Desinflační trend

20.06.2024 Máme za sebou téměř polovinu letošního roku. Vstupovali jsme do něj s určitými obavami, zejména pokud jde o růstovou výkonnost globálního hospodářství jako celku. Nyní již můžeme konstatovat, že světová ekonomika letos nezaznamená nějaký super výjimečný rok, i tak ale ekonomové Société Générale (SG) v aktuální prognóze globálního ekonomického vývoje očekávaný růst zvýšili o dvě desetiny na 3,3 %. Ve srovnání s prvními dvěma dekádami tohoto milénia to sice bude slabší dynamika, ale je třeba si uvědomit, že současný růst Číny, jako druhé největší ekonomiky světa, je nyní pouze na polovičních tempech předchozích dvou desetiletí. Nicméně právě pro letošek zlepšený výhled na Čínu je jedním z faktorů vzestupné revize růstu globální ekonomiky.

24.05.2024 Po překvapivě svižném růstu HDP v prvním kvartále vyzněla pozitivně i květnová šetření mezi nákupními manažery v eurozóně. Souhrnný index PMI vzrostl z 51,7 na 52,3 bodů, nejvyšší úroveň za posledních dvanáct měsíců. Velmi silná zůstává dynamika ve službách (53,3 bodů), pozitivně ale v květnu překvapil také zpracovatelský průmyslu (z 45,7 na 47,4 bodů). Ten se postupně odráží ode dna a směrem do budoucna je povzbudivý zejména nárůst nových zakázek.

17.05.2024 Inflace v USA dopadla více méně podle očekávání a potvrzuje desinflační trend. Zato maloobchodní tržby a průmyslová produkce za odsekáváním zaostaly. Lepší data byly viděna v Evropě (ZEW, průmyslová produkce).

10.11.2023 Všichni ekonomové čekali na dnešní den, aby se dozvěděli, jak dopadne inflace. Před inflací byl totiž špek. Vloni v říjnu byl zavedený úsporný tarif na elektřinu, který „falešně“ snížil ceny elektřiny. Tím se snížila srovnávací základna. Nicméně letos žádný tarif není, a tak musíme současné ceny bez „slevy“ srovnávat s loňskými cenami, kde sleva není. A to je ta neznámá, o které jsme věděli, že ovlivní inflaci, ale nevěděli jsme o kolik. Nakonec ceny meziročně rostly o 8,5 %, což je o 1,6 bodu více než v září.

14.09.2023 Evropská centrální banka dnes v souladu s naším očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,0 %, nejvyšší úroveň v historii eurozóny. Rozhodnutí bylo tentokrát velmi nejisté, nakonec se však dle prezidentky ECB Christine Lagarde našla solidní většina pro vyšší sazby ve světle stále neutěšeného inflačního vývoje. Z doprovodné komunikace je ale zároveň zjevné, že si ECB nyní hodlá dát pauzu a dnešní růst sazeb pravděpodobně bude posledním v rámci tohoto cyklu. To, že inflační vývoj zatím není na udržitelné trajektorii k 2% inflačnímu cíli, potvrdila nová makroekonomická prognóza.

04.09.2023 Konec minulého týdne se na trzích nesl ve znamení důležitých čísel na obou stranách Atlantiku. Ve Spojených státech to byly srpnové payrolls, které potvrdily ochlazení amerického trhu práce, což je z pohledu Fedu jasný signál pro stabilitu sazeb na zářijovém zasedání. V eurozóně se naproti tomu v srpnu zastavil desinflační trend.

01.09.2023 Inflace v eurozóně překvapila v srpnu svižnější růstovou dynamikou. Celková meziroční inflace stagnovala na 5,3 %, především zásluhou dražších energií. Ostře sledovaná jádrová inflace pak dle předpokladu mírně zpomalila z červencových 5,5 % na 5,3 %, nicméně vývoj v sektoru služeb nadále ukazuje na vysokou míru setrvačnosti cenových tlaků.

31.08.2023 Inflace v eurozóně překvapila v srpnu svižnější růstovou dynamikou. Celková meziroční inflace stagnovala na 5,3 %, především zásluhou dražších energií a slabšího efektu srovnávací základny. Ostře sledovaná jádrová inflace pak dle předpokladu mírně zpomalila z červencových 5,5 % na 5,3 %, vývoj v sektoru služeb však nadále ukazuje na vysokou míru setrvačnosti cenových tlaků.

10.08.2023 Hlavní trhy nervózně přešlapují na místě a vyčkávají na významnější impuls. Skokový nárůst tržních výnosů v souvislosti se snížením ratingu amerického vládního dluhu je zdá se zapomenut – desetiletý papír se vrátil zpět k hranici 4,0 %. Akciové trhy sice mírně ztrácejí, v zásadě však drží dobyté pozice z posledních měsíců.

20.07.2023 Zejména díky obnovení růstu reálných mezd očekáváme zlepšování nálady evropských spotřebitelů, jak ukáže červencová spotřebitelská důvěra z eurozóny. K tomu pomáhá klesající inflace. Na straně producentů bude tento trend potvrzen německými PPI za červen. Týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti potvrdí přetrvávající pnutí na trhu práce v USA. Červnová polská průmyslová produkce pak naznačí, co můžeme čekat v Česku.

20.06.2023 Po včerejším americkém svátku se dnes trhy pomalu budou vracet k obchodování. Ekonomický kalendář ale příliš impulsů nepřinese. Ani ceny německých průmyslových výrobců, ani americká data z trhu nemovitostí nemají potenciál trhy zásadně ovlivnit. Z regionu čekáme, že maďarská centrální banka ponechá úrokové sazby nezměněné.

09.06.2023 Makrodata z Číny jsou sledována s velkou pozorností investorů, protože mohou ovlivnit obavy trhu z recese. Vzestupná ekonomická dynamika ze začátku roku zřetelně zeslábla (v ceně se špatně fungujícími čínskými indexy) a investoři začínají zemi opět vnímat jako nestabilní – a to i geopoliticky. Napětí mezi Pekingem a USA stále trvá. Problém Tchaj-wanu zůstává nevyřešený a volby na ostrově se blíží letos na podzim, takže vnímání rizikového investičního klimatu v Číně může být déle.:

15.03.2023 Ve světle aktuálních turbulencí na globálních finančních trzích, které značně zchladily očekávání dalšího zvyšování úrokových sazeb se dočkáme z pohledu ekonomického kalendáře informací, které by měly jít ve stejném směru. Obáváme se podkonsensuálního výsledku lednové průmyslové výroby za eurozónu jako celek a oproti trhu výrazně slabší čísla očekáváme i od amerických maloobchodních tržeb za únor. Tamní PPI za únor pak potvrdí desinflační proces. Na ústup inflačních tlaků v regionu pak ukážou české PPI, respektive polské CPI, obojí za únor.

14.04.2021 Pozitivní desinflační trend se v březnu na chvíli zastavil, když inflace po měsících soustavného poklesu tentokrát vzrostla, a sice na 2,3 %. Inflace se tak vzdálila od cílové hodnoty ČNB, avšak odchylka meziroční inflace od prognózy centrální banky se i tak snížila na tři desetiny procentního bodu. A mohla být ještě menší, nebýt posledního zvyšování cen pohonných hmot reagujících na vývoj cen ropy na světových trzích. Není to jediný důvod, proč náklady na dopravu v rámci spotřebitelského koše v letošním roce rychle narůstají. Tím dalším je i zvyšování cen osobních automobilů (aktuálně o více než 9 %), ke kterému dochází především v důsledku bezpečnostních a ekologických regulací. Největší podíl na letošní inflaci však mají i nadále dražší alkohol a cigarety, které společně generují více než třetinu z uvedených 2,3 %. Naproti tomu bydlení, které „řídilo“ inflaci především v letech 2018 a 2019 letos přispívá k inflaci jen symbolicky.

13.01.2021 Hlavní dnešní událostí budou tuzemská inflace za prosinec a listopadové maloobchodní tržby. Žádné velké překvapení by se konat nemělo. Inflace pravděpodobně navázala na předchozí trend a zvolnila tempo již 5. měsíc v řadě. Trh vyhlíží 2,6 % meziročně oproti předchozím 2,7 %. Dle našeho odhadu mohla zamířit až k úrovni 2,5 %. Meziměsíčně tak patrně došlo zhruba ke stagnaci. Ke zvolnění tempa inflace zřejmě opět přispěla nižší dynamika cen potravin, i když nutno upozornit na jejich rozkolísanost, a tudíž umění překvapit. Dnešní výsledek je posledním dílkem k vypočítání průměrné inflace za celý rok 2020, která by měla činit 3,2 %.

10.11.2020 Meziroční inflace se pod třemi procenty zřejmě udrží i ve zbytku letošního roku. Výraznější pokles ke dvěma procentům lze ale čekat až příští rok, a to především kvůli dopadům druhé vlny pandemie a s tím spojeným útlumem ekonomické aktivity. Vyplývá to z reakcí analytiků na dnešní údaje Českého statistického úřadu o říjnové inflaci.

17.07.2020 Zatímco vývoj spotřebitelských cen centrální banku netěší, inflace se nachází nad tolerančním pásmem a její jádrová složka byla v červnu dokonce nejvyšší v historii časové řady, ceny v produkční sféře již indikují desinflační tendence. Cenová dynamika u průmyslových výrobců skončila pod tržním očekáváním, když ceny poklesly o 0,3 % oproti loňskému červnu. Meziročně nižší byly i ceny zemědělských producentů (o 4,4 %). Naopak meziroční růst zůstává realitou u cen stavebních prací (+4,3 %) a v tržních službách pro podniky (2,1 %). Data potvrzují náš předpoklad zpomalení spotřebitelské inflace ve druhé polovině roku směrem k inflačnímu cíli centrální banky.