozpočtové krizi, která má hluboké dopady na hospodářství země. Důvodem je chybějících 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) v klimatickém fondu, které v polovině listopadu zablokoval ústavní soud. Nejistý je také osud dalších desítek miliard eur v hospodářském fondu a rozpočet pro nadcházející rok.
• Německý kriminální úřad varoval před proruskými sabotéry
  Spolkový kriminální úřad (BKA) varoval německé firmy, že mezi zaměstnanci a smluvními partnery mohou být sabotéři jednající v ruském zájmu. Včera o tom informovala agentura Reuters, která měla možnost nahlédnout do příslušného důvěrného dokumentu. V něm se uvádí, že kriminální aktivity mohou zahrnovat špionáž, propagandu či dokonce sabotáže s cílem narušit kritickou infrastrukturu.
• Německý maloobchod by mohl zažít největší propad od války
  Němečtí maloobchodníci, kteří neprodávají potraviny, letos mohou vykázat pokles tržeb zhruba o 22 procent, pokud nepřijde druhá vlna koronavirové infekce. Ve svém odhadu to dnes uvedl Svaz německého maloobchodu (HDE). Pokud se jeho předpoklad naplní, bude to nejprudší propad od druhé světové války.
• Německý maloobchod v 1Q výrazně rostl
  Maloobchodní tržby v Německu se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 3,6 procenta, což je nejprudší nárůst od začátku roku 2012. Oznámil to dnes spolkový statistický úřad. Údaje podle analytiků signalizují, že soukromé výdaje v letošním roce zůstanou významným motorem růstu německé ekonomiky.
• Německý ministr čeká "robustní" růst ekonomiky
  Německý ministr hospodářství Philip Rösler pohlíží do letošního roku s optimismem, ekonomický růst..
• Německý ministr financí chce kvůli inflaci lidem snížit daně o 10 miliard eur
  Němci by v nadcházejícím roce mohli na daních ušetřit asi 10 miliard euro (244,3 miliardy Kč), z čehož by těžilo na 48 milionů lidí. Dnes to oznámil německý ministr financí Christian Lindner, který představil své plány na vyrovnání dopadů vysoké inflace. Další výhody budou mít rodiče s dětmi, neboť Lindner chce navýšit plošné příspěvky na děti.
• Německý ministr financí lituje kyperského rozhodnutí
  Německý ministr financí Wolfgang Schäuble lituje rozhodnutí kyperského parlamentu, který včera odmítl...
• Německý ministr financí počítá s dalším zadlužováním země
  Německý ministr financí Olaf Scholz chce kvůli následkům pandemie nemoci covid-19 zvýšit schodek letošního rozpočtu o dodatečných 60,4 miliardy eur (1,6 bilionu korun), čímž se letošní zadlužení zvýší na 240 miliard eur (6,3 bilionu korun). V roce 2022 pak Scholz počítá s dluhem 81,5 miliardy eur (2,1 bilionu korun). Dnes o tom s odkazem na sdělení ministerstva financí informovala agentura DPA.
• Německý ministr financí slíbil daňové úlevy za 30 miliard eur
  Německá vláda v tomto volebním období poskytne firmám a občanům daňové úlevy nejméně za 30 miliard eur (více než 746 miliard Kč), začít platit by měly od příštího roku. Deníku Bild am Sonntag to řekl nový ministr financí Christian Lindner.
• Německý ministr financí varoval před obchodní válkou s Čínou
  Německý ministr financí Christian Lindner dnes varoval před obchodní válkou s Čínou. Obchodní války podle něj nemají vítěze, pouze poražené. Lindner to uvedl na zasedání ministrů financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.
• Německý ministr financí v parlamentu hájil zadlužení země
  Zadlužení Německa kvůli výdajům na překonání následků pandemie nemoci covid-19 nepřesáhne úroveň, které země dosáhla po finanční krizi před deseti lety. Dnes to ve Spolkovém sněmu prohlásil německý ministr financí Olaf Scholz, který poslancům představil návrh rozpočtu na rok 2021 s očekávaným schodkem 96,2 miliardy eur (2,6 bilionu Kč).
• Německý ministr financí vyzval ke konsolidaci rozpočtu, schodek má klesnout
  Německý ministr financí a šéf liberální strany FDP Christian Lindner dnes vyzval k návratu k fiskální realitě a ke konsolidaci rozpočtů. Podle tiskových agentur to řekl ve Spolkovém sněmu při rozpravě o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Lindner navrhuje, aby schodek v roce 2024 činil 16,6 miliardy eur (401,3 miliardy Kč), což je o 30 miliard eur méně než letos. Vládu však kritizuje účetní dvůr za to, že čím dál častěji používá speciální fondy, které hospodaření státu zdánlivě vylepšují.
• Německý ministr hospodářství čeká růst HDP a pokračování stávající politiky
  Zářijové parlamentní volby v Německu výrazný obrat ve směřování země nepřinesou, protože všichni tři hlavní kandidáti z řad konzervativců, sociální demokracie i Zelených respektují kurz posledních desetiletí. V rozhovoru se zahraničními novináři to dnes prohlásil německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Řekl také, že vedle politické budoucnosti země je optimistický i v otázce hospodářství, protože v Německu po pandemii nemoci covid-19 čeká v nadcházejících letech ekonomický růst.
• Německý ministr hospodářství čelí kritice za komentář k insolvencím
  Německý ministr hospodářství Robert Habeck čelí kritice za úterní prohlášení v televizi ARD k možné vlně insolvencí, protože se řada firem kvůli vysokým cenám energií obává o svou existenci. Habeck řekl, že místo insolvencí očekává spíše situaci, kdy firmy zastaví produkci.
• Německý ministr hospodářství: Financování cenového stropu energií je ohroženo
  Verdikt německého ústavního soudu o nezákonném převodu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu ohrožuje budoucnost regulovaných cen elektřiny a plynu, což by pro odběratele znamenalo zdražení. V rozhovoru s německým rozhlasem Deutschlandfunk to dnes prohlásil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Ústavní soud označil převod peněz do klimatického fondu, které byly původně půjčeny pro rozpočet v roce 2021, ale zůstaly nevyužity, za protiústavní před týdnem ve středu. Spolkové vládě tak v rozpočtu chybí 60 miliard eur, které nemůže použít. Rozsah dopadu soudního verdiktu vláda vyhodnocuje.
• Německý ministr hospodářství chce pokračovat s projekty ze sporných fondů
  Německý ministr hospodářství Robert Habeck a představitelé spolkových zemí chtějí nehledě na rozpočtovou krizi pokračovat s projekty, které jsou financovány ze sporných fondů. Podle Habecka je to nutné k ochraně jádra německé ekonomiky a k udržení konkurenceschopnosti. Habeck rovněž řekl, že tento postoj sdílí se všemi zemskými ministry hospodářství a energetiky, odpovědi na dotaz, zda je to i postoj spolkové vlády, se ale vyhnul. Německu po verdiktu ústavního soudu chybí v klimatickém fondu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), nejistý je také osud dalších desítek miliard eur v hospodářském fondu.
• Německý ministr hospodářství chce zákonem zakročit proti vysokým cenám benzinu
  Německý ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck chce výrazně zpřísnit protikartelový zákon, aby zabránil petrochemickému průmyslu ve zneužívání dočasného snížení daně z pohonných hmot. Vláda tuto daň od června na tři měsíce snížila, aby obyvatelům kompenzovala vysoké ceny benzinu a nafty. Nehledě na takzvanou tankovací slevu, jak se opatření v Německu říká, se ale ceny na čerpacích stanicích takřka vrátily na květnovou úroveň. Liberální ministr financí Christian Lindner snížení daně hájí jako správný krok, Habeckův návrh ale podporuje.
• Německý ministr hospodářství podle DPA podporuje zákaz ruského uhlí v EU
  Německý ministr hospodářství Robert Habeck podporuje v dohledné době zastavení dodávek ruského uhlí do Evropské unie. Dnes to s odvoláním na své zdroje napsala agentura DPA, konkrétní termín ale nezmínila. Habeck na pondělní tiskové konferenci řekl, že Evropská unie sice zavedla tvrdé sankce proti Rusku, ale v odvetných opatřeních za invazi na Ukrajinu může zajít mnohem dále.