Odvětví české ekonomiky

07.10.2024 Bilance zahraničního obchodu se v červenci poprvé v tomto roce překlopila do červených čísel, ale byl to pouze krátkodobý výkyv. V srpnu se vrátila do přebytku, když vývoz překonal dovoz o 14,3 mld. Kč. To je pro nás překvapivě pozitivní výsledek, když jsme počítali s mírným prohloubením schodku (-6,6 mld. Kč). Predikce trhu byla mírně optimističtější, ale rovněž s očekávaným schodkem, konkrétně ve výši -3,8 mld. Kč.

06.08.2024 Bilance zahraničního obchodu v červnu skončila s kladným saldem ve výši 29,3 mld. Kč, což je výsledek, který výrazně předčil naši i tržní prognózu. Za první pololetí tak přebytek zahraničního obchodu činil 156,5 mld. Kč, a je tak ve srovnání s prvními šesti měsíci minulého roku vyšší o 80 mld. Kč.

19.02.2024 Bohudík za automotive, psali jsme již několikrát v posledních měsících. Nebýt dobrého výkonu klíčového exportního odvětví, byla by druhá polovina uplynulého roku pro český průmysl i celou ekonomiku o poznání těžší. Zpracovatelský průmysl v uplynulém roce víceméně stagnoval, to však neodpovídá velkým rozdílům mezi jednotlivými sektory.

09.10.2023 „Český průmysl a s ním i celá ekonomika prochází recesí. Již v červenci klesla průmyslová výroba meziročně o 2,8 %, přičemž předtím pět měsíců v řadě rostla. V srpnu pak průmyslová produkce meziročně klesla o 1,7 %. I když tempo poklesu zpomalilo, postihlo opět většinu odvětví české ekonomiky. Nejde však jen o výkon v uplynulém období; ani vyhlídky do budoucna nevyznívají pro průmyslovou produkci nijak pozitivně. Hodnota nových zakázek se v srpnu meziročně snížila o 4,2 %. Český průmysl čelí poklesu jak domácí poptávky, když nové tuzemské zakázky klesly o 5,5 %, tak zahraniční, kde se nové zakázky se meziročně snížily o 3,4 %,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

08.08.2023 „Nezaměstnanost v červenci velmi mírně vzrostla a to po čtyřech měsících poklesu - v červenci byla podle Úřadu práce nezaměstnanost 3,5 %, přičemž v červnu 3,4 %. Nepatrný růst je však spíš otázkou sezónních výkyvů souvisejících například s příchodem absolventů na trh práce či ukončováním sezónních prací. Neznamená to však obrat k lepšímu v dlouhodobém strukturálním problému české ekonomiky, jímž je přehřátý trh práce. Je to vidět i na tom, že bez práce bylo v červenci 258 933 lidí, ale volných míst 285 627. Politici se někdy chlubí, že máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU – z pohledu voličů, je to pozitivní informace, avšak z pohledu budoucnosti české ekonomiky je to fatální problém,“ vartuje Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

06.03.2023 Česká ekonomika na konci roku dál klesala zejména kvůli spotřebě domácností, zatímco exportně zaměřený průmysl si vedl relativně dobře. Může tomu tak být i dál? Leccos napoví již tento týden lednový výsledek průmyslové výroby. Oproti slabému prosinci předpokládáme lehký nárůst produkce, v dalších měsících se však česká ekonomika nebude moci o průmysl “spolehlivě opřít”.

08.03.2022 Míra nezaměstnanosti v Česku poklesla v únoru na 3,5 %, a počet neobsazených pracovních míst zdolal nová maxima - necelých 364 tisíc pracovníků. Částečně pomohla trhu práce lehčí únorová zima, současně také pravděpodobně pokračující rozjezd průmyslové výroby. A ten se ve světle ruské invaze, dražších energií a hůře dostupných vstupů pravděpodobně opět bude potýkat s novými problémy.

15.12.2021 Šéf odborů Škody Auto Jaroslav Povšík dnes v Hospodářských novinách přiznal, že dodávky čipů v rámci koncernu jsou špatné a že spolu se Seatem tahají za kratší konec provazu. Obává se proto, že i příští rok nebude možné vyrobit přes 200 tisíc vozů, a situace se nijak dramaticky nevylepší. A o zaostávání celého českého sektoru automotive mluví ostatně i poslední čísla z průmyslu.

15.12.2021 Šéf odborů Škody Auto Jaroslav Povšík dnes v Hospodářských novinách přiznal, že dodávky čipů v rámci koncernu jsou špatné a že spolu se Seatem tahají za kratší konec provazu. Obává se proto, že i příští rok nebude možné vyrobit přes 200 tisíc vozů, a situace se nijak dramaticky nevylepší.

06.12.2021 České mzdy ve třetím kvartále podle očekávání zpomalily. Ovšem ne o tolik, co čekala Česká národní banka – dynamika mezd klesla z 11,3 % na 5,7 % (očekávání centrální banky 4,7 %). Vedle slabší koruny a pozitivní revize HDP to je v bankovní radě další argument pro vyšší úrokové sazby. Zvolnění mezd je důsledek postupného ukončení mimořádných příplatků ve zdravotnictví a pohled na klíčová odvětví české ekonomiky nevypadá zatím z pohledu zaměstnanců nijak špatně.

03.09.2021 České mzdy v druhém kvartále výrazně zrychlily svoji dynamiku na 11,3 % (meziročně), což jenom zapadá do obrázku rychle oživující spotřeby domácností jako hlavního tahouna probíhajícího oživení. Za dvouciferným meziročním růstem však zásadním způsobem stojí nízká srovnávací základna z minulého roku – v druhém kvartále 2020 vrcholila pandemie a mzdy v některých odvětvích prudce poklesly.

09.02.2021 Růst ekonomické nerovnosti spolu s nespokojeností veřejnosti s vládním řešením pandemie v mnoha zemích může vést letos ke vzniku častějších protestů a sociálních nepokojů. Přestože výkonnost Číny a dalších asijských ekonomik zvyšuje globální růst, hlavní vyspělé ekonomiky se letos nevrátí na úroveň HDP, kterou dosahovaly před krizí. Vyplývá to z pravidelné analýzy pojišťovny Coface, která je světový lídr v pojištění úvěrů a obchodních rizik,

05.01.2021 Prosincové podnikatelské nálady potvrdily pro Česko příznivou zprávu – průmysl si přes silnou druhou vlnu pandemie nevede vůbec špatně. Česko sice vévodí smutnému covidovému žebříčku, když dosáhlo největšího počtu nakažených na světě (na milion obyvatel). Zdá se však, že podobně jako v Německu průmyslová výroba zatím není výrazněji zasažena. Poslední index PMI v průmyslu ukazuje nejen na solidní růst výroby i nových zakázek, ale i na nabírání nových zaměstnanců v páteřním odvětví české ekonomiky.

02.06.2020 Druhý odhad statistického úřadu o dvě desetiny procentního bodu zlepšil předchozí údaj – český hrubý domácí produkt tak v prvním čtvrtletí 2020 meziročně spadl o 2,0 %. Oproti poslednímu loňskému čtvrtletí došlo ke snížení výkonu tuzemské ekonomiky o 3,3 %. Za propadem stojí především investiční aktivita a zahraniční poptávka, naopak vyšší výdaje vládních institucí přispěly pozitivně a bránily ještě hlubšímu propadu ekonomiky. Výdaje domácností mezičtvrtletně klesly o 2 %, v meziročním srovnání pak stagnovaly. Na straně tvorby byl pokles přidané hodnoty nejvíce ovlivněn vývojem v odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (pokles o 4,9 %) a zpracovatelském průmyslu (-3,4 %). Mezi úspěšná odvětví české ekonomiky se v prvním čtvrtletí řadily informační a komunikační činnosti, kde přidaná hodnota meziročně přidala téměř 4 %. České hospodářství nečekají lehké časy ani v nejbližších měsících. Podstatnou část dubna byla ještě v platnosti karanténní opatření, což znamená delší odstávky a ztížené výrobní podmínky. Hospodářský pokles se tak bude táhnout ještě dlouhé měsíce a do kladných hodnot (v meziročním srovnání) se zřejmě letos již nepodíváme.

02.06.2020 Druhý odhad statistického úřadu o dvě desetiny procentního bodu zlepšil předchozí údaj – český hrubý domácí produkt tak v prvním čtvrtletí 2020 meziročně spadl o 2,0 %. Oproti poslednímu loňskému čtvrtletí došlo ke snížení výkonu tuzemské ekonomiky o 3,3 %. Za propadem stojí především investiční aktivita a zahraniční poptávka, naopak vyšší výdaje vládních institucí přispěly pozitivně a bránily ještě hlubšímu propadu ekonomiky. Výdaje domácností mezičtvrtletně klesly o 2 %, v meziročním srovnání pak stagnovaly.

03.03.2020 Druhý odhad statistického úřadu o desetinu procentního bodu zlepšil předchozí údaj – český hrubý domácí produkt tak ve čtvrtém čtvrtletí 2019 meziročně přidal 1,8 %. Mezikvartální dynamika ztratila oproti třetímu čtvrtletí desetinu a dosáhla 0,3 %. Největší měrou k meziročnímu růstu přispěla spotřeba domácností a investiční výdaje, rostla však i spotřeba vládního sektoru. Naopak výrazně negativní příspěvek k růstu měla zahraniční poptávka.

29.11.2019 Statistický úřad dnes potvrdil růst českého hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,5 %. Mezikvartální růst byl oproti předběžnému odhadu zvýšen o desetinu na 0,4 %. Růst ekonomiky byl podpořen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. Dynamika spotřeby domácností sice lehce zvolnila na 2,3 %, přesto zůstává nadále vysoká vlivem příznivé situace na českém trhu práce, tedy nízké nezaměstnanosti a svižnému růstu mezd. Vládní instituce zvýšily svou spotřebu dokonce o 3,3 %. Tvorba fixního kapitálu však zaostala, když mezičtvrtletně i meziročně poklesla o 0,3 %. Podnikypociťují postupně ochabující poptávku, což spolu s vysokými mzdovými náklady vytváří tlak na jejich ziskovost a omezuje množství prostředků na další rozvoj. Export navzdory neutěšené situaci na vývozních trzíchpřidal 1,8 %, čímž značně převýšil dynamiku dovozu (1,0 %) ovlivněnou nižšími importy pro investice. Čistá bilance tak navzdory problematické situaci v oblasti mezinárodního obchodu vychází nadále velmi dobře. Mezi nejúspěšnějšíodvětví české ekonomiky patřily ve třetím čtvrtletí informační a komunikační činnosti, obchod, pohostinství, doprava a stavebnictví, tedy primárně oblasti poháněné rostoucími příjmy českých domácností. Zaostával naopak průmysl. V souhrnu za letošní rok očekáváme průměrný růst hrubého domácího produktu o 2,5 % a pro rok 2020 pak pokles dynamiky na 2,0 %.

29.11.2019 Druhý odhad statistického úřadu potvrdil předchozí údaj – český hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí vzrostl meziročně o 2,5 %. Mezikvartální růst byl o desetinu zvýšen na 0,4 %. Největší měrou k meziročnímu růstu přispěla spotřeba domácností a saldo zahraničního obchodu. Významně rostla i spotřeba vládního sektoru. Naopak poprvé po dvou letech byl zaznamenán negativní příspěvek tvorby hrubého kapitálu.