Měsíčník finančních trhů – Leden 2020

Michal Stupavský, CFA, investiční stratég Conseq Investment Management a.s.

Klíčové události ve světě

Globální ekonomika loni rostla nejpomaleji za 10 let. Stále ji ohrožují systémové chyby z dob krize, uvádí OSN

Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 %, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 %. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou zveřejnila OSN. OSN upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení. "V letošním roce je tu naděje na oživení, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná," varoval vedoucí oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a spoluautor studie Richard Kozul-Wright. Upozornil, že oživení z velké části bude záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko. Vyhlídky letošního oživení růstu může zhatit zesílení obchodního napětí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. Pokud by tyto problémy nastaly, růst by výrazně zpomalil a činil by zřejmě jen 1,8 %, varovala OSN. Ekonomický růst většiny rozvinutých zemí, včetně USA, zůstane podle OSN letos nevýrazný. Lépe by si mohlo vést pouze Japonsko, které letos pořádá olympijské hry. Evropa by měla růst o pouhých 1,6 %. Jedenáct zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, tedy včetně České republiky, by však mělo růst nad průměrem celé unie a některé budou expandovat i o více než čtyři %. Výhled pro Evropu ohrožuje hlavně možná eskalace napětí v mezinárodním obchodě, výkon regionu však bude také záviset na tom, jak dopadne odchod Británie z EU a jak se bude vyvíjet měnová politika Evropské centrální banky. Světová banka předminulý týden snížila odhad globálního růstu na loňský a letošní rok kvůli pomalejšímu oživení obchodu a investic. Letos rovněž očekává globální růst o 2,5 %.

Čínská ekonomika rostla loni nejpomaleji za posledních 29 let

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla jen o 6,1 %, což byl nejnižší růst za 29 let. Růst HDP přitom v roce 2018 činil 6,6 %. Čína v roce 2010 díky rychlé hospodářské expanzi vystřídala na postu druhé největší ekonomiky světa Japonsko. Později začal hospodářský růst zpomalovat s tím, jak Čína zahájila hospodářské změny. Jejich cílem je zajistit, aby z Číny nebyla výrobní základna pro zbytek světa, ale aby se zvýšila úloha služeb a domácí spotřeby. Ruku v ruce s tím jde i zpomalení hospodářského růstu, na což vláda upozornila už před lety.

Dobře už bylo. Německá ekonomika rostla loni nejméně od roku 2013

Hrubý domácí produkt  Německa se v loňském roce zvýšil o 0,6 %, což je nejpomalejší tempo od roku 2013. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil spolkový statistický úřad. Předloni růst činil 1,5 %. Německá ekonomika, která je největší v Evropě a má zásadní vliv i na Českou republiku, se v poslední době potýká se slabší globální poptávkou, která má negativní dopad na německý export a průmysl. K jejím potížím přispívá i obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou a také nejistota kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. I přes pokles tempa růstu ale Německo loni zažilo už desátý rok hospodářského vzestupu za sebou. To je nejdelší období od znovusjednocení v roce 1990. HDP spolkové republiky by navíc měl růst vykázat i letos. Německá vláda v říjnu počítala s růstem o jedno procento, centrální banka v prosincovém výhledu hovořila o růstu o 0,6 %.

Globální rizika budou podle MMF menší, zhorší se však ekonomický růst

Mezinárodní měnový fond mírně zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Trhy však stále v porovnání s loňským rokem porostou rychleji. Globální rizika totiž podle fondu nejsou tak velká jako v říjnu, kdy se připravovala starší prognóza. Zatímco letos MMF čeká proti loňsku zrychlení tempa na 3,3 %, v příštím roce má tempo růstu dosáhnout 3,4 %. Fond to uvedl v aktualizaci svého podzimního výhledu. Za zhoršením vývoje stojí především slabší ekonomická aktivita na některých rozvíjejících se trzích, zejména v Indii, ale částečně i sociální nepokoje. Loni světová ekonomika podle předběžných odhadů vzrostla o 2,9 %.

Zpomalení světové ekonomiky očekává rekordní počet šéfů firem, nejvíc od krize v roce 2009

Snížení tempa růstu globální ekonomiky v letošním roce očekává 53 procent generálních ředitelů významných firem po celém světě. Počet generálních ředitelů, kteří očekávají snížení tempa růstu světové ekonomiky za poslední dva roky prudce narostl a je rekordní. Globální průzkum názorů zhruba 1600 generálních ředitelů firem po celém světě společnost představila v Davosu při příležitosti zahájení Světového ekonomického fóra (WEF). Loni snížení tempa růstu globální ekonomiky čekalo 29 procent respondentů a předloni pět procent. I důvěra v růst výnosů vlastních společností je mezi šéfy firem nejnižší od krizového roku 2009. Pouze 27 % ředitelů totiž rozhodně očekává růst výnosů. Manažeři se přitom podle průzkumu nejvíce obávají přílišné regulace, obchodních válek a nejistoty ohledně ekonomického růstu. Nejpesimističtější jsou šéfové firem v Severní Americe, kde předpovídá pomalejší růst globální ekonomiky než loni 63 % ředitelů. Naopak region Střední a východní Evropy včetně ČR je letos nejméně pesimistický, když pokles tempa růstu světové ekonomiky očekává 43 procent oslovených ředitelů.

ECB zasedala 23. ledna, je lehce optimističtější a startuje revizi měnové politiky

Evropská centrální banka zněla na začátku nového roku o něco optimističtěji. Christine Lagardeová na tiskové konferenci na základním výhledu nic neměnila. Zopakovala také, že rizika jsou vychýlena stále směrem k slabšímu růstu a nižší inflaci. Na druhou stranu upozornila na první známky stabilizace globálního obchodu a průmyslu a vylepšující se předstihové ukazatele. Pro ECB jsou to první pozitivní signály, kvůli kterým se podle Lagardeové ECB nebojí externích rizik a nejistot tak moc, jako na konci uplynulého roku. Na druhou stranu Christine Lagardeová jednoznačně odmítla, že by ECB zvažovala inspiraci švédskou centrální bankou, která se rozhodla, nehledě na neplnění inflačního cíle, ukončit politiku záporných sazeb. Zdá se, že v ECB převládá názor v nejbližších kvartálech nic neměnit ani na měnové politice, ani na komunikaci - minimálně do doby, než budou známy první výsledky velké revize měnové politiky. To by podle Lagardeové nemělo být dříve než na listopadovém zasedání. I proto euro nebylo schopno reagovat na dnešní tiskovou konferenci příliš pozitivně a spadlo na nová letošní minima. Z hlediska plánované revize se ECB hodlá zaměřit zejména na přesnější formulaci inflačního cíle, revizi měnově-politických nástrojů (tak, aby se braly víc v potaz i vedlejší efekty politiky jako dopad na finanční stabilitu a životní prostředí) a v neposlední řadě i na změny v rozhodování a komunikaci ECB. Vzhledem k velikosti projektu a jeho délce zatím těžko předjímat, jakým směrem se bude ubírat.

Zasedání Fedu bez překvapení

Americká centrální banka Fed zasedala 29. ledna. Fed ponechal sazby beze změny a učinil tak v souladu s tržním očekáváním. Hlavní úroková sazba je nyní – poté, co FOMC v loňském roce sazby třikrát snížil – na úrovni 1,50 - 1,75 %. Ani tisková konference nepřinesla příliš zajímavostí. Jerome Powell, šéf Fedu, poznamenal, že se vývoj v globální ekonomice zlepšuje, a to především díky snížení nejistoty ohledně obchodních sporů. Na druhé straně však neopomenul zdůraznit zvyšující se nejistotu spjatou s koronavirem, který bude mít v nejbližší budoucnosti dopady nejen zdravotní, ale i ty makroekonomické.

Ekonomika USA zůstává za Trumpovým cílem. Loni rostla nejpomaleji za tři roky

HDP Spojených států se loni zvýšil o 2,3 %. To je nejméně od roku 2016 a znamená to, že růst už druhý rok za sebou zaostal za 3% cílem administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Za loňským zpomalením hospodářského růstu v USA stály zhoršující se ekonomické podmínky ve světě a negativní dopady obchodního sporu s Čínou. Předloni největší ekonomika světa vzrostla o 2,9 %. V letošním roce by růst mohl podle ekonomů zvolnit asi na 1,8 %, výhled navíc čelí více rizikům. K nim patří i nový koronavirus, který se šíří z Číny. V samotném čtvrtém čtvrtletí americká ekonomika vzrostla o 2,1 %, což je stejné tempo jako ve druhém kvartálu. Čtvrtletní růst byl v souladu s očekáváním analytiků v anketě agentury Reuters. Podnikové investice se ve čtvrtém čtvrtletí snížily o 1,5 %. Pokles tak zaznamenaly už třetí čtvrtletí za sebou, což je nejdelší série od roku 2009. Na podnikatelskou důvěru mělo negativní dopad napětí v obchodních vztazích. Spotřebitelské výdaje, které se na celkové ekonomické aktivitě v USA podílejí více než dvěma třetinami, se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšily o 1,8 %. Jejich růst tak výrazně zpomalil z 3,2 % ve třetím kvartálu.

Trump podepsal obchodní dohodu mezi USA, Mexikem a Kanadou

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal novou dohodu o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou. Dohoda podle něj podpoří hospodářský růst a tvorbu pracovních míst v USA.

Ekonomika eurozóny zamrzá, růst HDP loni zpomalil na 1,2 %

Tempo růstu hrubého domácího produktu eurozóny v loňském roce zpomalilo na 1,2 % z předloňských 1,8 %. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v páítek zveřejnil statistický úřad Eurostat.

Inflace v eurozóně nadále roste, v lednu dosáhla 1,4 %

Meziroční míra inflace v eurozóně v lednu stoupla na 1,4 procenta, což je o desetinu procentního bodu více než v prosinci. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Růst cenové hladiny se tak nadále pozvolna zvyšuje, což Evropská centrální banka (ECB) podporuje rekordně nízkými úroky a nákupem dluhopisů.

Nezaměstnanost v EU klesla nejníže od roku 2000. Nejlépe ze všech zemí si vede Česko

Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v prosinci klesla na 6,2 %, což je nejméně od roku 2000, kdy se začaly statistiky v nynější podobě sledovat. Oznámil to statistický úřad Eurostat, podle kterého ubylo lidí bez práce ale i v rámci eurozóny. V eurozóně se proti listopadu snížila nezaměstnanost o desetinu procentního bodu na 7,4 %. O rok dříve bylo v eurozóně bez práce 7,8 % lidí a v celém evropském bloku 6,6 %. Loni v listopadu registroval Eurostat v celé unii 6,3 % nezaměstnaných. Nejmenší zastoupení nezaměstnaných má nadále Česko se dvěma procenty. V České republice podle evropských statistik nezaměstnanost klesla z listopadových 2,2 %. Nejnižší zastoupení lidí bez práce má hned po Česku stejně jako v minulých měsících Německo, a to 3,2 %. Stejnou hodnotu vykázalo v prosinci i Nizozemsko. Nejhorší je stabilně situace v Řecku (16,6 % - údaj za září) a ve Španělsku (13,7 %).

Německá ekonomika je z nejhoršího venku? Vláda změnila prognózu

Německá vláda zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky na 1,1 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o jedno procento. Ve čtvrtek to oznámilo německé ministerstvo hospodářství. Ekonomice pomůže nezvykle vysoký počet pracovních dní, dodal resort.

Německá ekonomika začíná nový rok opatrně. Podnikatelská nálada se zhoršila, průmysl však slibuje zotavení

Podnikatelská nálada v Německu se začátkem letošního roku překvapivě zhoršila, a to kvůli nárůstu pesimismu ohledně vyhlídek. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnil institut Ifo. Index podnikatelské nálady v lednu klesl na 95,9 bodu z prosincových 96,3 bodu. Analytici přitom v průzkumu agentury Reuters předpovídali jeho nárůst na 97 bodů. "Německá ekonomika začíná rok v opatrné náladě," uvedl prezident Ifo Clemens Fuest. "Zpracovatelský sektor vykazuje známky oživení," dodal nicméně. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Ekonom Ifo Klaus Wohlrabe předpověděl, že růst německého hospodářství v letošním prvním čtvrtletí díky postupnému zotavování průmyslového sektoru z krize pravděpodobně zrychlí na 0,2 procenta z předpokládaných 0,1 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Upozornil také, že nový koronavirus, který se šíří z Číny, zatím na německou ekonomiku neměl žádný vliv. Spolkový statistický úřad v polovině ledna ve své předběžné zprávě uvedl, že hrubý domácí produkt Německa loni vzrostl o 0,6 %, což je nejpomalejší tempo za šest let. Předloni růst činil 1,5 %.

Klub bilionových amerických firem se rozrostl o matku Googlu

Firma Alphabet se stala po Applu a Microsoftu třetí americkou technologickou společností, která dosáhla ocenění jednoho bilionu dolarů. Za loňský rok akcie mateřské společnosti Google zpevnily o 33 %. Globálně však stále vládne ropný gigant Saudi Aramco, jehož ocenění je nyní zhruba na 1,9 bilionech dolarů.

Deutsche Bank je opět ve ztrátě, loni činila 5,3 miliardy eur

Největší německý finanční ústav Deutsche Bank vykázal kvůli nákladné restrukturalizaci za loňský rok ztrátu 5,27 miliardy eur (133,1 miliardy Kč), zatímco o rok dříve měla zisk 341 milionů eur. Ztráta je vyšší, než čekali analytici. Za čtvrté čtvrtletí největší německá banka prodělala 1,6 miliardy eur, a zaznamenala tak třetí ztrátový kvartál za sebou.

Zisk Microsoftu vzrostl o více než třetinu, pomohl i konec Windows 7

Americká softwarová společnost Microsoft ve druhém finančním čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 38 procent na 11,65 miliardy dolarů (zhruba 267 miliard korun). Ve středu to oznámila firma, která je největším výrobcem počítačového softwaru na světě.

Apple se koncem roku stal jedničkou v dodávkách smartphonů, po dvou letech předstihl Samsung

Americká technologická společnost Apple v loňském čtvrtém čtvrtletí poprvé za dva roky vystřídala jihokorejského konkurenta Samsung na pozici světové jedničky v dodávkách chytrých telefonů. Vyplývá to podle serveru CNBC z údajů několika analytických společností. Firma Strategy Analytics například uvedla, že Apple ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil dodávky smartphonů meziročně o sedm procent na 70,7 milionu přístrojů, zatímco dodávky Samsungu klesly o jedno procento na 68,8 milionu přístrojů. Třetí místo obsadila čínská společnost Huawei, které se dodávky propadly o sedm procent na 56 milionů přístrojů. Huawei se stala terčem obchodních restrikcí ze strany Spojených států kvůli podezření ze špionáže pro čínskou vládu. V celém loňském roce si nicméně Samsung vedoucí pozici v dodávkách smartphonů udržel. Podle firmy Strategy Analytics dodal zákazníkům 295,1 milionu přístrojů. Druhé místo obsadila společnost Lenovo, zatímco Apple byl až na třetí příčce. Dodávky Huawei činily 240,5 milionu přístrojů a dodávky Applu 197,4 milionu přístrojů.

Amazonu se v posledním čtvrtletí dařilo. Pomohly mu Vánoce i zájem o cloudové služby

Americkému internetovému prodejci Amazon.com se v posledním čtvrtletí loňského roku dařilo díky vysokým tržbám v předvánočním období a zájmu o cloudové služby. Čistý zisk firmy se zvýšil o 8 % na 3,3 miliardy USD (75,5 miliardy korun), oznámila ve čtvrtek společnost. Výsledky výrazně překonaly očekávání analytiků a akcie firmy se po oficiálním zavření trhů vydaly prudce vzhůru. Amazon rovněž oznámil, že má více než 150 milionů členů svého klubu Prime, kteří platí ročně poplatek 119 dolarů za rychlejší doručení a další výhody. Amazon naposledy informoval o počtu členů služby Prime v roce 2018, kdy řekl, že má více než 100 milionů platících členů, upozornila agentura AP.

Tesla vykázala další čtvrtletní zisk, akcie prudce posílily

Americký výrobce elektromobilů Tesla za loňský rok vykázal ztrátu 862 milionů dolarů, tedy téměř dvacet miliard korun. V samotném čtvrtém kvartálu však vydělal 105 milionů dolarů. To je zhruba 2,4 miliardy korun a automobilka tak vykázala druhý čtvrtletní zisk za sebou. Cena akcií podniku po zveřejnění výsledků vzrostla o více než osm procent a poprvé překonala hranici 620 dolarů.

Cena zlata opět roste, tentokrát díky nákupům centrálních bank. Drahým kovem zvyšují svou sílu a prestiž

Cena zlata míří vzhůru nejen díky zájmu investičních fondů, ale i centrálních bank. Od začátku loňského roku se zvýšila o 24 procent. V pondělí se pohybovala kolem 1585 dolarů za troyskou unci (přibližně 31,1 gramu). A podle názoru analytiků by hodnota zlatého kovu měla růst i letos. Na začátku ledna se zlato dokonce krátce dostalo až nad 1600 dolarů za unci, nejvýše za posledních sedm let. Důvodem bylo zvýšené napětí na Blízkém východě poté, co americká vláda zlikvidovala íránského generála Kásema Solejmáního. Aktuálně růst ceny zlata podporují rovněž obavy ohledně nového smrtícího koronaviru, který se šíří z Číny, a jeho možných dopadů na světové hospodářství. Kurz zlata obvykle v období ekonomické nejistoty a geopolitické nestability roste, jelikož je investory považováno za takzvaný bezpečný přístav. Vůbec nejvyšší hodnoty v historii − zhruba 1900 dolarů − zlato dosáhlo v září 2011. Důvodem tehdy byly mimo jiné obavy z nepříznivého vývoje v eurozóně. Cenu zlata podporují také již v úvodu zmíněné nákupy centrálních bank. Nejaktivnější byly v tomto ohledu banky Ruska, Číny, Kazachstánu a Turecka. Celkově za loňský rok nakoupily centrální banky do svých rezerv 668 tun zlata. Zájem centrálních bank zvyšuje snaha o větší rozložení jejich devizových rezerv, jejichž podstatnou část v minulosti tvořil či stále tvoří americký dolar. Roli hraje také prestiž spojená historicky s držením zlata a rovněž snaha ukázat ekonomickou sílu země. Kromě zmíněných zemí loni nakupovaly ve větší míře zlato například také centrální banky Spojených arabských emirátů, Srbska, Maďarska a Polska. Jen posledně jmenovaná země dokonce za předchozí dva roky nakoupila zhruba 126 tun zlata.

Horních pět set opět náramně bohatlo. Majetek jim v roce 2019 narostl o čtvrtinu

Majetek 500 nejbohatších lidí světa podle seznamu miliardářů sestavovaného agenturou Bloomberg v loňském roce stoupl o 25 % na 5,9 bilionu USD (134,2 bilionu Kč). Jedničkou v žebříčku zůstal zakladatel a ředitel internetového obchodu Amazon.com Jeff Bezos, i když ten se kvůli rozvodu dostal mezi zhruba pět desítek osob, jejichž hodnota majetku se loni snížila, a to o téměř devět miliard USD na 116 miliard USD. Za Bezosem skončili spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates a Francouz Bernard Arnault, majitel luxusního konglomerátu LVMH. Majetek všech tří nejbohatších lidí překračuje 100 miliard USD. Arnault se letos dostal mezi miliardáře, jejichž majetek vzrostl nejvíce, a to o téměř 38 miliard USD. Celkem hodnota majetku 500 nejbohatších lidí stoupla o 1,2 bilionu USD. Tak obrovský růst zřejmě posílí již nyní vášnivou debatu o zvyšující se nerovnosti bohatství a příjmů. Ve Spojených státech nejbohatší 0,1 procenta populace kontroluje největší podíl majetku od roku 1929.

Propast mezi bohatými a chudými dosáhla šokujících rozměrů, varuje Oxfam

Dvě tisícovky světových miliardářů mají větší majetek než 4,6 miliardy lidí dohromady. V pondělí to ve své zprávě uvedla charitativní organizace Oxfam, podle níž se globální ekonomická nerovnost vymkla kontrole. Za poslední dekádu se počet světových miliardářů zdvojnásobil a procento nejbohatších lidí má dvakrát větší majetek než zbytek lidstva dohromady.

Kapitalismus je spíše ke škodě než k užitku, ukázaly výsledky průzkumu

Většina lidí si myslí, že kapitalismus způsobuje více škody než užitku. Bohatí lidé bohatnou, zatímco zbytek společnosti bojuje o přežití. Alespoň to tvrdí průzkum společnosti Edelman, který byl zveřejněn při příležitosti 50. ročníku Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. PR společnost Edelman oslovila více než 34 tisíc lidí ve 28 zemích a zjistila, že 56 procent z nich si myslí, že kapitalismus ve své dnešní podobě způsobuje více škody než užitku. Lidé přestávají věřit vládám, soukromým společnostem, médiím i nevládním organizacím. Nedůvěru podporuje narůstající pocit, že kapitalismus je v jeho současné podobě nespravedlivý a že veřejné instituce stále více slouží jen zájmům elit, citoval ze zprávy web americké finanční televize CNBC. Průzkum ukázal, že lidé jsou pesimističtí ohledně budoucnosti, přičemž většina z nich nevěří, že by se situace v příštích pěti letech zlepšila. Tento trend je zvláště patrný ve vyspělých zemích, jako je Japonsko, Francie, Německo a Itálie. Víra v lepší budoucnost klesala i v USA a Velké Británii. Pro rozvojové země byl typický opačný trend. Nejoptimističtější byli lidé v Keni. Přibližně 90 procent z nich je přesvědčeno, že za pět budou mít vyšší plat. V Indonésii to bylo 80 procent, v Indii 77 procent a v Číně 69 procent.

Vyšší prosincová inflace Česku

Prosincová inflace v Česku nepatrně zrychlila na 3,2 %, listopadový překvapující nárůst cen se však nezopakoval, jelikož  inflace skončila jen desetinku nad odhadem analytiků. Meziměsíčně ceny zrychlily o 0,2 %, táhl je opět růst cen potravin a elektřiny. Inflaci přesahující 3 % taženou cenami potravin bude ČNB tolerovat, pro její další kroky tak bude podstatnější další vývoj v zahraničí, než samotná inflace mírně nad či pod 3% hranicí. Za celý rok 2019 dosáhla inflace 2,8 %, což je nejvyšší hodnota od roku 2012. Letos by měl růst cen nepatrně zpomalit, díky daňovým změnám se však udrží poblíž 2,5 %, důležitý však bude vývoj lednových cen, který do velké míry ovlivní inflaci po zbytek roku.

Propad tuzemského průmyslu v listopadu zesílil na 5,7 %

Česká průmyslová produkce v listopadu poklesla nad očekávání o 1,1 % meziměsíčně, meziroční propad zesílil na 5,7 %. Při očištění o efekt menšího počtu pracovních dní by dosáhl meziroční pokles 3,2 %. Klesající meziroční dynamiku tuzemského průmyslu tak pozorujeme již čtvrtý měsíc v řadě, jeho listopadový pokles byl však silnější, než se předpokládalo. Tuzemský průmysl tak v roce 2019 citelně zpomalí a bude se pohybovat na hraně mírné recese, zatímco v roce 2018 rostl o 3 %, v roce 2017 o 6,5 %. Jeho výkon v letošním roce zůstává prozatím poměrně nejistý a bude se odvíjet od dalšího vývoje v zahraničí, prozatím předpokládáme jeho pokračující stagnaci. Konsensuální očekávání analytiků předpokládá jeho mírný růst o 1,5 %.

Ceny českých nemovitostí ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly o 8,6 %

Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve třetím čtvrtletí loňského roku zpomalil na 8,6 %, o čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 9,2 %. Mezi zeměmi Evropské unie byl šestý nejvyšší. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V EU se ceny zvýšily v průměru o 4,1 %.

Objem hypoték byl loni v Česku nejnižší za pět let, trh se vyrovnával s přísnější regulací České národní banky

Objem poskytnutých hypoték klesl loni o 17 procent na 181,6 miliardy korun a jejich počet se snížil o 22 procent na 77 400. Hypoteční trh se po celý loňský rok vyrovnával s přísnější regulací České národní banky a zaznamenal nejhorší výsledky za pět let, vyplývá ze statistik Fincentra Hypoindex. Průměrná úroková sazba se podle Hypoindexu zvolna snižovala po celý rok z lednových 3 % na 2,34 % v prosinci. Přesto průměrná úroková sazba vázaná na objem hypoték vzrostla proti předloňské o 0,13 procentního bodu na 2,68 %. Průměrná sazba jednotlivých bank má v průměrné sazbě takovou váhu jako objem poskytnutý danou bankou v celkovém objemu na trhu.

Důvěra v českou ekonomiku klesla, spotřebitelé jsou skeptičtí

Důvěra v českou ekonomiku v lednu oslabila z prosincových 99,1 bodu na 98,1 bodu, a dostala se tak na nejnižší úroveň od léta 2014. Hlavní příčinou byl pokles důvěry spotřebitelů. Mezi podnikateli se nálada meziměsíčně téměř nezměnila. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání se snížil indikátor důvěry podnikatelů i spotřebitelů. Index důvěry spotřebitelů v lednu poklesl o 5,2 bodu na hodnotu 104,8 bodu. "Spotřebitelé se na začátku nového roku více obávají zhoršení celkové hospodářské situace a zároveň uvažují, že budou méně spořit," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Obavy spotřebitelů z růstu nezaměstnanosti se v lednu podle statistiků téměř nezměnily. Téměř beze změny zůstaly i obavy z růstu cen. Důvěra mezi podnikateli se začátkem letošního roku meziměsíčně snížila v průmyslu a ve stavebnictví. Naopak v obchodě a ve vybraných odvětvích služeb se zvýšila.

Zadlužení českých domácností roste. Nejvíc si lidé půjčují na bydlení, říká ČNB

Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen loni v prosinci meziměsíčně stouply o 8,4 miliardy na 1,75 bilionu Kč. Ve srovnání předchozím rokem byly vyšší o 99,8 miliardy korun. Zadlužení nefinančních podniků proti listopadu kleslo o 25,5 miliardy na 1,133 bilionu korun, meziročně vzrostlo o 35,8 miliardy.

Česká zbrojovka se chystá na pražskou burzu, peníze chce použít k posílení na americkém trhu

Největší tuzemský výrobce ručních palných zbraní Česká zbrojovka oznámil, že zvažuje vstup na pražskou burzu. Peníze z prodeje akcií investorům by firma, jejíž pušky a pistole používají armády od Mexika až po Thajsko, použila na posílení na trhu ve Spojených státech. Tam už připravuje stavbu nové továrny a chce se dostat do soutěží na zbraně pro americké ozbrojené složky.

Česká zbrojovka testuje před vstupem na burzu zájem investorů. Prezentuje se jako růstová firma s dobrými zisky

Největší tuzemský výrobce ručních palných zbraní, skupina CZG − Česká zbrojovka, pokročil v přípravách případného vstupu na pražskou burzu. Zástupci vedení firmy spolu s finančními poradci v uplynulých dvou týdnech uspořádali sérii setkání s potenciálními investory − bankami a fondy −, aby otestovali, zda by byl o akcie zbrojovky zájem. Setkání s možnými investory proběhla v Praze a v několika finančních centrech v zahraničí, včetně New Yorku, Bostonu a Miami. S transakcí, která by mohla případně proběhnout na konci dubna nebo na začátku května, radí týmy z České spořitelny, Komerční banky a Wood & Co. Na setkáních s vybranými investory zatím nezaznělo, kolik nových akcií by nabídka představovala a kolik by se prodávalo akcií stávajících. CZG se prezentovala jako růstová firma s větší ziskovostí, než jakou mají její konkurenti, s jejichž akciemi se obchoduje na burzách.

Češi loni nakoupili v e-shopech zboží za rekordních 161 miliard korun

Češi loni nakoupili v internetových obchodech zboží za rekordních 161 miliard korun. Je to o 21 miliard, tedy o 15 %, více než v roce 2018. Vyplývá to z údajů společnosti Shoptet, která provozuje více než 20 tisíc e-shopů, což je zhruba polovina českého trhu. Rekordnímu ročnímu obratu pomohl i počet internetových obchodů, který meziročně vzrostl o 3,5 %. Největší podíly na obratu tvořily elektronika, kosmetika a oblečení. Na prvním místě žebříčku podle celkové hodnoty online nákupů za loňský rok figuruje s 37 % elektronika. Druhá byla kosmetika s 12 %. Na internetu více utrácely ženy, na které připadalo 60 % tržeb. Při srovnání různých období roku drží jasné prvenství to předvánoční. Za listopad a prosinec byl obrat českých e-shopů 51 miliard korun, z toho dvanáct miliard utratili Češi během posledních dvou týdnů před Vánoci.

Alza loni utržila téměř 30 miliard korun, e-shop navštívila polovina Čechů

Lídr online trhu Alza.cz loni prodal zboží za 29,3 miliardy korun a opět tak překonal vlastní rekord. V jediném prosincovém dni zákazníci nakoupili za více než čtvrt miliardy korun. Předloni firma dosáhla obratu téměř 25 miliard korun. Počet unikátních zákazníků loni překročil čtyři miliony. Za rok si objednali 37 milionů kusů zboží. Alza rychlým růstem o dalších 17,6 procenta nepochybně postoupí nahoru také v žebříčku nejvýznamnějších tuzemských firem. Už v roce 2018 byla mezi třicítkou obratově největších společností v žebříčku Czech TOP 100. V roce 2015 byla na 54. místě.

Německo je podle Bloombergu nejinovativnější ekonomikou světa. Česko je na tom nejlépe ze zemí Visegrádu

Nejvíce inovativní ekonomikou světa je nově Německo. Podle letošního žebříčku inovativnosti sestavovaného každoročně agenturou Bloomberg tak přerušilo šest let trvající nadvládu Jižní Koreje. Česká republika si podle osmého vydání této statistiky oproti loňsku polepšila o jednu pozici: je na 24. místě, a je tak nejinovativnější zemí v rámci Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Průzkum hodnotí například výdaje na vědu a výzkum, počet přihlášených patentů nebo hustotu zastoupení technologických firem.

Nedostatek nových bytů a rostoucí ceny. Bratislava kopíruje vývoj Prahy

Slovenská metropole se loni potýkala s rekordním nedostatkem nových bytů v moderní historii, který vedl k růstu cen bydlení v novostavbách na nebývalá maxima. Vyplývá to z analýzy společnosti Bencont Investments. Situace v Bratislavě podle společnosti kopírovala dřívější vývoj v Praze, kde byty rovněž výrazně zdražily. Průměrná cena bytu v bratislavských novostavbách v přepočtu na metr čtvereční plochy loni poprvé vystoupala nad tři tisíce eur (75 450 korun), a překonala tak dřívější rekord z roku 2008, tedy ještě před globální ekonomickou krizí. Na konci roku 2019 ceny stouply v průměru na 3 237 eur (zhruba 81 400 korun) za metr čtvereční, loni se meziročně zvýšily o 11,3 procenta. Nabídka bytů v bratislavských novostavbách loni klesla pod hranici dva tisíce volných bytů a těsně nad tuto úroveň se vrátila až v posledním čtvrtletí. Situace s volnými byty tak byla nejhorší od začátku rozvoje trhu s bydlením ve slovenské metropoli na začátku 21. století. Stávající nabídka dosahuje jen zhruba 65 procent úrovně z let 2012 až 2014, kdy realitní trh v Bratislavě dosáhl svého dna. Loni situace na bratislavském realitním trhu kopírovala podle analýzy vývoj v Praze v letech 2017 a 2018. „Počet projektů se stavebními povoleními se vyčerpal a komplikovaný, velmi zdlouhavý proces vyřizování nových povolení nedovolil výstavbu dalších projektů. Počet volných bytů ubýval, dokud nedosáhl dna a v důsledku nízké nabídky došlo k prudkému cenovému růstu přesahujícímu inflaci,“ uvedl hlavní analytik Bencont Investments Rudolf Bruchánik.

Finanční trhy v lednu jednou větou

Přes epidemii koronaviru, slabá čísla ohledně dynamiky HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí a slabší výsledkovou sezónu potvrzující globální recesi korporátních zisků na tom byly globální finanční trhy ještě relativně dobře, když globální akciové trhy oslabily o 1 %, zatímco globální dluhopisové trhy naopak o 1 % posílily.

Vývoj na finančních trzích

•      Lednová nálada byla spíše negativní, zejména v jeho druhé polovině. Důvody byly tři a to epidemie koronaviru, slabá čísla ohledně dynamiky HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí a slabší výsledková sezóna potvrzující globální recesi korporátních zisků.

•      Dolar tentokrát v nepříznivém sentimentu posiloval. Dolarový index DXY, jenž měří výkonnost dolaru vůči koši hlavních světových měn, posílil o 1,0 %. Vůči euru dolar posílil o 1,1 % na úroveň 1,109 dolaru za euro. Měny rozvíjejících se ekonomik vůči dolaru v průměru, když jejich index vůči dolaru poklesl o 1,1 %.

•      Koruna vůči euru meziměsíčně zpevnila o 0,8 % na úroveň 25,21 CZK/EUR. Vůči dolaru koruna oslabila o 0,8 % na úroveň 22,81 CZK/USD.

•      Akcie za nepříznivého sentimentu poklesly. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World odepsal 1,2 %. Z regionálního pohledu se více dařilo akciím rozvinutých zemí, které dle indexu MSCI World oslabily pouze o 0,7 %. Naopak akcie rozvíjejících se trhů dle indexu MSCI Emerging Markets oslabily velice výrazně o 4,7 %.

•      Ze sledovaných trhů zaznamenaly největší ztráty akcie v Číně (Hang Seng -6,7 %), Latinské Americe (MSCI Latin America -5,7 %) a Maďarsku (BUX -6,5 %). Pouze dva trhy zaznamenaly kladné zhodnocení a to Turecko (BIST 100 +4,1 %) a Rumunsko (BET +0,5 %.

•      Pražská burza dle indexu PX odepsala výrazných 3,9 % a index PX měsíc zakončil na úrovni 1072 bodů.

•      Globální dluhopisové  trhy výrazně posilovaly. Globální dluhopisový index připsal 1,3 %. Index vládních dluhopisů posílil o 1,6 %, stejně jako index korporátních dluhopisů investičního stupně. Index korporátních neinvestičního spekulativního stupně (high-yield) posílil nepatrně o 0,1 %. Eurovým korporátním dluhopisům se také dařilo velice dobře. Indexy investičního i neinvestičního stupně posílily shodně o 1,1 %.

•      České vládní dluhopisy posílily o pěkných 1,1 %. Výnos do doby splatnosti vládního dluhopisu s krátkou dvouletou splatností vzrostl o 0,03 % na úroveň 1,79 %. Výnos do doby splatnosti vládního dluhopisu s dlouhou 10letou splatností naopak výrazně poklesl o 0,13 % na úroveň 1,50 %. Česká výnosová křivka je tak silně invertovananá.

•      Polské vládní dluhopisy posílily o 0,1 %, naopak maďarské státní dluhopisy ztratily 0,2 %. Velice se dařilo tureckým vládním dluhopisům, které posílily o masivních 6,3 %.

•      Globální komoditní index GSCI ztratil výrazných 10,8 %. Cena ropy Brent poklesla o 11,9 % na 58 dolarů za barel. Cena zlata vzrostla 3,9 % na 1583 dolarů za unci.

•      Kvůli negativnímu sentimentu výrazně vzrostla úroveň indexu volatility VIX o 37 % na 18,8 bodů.

Zdroj: Bloomberg

Co jsme dělali v našich investičních portfoliích?

·        V rámci asset alokace investičních portfolií jsme v průběhu prosince žádné významné investiční akce neprováděli.

·        Celkově máme v rámci asset alokace investičních portfolií vůči srovnávacím indexům (benchmarkům) velice mírné podvážení v akciích, podvážení v dluhopisech a nadvážení v alternativních investicích.

·        V akciové složce máme výrazně podvážené USA a naopak výrazně nadvážené rozvíjející se trhy (emerging markets) v čele s rozvíjející se Asií a střední a východní Evropou.

·        U českých vládních dluhopisů i nadále udržujeme defenzivní nastavení u úrokového rizika prostřednictvím podvážené durace, tzn. že oproti benchmarku udržujeme průměrnou splatnost dluhopisů kratší.

Jaký je náš investiční výhled na následující období?

•      Naše očekávání pro rok 2020 jsou v rámci našeho základního scénáře očekávaného budoucího vývoje opatrně pozitivní.

•      Světová ekonomika dosáhla v rámci aktuálního hospodářského cyklu vrcholu na konci roku 2017 a od začátku roku 2018 postupně mírně zpomaluje. Aktuální dynamika a výhled světové ekonomiky jsou tak spíše slabší. Současný růst světové ekonomiky je stále ještě relativně slušný, nicméně postupné zpomalování dynamiky jednoznačně pokračuje, byť měkké indikátory sentimentu začaly v posledních měsících naznačovat, že dno zpomalení může být na dohled. Nicméně například globální průmyslový sektor je na tom stále ještě dosti špatně a platí to především o Německu.  Velkým problémem nyní bude samozřejmě také epidemie koronaviru. Těžko prozatím predikovat dopady na čínské a potažmo globální HDP.

•      Aktuální konsenzus ekonomů na růst světové ekonomiky v roce 2020 činí dle Focus Economics 2,7 %, takže to velice pravděpodobně žádná hrůza nebude, nicméně rizika prognóz jsou jednoznačně vychýlena směrem dolů, což konec konců na svých posledních zasedáních potvrdily také ECB a Fed. Světovou hospodářskou recesi ekonomové zatím rozhodně nepředpokládají, mírné zpomalování bude nicméně velice pravděpodobně pokračovat. Hlavními tahouny globálního růstu přitom budou i nadále rozvíjející se ekonomiky v Asii v čele s Čínou a Indií. Česká ekonomika byla doposud vůči tomuto globálním a německému trendu docela imunní, výraznější zpomalení přijde nicméně i k nám, s pravděpodobností téměř 100 %. Uvidíme, jak na to zareaguje Česká národní banka, která se prozatím tváří tak, že se nic moc neděje a že úrokové sazby zůstanou stabilní ještě poměrně dlouho.

•      Inflace je v USA a především v eurozóně o něco slabší, než by se centrálním bankéřům líbilo. Proto celkově inflační vývoj pro globální finanční trhy, a zejména dluhopisy, stále nepředstavuje zásadní problém. Inflace by se měla i nadále pohybovat mírně pod nebo na 2% inflačních cílech. Zásadní nárůst inflace, zdá se, rozhodně není na pořadu dne.

•      Co se týče klíčových centrálních bank, ECB a Fed v lednu nastavení velice uvolněné měnové politiky nezměnily. Také u japonské centrální banky jsme se v posledním období žádné změny nedočkali. Bank of Japan bude i nadále udržovat nulové sazby a nákupy vládních dluhopisů po ještě velice dlouhou dobu, neboť míra inflace se v Japonsku stále pohybuje velice hluboko pod 2% inflačním cílem. Přitom platí, že zejména v eurozóně se v souvislosti s pravděpodobně slabou účinností měnové politiky začalo hovořit o tom, že k podpoře ekonomického růstu by měly být použity masivní fiskální stimuly. Mimo jiné se takto vyjádřila prezidentka Christine Lagargeová.

•      Co se globálního akciového výhledu týče, globální akciové trhy za celý rok 2019 posílily dle indexu MSCI All Country World o masivních 24 % silnější. Výrazná změna rétoriky Fedu a ECB v polovině loňského roku pro ně představovala velice silný pozitivní impuls. Domníváme se také, že riziko dalšího zpomalování růstu světové ekonomiky je již v cenách akcií zaceněno. Platí to i pro klíčový faktor pro následující období, tedy obchodní válku mezi USA a Čínou, která bude velice pravděpodobně pokračovat ještě dlouho, byť první fáze obchodní dohody již byla podepsána. Myslíme si nicméně, že tento faktor lze z dlouhodobého pohledu jen stěží predikovat. V dalším období očekáváme mírný akciový růst až stagnaci, neboť valuace jsou celkově již mírně nadprůměrné, navíc dynamika růstu korporátních zisků je stále v mínusu, byť by se měla podle tržních odhadů v letošním roce dostat zpátky do kladných hodnot.

•      Z hlediska regionální akciové alokace stále silně preferujeme rozvíjející se trhy (emerging markets) v čele s rozvíjející se Asií a střední a východní Evropou oproti USA. Tento postoj vychází zejména z valuačního hlediska, kdy se domníváme, že americké akcie jsou momentálně silně předražené, přibližně 33 % nad dlouhodobými průměry dle valuačních indikátorů jako P/E, P/B či P/S. Naopak rozvíjející se trhy se obchodují na valuacích přibližně na úrovni dlouhodobých průměrů.

•      Na trh českých vládních dluhopisů máme i nadále poměrně opatrný výhled, neboť výnosy do doby splatnosti jsou z historického srovnání stále poměrně hodně nízko, resp. ceny vysoko.

•      Co se týče korporátních dluhopisů investičního i neinvestičního stupně, domníváme se, že po velice výrazném cenovém růstu za poslední období již pravděpodobně mají to nejlepší za sebou. Klíčový indikátor atraktivity korporátních dluhopisů, kreditní marže, se totiž nyní pohybují na historických minimech.

•      V každém případě musíme i nadále počítat se zvýšenou krátkodobou volatilitou neboli kolísavostí tržní cen všech rizikových aktiv v čele s akciemi.

•      Mezi aktuální klíčová rizika našeho opatrně pozitivního základního scénáře očekávaného vývoje globálních finančních trhů patří nejistý vývoj epidemie koronaviru, další zásadní vyostření situace v mezinárodním obchodě ve vztahu mezi USA a Čínou, případně EU,  rychlejší než aktuálně očekávané postupné zpomalování globální ekonomiky v čele s Čínou, případně výrazný nárůst inflace.