Konsenzus ekonomů

01.08.2024 Očekávání pro BoJ a Fed byla poměrně jasná a rozhodnutí padla víceméně očekávaným směrem. V případě rozhodnutí Bank of England už situace není tak jednoznačná. Trh ukazuje na o něco více než 50% pravděpodobnost dnešního snížení, zatímco konsenzus Bloomberg dává jednoznačnou jistotu snížení. Cca. 30 ekonomů poukazuje na snížení, zatímco méně než 10 dává šanci, aby úrokové sazby zůstaly na místě. Libra však zůstává pod prodejním tlakem, což naznačuje, že trh se také přiklání k pravděpodobnému snížení.

18.09.2023 Začátek nového týdne byl na měnovém trhu poměrně klidný, zatímco akciový trh do značné míry zaznamenal pokles (Evropa a Asie). Na druhé straně jsou patrné značné pohyby u měnových párů spojených s norskou korunou. Stojí za zmínku, že Norges Bank bude rozhodovat o úrokových sazbách tento čtvrtek. Navzdory tomu, že všichni ekonomové poukazovali na zvýšení o 25 bazických bodů, existovala očekávání, že Norges Bank ukončí cyklus zvýšení, což povede k oslabení NOK.

19.06.2023 USD/TRY se obchoduje na extrémně vysokých úrovních, ačkoli se očekává, že CBRT se může rozhodnout pro extrémní zvýšení sazeb, až bude tento čtvrtek (13:00) rozhodovat o sazbách. Mediánový konsenzus ekonomů je, že CBRT zvýší 1týdenní repo sazbu z 8,50 % na 20 %! Jednalo by se o nejvyšší úroveň sazeb od roku 2019. Turecká inflace zpomalila pod 40 %, země však stále čelí výraznému odlivu kapitálu, který táhne měnu dolů. Proto prezident Erdogan prohlásil, že přijme kroky, které centrální banka a ministerstvo financí podniknou ke stabilizaci situace.

18.07.2022 Minulou středu byla zveřejněna data o inflaci za červen v USA a Česku. V obou případech byl růst spotřebitelských cen vyšší, než očekával konsenzus ekonomů. Inflace v USA byla v červnu nejvyšší za více než čtyři dekády. V meziročním srovnání poskočila z květnových 8,6 % na 9,1 %, přičemž konsenzus očekával 8,8 %. V meziměsíčním srovnání inflace poskočila z květnových 1,0 % na 1,3 %, přičemž konsenzus očekával 1,1 %.

13.06.2022 V průběhu minulého týdne dvě významné mezinárodní finanční instituce výrazně zhoršily prognózu vývoje světové ekonomiky. Čím dál více se tak postupně začíná realizovat můj základní globální makroekonomický scénář stagflace, tedy scénář slabého anemického ekonomického růstu a zároveň silně zvýšené inflace výrazně nad inflačními cíli centrálních bank.

04.02.2020 Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 %, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 %. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou zveřejnila OSN. OSN upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení. "V letošním roce je tu naděje na oživení, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná," varoval vedoucí oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a spoluautor studie Richard Kozul-Wright. Upozornil, že oživení z velké části bude záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko. Vyhlídky letošního oživení růstu může zhatit zesílení obchodního napětí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. Pokud by tyto problémy nastaly, růst by výrazně zpomalil a činil by zřejmě jen 1,8 %, varovala OSN. Ekonomický růst většiny rozvinutých zemí, včetně USA, zůstane podle OSN letos nevýrazný. Lépe by si mohlo vést pouze Japonsko, které letos pořádá olympijské hry. Evropa by měla růst o pouhých 1,6 %. Jedenáct zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, tedy včetně České republiky, by však mělo růst nad průměrem celé unie a některé budou expandovat i o více než čtyři %. Výhled pro Evropu ohrožuje hlavně možná eskalace napětí v mezinárodním obchodě, výkon regionu však bude také záviset na tom, jak dopadne odchod Británie z EU a jak se bude vyvíjet měnová politika Evropské centrální banky. Světová banka předminulý týden snížila odhad globálního růstu na loňský a letošní rok kvůli pomalejšímu oživení obchodu a investic. Letos rovněž očekává globální růst o 2,5 %.

02.01.2020 Zemřel bývalý guvernér amerického Fedu Paul Volcker, bylo mu 92 let a proslavil se tím, že v 80. letech zavedl jako nový guvernér Fedu přísně restriktivní měnovou politiku velmi vysokých úrokových sazeb, aby skoncoval s nadměrnou inflací. Jeho boj byl úspěšný a tím se velice proslavil. Při globální finanční krizi před 10 lety stál rovněž po boku tehdejšího prezidenta Baracka Obamy jako hlavní finanční poradce pro sanaci bankovního sektoru.

02.12.2019 7. listopadu zasedala Česká národní banka a v souladu s očekáváním investorů své úrokové sazby nezměnila. Ačkoli bankovní rada pravděpodobně opět vedla debatu o jejich možném zvýšení z titulu domácích inflačních tlaků, nakonec v rozhodování převážila nejistota pramenící ze zahraničního vývoje. Další vývoj sazeb ČNB je v tuto chvíli velmi obtížné určit, protože se bude do velké míry odvíjet od vývoje v zahraničí. Pokud by světová ekonomika začala opět ožívat a přicházející čísla se začala otáčet k lepšímu, trh začne patrně brzy opět spekulovat o tom, zda ČNB sazby nezvýší. Uvedený scénář je vak prozatím předčasný a stabilita sazeb je patrně nyní nejpravděpodobnější scénář.