Růst důchodů

25.09.2022 Růst inflačně očištěného průměrného starobního důchodu letos historicky rekordně překoná růst průměrné hrubé mzdy, rovněž v očištění o inflaci. Rozdíl pravděpodobně dosáhne úrovně 14 procentních bodů (viz graf níže).

21.03.2021 Pandemie v příštím roce zřejmě dopadne i na starobní důchodce. Dočkají se totiž výrazně slabšího růstu důchodu, než jakého se dočkávali po čtyři léta, v období 2018 až 2021. V porovnání s nárůstem z let 2019 až 2021 by měl být nárůst příští rok jen ani ne poloviční, jak zachycuje tabulka níže.

15.05.2023 Ekonomickou událostí roku bylo čtvrteční představení vládního ozdravného balíčku. Už jsem si myslel, že se vláda umoudří a začne srozumitelně komunikovat, když přišla s myšlenkou, že představí balíček jako celek. Mýlil jsem se. Vláda balíček představovala dvě a půl hodiny, přičemž v přehršli vládních proklamací nešlo udržet pozornost. Detaily chyběly úplně. Vláda chtěla komunikovat profesionálně, ale dopadlo to jako obvykle.

09.01.2023 Konečný odhad tuzemského HDP pouze potvrdil mezičtvrtletní pokles ekonomiky o 0,2 % ve třetím loňském čtvrtletí. V případě historických dat pak byl nepatrně revidován údaj za druhé čtvrtletí loňského roku. V tom ekonomika mezičtvrtletně rostla o 0,3 %, zatímco původně statistický úřad uváděl růst o 0,4 %. To ve výsledku vedlo k revizi meziročního růstu ekonomiky, která ve třetím čtvrtletí loňského roku vzrostla o 1,5 % oproti původním 1,7 %. Ve srovnání s předpandemických čtvrtým čtvrtletím roku 2019 byla ale úroveň ekonomické aktivity stále o 0,6 % nižší.

20.03.2022 V jednom z předchozích článků jsme se věnovali příčinám, které vedou k inflaci a různým možnostem jak ji čelit. Dnes si tuto problematiku ještě o něco více rozšíříme a povíme si o tom, jaké fundamenty v souvislosti s inflací pojící se k ČR je vhodné sledovat a kde sehnat nejaktuálnější informace ohledně vývoje české koruny.

01.11.2024 Hospodaření státního rozpočtu vykázalo za prvních deset měsíců letošního roku schodek 200,7 miliardy korun. Meziročně jde o zlepšení schodku o 38,2 miliardy korun. Loni přitom rozpočet skončil deficitem takřka 289 miliard korun. V posledních dvou měsících roku se loni tedy schodek navýšil o zhruba 50 miliard korun. Pokud by k takovému navýšení došlo i letos, deficit za letošní rok se stále vejde do původního zákonného limitu, tedy 252 miliard korun.

14.02.2020 Pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali na jednání bankovní rady České národní banky ve čtvrtek 6. února guvernér ČNB Jiří Rusnok, viceguvernér Marek Mora, členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady. Tři členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Šlo o viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a členy bankovní rady Oldřicha Dědka a Aleše Michla. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak stoupla na 2,25 procenta.

19.03.2024 Se zhoršující se demografickou situací je zabezpečení na stáří nejen v Česku, ale ve všech vyspělých státech velkým tématem. O vlastní zajištění bychom se měli aktivně zajímat, chybou by ovšem bylo, kdybychom se naivně snažili soukromým spořením nahradit důchody od státu. Důležitou roli totiž hrají obě složky budoucího důchodu. Třetí pilíř je, a ještě dlouho zůstane, finančním zdrojem doplňkovým. Navíc i hlavní příjem z I. pilíře lze ovlivnit ve vlastní prospěch.

14.03.2023 Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně vzrostly o 0,3 % po předchozím poklesu o 0,7 %. S mírným oživením spotřebitelské poptávky na začátku letošního roku jsme počítali, i když naše prognóza předpokládala o něco rychlejší tempo (+0,6 % m/m). Na vyšší útraty domácností podle nás působil lednový nárůst spotřebitelské důvěry. K němu pravděpodobně pomohlo uklidnění situace kolem fyzické a cenové dostupnosti energií. Na začátku roku podle dostupných předstihových indikátorů navíc došlo k dalšímu zrychlení mzdového růstu. V průmyslu lednový meziroční růst průměrné mzdy dosáhl 11,9 % a ve stavebnictví pak 14,9 %.

09.10.2020 Ani další várka nových dat z české ekonomiky nevyznívá příliš optimisticky. Maloobchod sice zaznamenal nárůst, nicméně spíše jen symbolický. Oproti červenci se tak tržby tentokrát zvýšily jen o 0,3 %, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 2,1 %. Pokud srovnáme úroveň nákupů s předkovidovým vývojem, tak čeští spotřebitelé v srpnu utráceli zhruba stejně jako na začátku roku. Ukazuje se, že poté, co po uvolnění zrealizovali odloženou poptávku, chuť výrazněji utrácet opadá. Je to vlastně i logické vzhledem k obavám z dalšího vývoje ekonomiky i jejich finanční situace, stejně jako s ohledem na výrazné přibrzdění růstu příjmů. Růst mezd je silně zbrzděný, a tak nárůst disponibilního důchodu obstarávají především zvýšené sociální dávky. To není zrovna kombinace, která by nahrávala návratu dřívějšího spotřebitelského chování.