Inflační vývoj

10.05.2024 Polská centrální banka včera v souladu s všeobecným očekáváním ponechala oficiální úrokové sazby beze změny na relativně vysoké úrovni 5,75 %. Komentář k rozhodnutí NBP nedoznal výraznějších změn - snad jen v tom, že vedení centrální banky uznává velmi příznivý inflační vývoj, který je podle něj daný padajícími cenami potravin a také silným zlotým (jehož vývoj je v souladu s fundamenty). NBP se i nadále drží jestřábí mantry, která odkazuje na vysokou nejistotu spojenou s fiskálními a administrativními opatřeními vlády, které mohou zvýšit ceny energií a ceny ve službách (skrze navyšování mezd ve veřejném sektoru). Výše uvedenou argumentaci zřejmě uslyšíme i na dnešní tiskové konferenci prezidenta NBP Glapinského. Ať tak či onak je současné nastavení měnové politiky NBP pro zlotý velmi příznivé.

02.05.2024 Dnes se naše pozornost bude upínat na Českou republiku, kde bude nejprve zveřejněn index nákupních manažerů o výrobě (PMI) za duben, odpoledne se dozvíme stav plnění státního rozpočtu a o půl třetí bude vyhlášeno měnově-politické rozhodnutí bankovní rady ČNB ohledně nastavení úrokových sazeb.

18.04.2024 Čtvrteční den bude ve znamení dat ze Spojených států amerických, které by ovšem neměly být zásadnějšího charakteru. Nejprve budou publikovány každotýdenní údaje o nově podaných i pokračujících žádostech o podporu v nezaměstnanosti. Trh očekává u obou těchto statistik podobné hodnoty jako v předcházejících týdnech.

11.04.2024 Taková americká inflační čísla globální trh s vládními dluhopisy nechtěl vidět. Inflace v USA totiž v březnu stejně jako v únoru poskočila o vysokých 0,4 % (meziměsíčně), což implikuje, že meziroční celková inflace zrychlila z 3,2 % na 3,5 % a tzv. jádrová složka stagnuje na 3,8 %.

10.04.2024 Eurodolar by dnes odpoledne konečně mohla probudit americká inflační data za měsíc březen. Inflační vývoj v USA v tomto roce není příznivý a trh je tudíž oprávněně nervózní, jak březnové číslo dopadne. Co se týká jádrové složky, tak zde souhlasíme s trhem, že by mohlo dojít ke kosmetickému snížení z 3,8 % na 3,7 %. Odtud by tedy k velkému překvapení nemělo dojít. Jisté riziko podle nás ale skýtá výsledek celkové inflace, která by mohla růst meziměsíčně stejným tempem jako v únoru (tj. o 0,4 %), což by řečí meziročních čísel mohlo způsobit zrychlení z 3,2 % a 3,5 %. A to by se eurodolaru minimálně krátkodobě nelíbilo, neboť by šance na červnové snížení sazeb ze strany Fedu dále výrazně poklesla.

08.04.2024 Česká koruna se v průběhu zkráceného povelikonočního týdne pohybovala ve velmi úzkém koridoru okolo úrovně 25,30 EUR/CZK. Nic na tom nezměnil ani úvodní odhad březnové inflace v Německu, kde podle metodiky Eurostatu meziroční inflace spadla výrazněji (2,3 %), než očekával trh (2,4 %). Tento výsledek se promítl i do předběžného odhadu pro celou eurozónu, kde rovněž inflace klesala rychleji (2,4 %), než byla predikce trhu (2,5 %). Příznivý inflační vývoj v kombinaci s nevalným výkonem ekonomiky eurozóny vytváří tlak na bankovní radu ECB, aby urychleně začala s cyklem snižování úrokových sazeb. Nicméně na základě rétoriky jednotlivých členů bankovní rady trh nepočítá s možností uvolňování měnové politiky již na dubnovém zasedání, a proto koruna zůstala rezistentní.

07.04.2024 Málokdy v novodobé historii Češi spořili tolik jako loni. Tím překvapivější je, že česká ekonomika se nakonec loni nepropadla až tak, jak se myslelo. Na druhou stranu, tím méně ovšem překvapuje, že inflace nyní zase klesá rychleji – alespoň tedy v porovnání s ještě nedávnými předpoklady.

04.04.2024 Dnešek přinese hlavní událost ve středoevropském regionu v tomto týdnu, jelikož zasedá Polská centrální banka. Ta s vysokou pravděpodobností ani tentokrát nezmění základní úrokovou sazbu, která tak zůstane na úrovni 5,75 %. To je aktuálně stejná výše jako v České republice, ale další vývoj v průběhu roku se bude nejspíše lišit. Zatímco Česká národní banka bude pokračovat ve snižování sazeb, u našeho severního souseda se začíná hlasitěji mluvit o tom, že tamní centrální banka během celého letošního roku sazby nesníží.

26.03.2024 Maďarská centrální banka dnes bude pokračovat v krasojízdě, když na svém odpoledním zasedání sníží hlavní úrokovou sazbu pravděpodobně o 75 bazických bodů. Tím se hlavní sazba MNB dostane na 8,15 %. Maďarsko si tudíž i po dnešku udrží nejvyšší úrokové sazby v EU, přesto je forint z rozhodnutí bankovní rady MNB viditelně nervózní. Jisté napětí na devizovém trhu je dáno obavami, jak moc agresivní v dalších krocích MNB může být, neboť míra inflace se v meziročním srovnání již prakticky nachází na úrovní cíle centrální banky (3,5 % +/-1procentní bod).

19.03.2024 Poprvé od července 2009 se na světě nenachází ani jediná centrální banka, která by měla svoji základní úrokovou sazbu v záporu. Japonská centrální banka dnes totiž svoji sazbu zvýšila z úrovně -0,1 procenta do pásma od nuly do 0,1 procenta. Sazbu zvyšovala poprvé po sedmnácti letech.

18.03.2024 Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v EU. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta, což Česko řadí na sedmé místo v pomyslném pořadí zemí EU dle nejnižší inflace. Česko má nižší inflaci, než odpovídá průměru EU (2,8 procenta) i eurozóny (2,6 procenta). Vykazuje také citelně nižší inflaci než všechny okolní země.

13.03.2024 Argumenty stoupenců eura, že koruna slábne, jsou čirý nesmysl. Česká měna není vůbec slabá, reálně totiž posiluje vůči euru o 20 procent, navzdory covidu i válce na Ukrajině. Eurofilové si budou muset najít jiný klacek.

11.03.2024 V minulém týdnu pokračovala stabilizace české koruny v úzkém pásmu 25,30-25,40 EUR/CZK. Tento trend nenarušilo ani zasedání Evropské centrální banky, která ponechala úrokové sazby na stávajících úrovních. To ovšem nebylo žádné překvapení, napříč trhem se takovéto rozhodnutí očekávalo. Zajímavější tak byla následná tisková konference prezidentky Christine Lagarde včetně představení nové makroekonomické predikce.

11.03.2024 Po více než pěti letech se podařilo opět v České republice dosáhnout inflačního cíle, když se inflace snížila z lednových 2,3 % na rovná 2 % v únoru. Cenový vývoj tak předčil naše i tržní očekávání.

07.03.2024 O dnešní hlavní ekonomické události ve světě nemůže být pochyb. Zasedá Evropská centrální banka, která patrně nechá depozitní sazbu na stávající úrovni (4 %), a to přestože inflace rychle klesá, když v únoru letošního roku spadla až na 2,6 %, přičemž svého vrcholu dosáhla v říjnu 2022 (10,6 %).

19.02.2024 Letošní oslabení české koruny vůči euru, o 2,8 procenta, je nejvýraznější mezi všemi měnami regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky (takzvaný EMEA region), konstatuje agentura Bloomberg ve své páteční analýze kondice české měny. Přitom v blízké době není zvrácení tohoto trendu pravděpodobné, dodává agentura. Důvodem je prý to, že Česká národní banka bude pokračovat v uvolňování své měnové politiky v podobě snižování klíčových úrokových sazeb. K tomu ji přiměje snižující se inflace a zároveň jen dýchavičný ekonomický růst Česka.

16.02.2024 Letošní oslabení české koruny vůči euru, o 2,8 procenta, je nejvýraznější mezi všemi měnami regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky (takzvaný EMEA region), konstatuje agentura Bloomberg ve své dnešní analýze kondice české měny (viz níže). Přitom v blízké době není zvrácení tohoto trendu pravděpodobné, dodává agentura. Důvodem je prý to, že Česká národní banka bude pokračovat v uvolňování své měnové politiky v podobě snižování klíčových úrokových sazeb. K tomu ji přiměje snižující se inflace a zároveň jen dýchavičný ekonomický růst Česka.

17.01.2024 Česko v prosinci 2023 upevnilo své vedení v nelichotivém žebříčku zemí EU podle výše míry inflace. V posledním měsíci loňska tomuto pořadí, které sestavuje Eurostat, vévodilo ještě přesvědčivěji než předtím v listopadu, jak dokládají dnes zveřejněná data.

02.10.2023 Ekonomický vývoj v Česku a na Slovensku naznačuje, že měnová politika možná byla v současné inflační epizodě slabší, než by si centrální banky přály. Na Česko-Slovenském ekonomickém fóru v Praze to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Poukázala přitom na podobnou výši inflace v obou zemích, přestože měly odlišnou měnovou politiku, když Slovensko je na rozdíl od Česka členem eurozóny.

14.09.2023 Evropská centrální banka dnes v souladu s naším očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,0 %, nejvyšší úroveň v historii eurozóny. Rozhodnutí bylo tentokrát velmi nejisté, nakonec se však dle prezidentky ECB Christine Lagarde našla solidní většina pro vyšší sazby ve světle stále neutěšeného inflačního vývoje. Z doprovodné komunikace je ale zároveň zjevné, že si ECB nyní hodlá dát pauzu a dnešní růst sazeb pravděpodobně bude posledním v rámci tohoto cyklu. To, že inflační vývoj zatím není na udržitelné trajektorii k 2% inflačnímu cíli, potvrdila nová makroekonomická prognóza.

13.09.2023 Na zářijovém zasedání si ECB podle našeho názoru dá se zvyšováním úrokových sazeb pauzu. Důvodem budou data, která od jejího minulého zasedání přicházela z eurozóny a indikovala rizika zpomalení tamního hospodářského růstu. Nová prognóza z dílny ECB tak zřejmě přinese mírnou revizi HDP směrem dolů. Z těchto důvodů si evropští centrální bankéři budou podle nás chtít počkat na další sérii dat z reálné ekonomiky, vývoj cen energií i směřování fiskálních politik. Zároveň však inflace zůstává vysoká a směrem nahoru jsou vychýlena i její rizika. Další zvýšení sazeb tak podle našeho odhadu ECB dodá v prosinci (ačkoli nelze vyloučit i říjnové zasedání), přičemž od nového roku zintenzivní i proces kvantitativního utahování. První snížení sazeb čekáme až počátkem roku 2025.

03.08.2023 Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rozhodnutí podpořilo všech sedm členů rady. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla sice základní scénář makroekonomické prognózy doporučoval snižovat sazby, rada se ale přiklonila k alternativním scénářům, které zohledňují proinflační rizika. Bankovní rada dnes také formálně ukončila intervenční režim na podporu kurzu koruny zahájený v květnu 2022, koruna v reakci na to oslabila.

12.05.2023 Zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) podpořili Karina Kubelková, Jan Procházka a Tomáš Holub. Kubelková a Holub původně navrhovali růst sazeb o 0,5 procentního bodu. Argumentovali především malým ochlazením ekonomiky i trhu práce a hrozbou vzniku mzdově-inflační spirály. Vyplývá to ze záznamu jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Čtyři členové bankovní rady ale podpořili zachování sazeb, základní sazba tak zůstala na sedmi procentech, kde je od loňského června.

02.05.2023 Tento týden bude patřit centrálním bankám. Ve středu ta americká podle našeho odhadu završí současný cyklus zvyšování úrokových sazeb 25bodovým „hikem“. Na úrovni 5,00-5,25 % pak klíčová sazba podle našeho odhadu zůstane až do začátku roku 2024. Na rozdíl od finančních trhů se snižováním sazeb v letošním roce nepočítáme.

12.04.2023 Díky poklesům cen pohonných hmot v USA tamní inflace zpomalí z únorových 6,0 % na 5,1 % v březnu. Její jádrová složka se nicméně zatím kvůli vysokým cenám nájemného bude držet vysoko. To je i důvodem, proč první snížení sazeb očekáváme až zkraje příštího roku. Dnes zveřejněný zápis z posledního zasedání Fedu se vzhledem k problémům v bankovním sektoru ponese v holubičím tónu. To je již v tržních cenách nicméně zahrnuté. Na domácí půdě bude zveřejněn březnový podíl nezaměstnaných. Ten by měl o jednu desetinu poklesnout.

24.03.2023 Čeští dolaroví milionáři očekávají jen pozvolný ústup inflace, za celý letošní rok ji odhadují průměrně mezi deseti a 15 procenty. Vyplývá to z průzkumu Wealth Report 2022, který zpracovala J&T Banka a jehož výsledky má ČTK k dispozici. Loni byla průměrná celoroční inflace 15,1 procenta. Na letošní rok ji Česká národní banka (ČNB) odhaduje na 10,8 procenta, ministerstvo financí na 10,4 procenta.

15.03.2023 Na svém čtvrtečním zasedání Evropská centrální banka pravděpodobně zvýší úrokové sazby o 50 bazických bodů tak, jak již avizovala. Tento krok očekáváme i navzdory panice, kterou na trzích vyvolal pád tří amerických bank. Předpokládáme, že po odeznění počátečního šoku se pozornost vrátí zpět k inflaci, která je výrazně nad cílem ECB. Náš odhad proto počítá s tím, že úrokové sazby půjdou nahoru i v následujících měsících.

03.03.2023 Již výsledky únorové inflace v jednotlivých ekonomikách eurozóny dávaly tušit, že souhrnný výsledek překvapí vyšším číslem, než očekával tržní koncensus. To včera potvrdila předběžná data, podle kterých meziroční inflace v eurozóně zvolnila jen zanedbatelně z lednových 8,6 % na 8,5 %. Ještě výraznější překvapení přišlo ze strany jádrové inflace (očištěné o volatilní vlivy cen energií nebo potravin), která dále akceleruje – v meziročním srovnání z 5,3 % na 5,6 %. Únorová inflační čísla zároveň potvrzují, že cenové tlaky se stále více rozestupují napříč spotřebitelským košem.

12.12.2022 Inflace v Česku opět roste. V listopadu vykázala v meziročním vyjádření úroveň 16,2 procenta, zatímco meziměsíčně rostla o 1,2 procenta. V meziměsíčním vyjádření jde o nejvýraznější růst inflace od letošního července. V meziročním vyjádření narostla listopadová inflace z říjnové úrovně 15,1 procenta.

11.11.2022 Ani po včerejší neskutečné rally na Wall Street pozitivní vývoj nekončí. Akcie v Evropě se vydávají zhruba o procento nahoru, podobně jako futures na Ameriku. Co vypadá už jen jako dozvuk, by běžně byl velmi solidní výkon. Dluhopisové trhy si také prošly masivní vlnou nadšení, ovšem v tomto případě už pokračování nevidíme. V Evropě výnosy lehce stoupají, v zámoří se dnes dluhopisy neobchodují kvůli svátku.

27.10.2022 Evropská centrální banka dnes potvrdila jestřábí obrat posledních měsíců a v souladu s očekáváním zvedla depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 1,5 %. V rozmezí přibližně tří měsíců zvýšila ECB svou základní úrokovou sazbu celkem o 200 bazických bodů, což je nejagresivnější cyklus růstu sazeb v historii. Další zpřísnění měnové politiky, kterým ECB reaguje na nepříznivý inflační vývoj v eurozóně, znamená, že se úrokové sazby již nacházejí v neutrálním pásmu odhadovaném mezi 1-2 %.

19.10.2022 Tradičně volatilní americká statistika počtu nově zahájených staveb přinese korekci výrazného srpnového růstu. Počet vydaných stavebních povolení naopak mírně vzroste. Celkově však žádný významnější impulz od zveřejněných dat očekávat neleze. V eurozóně bude zveřejněn finální výsledek inflace za září. Ta již zřejmě dosáhla svého vrcholu, a to na úrovni deseti procent. Kolem těchto úrovní se nicméně bude držet až do konce letošního roku.

08.09.2022 Evropská centrální banka se na dnešním zasedání rozhodla pokračovat v normalizaci měnové politiky a v souladu s očekáváním trhu zvýšila depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 0,75 %. To je z hlediska velikosti největší jednorázový nárůst úrokových sazeb od vzniku eurozóny. ECB se zároveň díky takto razantní reakci přiblížila dolní hranici pásma tzv. neutrální sazby (odhadované mezi 1-2 %), nad kterou by měla měnová politika začít působit restriktivně.

07.09.2022 Zatímco se evropské vlády snaží odmrazit obchodování na derivátových trzích s elektřinou a z tohoto důvodu v řadě zemí (netýká se to jen Česka) schvalují mimořádné úvěry pro producenty či obchodníky, tak trh nepřestává v extrémní době vysílat zajímavé signály.

07.09.2022 Koruna během včerejší seance znovu ztrácela půdu pod nohama a vůči euru oslabila nad 24,60 EUR/CZK. Průmyslová produkce dle včera zveřejněných dat v červenci mírně poklesla (-0,3 % meziměsíčně), a to navzdory pokračujícímu oživení v automobilovém sektoru. V kombinaci s dalším propadem stavební produkce tak platí, že tuzemská ekonomika vstoupila do třetího čtvrtletí v nevalné kondici.

21.07.2022 Zatímco celá Evropa s napětím očekává, v jakém objemu obnoví Rusko dodávky prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1, Evropská centrální banka dnes poprvé po více než dekádě zvedne úrokové sazby. Spekulace z Frankfurtu přitom naznačují, že ECB zvažuje relativně agresivní start normalizace sazeb v podobě jejich růstu o 50 bps, čímž by se depozitní sazba dostala poprvé od roku 2014 ze záporných hodnot.

21.07.2022 Zatímco celá Evropa s napětím očekává, v jakém objemu obnoví Rusko dodávky prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1, Evropská centrální banka dnes poprvé po více než dekádě zvedne úrokové sazby. Spekulace z Frankfurtu přitom naznačují, že ECB zvažuje relativně agresivní start normalizace sazeb v podobě jejich růstu o 50 bps, čímž by se depozitní sazba dostala poprvé od roku 2014 ze záporných hodnot.

14.07.2022 Ani červen nepřinesl úlevu inflačního šoku, který dále svírá českou ekonomiku. Dle včera zveřejněných údajů meziroční míra inflace znovu zrychlila, a to na 17,2 % z 16 % v květnu. Tento výsledek byl v souladu s naším i tržním očekáváním, v porovnání s jarní prognózou ČNB byl však růst cen o více než dva procentní body rychlejší. Inflační tlaky zůstaly i v červnu plošné, přičemž k 1,6% meziměsíčnímu růstu cen přispěly zejména náklady spojené s bydlením, jež odrážejí jak dražší energie, tak tzv. imputované nájemné, a také potraviny, které reflektují překotný vývoj na globálních komoditních trzích.

14.07.2022 Ani červen nepřinesl úlevu inflačního šoku, který dále svírá českou ekonomiku. Dle včera zveřejněných údajů meziroční míra inflace znovu zrychlila, a to na 17,2 % z 16 % v květnu. Tento výsledek byl v souladu s naším i tržním očekáváním, v porovnání s jarní prognózou ČNB byl však růst cen o více než dva procentní body rychlejší.

13.07.2022 Ani červen nepřinesl úlevu od inflačního šoku, který dále tvrdě dopadá na českou ekonomiku. Dle dnes zveřejněných údajů spotřebitelské ceny znovu rychle rostly – meziměsíčně o 1,6 %, což je mírné zvolnění oproti 1,8 % v květnu. V meziročním vyjádření pak inflace zrychlila z květnových 16 % na 17,2 %. Inflační vývoj tak skončil v souladu s naším očekáváním, mírně však překonal očekávání trhu (17,1 %).

24.06.2022 Obchodování na akciových trzích se i odpoledne nese ve velmi optimistickém duchu a hlavní indexy navyšují své zisky. Nizozemský AEX přidává bezmála 4 procenta. Vedle toho dluhopisy svou rally už přerušují a na výnosech sledujeme obrat a menší nárůst. Dolar se lehce zvedá na 1,0545.

22.06.2022 Začátek evropského obchodování byl velmi negativní, ale odpoledne se situace na trzích zlepšuje, o což se zasloužil i Jerome Powell. Jeho vystoupení v Kongresu se zatím obešlo bez zásadních překvapení. Nese se v duchu posledního zasedání a podstatné přitvrzení rétoriky nesledujeme.

11.05.2022 Akciové trhy se dnes opět houpou nahoru a dolů, přičemž vidíme velké rozdíly ve výkonnosti mezi indexy i jednotlivými sektory. Evropské akciové indexy si připisují místy i přes 2 procenta, poté co se během dne zhouply až do červených čísel. Bylo to po americké inflaci, která ovšem vzala investorům kuráž jen přechodně. Americký index S&P 500 se ale obchoduje v plusu jen o půl procenta a Nasdaq zhruba stejnou měrou ztrácí. Sektorově se dnes daří producentům energií či surovin, ale i bankám. Na opačném konci stojí technologie, vysvětlující zaostávání Nasdaqu.

01.04.2022 Akcie na pražské burze během uplynulého týdne posílily. Index PX stoupl o dvě procenta na 1373,3 bodu. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Největší pokles postihl cenné papíry Pilulky, největší růst naopak zaznamenaly akcie Photon Energy a ČEZ. V předchozím týdnu akcie přidaly 1,5 procenta.

11.03.2022 Dnes se dozvíme, jak si na začátku roku vedl český průmysl. Oproti prosinci se mělo dostavit zlepšení a v meziročním srovnání odhadujeme vyšší objem produkce o 4,2 %. K dobru měl ale letošní leden jeden pracovní den navíc, po očištění tak bude výsledek nižší. Z USA odpoledne dorazí index od University of Michigan, který by měl poukázat mírný pokles spotřebitelské důvěry a další navýšení inflačních očekávání.

09.02.2022 Únorové zasedání Evropské centrální banky se neslo v jestřábím tónu. Ve směru nahoru překvapila i lednová inflace, což změnilo náš pohled na další inflační vývoj i politiku ECB. Odhad inflace jsme posunuli směrem nahoru, a to samé očekáváme od nové prognózy ECB, která bude zveřejněna v březnu. S inflací nad 4 % po většinu letošního roku a jádrovou inflací nad 2 % by podle našeho názoru zachování současného status quo bylo pro ECB obtížně komunikovatelné. Předpokládáme tedy, že výrazně sníží nákupy v rámci pandemického programu již před koncem března letošního roku.

09.02.2022 Světový i regionální kalendář je dnes poloprázdný. Na zajímavější data si budeme muset počkat do čtvrtka, kdy bude zveřejněna americká inflace. Kvůli jejímu vývoji jsme zvedli očekávaný počet zvýšení úrokových sazeb v USA v letošním roce ze tří na pět. Odhodlání dále zpřísňovat měnové podmínky zřejmě ukáže i dnes zveřejněný zápis z posledního zasedání maďarské centrální banky.

07.02.2022 Koruna v první polovině minulého týdne posilovala s blížícím se zasedání ČNB. Sázky na zvýšení úrokových sazeb rostly, což korunu podporovalo v posilování. Před rozhodnutím ČNB tržní úrokové sazby implikovaly očekávání navýšení dvoutýdenní repo sazby o 100bb na 4,75 %. Přechodně tento vývoj koruně pomohl až k nejsilnější úrovni od roku 2011, poblíž 24,11 EUR/CZK.

24.01.2022 Klíčovou událostí týdne je zasedání americké centrální banky, poslední před březnovým zvýšením úrokových sazeb. Tamní HDP za Q4 21 ukáže velmi solidní výsledek na rozdíl od Německa, které zřejmě zaznamenalo mezičtvrtletní pokles. Náladu evropských spotřebitelů i podnikatelů na počátku roku negativně ovlivňuje pandemická vlna mutace omikron. Z geopolitických událostí bude trhy nadále zajímat vývoj situace na rusko-ukrajinské hranici, dopad prezidentských voleb v Itálii či situace kolem britského ministerského předsedy B. Johnsona.

21.01.2022 Závěr týden byl ve znamení korekce prakticky celotýdenních korunových zisků. Zatímco ještě včera odpoledne česká koruna testovala 24,20 EUR/CZK, tedy nejsilnější úroveň za poslední více než dekádu, během páteční seance se kurz posunoval směrem k 24,40 EUR/CZK. Na trzích dnes panovala pesimistická nálada, averze investorů k riziku narůstala. Patrné to bylo zejména na globálních akciových trzích.

14.12.2021 Centrální banka v Maďarsku podle nás na dnešním zasedání opět zvýší základní úrokovou sazbu, a to o 30 bb na 2,4 %. Podobně jako v ostatních zemích je i zde důvodem více než sedmiprocentní inflace. Průmyslová produkce v eurozóně v říjnu pravděpodobně zaznamenala dílčí oživení, zejména díky růstu v Německu. V USA budou zveřejněny ceny průmyslových výrobců za listopad, jejichž meziroční růst by se měl dostat nad 9 %. Schodek tuzemského běžného účtu by se měl prohloubit na 16,80 mld. CZK.

13.12.2021 Viceguvernér ČNB Marek Mora v rozhovoru pro Reuters uvedl, že by centrální banka měla i na svém prosincovém zasedání výrazněji zvýšit úrokové sazby, neboť se stále potýká s vysokou inflací. Sám se bude rozhodovat mezi zvýšením o 50 a 75 bazických bodů.

23.11.2021 Listopadové PMI ukážou na rozdílný vývoj ekonomické aktivity na obou stranách Atlantiku. V Evropě očekáváme další zpomalení jak v případě průmyslu, tak i služeb. Zatímco ve výrobním sektoru nadále převládá negativní vliv chybějících materiálů, služby pociťují zvyšující se riziko lockdownů. I přesto by však oba zmíněné sektory měly setrvat v pásmu expanze.

22.11.2021 Polský průmysl v říjnu pozitivně překvapil. Jeho produkce se zvýšila meziměsíčně o 2,3 %, zatímco se čekal pokles o 0,5 % (sezonně neočištěno). V meziročním srovnání vzrostl tamní výrobní sektor o 7,8 %, když se čekalo 5,3 %. Ukazatel ekonomické aktivity od chicagského Fedu za říjen vykázal vyšší nárůst, než jaký trh očekával. Je tak dalším důkazem, že výkon americké ekonomiky byl v říjnu slušný. Naopak spotřebitelská důvěra v eurozóně podle předběžného odhadu Evropské komise za listopad překvapila výraznějším poklesem.

16.11.2021 Jak uchránit úspory před znehodnocováním? Jak se daří akciím v proinflačním prostředí? Odpověď hledá Fincentrum & Swiss Life Select ve svém komentáři.

07.10.2021 Česká národní banka se v posledních vystoupeních (guvernér Rusnok, Tomáš Holub) jednoznačně ohradila vůči politickému tlaku z ministerstva financí. A to je dobře. Jakýkoliv tlak na centrální banku, který sleduje vlastní zájmy a ne zákonné cíle ČNB (a to nejen ze strany státu), je z principu nebezpečný. ČNB má totiž v ruce příliš mocné nástroje, a i proto má zákonem jasně vymezeno, k jakým cílům je má výlučně použít – k zajištění cenové a finanční stability. Pokud centrální banka pracuje na objednávku vlády (nebo někoho jiného), má měna a s ní celý finanční systém problém. Výsledek můžeme vidět v mírnějším vydání v Maďarsku a v extrémnějším dál na východ v Turecku.

07.10.2021 Česká národní banka se v posledních vystoupeních (guvernér Jiří Rusnok, Tomáš Holub) jednoznačně ohradila vůči politickému tlaku z ministerstva financí. A to je dobře. Jakýkoliv tlak na centrální banku, který sleduje vlastní zájmy a ne zákonné cíle ČNB (a to nejen ze strany státu), je z principu nebezpečný. ČNB má totiž v ruce příliš mocné nástroje, a i proto má zákonem jasně vymezeno, k jakým cílům je má výlučně použít – k zajištění cenové a finanční stability. Pokud centrální banka pracuje na objednávku vlády (nebo někoho jiného), má měna a s ní celý finanční systém problém. Výsledek můžeme vidět v mírnějším vydání v Maďarsku a v extrémnějším dál na východ v Turecku. Tam centrální bankéři poctivě plní přání prezidenta Erdogana a inflace se pohybuje v průměru mezi 15–20 procenty.

01.10.2021 Česká národní banka zvýšila sazby překvapivě o 75 bps na 1,50 %, a to v reakci na kumulaci inflačních rizik v posledních týdnech. Podle guvernéra Rusnoka vnímá většina bankovní rady rizika (vzhledem srpnové prognóze) jako výrazně pro-inflační, a sáhla proto k rychlejšímu růstu sazeb, než indikuje srpnová prognóza.

01.10.2021 Česká národní banka zvýšila sazby překvapivě o 75 bps na 1,50 %, a to v reakci na kumulaci inflačních rizik v posledních týdnech. Podle guvernéra Rusnoka vnímá většina bankovní rady rizika (vzhledem srpnové prognóze) jako výrazně pro-inflační, a sáhla proto k rychlejšímu růstu sazeb, než indikuje srpnová prognóza. Hlavní pro-inflační rizika spojuje ČNB na prvním místě s vyšší letní inflací, kterou táhla vzhůru zejména jádrová inflace.

09.09.2021 Hlavní událostí dnešního dne je zasedání ECB k měnové politice. Centrální bankéři zřejmě ocení současnou lepší makroekonomickou situaci, mohou oznámit záměr postupně ukončovat program pandemického odkupu aktiv (PEPP) během Q2 21. Podmínky financování na trzích zůstávají příznivé. Tapering ale předpokládáme až v příštím roce.

19.08.2021 Inflace je na vzestupu nejenom u nás, ale i v dalších unijních zemích. Už bleskový odhad ukázal, že růst cen v zemích eurozóny v červenci zrychlil na 2,2 % a přestřelil tak cíl ECB, avšak jádrová inflace poklesla z předchozích 0,9 % na 0,7 %. Současná inflační vlnka jde z více než poloviny na vrub rostoucím cenám energií, kterým sekundují potraviny, alkohol a tabák.

22.07.2021 Dnes se dočkáme zasedání ECB, na které upoutala pozornost sama Christine Lagarde, když před několika dny zmínila, že bude „zajímavé“. Datový kalendář je v Evropě jinak prázdný. Ve stínu jednání centrálních bankéřů bude pro eurozónu zveřejněna spotřebitelská důvěra. V USA vyjde sada dat z realitního sektoru a pravidelná týdenní statistika z trhu práce.

15.07.2021 Po zveřejnění další série dat v tomto týdnu je jasné, že inflace nadále zůstává tématem mezi investory i laickou veřejností. Oproti stejnému období loňského roku jsme nejvýraznější zdražování zaznamenali v dubnu, kdy byly ceny meziročně vyšší o 3,1 %. Inflace se tak na krátkou dobu dostala nad toleranční pásmo ČNB. Díky vysoké srovnávací základně jsme ale za červen byli již na 2,8 %.

29.06.2021 Progresivisté včetně pirátských poslanců začali po řádění tornáda na Moravě šířit blud, že jeho výskyt souvisí se změnou klimatu. Vylekali veřejnost, zato pojišťovny jim jistě zatleskají.

24.06.2021 Dnes máme v ekonomickém kalendáři především data z USA. Dorazí finální odhad HPD za Q1, který by měl potvrdit mezikvartální růst o 1,6 %. V Q2 dle konsensu trhu HDP vzrostlo o 2,5 % a svižný růst by se měl udržet i po zbytek roku. Za celý letošní rok by výkon americké ekonomiky měl dosáhnout 6,6 %. Pro srovnání: v eurozóně počítáme s růstem o 4,3 %. Nutno ale podotknout, že americká ekonomika je s rozvolňováním restrikcí napřed, a navíc popoháněná masivním fiskálním stimulem. Dále budou zveřejněny objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, které v poslední době hlásily sílící poptávku po elektronice a komponentách k jejich výrobě, a také po plechu reflektující oživující poptávku po automobilech. Na závěr dorazí týdenní statistika o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti, která posledně přerušila zlepšující se trend.

15.06.2021 Míra inflace v Německu v květnu vystoupila na 2,5 procenta z dubnové hodnoty dvou procent. Dnes to v konečné zprávě oznámil německý statistický úřad, který tak potvrdil svůj předběžný odhad. Květnový růst spotřebitelských cen výrazně překračuje dlouhodobý cíl Evropské centrální banky (ECB), což vyvolává spekulace o dalším nepříznivém vývoji. Německé ministerstvo hospodářství je ale ve své měsíční zprávě optimistické, i když upozorňuje na možnost, že inflace přechodně vystoupí až ke třem procentům.

19.05.2021 Už březnové statistiky ukázaly, že se prodeje automobilů v EU skutečně odrazily ode dna. Ty dubnové to jen potvrdily. Meziroční růst registrací nových osobních automobilů totiž tentokrát dosáhl úctyhodných 219 %. Už na první pohled je zřejmé, že zde hlavní roli sehrál velmi nízký srovnávací základ, neboť právě loni v dubnu – kdy už Evropa fungovala v rámci prvního lockdownu a automobilky tam dobrovolně odstavily výrobu – prodeje aut propadly o více než tři čtvrtiny. A proto ani oněch více než 200 % zatím nestačilo na to, dostat se na úroveň prodejů roku 2019.

17.05.2021 Tento týden je v českém kalendáři pouze dubnová statistika cen průmyslových výrobců, kterou ČSÚ zveřejní již za několik málo minut. V nastávajících dnech nás potom čeká zpřesněný odhad HDP eurozóny, předběžné výsledky HDP budou ale reportovat i Slovensko a Maďarsko. Americký Fed zveřejní zápis z posledního jednání, který patrně nepřinese nové informace a pouze potvrdí, že diskuse o utahování měnové politiky jsou předčasné. Závěrem týdne dorazí indexy nákupních manažerů za květen.

12.04.2021 Česká koruna se v minulém týdnu dostala až k hranici EUR/CZK 25,80, své nejsilnější hodnotě od konce února. Napomohl ji k tomu slabší dolar a patrně i zlepšení domácí epidemické situace, které vedlo k rozhodnutí o alespoň částečném zmírnění vládních nařízení. V pátek koruna své zisky zcela odevzdala, když se hned zkraje dne posunula na EUR/CZK 26,00. Impulsem k ještě slabší hodnotě byl posléze překvapivý růst cen amerických průmyslových výrobců o 1,0 % meziměsíčně namísto trhem předpokládaných 0,5 %. Tento vývoj patrně finančnímu trhu připomněl obavu z rizika vyšší inflace, když výnos amerického 10letého státního dluhopisu reagoval pohybem vzhůru. Přes úroveň 1,68 % se však nedostal a ve srovnání s vývojem v uplynulých týdnech byl tak nárůst pouze mírný.

01.04.2021 Máme za sebou první čtvrtletí roku 2021. Roku, do kterého devizoví obchodníci vstupovali s konsensuálním názorem, že americký dolar bude vůči euru pokračovat ve svém oslabujícím trendu z loňského roku. Pandemie covid-19 byla tím, co ukončilo pětiletku extrémně nadhodnoceného dolaru resp. podhodnoceného eura. Za tím stál především úrokový diferenciál vyplývající z faktu, že zatímco americká centrální banka dokázala úrokové sazby vzdálit výrazně od nuly, ta evropská nikoliv. Koneckonců růst amerického hospodářství v tomto období překonával výkonnost ekonomiky eurozóny, zrovna tak inflační vývoj v USA byl mnohem blíže cílovaným hodnotám, než tomu bylo na evropském kontinentě.

29.03.2021 Ekonomický kalendář tento týden plní sada indikátorů sentimentu. Eurostat zveřejní březnový konjunkturální průzkum, od kterého si navzdory neutěšené pandemické situace slibujeme zlepšení. Menší prostor pro růst pak vidíme v případě tuzemského PMI ve výrobě. Vedle „měkkých“ indikátorů si pozornost trhu jistě získá i březnová inflace v eurozóně a Německu, respektive míra jejího zrychlení. Ke konci týdne nás čekají informace o rozpočtu českých státních financí a měsíční zpráva z amerického trhu práce.

12.03.2021 Závěr týdne bude ve znamení zveřejněný lednových statistik průmyslové produkce. Přes utahování restriktivních opatření průmysl v eurozóně v lednu přidal, když meziměsíční růst zaznamenaly kromě Španělska všechny velké země. Pro naše průmyslníky by to měla být dobrá zpráva, obáváme se ale, že zaváží předzásobení před brexitem a problémy v dodavatelských řetězcích, což srazilo lednovou produkci tuzemského průmyslu proti prosinci do červených čísel.

11.03.2021 Na finančních trzích dnes panovala celkem optimistická nálada. Tu podpořilo včerejší schválení amerického fiskálního balíku Kongresem, zítra legislativní proces svým podpisem završí prezident J. Biden. Většina Američanů tak se může těšit na přímou podporu ve výši 1400 USD z celkového balíčku ve výši 1,9 bil. USD. Akciové indexy se tak vydaly opět vzhůru, na devizovém trhu z vyššího apetitu po rizikovějších měnách lehce profitovalo euro. Odpolední zveřejnění výsledku jednání ECB jednoznačný trend euru nedalo, na trhu byla pouze patrná zvýšená volatilita.

22.02.2021 Tuzemští mlynáři dnes ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Ta vystoupala podle nových smluv až na 5800 korun za tunu. Bezprostředním důvodem je podle jejich vyjádření „celková situace na obilním trhu Evropy a silná poptávka po pšenici z ČR“. V pozadí tohoto vysvětlení jsou však další, hlubší důvody – těch je celkem pět. O jaké jde?

11.02.2021 Přírůstek nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA se začátkem února pravděpodobně dále mírně zmírnil. Trh očekává 758 tisíc nových žádostí, tedy o 21 tisíc méně než v předcházejícím týdnu. Počet pokračujících žádostí se očekává na úrovni 4,4 oproti předchozím 4,6 milionů. Data za poslední tři týdny poukazují na stabilnější situaci. Americký trh práce ovšem zůstává i nadále v obtížné situaci, na kterou znovu upozornil šéf Fedu Powell během svého včerejšího vystoupení v Ekonomickém klubu v New Yorku. Zmínil, že monetární politika sama o sobě nebude stačit na dosažení cíle maximální zaměstnanosti a podpora bude muset přijít také ze strany fiskální politiky. Upozornil přitom na nerovný vývoj na trhu práce. Ve vyšších příjmových kategoriích se zaměstnanost během covidového období snížila zhruba o 4 %, zatímco u nízkopříjmových skupin, pro které je složitější budovat úspory, se jedná o pokles okolo 17 %. Míra nezaměstnanosti v lednu sice klesla z 6,7 % na 6,4 %. Tento vývoj však nereflektuje skutečný vývoj na pracovním trhu, jelikož řada lidí vyčkává s aktivním hledáním zaměstnání na zklidnění epidemické situace.

10.02.2021 Lednová inflace ve Spojených státech přidá na tempu, a to především díky vyšším cenám pohonných hmot. Výraznější růst jí pak čeká v jarních měsících. Ten však bude mít jepičí život. V Ekonomickém klubu v New Yorku dnes vystoupí Jerome Powell. Inflační vývoj ho však ke změně rétoriky zatím nepřiměje. Zápis ze svého posledního zasedání zveřejní maďarská centrální banka. Ta bude i nadále chránit maďarský forint před výraznějším oslabením a týdenní depozitní sazbu držet na vyšší úrovni. V průběhu roku očekáváme, že forint bude dále posilovat. Prostor pro zpevnění vidíme i u české koruny.

27.01.2021 Investoři zatím přes velice dobrý start americké výsledkové sezóny zůstávají opatrní. Poslední zprávy o prudkém růstu tržeb Microsoftu tak širší trhy neovlivňují. Hlavním důvodem šířící se “tržní skepse” jsou obavy z nových kmenů koronaviru. Trhům nejde tolik ani o to, že jsou nakažlivější a pravděpodobně povedou k výraznějšímu omezení ekonomického života v nejbližších týdnech. Potíž je spíš s tím, že také mohou být více odolné vůči schváleným vakcínám.

27.11.2020 Zápis z říjnového zasedání ECB ukázal rostoucí pesimismus ohledně očekávaného vývoje inflace. Bankovní rada očekává, že spotřebitelské ceny setrvají v negativním teritoriu déle, než naznačoval jejich odhad ze září. Inflační vývoj se tak více přibližuje k negativnímu scénáři, který ECB v září zveřejnila. Centrální bankéři dále vyslovili obavu, že negativní dopad koronaviru na ekonomiku by mohl být dlouhodobější a snížit její celkový potenciál. Komentář banky k dosavadní situaci potvrzuje očekávání dalšího měnového stimulu na prosincovém zasedání. Jako nejpravděpodobnější se nadále jeví prodloužení a navýšení programu nákupu aktiv (PEPP) a prodloužení výhodných úvěrů bankám (TLTRO III).

12.11.2020 Po včerejším svátečním dni se dnes na trh vrátí aktivita a zajímavější bude i ekonomický kalendář. Inflační data upozorní na rozdíl mezi deflačním vývojem v Německu a relativně robustními inflačními tlaky v USA, kde pro rok 2021 očekáváme inflaci nad dvouprocentním cílem Fedu. Stále solidní výsledky průmyslové výroby v eurozóně za září budou komentovány s obavami o výsledek v dalších měsících.

23.09.2020 Česká národní banka může být dnes možná na první pohled spokojená. Poslední čísla z ekonomiky ji na rozdíl od ECB rozhodně do ničeho netlačí. Oproti srpnové prognóze je jádrová inflace vyšší, koruna slabší a dosavadní čísla ukazují na rychlejší oživení ve třetím kvartále. Je tu jediná potíž. Při pohledu na rychle startující druhou vlnu pandemie jsou to všechno v zásadě staré zprávy.

07.09.2020 Světovému kalendáři bude dominovat zasedání Evropské centrální banky. Odhad růstu HDP pro Q3 může ECB revidovat směrem nahoru, inflační výhled bude ale chmurný. Euru tak čtvrteční zasedání zřejmě neprospěje. Ve Spojených státech spotřebitelské ceny i ceny průmyslových výrobců pravděpodobně uberou na tempu. To bude platit i pro českou inflaci, která v srpnu zřejmě stagnovala. Výsledky českého průmyslu by naopak měly ukázat solidní růst.

17.08.2020 V USA i v Evropě by mělo dojít k dalšímu zlepšení indexů nákupních manažerů. Fed zveřejní zápis ze zasedání. Zde budeme hledat signály chystaných změn v rámci nastavení a komunikace měnové politiky. Spor mezi Kongresem a Donaldem Trumpem ve fiskálních záležitostech pokračuje.

13.07.2020 I když tento týden zasedají významné centrální banky (evropská, japonská, čínská či polská), žádnou akci od nich nečekáme. Měnové podmínky byly uvolněny v první fázi pandemie, pozornost nyní logicky směřuje spíše k politice fiskální. Již zítra by měl významný stimul oznámit francouzský prezident E. Macron. V pátek a v sobotu pak budou lídři EU diskutovat o Fondu obnovy, kde předpokládáme další posun. Jak současná krize ochromila veřejné finance ve Velké Británii, zítra zveřejní tamní rozpočtová rada. Záplava ekonomických dat (americká červnová průmyslová výroba a maloobchodní tržby, květnová průmyslová výroba v eurozóně či HDP Číny za Q2) potvrdí oživování ekonomik po uvolnění restriktivních opatření v boji s pandemií koronaviru.

10.06.2020 Spotřebitelské ceny v květnu rostly především kvůli opožděnému efektu zvýšení spotřební daně. Celková inflace nicméně brzdí a brzdit bude i nadále. Rychlejšímu poklesu inflace brání slabá koruna. ČNB by měla zvážit snížení úrokových sazeb na technickou nulu.

23.04.2020 Ceny pohonných hmot v ČR v uplynulém týdnu navázaly na svůj propad z týdnů předešlých. Zlevňování je v posledních více než třech měsících prakticky soustavné. Bude navíc pokračovat, neboť ropa ve světě dále dramaticky zlevňuje. Některým čerpacím stanicím v ČR proto hrozí krach.

22.04.2020 Cena jednoho barelu ropy Brent vyjádřená v české měně dnes podle údajů agentury Bloomberg klesla na úroveň zhruba 404 korun. Jedná se o nominálně nejnižší korunovou cenu ropy za celé období od března 1999.

04.02.2020 Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 %, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 %. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou zveřejnila OSN. OSN upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení. "V letošním roce je tu naděje na oživení, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná," varoval vedoucí oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a spoluautor studie Richard Kozul-Wright. Upozornil, že oživení z velké části bude záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko. Vyhlídky letošního oživení růstu může zhatit zesílení obchodního napětí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. Pokud by tyto problémy nastaly, růst by výrazně zpomalil a činil by zřejmě jen 1,8 %, varovala OSN. Ekonomický růst většiny rozvinutých zemí, včetně USA, zůstane podle OSN letos nevýrazný. Lépe by si mohlo vést pouze Japonsko, které letos pořádá olympijské hry. Evropa by měla růst o pouhých 1,6 %. Jedenáct zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, tedy včetně České republiky, by však mělo růst nad průměrem celé unie a některé budou expandovat i o více než čtyři %. Výhled pro Evropu ohrožuje hlavně možná eskalace napětí v mezinárodním obchodě, výkon regionu však bude také záviset na tom, jak dopadne odchod Británie z EU a jak se bude vyvíjet měnová politika Evropské centrální banky. Světová banka předminulý týden snížila odhad globálního růstu na loňský a letošní rok kvůli pomalejšímu oživení obchodu a investic. Letos rovněž očekává globální růst o 2,5 %.

28.01.2020 Dnes zveřejňované americké statistiky zřejmě finanční trhy zásadně neovlivní. Prosincové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby budou kompenzovat listopadové slabší číslo. Lednová spotřebitelská důvěra se od prosincové hodnoty zřejmě příliš neodchýlí. Maďarská centrální banka ponechá na svém dnešním zasedání měnovou politiku nezměněnou, tj. nadále uvolněnou, a zdůrazní symetrická rizika pro očekávaný inflační vývoj.

22.01.2020 Ve Spojených státech dnes budou zveřejněna data z trhu nemovitostí. Ta by měla potěšit růstem. O zásadní kurzotvorné informace se ale zřejmě jednat nebude. Mnoho impulzů nenabídne ani důvěra ve Francii, která si naopak mírně pohorší. V regionu nás čekají pouze data z polské ekonomiky. Český kalendář zeje prázdnotou.

21.01.2020 Koruna dnes vytvořila další pointervenční rekord, když se probojovala až na hladinu 25,05 CZK/EUR. V celodenní statistice tak skončila o 0,1 % silnější. V Hospodářských novinách v úterý vyšel rozhovor s centrálním bankéřem Tomášem Holubem. Podle jeho slov jsou v poslední době argumenty pro stabilitu a mírné zvýšení sazeb hodně vyrovnané. Dále dodal, že domácí inflační vývoj by mírné zvýšení sazeb opravňoval.

02.01.2020 Zemřel bývalý guvernér amerického Fedu Paul Volcker, bylo mu 92 let a proslavil se tím, že v 80. letech zavedl jako nový guvernér Fedu přísně restriktivní měnovou politiku velmi vysokých úrokových sazeb, aby skoncoval s nadměrnou inflací. Jeho boj byl úspěšný a tím se velice proslavil. Při globální finanční krizi před 10 lety stál rovněž po boku tehdejšího prezidenta Baracka Obamy jako hlavní finanční poradce pro sanaci bankovního sektoru.

02.12.2019 7. listopadu zasedala Česká národní banka a v souladu s očekáváním investorů své úrokové sazby nezměnila. Ačkoli bankovní rada pravděpodobně opět vedla debatu o jejich možném zvýšení z titulu domácích inflačních tlaků, nakonec v rozhodování převážila nejistota pramenící ze zahraničního vývoje. Další vývoj sazeb ČNB je v tuto chvíli velmi obtížné určit, protože se bude do velké míry odvíjet od vývoje v zahraničí. Pokud by světová ekonomika začala opět ožívat a přicházející čísla se začala otáčet k lepšímu, trh začne patrně brzy opět spekulovat o tom, zda ČNB sazby nezvýší. Uvedený scénář je vak prozatím předčasný a stabilita sazeb je patrně nyní nejpravděpodobnější scénář.

07.11.2019 13:00 - BoE rozhodnutí o sazbách a tisková konference guvernéra Carneyho (o 30 minut později). Bank of England by dnes dle očekávání neměla měnit úrokové sazby. Může být však zajímavé znát názor banky na současný ekonomický růst a vývoj inflace na pozadí posledního vývoje okolo Brexitu a prosincových parlamentních voleb. Nový výhled bude zveřejněn ve kvartálním Inflačním reportu, který bude k dispozici hned po rozhodnutí o sazbách. Guvernér Carney vystoupí na konferenci o půl hodiny později.

05.11.2019 8. října USA zavedly sankce proti 28 čínským bezpečnostním úřadům i firmám kvůli účasti na porušování práv muslimské menšiny Ujgurů. Stovky tisíc z nich vláda zavírá do takzvaných převýchovných táborů, dalším omezuje svobodu pohybu, kultury či odívání. Mezi sankcionovanými je i přední výrobce kamerových systémů a bezpečnostní techniky Hikvision.

02.10.2019 12. září proběhlo dlouho očekávané zasedání Evropské centrální banky. 1) ECB snížila hlavní depozitní sazbu o 0,1 % z -0,4 % na -0,5 %. 2) ECB od listopadu obnoví program kvantitativního uvolňování, nákupy dluhopisů, v objemu 20 miliard euro měsíčně. Program bude prozatím časově neomezený. 3) ECB zavedla tiering systém pro ukládání přebytečných bankovních rezerv. 4) ECB rovněž zmírnila náklady pro banky na dodávky dlouhodobé likvidity. Celkově můžeme říci, že někteří tržní účastníci čekali, že výstupy budou výraznější. Mluvilo se například o zavedení programu na nákup evropských akcií. Nakonec podle našeho názoru ECB dodala nezbytné minimum pro podporu relativně příznivé nálady na finančních trzích a pro podporu dynamiky HDP a inflace. Na druhou stranu je velice významné faktem skutečnost, že mimo časově neomezený program kvantitativního uvolňování byl změněn také výhled na úrokové sazby na neurčito. To implicitně znamená ještě uvolněnější měnovou politiku. Vše bude záviset na budoucím vývoji inflace a inflačních očekávání.

02.09.2019 V Itálii se rozpadla vláda. Lídr Hnutí severu Matteo Salvini doufal v předčasné volby. Ty se ale nakonec pravděpodobně konat nebudou. Dodejme, že dle historických statistik vydrží vláda v Itálii přibližně pouze rok a půl.

06.08.2019 Evropská centrální banka zasedala 25. července. Výstupy byly v souladu s očekáváním investorů. ECB jednak ponechala úrokové sazby beze změny a jednak nepřímo indikovala, že kvůli perzistentně slabé inflaci pod inflačním cílem, slabému ekonomickému růstu a zhoršujícímu se výhledu by mohla úrokové sazby snížit ještě více do záporu. Většina investorů se domnívá, že ke snížení úrokových sazeb by mohlo dojít už na příštím zasedání v září. ECB rovněž nepřímo indikovala, že by mohla znovuobnovit program kvantitativního uvolňování (QE), tedy nákupy vládních a korporátních dluhopisů. K jeho oznámení by mohlo podle tržních odhadů dojít na zasedání v říjnu.

06.05.2019 Evropská centrální banka zasedala 10. dubna. Centrální bankéři ve Frankfurtu v čele s prezidentem Mariem Draghim ponechali v souladu s očekáváním investorů úrokové sazby beze změny a stejně tak i úrokový výhled, v jehož rámci by měly zůstat úrokové sazby na stávající úrovni minimálně do konce letošního roku. Zásadnějších změn nedoznalo ani hodnocení výhledu ekonomického růstu a inflace. Detaily nových dlouhodobých úvěrů pro banky (TLTRO3) se přitom pravděpodobně dozvíme na červnovém zasedání.

02.05.2019 Máme za sebou jedno z nejnapínavějších zasedání bankovní rady ČNB posledních let. Vůbec to nebylo jednoznačné. Bankovní rada ČNB se – v souladu s očekáváním trhu – i kvůli závěrům nové prognózy světového i domácího makroekonomického vývoje rozhodla sazby zvýšit. Základní sazba, dvoutýdenní repo sazba, se tak ocitá nejvýše od začátku února roku 2009. Úvěry by tak čistě z tohoto důvodu měly být v Česku nejdražší v posledním desetiletí. Do hry však vstoupí také jiné faktory, jako jsou například obří devizové rezervy ČNB, vzniklé v důsledku intervence ČNB z let 2013 až 2017. Ty budou sazby například u hypoték držet kolem stávající úrovně tří procent., stejně jako je tam bude držet zatím stále dosti nejistý mezinárodní ekonomický vývoj.

28.04.2019 Příští týden nás čeká jedno z nejnapínavějších zasedání bankovní rady ČNB posledních let. Vůbec to nebude jednoznačné.