Komentář Raiffeisenbank

30.07.2021 Bilanční suma bankovního sektoru dosáhla ke konci června hodnoty 8 817 mld. Kč, což představuje meziměsíční pokles o 2,2 %. Hlavní roli sehrálo snížení vkladů a úvěrů u centrálních bank o téměř 167 mld. Kč a pokles v položce pohledávek za klienty (-82 mld. Kč). V meziročním srovnání dosahuje tempo růstu celkových aktiv hodnoty 4,7 %.

20.07.2021 Ceny průmyslových výrobců si i v červnu udržely svižné tempo, když meziměsíčně vzrostly o 0,8 % (v květnu o 0,9 %). Meziročně se tak dostaly z 5,1 % na 6,1 % a skončily víceméně v souladu s naším i tržním odhadem.

31.05.2021 Bilanční suma bankovního sektoru v dubnu vzrostla o 3,1 % a v nominálním vyjádření poprvé překročila hranici 9 000 mld. Kč (9 029 mld. Kč). Za měsíčním nárůstem stojí stále pokračující trend růstu bankovních vkladů, který se odráží v navýšení v bilančních položek – Vklady a úvěry u centrálních bank (+7,2 % meziměsíčně) a Dluhové cenné papíry v držení bank (+4,3 % meziměsíčně). V meziročním srovnání je celková suma aktiv vyšší o 4,2 %.

30.04.2021 Celková suma aktiv bankovního sektoru si za měsíc březen připsala 0,3 % a ukončila první čtvrtletí na hodnotě 8 757 mld. Kč. V tomto měsíci byl veškerý nárůst realizován v položkách Pohledávky za klienty (+3,3 % meziměsíčně) a Dluhové cenné papíry v držení bank (+4,6 % meziměsíčně). Celkový růst bilanční sumy pak zbrzdila položka Vklady a úvěry u centrálních bank (-4,6 % meziměsíčně). V meziročním srovnání dosahuje aktuální tempo růstu celkových aktiv hodnoty 2,9 %.

30.04.2021 Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za první čtvrtletí letošního roku mezikvartální pokles o 0,3 % (v 4Q20 růst o 0,6 % k/k). V meziročním srovnání tím došlo ke snížení meziročního poklesu z -4,8 % na -2,1 %.

13.04.2021 Spotřebitelské ceny v březnu meziročně vzrostly o 2,3 % oproti 2,1 % v únoru a skončily tak mírně pod konsensem trhu (2,4 %). Dostavilo se tím přerušení trendu, kdy sedm měsíců v řadě docházelo ke zmírňování meziročního tempa inflace. Tento vývoj je ovšem očekávaný, a to nejen v tuzemsku, ale i v ostatních zemích.

04.01.2021 Index nákupních manažerů ve výrobním sektoru předčil i ty nejoptimističtější odhady, když se v prosinci vyšplhal z hodnoty 53,9 na 57,0. PMI ve výrobě je tak na dosah úrovně 57,2 z dubna 2018. Tuzemské zpracovatelské PMI rostlo již osmý měsíc v řadě, což ukazuje na nepřerušený trend zotavení od jarního propadu způsobeného příchodem pandemie.

30.10.2020 Podle rychlého odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za třetí čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletní růst o 6,2 %. Byl tak překonán náš i medián tržního odhadu. Je ovšem dobré neopomenout nízkou srovnávací základnu. Tuzemská ekonomika se odrážela z bezprecedentního poklesu ve druhém čtvrtletí, kdy došlo oproti prvnímu kvartálu k poklesu o 8,7 %. V meziročním vyjádření snížilo tuzemské hospodářství ve třetím kvartále svůj propad na -5,8 %. Ve druhém čtvrtletí činil meziroční pokles 10,9 %.

01.09.2020 Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí letošního roku mírně horší výsledek, než jsme očekávali my i trh. Meziroční pokles nakonec činí 11,0 %, což odpovídá snížení o 8,7 % oproti předchozímu kvartálu. Hrubá přidaná hodnota, tj. rozdíl mezi hodnotou celkové produkce a mezispotřebou, poklesla prakticky ve všech odvětvích ekonomiky. Významný pokles zaznamenal sektor ubytování a pohostinství (-17,5 %) a zpracovatelský průmysl (-14,7 %). Pozitivní příspěvek zaznamenalo pouze odvětví informačních a komunikačních činností.

20.05.2020 Ceny průmyslových výrobců v dubnu opět výrazně poklesly. Oproti předešlému měsíci se podruhé v řadě snížily o 0,5 %, což znamenalo propad cen v meziročním srovnání do deflace na -0,8 %. Oproti předpokladům trhu byl zaznamenaný meziroční pokles cen mírnější o tři desetiny procentního bodu. Na meziročním poklesu cen se největší měrou podílelo odvětví rafinovaných ropných produktů a výroby chemických látek, kde se nejvíce projevily nízké ceny ropy na světových trzích. Nižší byly i ceny v oblasti zpracování kovů a v těžbě a dobývání. Na druhé straně ceny u elektřiny, plynu a páry pokračují v rychlém růstu, když meziročně přidaly 8,6 %. Nezanedbatelný nárůst cen byl zaznamenán i v oblasti potravinářské výroby, kde inflace dosáhla 4,5 %.

07.05.2020 Jak se dalo očekávat, ani český průmysl nezůstal imunní vůči koronavirové nákaze. Po očištění o vliv pracovních dnů v březnu meziročně odepsal 10,8 %, čímž ovšem oproti tržním odhadům překvapil spíše pozitivně, když očekávání činila -14,2 %. Ačkoliv se při podobném poklesu pochopitelně nedá hovořit o úspěchu, výsledek je stále znatelně lepší, než jakého průmysl dosahoval během horké fáze krize z let 2008/09. Po sezónním očištění březnový výsledek odpovídá meziměsíčnímu utlumení produkce o 8,7 %. Tržby průmyslníků meziročně vykázaly pokles o 9,5 %, přičemž citelněji ubyly ty ze zahraničí, nežli z tuzemska. Smutnou, ač ne zcela překvapivou zprávou je propad nových zakázek, který dosáhl 15,7 %. Ekonomické restrikce související s bojem proti viru se tak na průmyslovém výkonu citelně projevily, ačkoliv na rozdíl od služeb se na výrobní podniky nevztahovaly tak přísné zákazy. Ochlazení zatím výrazněji nepocítili ani zaměstnanci, kterých v březnu meziročně ubylo v evidenčním vyjádření 2,6 %, tedy prakticky stejně jako v únoru. Jejich průměrná mzda pak narostla o 3,2 %, což ovšem jasně ukazuje tendenci firem k šetření nákladů, jelikož mzdová dynamika oproti únoru zpomalila o více než polovinu.

04.05.2020 Český státní rozpočet vykázal za první čtyři měsíce roku deficit na úrovni 93,8 mld. Kč. Překonal tak i dosud nejhorší výsledek z roku 2010, kdy vlivem světové ekonomické krize dosáhl „jen“ 78 mld. Kč. Pod tíhou ekonomických restrikcí, které si vynutila koronavirová pandemie, česká vláda opět přehodnotila svůj výhled na hospodaření za celý letošní rok. Z původně plánovaného deficitu na úrovni 40 mld. Kč se v březnu stalo 200 mld. Kč a nově pak rovnou 300 mld. Kč. S ohledem na dosavadní vývoj se nabízí otázka, zda nebude nutné přistoupit i k další revizi. Kromě nevyhnutelného propadu příjmů, které stojí a padají s výkonem aktuálně hibernované ekonomiky, si vládní protikrizová opatření vyžádají i citelný nárůst výdajů. Mnoho z nich, jako například ošetřovné, podpora OSVČ či kurzarbeit jsou navíc dále prodlužovány, a k nim přibývají návrhy nové, jako jsou příspěvky na úhradu fixních nákladů zavřených provozoven.

30.04.2020 Celková suma aktiv bankovního sektoru v březnu vzrostla o 3,7 % meziměsíčně. Meziroční tempo růstu se díky tomu skokově zvýšilo na 8,7 %. Hlavní zásluhu na březnovém růstu má úvěrová aktivita úvěrových institucí (+12,1 % meziměsíčně) i klientů (+2,4 % meziměsíčně). Mimořádný přírůstek zaznamenaly také položky ostatní bilanční aktiva (+106 mld. Kč) a dluhové cenné papíry v držení bank (+85 mld. Kč)

10.02.2020 Podíl uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let na populaci se v lednu podle očekávání zvýšil na 3,1 %. Počet dosažitelných nezaměstnaných se zvýšil oproti konci prosince o necelých 14 tis. na 210 109. Celkový počet nezaměstnaných narostl na 230 022.

10.01.2020 Český průmysl v listopadu odepsal 5,7 %, tedy znatelně více, než činila očekávání (-4,0 %). Jeho výkon se zhoršil i ve srovnání s předchozím měsícem, kdy klesl jen o 3 %. Na aktuálním výsledku se částečně projevil nižší počet pracovních dní ve srovnání s loňským rokem, nicméně i po zohlednění tohoto vlivu jsme byli svědky propadu o citelných 3,2 %. V meziměsíčním srovnání pak došlo k úbytku 1,1 % produkce. Český průmysl v listopadu již nepodržel tradiční ekonomický tahoun v podobě výroby motorových vozidel, který zaznamenal pokles o 3 %, což vzhledem k jeho váze znamená negativní příspěvek k celkovému růstu na úrovni 0,6 procentního bodu. Právě tento segment přitom ještě v minulých měsících poklesu odolával. Stejně slabě se v konečném výsledku projevil vadnoucí sektor výroby strojů a zařízení, a ještě hůře dopadla produkce ostatních dopravních prostředků, které vděčíme za přihození -0,7 procentního bodu. Kupředu pak český průmysl tlačila odvětví výroby elektrických zařízení a pryžových a plastových výrobků, když obě přispěla 0,4 procentními body. Celkově je zřejmé, že Česko zažívá očekáváné ochlazení přicházející z exportních trhů, především pak Německa. Ani výhled do blízké budoucnosti není zatím zcela růžový, když nové zakázky v listopadu poklesly o téměř 3 %. Čeští průmyslníci teď budou s napětím sledovat, kterým směrem se dále vydá německá ekonomika, ze které v poslední době chodí rozporuplné signály. Zatímco tamní průmysl v tomto týdnu pozitivně překvapil, nedlouho předtím zklamaly tovární objednávky. Klíčový západní soused Česka tak zatím pouze koketuje s nastartováním ekonomického zotavení, a stejně jsou na tom i vyhlídky Čechů.

27.06.2018 Bankovní rada ČNB dnes rozhodla zvýšit své úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba se tak dostává na úroveň 1,00 % a lombardní sazba na 2,00 %. Diskontní sazba byla ponechána na současné hodnotě 0,05 %. Hlasování bankovní rady bylo jednomyslné.

14.02.2018 V lednu spotřebitelské ceny vzrostly oproti prosinci o 0,6 %. V meziročním srovnání se spotřebitelská inflace dostala na hodnotu 2,2 %, což je plně v souladu s očekáváním trhu. Jedná se o třetí zpomalení v řadě, poté co se inflace v říjnu (2,9 % r/r) dostala na své cyklické maximum. Zároveň se jedná o nejvyšší lednovou hodnotu od roku 2012.

11.01.2018 Maloobchodní tržby po započtení tržeb z prodeje automobilů v listopadu vzrostly o 4,9 % v meziročním srovnání, což je o 2,1procentního bodu pomalejší tempo růstu tržeb oproti říjnu. U poklesu meziročního tempa růstu tržeb po započtení aut jsou patrny nižší prodeje automobilů a efekt vysoké srovnávací základny z minulého roku. Tržby bez započtení prodejů automobilů ale zrychlily tempo růstu na 7,8 %. Medián trhu očekával meziroční růst tržeb včetně automobilů 3,6 % a růst tržeb bez aut 5,0 % r/r. Náš odhad byl o něco blíže na 6,1 % r/r pro růst všech tržeb a 7,1% r/r pro růst tržeb kromě automobilů. Po očištění o sezónní vlivy narostly listopadové maloobchodní tržby bez aut meziměsíčně o 3,1 %. Od ledna do listopadu 2017 vzrostly tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel o 4,8 %.