Okénko trhu - Kurzarbeit v Německu využívá rekordní počet zaměstnanců

Čtěte více

• Okénko trhu - inflace v eurozóně téměř na nule
  Statistický úřad Evropské unie dnes zveřejnil květnovou inflaci. Spotřebitelské ceny v 19-členném bloku zemí platících eurem v květnu meziměsíčně klesly o 0,1%, což znamenalo další zvolnění meziroční inflace o 0,2 procentního bodu jen na 0,1%. Zveřejněné údaje byly v souladu s očekáváním analytiků. Pokles inflace až téměř k nulové hladině znamenal další vzdálení se od cíle Evropské centrální banky, který je nastaven na úroveň těsně pod 2 %. Inflace v eurozóně v květnu dosáhla nejnižší úrovně za téměř čtyři roky, a to i přes znatelně vyšší ceny nezpracovaných potravin (meziročně vzrostly o 6,5 %), když pandemie koronaviru prudce utlumila poptávku po palivech a vedla k propadu cen energií (o 12 %). Jádrová složka cen po vyloučení těchto dvou volatilních složek dosáhla 1,1%, tedy stejně jako v dubnu. Ještě užší ukazatel meziroční inflace, který vylučuje z jádra také ceny alkoholu a tabáku, v květnu rovněž zůstal na dubnových 0,9%.
• Okénko trhu - Inflace v eurozóně zpomaluje
  Třetí odhad statistického úřadu dále zlepšil předchozí údaj – český hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí 2019 meziročně přidal 2,0 %. Růst ekonomiky tak podle očekávání zpomalil oproti čtvrtletí třetímu, kdy dosáhl 2,5 %. Mezikvartální dynamika se po zpřesnění zvedla o desetinu procentního bodu a dosáhla 0,5 %. Vlivem upravených dat ze čtvrtého kvartálu tak dosáhl růst HDP v celém loňském roce 2,5 % (oproti 2,4 % z předchozího vydání). ČSÚ zdůvodnil změnu zejména novými daty ze sektoru vládních institucí. Dynamika HDP v letošním roce bude ovlivněna dopady epidemie koronaviru, když restriktivní opatření proti šíření nemoci podstatně omezují ekonomickou aktivitu. V našem základním scénáři, kdy předpokládáme trvání těchto opatření zhruba do poloviny dubna, by pokles HDP mohl dosáhnout 5-6 %.
• Okénko trhu - inflace v eurozóně zrychlila, nezaměstnanost nadále nízká
  Statistický úřad dnes potvrdil růst českého hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,5 %. Mezikvartální růst byl oproti předběžnému odhadu zvýšen o desetinu na 0,4 %. Růst ekonomiky byl podpořen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. Dynamika spotřeby domácností sice lehce zvolnila na 2,3 %, přesto zůstává nadále vysoká vlivem příznivé situace na českém trhu práce, tedy nízké nezaměstnanosti a svižnému růstu mezd. Vládní instituce zvýšily svou spotřebu dokonce o 3,3 %. Tvorba fixního kapitálu však zaostala, když mezičtvrtletně i meziročně poklesla o 0,3 %. Podnikypociťují postupně ochabující poptávku, což spolu s vysokými mzdovými náklady vytváří tlak na jejich ziskovost a omezuje množství prostředků na další rozvoj. Export navzdory neutěšené situaci na vývozních trzíchpřidal 1,8 %, čímž značně převýšil dynamiku dovozu (1,0 %) ovlivněnou nižšími importy pro investice. Čistá bilance tak navzdory problematické situaci v oblasti mezinárodního obchodu vychází nadále velmi dobře. Mezi nejúspěšnějšíodvětví české ekonomiky patřily ve třetím čtvrtletí informační a komunikační činnosti, obchod, pohostinství, doprava a stavebnictví, tedy primárně oblasti poháněné rostoucími příjmy českých domácností. Zaostával naopak průmysl. V souhrnu za letošní rok očekáváme průměrný růst hrubého domácího produktu o 2,5 % a pro rok 2020 pak pokles dynamiky na 2,0 %.
• Okénko trhu - Inflace v Německu je nadále nízká
  Český export se po skončení karanténních opatření odrazil od meziročního dubnového poklesu o -38,3 % a dostal se zpět alespoň na úrovně z roku 2016. Index Exportu od Raiffeisenbank ukazuje, že v příštích třech měsících by český export měl pozvolna růst. „Zdaleka ale nepůjde o návrat na předkovidové hodnoty exportu“, komentuje vývoj hlavní ekonomka Helena Horská. Hodnoty indexu zůstávají v období od července do listopadu záporná, což znamená, že vývoz zůstane pod hodnotami z minulého roku. Na jedné straně mají zlepšující se měkké indikátory, jako například indexy nákupních manažerů v eurozóně a Německu, pozitivní efekt na český export. K tomu lze přičíst i rostoucí počet zakázek ve výrobním sektoru. Na druhé straně působí mírné zpomalení ekonomického oživování a obavy z dalšího nárůstu šíření onemocnění Covid-19 jako brzda vývozu. Původně se přitom počítalo s oživením ekonomiky čistě následující trajektorii písmena V.
• Okénko trhu - Inflace v Německu nižší, klesá i nezaměstnanost v eurozóně
  Míra nezaměstnanosti v eurozóně v srpnu klesla na 7,4 procenta, což bylo o desetinu méně než v červenci, zároveň se jednalo o nejnižší hodnotu od poloviny roku 2008. Oproti loňskému srpnu je míra nezaměstnanosti nižší dokonce o šest desetin procentního bodu. V rámci celé Evropské unie lidí bez práce rovněž ubylo a jejich podíl činil 6,2 %, o čtyři desetiny méně než před rokem. Nejmenší mírou nezaměstnanosti se může i nadále chlubit Česko. Tuzemská obecná míra nezaměstnanosti očištěná od sezónních vlivů dosáhla v srpnu 2,0 %. Hned za Českem se drží Německo se 3,1 %. Počet lidí bez práce se v Německu snížil poprvé od letošního dubna, nicméně zároveň došlo i k poklesu volných pracovních míst, což vytváří obavy směrem do budoucna. Ukazatelé z trhu práce většinou reagují na hospodářský cyklus s jistým zpožděním, zatím se však zdá, že podle dosavadních hodnot trh práce odolává snižující se globální poptávce i klesajícímu výkonu německého průmyslu.
• Okénko trhu - Inflace v USA citelně zrychluje
  Evropský průmysl v červnu podle očekávání pokračoval v postupném zotavování z pandemického propadu. Po sezónním očištění tamní objem výroby meziměsíčně vzrostl o 9,1 % a ve srovnání s loňským červnem tak byl o 12,3 % nižší. Červnové zlepšení tím ovšem mírně zaostalo za očekáváními a tempo dohánění se oproti květnu citelně snížilo. Největší skok zaznamenala výroba zboží dlouhodobé spotřeby a investičních statků, kterých meziměsíčně přibylo 20,2 resp. 14,2 %. Dlužno ovšem dodat, že právě investiční zboží se dosud nacházelo v mimořádném útlumu a i po aktuálním zlepšení zaostává za loňským výsledkem o 15,9 %. Z geografického pohledu se červen vydařil průmyslníkům na Slovensku (+21,7 % m/m), v Maďarsku (17,1 %) v Rumunsku (16,3 %). Ve srovnání s loňskem pak za červen největší ztráty eviduje Portugalsko (-14, 8 %), Španělsko a Německo (shodně -14,1 %).
• Okénko trhu - Johnson si připsal další dvě porážky
  Česká inflace v srpnu dosáhla hodnoty 0,1 % meziměsíčně a 2,9 % meziročně. Růst byl poháněn hlavně cenami spojenými s bydlením (elektřina, teplo, nájemné) a službami, tedy sektory, které těží ze silné domácí poptávky živené nízkou nezaměstnaností a svižným růstem mezd. V opačném směru působily ceny pohonných hmot (kde se projevuje nízká cena ropy) či oděvů a obuvi. Inflace se tak i nadále pohybuje v blízkosti horní hranice tolerančního pásma ČNB, ovšem v nejbližší době očekáváme její zpomalení i bez zásahu centrální banky. Svůj podíl na tom bude mít importovaná nízká inflace z eurozóny i pomalu slábnoucí tempo růstu českých mezd. V průměru za celý letošní rok tak odhadujeme inflaci na úrovni 2,7 %.
• Okénko trhu - konzervativci vyhráli britské volby, Brexit bude na konci ledna
  Konzervativci premiéra B. Johnsona triumfovali v předčasných britských parlamentních volbách. V Dolní sněmovně získali 364 mandátů a výrazně předčili opoziční labouristy, kteří ve volbách propadli a získali jen 203 křesel. Ziskem 48 poslanců slaví úspěch i Skotská národní strana, která požaduje vyhlášení referenda o odtržení Skotska od Spojeného království. Konzervativní strana tak dosáhla nejlepšího výsledku od roku 1987, kdy ji vedla M. Thatcherová. Vystoupení Británie z Evropské unie k 31. lednu by tak už nemělo stát nic v cestě. I přes odchod Británie z EU na konci ledna se fakticky vůbec nic nezmění. Minimálně do konce příštího roku bude platit tzv. přechodné období, které vyjednala britská vláda a které umožní tamním firmám připravit se na odchod z jednotného evropského trhu. Británie si tak ještě příští rok zachová práva i povinnosti spojené se členstvím v EU, nebude však moci hlasovat o evropských zákonech. Do konce příštího roku tak bude mít Británie čas vyjasnit si s EU budoucí vztahy, zejména pak podmínky vzájemné obchodní výměny. Británie má možnost vyjednat si s EU dokonce nulová cla, což bude ovšem podmíněno přijetím řady evropských regulativů a tomu se bude snažit B. Johnson vyhnout. Řada odborníků však namítá, že stihnout vyjednat toto definitivní uspořádání vztahů do konce příštího roku nebude jednoduché. Trhy nicméně přijaly ukončení patové situace kolem Brexitu s povděkem, libra reagovala skokovým posílením vůči euru o více než dvě procenta na hodnotu EUR/GBP 0,83.
• Okénko trhu - Koruna oslabila v reakci na pomalejší inflaci
  Česká inflace v září zpomalila na 2,7 % meziročně. Ve srovnání s předchozím měsícem pak došlo k poklesu cen o 0,6 %. Hlavními protiinflačními faktory byly klesající ceny dovolených, které s koncem letních prázdnin přicházejí pravidelně, a nižší ceny pohonných hmot. Meziroční růst cen je nadále vysoko nad cílem České národní banky, kde jej drží hlavně rostoucí ceny spojené s bydlením (elektřina, teplo, nájemné) a ceny služeb. Právě v cenách služeb se nejvíce projevuje vyšší spotřebitelská poptávka daná napjatou situací na trhu práce, tedy nízkou nezaměstnaností a rychlým růstem mezd. Naproti tomu inflační tlaky ze zahraničí jsou utlumené, cenový růst v eurozóně dosáhl v září jen 0,9 %. Očekáváme, že inflace bude v následujících čtvrtletích postupně zpomalovat. Růst cen bude tlumit slabá inflace v zahraničí, měnová politika ČNB a svoji roli bude hrát i postupné zpomalování ekonomiky a slábnoucí růst mezd. V průměru za celý letošní rok odhadujeme inflaci na úrovni 2,8 % a v příštím roce pak její další zpomalení. Centrální banka podle nás na vývoj zareaguje ve druhém čtvrtletí roku 2020 zahájením cyklu snižování sazeb, a do konce příštího roku se základní sazba dostane až na 1,25 %.
• Okénko trhu - Koruna ztrácí předchozí zisky
  Průmyslová výroba v tuzemsku přinesla v červnu dobré zprávy, když neočištěně oproti loňskému roku odepsala jen 7 %, zatímco odhady činily -11,4 %. S přihlédnutím k tomu, že letošní červen měl o dva pracovní dny více, se po očištění o kalendářní vlivy jednalo o meziroční pokles na úrovni 11,9 %. Ve srovnání s květnem tento výsledek po sezónním očištění odpovídá zvýšení objemu výroby o 13,4 %. Ačkoliv jsou červnová čísla z historického pohledu nadále poněkud depresivní, v kontextu zotavování po virové pandemii naopak přinášejí záblesky naděje. Nejen že se průmyslu jako celku podařilo po mrazivých jarních měsících poměrně výrazně přidat, ale známky odolnosti vykázal i klíčový automobilový průmysl, kde meziročně dokonce narostl objem nových zakázek o 3,5 %.
• Okénko trhu - Lagardeová chce bojovat proti změnám klimatu
  České maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v květnu meziročně poklesly o 0,7 %, což bylo podstatně méně, než činila tržní očekávání. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku snížily o 12,2 %. Meziroční srovnání však bylo ovlivněno i skutečností, že letošní květen měl oproti stejnému měsíci před rokem o dva pracovní dny méně. Po očištění o sezónní faktory byly tržby v maloobchodě reálně meziměsíčně vyšší o 11,6 %. Spotřebitelé v květnu oproti loňskému roku méně utráceli zejména za oděvy a obuv (o 21 %), farmaceutické a kosmetické zboží (o 9 %) a výrobky určené pro kulturu, sport a rekreaci (o 1,9 %). Naopak dynamicky rostly prodeje výrobků určených pro domácnost (o 15,2 %). I v květnu pokračoval hluboký pokles tržeb za prodeje a opravy automobilů (o 36,8 %). Už před započetím nákazy Covid-19 se dařilo zásilkovým službám a internetovým prodejům a zavedená karanténní opatření dynamiku těchto prodejů ještě zvedla. V květnu si tak polepšily o 32,8 %. Útraty za potraviny byly meziročně nižší o 1,5 %, prodeje pohonných hmot poklesly o 11,8 %, naopak tržby z nepotravinářského zboží vykázaly růst o 2,6 %.
• Okénko trhu - lednový přehnaný optimismus je postupně korigován
  Podle očekávání stoupl v České republice podíl nezaměstnaných osob na populaci v lednu na 3,1 %. Oproti závěrečnému měsíci loňského roku tak narostl o 0,2 procentního bodu. Počet lidí bez práce se zvýšil o 14 490 a v lednu dosáhl 230 022, což přesto zůstává nejnižší lednovou hodnotou od roku 1997. Pro první měsíc roku je nárůst počtu nezaměstnaných typický, jelikož dochází k ukončování celé řady sezónních prací i termínovaných pracovních smluv. Úřady práce evidovaly na konci ledna více než 341 tis. volných pracovních míst. Jejich počet byl jen lehce vyšší oproti prosinci a ve srovnání s lednem 2019 narostl téměř o deset tisíc. Dosavadní vývoj prozatím nenaznačuje, že by se situace na přehřátém trhu práce měla v nejbližší době nějak zásadně měnit. Určité známky ochlazování jsou však již patrné například v průmyslu, kde vlivem nižších zakázek a omezování produkce zaměstnanost postupně klesá. Propouštěni jsou zejména pracovníci s nižší odborností, vysátý trh práce však pro ně stále nabízí dostatek možností na uplatnění. Nezaměstnanost by letos měla setrvat v blízkosti tří procent a oproti loňsku tak dojde jen k mírnému nárůstu. Nadále by měla zůstat nejnižší v rámci EU. Ani mzdová dynamika prozatím nebude příliš zpomalovat, podle našich odhadů by měl růst průměrné mzdy letos dosáhnout 6,4 %.
• Okénko trhu - Lednový ZEW index přijemně překvapil
  Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub se v dnešních Hospodářských novinách přidal mezi kolegy, kteří v poslední době vyjevili svůj názor na blízkou budoucnost české měnové politiky. Holub, který na posledních dvou měnověpolitických zasedáních hlasoval pro zvýšení základní sazby, nevylučuje, že by se ke stejnému kroku mohl odhodlat znovu. Podobně jako ostatní členové rady očekává vyrovnanou debatu mezi stabilitou a mírným zvýšením sazeb. My nadále předpokládáme, že nakonec stejně jako v minulých měsících převáží názor, že měnovou politiku aktuálně není nutné měnit.
• Okénko trhu - lídři EU rozdělují záchranný fond
  Ceny průmyslových výrobců v červnu zmírnily svůj meziroční pokles o šest desetin procentního bodu na -0,3 %. Trh očekával pokles o 0,1 %. Ve srovnání s květnem se ceny ve výrobní sféře snížily o desetinu procenta. Uvedený cenový pohyb byl dán dražšíropou na světových trzích, což podstatně zmírnilo předchozí hluboký propad cen v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Nadále však výrazně klesaly ceny chemických látek, v těžbě a dobývání a v oblasti zpracování kovů. Na druhé straně ceny u elektřiny, plynu a páry pokračovaly v rychlém růstu, když meziročně přidaly 8 %. Nadále se zvyšovaly i ceny v potravinářství, v červnu o 1,7 %. Ceny v průmyslu však budou i nadále pod vlivem nedostatečné poptávky utlumené. Výrobci snižují svémarže a zlevňují zboží, aby se prosadily na trhu. Výrobní ceny v zahraničí klesají ještě výrazněji, což bude přes nižší ceny vstupů ovlivňovat i cenotvorbu v tuzemsku. V souhrnu tak odhadujeme, že ceny ve výrobní sféře budou v letošním roce v průměru zhruba stagnovat.
• Okénko trhu - Mezinárodní měnový fond vyhlíží oživení v Německu
  V těchto dnech probíhá ve švýcarském Davosu 50. zasedání Světového ekonomického fóra. Jeho hlavním tématem je zejména změna klimatu. Americký prezident D. Trump hned na úvod promluvil o úspěšném období, které nyní Spojené státy prožívají. Navzdory tomu, že v době jeho nástupu do prezidentského úřadu analytici předpovídali USA stagnaci či dokonce pokles, během jeho působení byla snížena nezaměstnanost na historických 3,5 %, nových míst bylo vytvořeno okolo sedmi miliónů a pokles americké ekonomiky se doposud nepotvrdil. Zároveň zmínil četné obchodní dohody, které se mu podařilo uzavřít díky jeho nesmlouvavé taktice s Mexikem či Kanadou a samozřejmě před týdnem podepsanou první část rozsáhlé obchodní dohody s Čínou. Je přitom připraven začít vyjednávat o druhé fázi dohody, do které by rád zakomponoval podmínku dodržování lidských práv zejména v reakci na situaci v Hong Kongu. Nyní se ovšem chystá na složitější vyjednávání s Evropskou unií, kde by rád uzavřel obchodní dohodu ještě před podzimními prezidentskými volbami. Obchodování s EU je podle něj velmi složité, dokonce složitější než s Čínou. Američtí podnikatelé naráží na evropském trhu na četné překážky obchodu ať už technické, jako jsou různé požadavky na bezpečnost a kvalitu zboží, tak na tarifní, tedy výši cel či daní. Tím mířil zejména na digitální daň, kterou několik evropských států včetně České republiky zvažuje zavést. Opět zmínil výhružku zvýšení cel na evropský dovoz automobilů do USA, k čemuž by podle něj mohlo dojít v blízké budoucnosti.
• Okénko trhu - Ministerstvo svůj ekonomický výhled příliš nezměnilo
  Ministerstvo financí České republiky dnes zveřejnilo další vydání své makroekonomické prognózy. Jeho výhled na rok 2020 se změnil jen nepatrně, když nadále počítá s růstem tuzemské ekonomiky o 2 %. Ministerstvo nicméně mírně přehodnotilo odhad příspěvků jednotlivých složek HDP, když nově očekává větší podíl vládní spotřeby a tvorby hrubého fixního kapitálu, zatímco méně si slibuje od zahraničního obchodu. Korekce doznala i predikce průměrné inflace za rok 2020, která má nově činit 2,8 namísto původních 2,6 %, a ministerstvo zároveň o desetník snížilo odhad na kurz české měny, jež tak podle něj dosáhne v průměru hladiny EUR/CZK 25,40. Pro rok 2021 pak úředníci očekávají zrychlení růstu na tempo 2,2 %, které se nadále bude opírat primárně o spotřebu domácností i vládního sektoru. Koruna by podle nich měla posílit až k EUR/CZK 25,10 a oživení si slibují i od eurozóny, jež by měla vykázat růst na úrovni 1,4 %. Ve srovnání s naší vlastní prognózou je tak ministerský odhad výkonu české ekonomiky téměř totožný. Lišíme se ovšem v názoru na kurz české měny, která podle nás tak svižně posilovat nebude. Zároveň jsme o něco méně optimističtí ve výhledu na růst eurozóny, které predikujeme pro rok 2021 pouze 1,2 %. Není též bez zajímavosti, že ministerstvo nadále věří, že naplní plánovaný deficit rozpočtu na úrovni 40 mld. Kč a to přesto, že daňové příjmy již v minulém roce významně zaostávaly za jeho očekáváními. Včerejší zpráva o plnění státní pokladny pak potvrdila, že stejná situace ve výběru daní trvá i v roce letošním. Vzhledem ke zpomalování ekonomiky tak předpokládáme, že tento problém povede k překročení plánovaného deficitu do blízkosti 58 mld. Kč.
• Okénko trhu - míra zisku i investic podniků mírně vzrostly, výrazněji si polepšily domácnosti
  Český průmysl v listopadu odepsal 5,7 %, tedy znatelně více, než činila očekávání (-4,0 %). Na aktuálním výsledku se částečně projevil nižší počet pracovních dní ve srovnání s loňským rokem, nicméně i po zohlednění tohoto vlivu jsme byli svědky propadu o citelných 3,2 %. V meziměsíčním srovnání pak došlo k úbytku produkce o 1,1 %. Český průmysl v listopadu již nepodržel tahoun posledních měsíců, tedy výroba motorových vozidel, který zaznamenal pokles o 3 %. Produkce se snížila v celé řadě odvětví, výjimkou byla například výroba elektrických zařízení, pryžových a plastových výrobků a farmacie. Je zřejmé, že do Česka se zpožděním dorazilo očekáváné ochlazení přicházející z exportních trhů, především pak Německa. Ani výhled do blízké budoucnosti není zcela růžový, když nové zakázky v listopadu poklesly o téměř 3 %. Nejnovější data z Německa, našeho klíčového obchodního partnera, zatím poskytují rozporuplný obrázek. Nejsilnější evropská ekonomika se potácí na hraně recese a ani na počátku letošního roku nelze počítat s výraznějším oživením. Tyto skutečnosti samozřejmě ovlivňují i vyhlídky tuzemského průmyslu. Pro letošek tak předpokládáme jen slabý nárůst produkce o 0,4 %.
• Okénko trhu - MMF snížil odhad globálního růstu
  Ceny průmyslových výrobců se v září meziměsíčně zvýšily o 0,1 %, jejich meziroční dynamika ovšem dále zvolnila na 1,9 %. K růstu nejvýrazněji přispívaly ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které se meziročně zvedly o 7,7 %. I přes určité zvolnění pak stále trvá rychlý růst cen v potravinářství (o 3,6 %). Na druhé straně klesaly ceny koksu, rafinovaných ropných výrobků a chemických látek, tedy produktů ovlivněných nižší cenou ropy. V následujících měsících očekáváme postupné slábnutí cenových tlaků u producentů, ať už vlivem pomaleji rostoucích cen agrárních komodit, tak i v důsledku slábnoucí poptávky. Výrobní ceny v eurozóně v srpnu přešly do meziročního poklesu, což se bude s určitým zpožděním promítat i do tuzemské průmyslové inflace. Průměrný růst cen výrobců by měl v letošním roce dosáhnout hodnoty mírně pod 3 %, vlivem vysoké dynamiky v H1.
• Okénko trhu - Na co dát pozor v dnešním zápisu z jednání americké centrální banky?
  Eurostat dnes dopoledne zveřejnil finální údaje o dynamice spotřebitelských cen v eurozóně. Překvapení se nedostavilo: v souladu s tržním očekáváním ceny vzrostly o 0,4 % oproti červenci minulého roku. V meziměsíčním srovnání byl zaznamenán mírně vyšší pokles (-0,4 %), než bylo očekáváno (-0,3 %). Jádrová inflace očištěna od volatilnějších složek cen potravin a energií vzrostla meziročně o 1,2 % a poklesla oproti červnu o 0,3 %.
• Okénko trhu - naděje na brzké oživení v Německu dále slábne
  Německý ZEW index za měsíc únor znovu přidusil naděje na brzké ekonomické oživení u našeho západního souseda. Po nadějném několikaměsíčním zlepšování, které započalo v září loňského roku, přišel poměrně strmý propad zpět, když se index očekávání meziměsíčně snížil o plných 18 bodů a zakotvil na hladině 8,7. Trhy přitom počítaly s jen mírnou korekcí do blízkosti 21,5 bodu a realitě se tak nepřiblížily ani ty nejpesimističtější odhady. Tato složka ZEW indexu má přitom poměrně dobrou schopnost predikce německého HDP a pro dynamiku tamní ekonomiky v příštích měsících tak aktuální propad nevěstí mnoho dobrého. Zhoršení doznala i druhá složka indexu, tedy hodnocení současné situace, jež klesla z lednových -9,5 až na -15,7, namísto očekávaných -10 bodů. Největší pesimisty v Německu aktuálně najdeme v odvětví výroby automobilů, oceli či v bankovnictví. Naopak v oboru informačních technologií či stavebnictví nadále panuje dobrá nálada. Lze předpokládat, že únorové zhoršení sentimentu padá na vrub obavám z šíření koronaviru, jelikož právě Čína, epicentrum této epidemie, patří mezi důležité obchodní partnery Německa. Chmurná nálada se podle průzkumu rozšířila i například ve Francii či Itálii a za celou eurozónu pak index očekávání vykázal pokles z lednových 25,6 na současných 10,4 bodu.