Okénko trhu - inflace v eurozóně téměř na nule

Čtěte více

• Okénko trhu - Fed snížil úrokové sazby o 25 bodů
  Americká centrální banka Fed včera v souladu s tržním očekáváním rozhodla o snížení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů do rozmezí 1,75-2,00 %. K tomuto kroku bankéři přistoupili navzdory nadále solidní kondici americké ekonomiky s historicky mimořádně nízkou mírou nezaměstnanosti hlavně z opatrnostních důvodů, jak vyplývalo z jejich předchozích prohlášení. Ne zcela přesvědčivě vyznělo rozložení hlasů, když pro snížení hlasovalo jen sedm členů výboru, zatímco dva preferovali zachování současné úrovně a jeden snížení výraznější. V hodnocení výhledu měnové politiky pro blízkou budoucnost se trhy nedočkaly příslibu dalšího uvolňování. Částečnou podporu by mohlo najít jedno další letošní snížení, ovšem ani to není zdaleka jisté. Šéf Fedu Jerome Powell ve své řeči deklaroval připravenost americké centrální banky zasáhnout v případě, že by ekonomika dále oslabila, například v důsledku zvýšení geopolitického napětí. Aktuální ekonomická prognóza ovšem oproti té červnové výraznějších změn nedoznala, Fed nyní očekává mírně rychlejší růst amerického HDP i spotřebitelských cen, zároveň ale i lehce vyšší nezaměstnanost.
• Okénko trhu - Fed ve středu sníží základní úrokovou sazbu o dalších 25 bb.
  Ceny průmyslových výrobců se v srpnu meziměsíčně zvýšily o 0,1 %, jejich meziroční dynamika zůstala na 2,1 %. K růstu nadále významně přispívaly ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry a v potravinářství. Za aktuálně mírnějším růstem cen výrobců stojí průsak nižších cen ropy na světových trzích do domácích cen. V následujících měsících očekáváme, že inflace tuzemských producentů bude zpomalována nižší dynamikou cen v eurozóně. Naopak slabší kurz koruny spolu s pokračujícím vyšším meziročním růstem cen elektřiny budou inflaci cen výrobců zvyšovat. Rovněž přechodně vyšší ceny ropy vlivem výpadku saudské rafinérie se projeví v domácích cenách. V souhrnu tak očekáváme, že průměrný růst cen výrobců by měl letos dosáhnout hodnoty okolo 3 %. Meziroční růst cen zemědělských výrobců v srpnu značně zvolnil na 4,1 %. To bylo dáno propadem dynamiky cen u rostlinné produkce na 2,8 %, přitom v červenci tyto ceny rostly ještě o 16,7 %. Přetrvávající vysoká poptávka po stavební produkci přispívá k vyššímu růstu cen stavebních prací v srpnu o 3,8 %.
• Okénko trhu - Globální výrobní řetězec je ohrožen kvůli subdodávkám z Číny
  Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v prosinci meziročně vzrostly o 4,8 %. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku zvýšily o 4,6 %. Zásluhu na tom má o jeden pracovní den delší pracovní měsíc v porovnání s loňským prosincem. Spotřebitelé v předvánočním čase zvyšovali útraty zejména za počítačové a komunikační vybavení, výrobky pro domácnost a oděvy i obuv. Za celý rok 2019 vzrostly celkové maloobchodní tržby o velmi slušných 3,5 %, bez započtení prodejů a oprav aut se jejich dynamika zvýšila dokonce o 4,8 %. V letošním roce by zpomalující ekonomika měla postupně tlumit mzdový růst, oslabovat by měl i spotřebitelský sentiment. Předpokládáme tedy, že růst maloobchodních tržeb zpomalí pod tři procenta. Spotřeba domácností by nicméně měla zůstat hlavním přispěvatelem k růstu HDP.
• Okénko trhu - HDP v USA klesl o trochu méně, než se čekalo
  Druhý odhad růstu amerického hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí letošního roku přinesl mírnou korekci směrem nahoru a nově tak činí v annualizovaném mezikvartálním vyjádření -31,7 % namísto původně udávaných -32,9 %. Propad byl zaznamenán prakticky ve všech složkách HDP, když soukromé investice odepsaly 46,2 %, spotřeba 34,1 % a export 63,2 %. V černých číslech tak zůstala jen vládní spotřeba, která vykázala růst na úrovni 2,8 %. U soukromé spotřeby byl výrazně dramatičtější pád pozorován u služeb (-43,1 %) nežli u zboží (-10,6 %).
• Okénko trhu - Holub (ČNB) opět promluvil na téma nekonvenční měnové politiky
  Ceny českých průmyslových výrobců v dubnu opět výrazně poklesly. Oproti předešlému měsíci se podruhé v řadě snížily o 0,5 %, což znamenalo propad cen v meziročním srovnání do deflace na -0,8 %. Oproti předpokladům trhu byl zaznamenaný meziroční pokles cen mírnější o tři desetiny procentního bodu. Na meziročním poklesu cen se největší měrou podílelo odvětví rafinovaných ropných produktů a výroby chemických látek, kde se nejvíce projevily nízké ceny ropy na světových trzích. Nižší byly i ceny v oblasti zpracování kovů a v těžbě a dobývání. Na druhé straně ceny u elektřiny, plynu a páry pokračují v rychlém růstu, když meziročně přidaly 8,6 %. Nezanedbatelný nárůst cen byl zaznamenán i v oblasti potravinářské výroby, kde inflace dosáhla 4,5 %. I v následujících měsících lze očekávat, že ceny ve výrobní sféře budou meziročně klesat. V souhrnu tak odhadujeme, že ceny ve výrobní sféře budou v letošním roce v průměru zhruba stagnovat.
• Okénko trhu - Hra o daně
  Ministryně financí dnes dopoledne zahájila jednání s předsedou ČSSD, vicepremiérem Janem Hamáčkem. Kromě projednávání státního rozpočtu na příští rok je v plánu také jednání o zrušení superhrubé mzdy a o změnách v sazbách daně z příjmu. Schillerová minulý týden představila šest různých variant superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 % do 19 %. Cíl je, že plán snížení daně přidá peníze do kapes spotřebitelů. To na druhé straně ale sníží příjmy ve státním rozpočtu, který je už tak zatížen pandemií. Kupní síla spotřebitelů by se tak zvýšila, což by mělo mít pozitivní vliv na domácí poptávku, která zůstává v důsledku pandemie nadále slabá. Spoléhat se na tento efekt je v době krize a nejistoty ošemetné. Poslední průzkum spotřebitelské důvěry naznačil, že ačkoliv se důvěra spotřebitelů zvyšuje, jejich obavy o vlastní budoucí finanční situaci přetrvávají, což podněcuje vyšší míru spoření a tvorby finančních rezerv. Efekt snížení daně z příjmu by tak mohl být zaznamenán v úsporách namísto v poptávce, obzvlášť pokud se nepodaří zacílit především nízkopříjmové skupiny, které jsou pademií zasaženi obecně více a kteří navíc mají vyšší sklon ke spotřebě (nízký sklon k úsporám).
• Okénko trhu - IFO index potvrdil nadějný výhled pro německou ekonomiku
  Německý IFO index v souladu s předpoklady přinesl další mírné zlepšení tamního sentimentu. Jeho srpnové vydání zaznamenalo meziměsíční nárůst ve všech složkách, tedy v hodnocení podnikatelského prostředí (zvýšení o 2,2 bodu na 92,6), očekávání do budoucna (o 0,8 bodu na 97,5) i náhledu na současnou situaci (o 3,4 bodu na 87,9). Zatímco hodnocení aktuální situace se tak jen pomalu vrací k předkrizovým hodnotám, na které stále schází více než 10 bodů, složka očekávání je momentálně nejvýše od roku 2018. Jedná se tak o další sadu poněkud smíšených signálů, které v poslední době z německé ekonomiky přicházejí. Na jednu stranu tamní podniky evidentně neopouští naděje na dohledné zotavení a i dnes zveřejněné zpřesněné údaje o růstu HDP za druhé čtvrtletí přinesly příjemné překvapení, když ukázaly menší než původně avizovaný propad. Zároveň se ovšem poněkud zadrhává předchozí pozitivní vývoj některých měkkých indikátorů, jako jsou indexy nákupních manažerů či právě IFO index současnosti. Může se jednat o efekt opětovného vzniku izolovaných ohnisek koronaviru, která se po uvolnění preventivních opatření začala objevovat v různých částech Evropy. Za předpokladu, že nedojde k intenzivní druhé vlně epidemie, lze ovšem německá data z posledních týdnů interpretovat jako signál, že by virový ekonomický propad mohl být nakonec o něco mírnější, než se předpokládalo.
• Okénko trhu - Ifo index předčil očekávání
  Téměř přesně na den před osmi lety, pronesl tehdejší šéf ECB Mario Draghi slavnou větu „whatever it takes“, a signalizoval tak pevnost evropské struktury. Minulé úterý jsme byli svědky dalšího důležitého milníku, kdy se země Evropské unie dohodly na záchranném balíčku ve výši 750 mld. euro. To přineslo vlnu optimismu na trhy a odrazilo se i v dnes zveřejněném Ifo indexu, který hodnotí celkové podnikatelské klima. Index překonal konsensus analytiků a v červenci vrostl na 90.5 bodů oproti červnové hodnotě 89.3 bodů. Vpřed hledící složka indexu (Ifo Expectations) vrostla dokonce na nejvyšší úroveň od roku 2018 na hodnotu 97 bodů, oproti předchozí hodnotě 91.6 bodů. To naznačuje, že zlepšení ekonomické situace v Německu je již v běhu. Za pozitivním vývojem stojí kromě evropského záchranného balíčku i tamní v červnu zveřejněná fiskální podpora ve výši 130 mld. euro. Prezident Ifo institutu nicméně dodal, že míra nejistoty zůstává nadále vysoká.
• Okénko trhu - IFO indexy příliš nepotěšily
  Dnes zveřejněné indexy vydávané německým institutem IFO příliš nepotěšily a zchladily optimismus, který na trzích zavládl minulý týden po publikaci lednových PMI a ZEW ukazatelů. IFO index očekávání odepsal téměř celý bod a dosáhl pouze 92,9. Nicméně, tato hodnota je o téměř dva body pod tržními odhady, které pod vlivem posledních příznivých dat očekávaly další zlepšení sentimentu. Zajímavý obrázek poskytl pohled do struktury ukazatele. Lednový pokles indexu byl zaviněn slabšími vyhlídkami ve stavebnictví a ve službách, tedy v sektorech, které ještě nedávno udržovaly nejsilnější evropskou ekonomiku nad vodou. Naproti tomu se vyhlídky v průmyslu dále zlepšovaly, což je pro německou výrobně a exportně orientovanou ekonomiku dobrá zpráva. Tamní výrobní sektor se vzpamatovává z poměrně výrazného šoku, a vzhledem k tomu, že se kromě nižší zahraniční poptávky potýká i s dopady strukturálních změn, bude pravděpodobně trvat delší čas, než se znovu dostane do kondice. IFO index očekávání je z dlouhodobého hlediska považován za nejlepší předstihový ukazatel německého hospodářského růstu a toto negativní vykročení do nového roku naznačuje pokles hospodářského růstu v Q1. Jedná se však o údaj jen za první měsíc a netřeba ho přeceňovat. Zhruba poloviční pokles pak zaznamenal IFO index podnikatelské nálady, který v lednu skončil na 95,9 bodech. Tržní odhady přitom počítaly s 97 body. Vzápětí po zveřejnění údajů společná evropská měna mírně ztratila a její kurz proti dolaru se dostal pod EUR/USD 1,102. Během následujících hodin pak část svých ztrát umazala.
• Okénko trhu - Indexy PMI se pomalu škrábou z propasti
  Německý index nákupních manažerů podle očekávání vzrostl, když v souhrnném vyjádření vyskočil z historického minima, kterého dosáhl v dubnu hodnotou 17,4 bodu, na 31,4. Přesto aktuální hodnota mírně zaostala za tržními odhady, které počítaly s výsledkem 33,1 bodu. Výraznějšího zlepšení dosáhl sektor služeb (nárůst z 16,2 na 31,4 bodu) nežli ten výrobní (z 34,5 na 36,8). Tento rozdíl je pochopitelně způsoben tím, že právě služby byly ekonomickými restrikcemi zasaženy podstatně drtivěji. Podobným vývojem prošel indikátor PMI i v celé eurozóně, když celkově poskočil z dubnových 13,6 až na 30,5 bodu, přičemž i zde byl posun tažen hlavně službami (z 12,0 na 28,7), spíše než výrobními podniky (z 33,4 na 39,5). Z historického pohledu se oba indexy ovšem nadále nacházejí na extrémně nízkých úrovních, a ačkoliv se v nich již nepochybně odráží postupné uvolňování restriktivních opatření, o návratu k předkrizovým úrovním ekonomické aktivity zatím nemůže být řeč ani zdaleka.
• Okénko trhu - Inflace v eurozóně zpomaluje
  Třetí odhad statistického úřadu dále zlepšil předchozí údaj – český hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí 2019 meziročně přidal 2,0 %. Růst ekonomiky tak podle očekávání zpomalil oproti čtvrtletí třetímu, kdy dosáhl 2,5 %. Mezikvartální dynamika se po zpřesnění zvedla o desetinu procentního bodu a dosáhla 0,5 %. Vlivem upravených dat ze čtvrtého kvartálu tak dosáhl růst HDP v celém loňském roce 2,5 % (oproti 2,4 % z předchozího vydání). ČSÚ zdůvodnil změnu zejména novými daty ze sektoru vládních institucí. Dynamika HDP v letošním roce bude ovlivněna dopady epidemie koronaviru, když restriktivní opatření proti šíření nemoci podstatně omezují ekonomickou aktivitu. V našem základním scénáři, kdy předpokládáme trvání těchto opatření zhruba do poloviny dubna, by pokles HDP mohl dosáhnout 5-6 %.
• Okénko trhu - inflace v eurozóně zrychlila, nezaměstnanost nadále nízká
  Statistický úřad dnes potvrdil růst českého hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,5 %. Mezikvartální růst byl oproti předběžnému odhadu zvýšen o desetinu na 0,4 %. Růst ekonomiky byl podpořen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. Dynamika spotřeby domácností sice lehce zvolnila na 2,3 %, přesto zůstává nadále vysoká vlivem příznivé situace na českém trhu práce, tedy nízké nezaměstnanosti a svižnému růstu mezd. Vládní instituce zvýšily svou spotřebu dokonce o 3,3 %. Tvorba fixního kapitálu však zaostala, když mezičtvrtletně i meziročně poklesla o 0,3 %. Podnikypociťují postupně ochabující poptávku, což spolu s vysokými mzdovými náklady vytváří tlak na jejich ziskovost a omezuje množství prostředků na další rozvoj. Export navzdory neutěšené situaci na vývozních trzíchpřidal 1,8 %, čímž značně převýšil dynamiku dovozu (1,0 %) ovlivněnou nižšími importy pro investice. Čistá bilance tak navzdory problematické situaci v oblasti mezinárodního obchodu vychází nadále velmi dobře. Mezi nejúspěšnějšíodvětví české ekonomiky patřily ve třetím čtvrtletí informační a komunikační činnosti, obchod, pohostinství, doprava a stavebnictví, tedy primárně oblasti poháněné rostoucími příjmy českých domácností. Zaostával naopak průmysl. V souhrnu za letošní rok očekáváme průměrný růst hrubého domácího produktu o 2,5 % a pro rok 2020 pak pokles dynamiky na 2,0 %.
• Okénko trhu - Inflace v Německu je nadále nízká
  Český export se po skončení karanténních opatření odrazil od meziročního dubnového poklesu o -38,3 % a dostal se zpět alespoň na úrovně z roku 2016. Index Exportu od Raiffeisenbank ukazuje, že v příštích třech měsících by český export měl pozvolna růst. „Zdaleka ale nepůjde o návrat na předkovidové hodnoty exportu“, komentuje vývoj hlavní ekonomka Helena Horská. Hodnoty indexu zůstávají v období od července do listopadu záporná, což znamená, že vývoz zůstane pod hodnotami z minulého roku. Na jedné straně mají zlepšující se měkké indikátory, jako například indexy nákupních manažerů v eurozóně a Německu, pozitivní efekt na český export. K tomu lze přičíst i rostoucí počet zakázek ve výrobním sektoru. Na druhé straně působí mírné zpomalení ekonomického oživování a obavy z dalšího nárůstu šíření onemocnění Covid-19 jako brzda vývozu. Původně se přitom počítalo s oživením ekonomiky čistě následující trajektorii písmena V.
• Okénko trhu - Inflace v Německu nižší, klesá i nezaměstnanost v eurozóně
  Míra nezaměstnanosti v eurozóně v srpnu klesla na 7,4 procenta, což bylo o desetinu méně než v červenci, zároveň se jednalo o nejnižší hodnotu od poloviny roku 2008. Oproti loňskému srpnu je míra nezaměstnanosti nižší dokonce o šest desetin procentního bodu. V rámci celé Evropské unie lidí bez práce rovněž ubylo a jejich podíl činil 6,2 %, o čtyři desetiny méně než před rokem. Nejmenší mírou nezaměstnanosti se může i nadále chlubit Česko. Tuzemská obecná míra nezaměstnanosti očištěná od sezónních vlivů dosáhla v srpnu 2,0 %. Hned za Českem se drží Německo se 3,1 %. Počet lidí bez práce se v Německu snížil poprvé od letošního dubna, nicméně zároveň došlo i k poklesu volných pracovních míst, což vytváří obavy směrem do budoucna. Ukazatelé z trhu práce většinou reagují na hospodářský cyklus s jistým zpožděním, zatím se však zdá, že podle dosavadních hodnot trh práce odolává snižující se globální poptávce i klesajícímu výkonu německého průmyslu.
• Okénko trhu - Inflace v USA citelně zrychluje
  Evropský průmysl v červnu podle očekávání pokračoval v postupném zotavování z pandemického propadu. Po sezónním očištění tamní objem výroby meziměsíčně vzrostl o 9,1 % a ve srovnání s loňským červnem tak byl o 12,3 % nižší. Červnové zlepšení tím ovšem mírně zaostalo za očekáváními a tempo dohánění se oproti květnu citelně snížilo. Největší skok zaznamenala výroba zboží dlouhodobé spotřeby a investičních statků, kterých meziměsíčně přibylo 20,2 resp. 14,2 %. Dlužno ovšem dodat, že právě investiční zboží se dosud nacházelo v mimořádném útlumu a i po aktuálním zlepšení zaostává za loňským výsledkem o 15,9 %. Z geografického pohledu se červen vydařil průmyslníkům na Slovensku (+21,7 % m/m), v Maďarsku (17,1 %) v Rumunsku (16,3 %). Ve srovnání s loňskem pak za červen největší ztráty eviduje Portugalsko (-14, 8 %), Španělsko a Německo (shodně -14,1 %).
• Okénko trhu - Johnson si připsal další dvě porážky
  Česká inflace v srpnu dosáhla hodnoty 0,1 % meziměsíčně a 2,9 % meziročně. Růst byl poháněn hlavně cenami spojenými s bydlením (elektřina, teplo, nájemné) a službami, tedy sektory, které těží ze silné domácí poptávky živené nízkou nezaměstnaností a svižným růstem mezd. V opačném směru působily ceny pohonných hmot (kde se projevuje nízká cena ropy) či oděvů a obuvi. Inflace se tak i nadále pohybuje v blízkosti horní hranice tolerančního pásma ČNB, ovšem v nejbližší době očekáváme její zpomalení i bez zásahu centrální banky. Svůj podíl na tom bude mít importovaná nízká inflace z eurozóny i pomalu slábnoucí tempo růstu českých mezd. V průměru za celý letošní rok tak odhadujeme inflaci na úrovni 2,7 %.
• Okénko trhu - konzervativci vyhráli britské volby, Brexit bude na konci ledna
  Konzervativci premiéra B. Johnsona triumfovali v předčasných britských parlamentních volbách. V Dolní sněmovně získali 364 mandátů a výrazně předčili opoziční labouristy, kteří ve volbách propadli a získali jen 203 křesel. Ziskem 48 poslanců slaví úspěch i Skotská národní strana, která požaduje vyhlášení referenda o odtržení Skotska od Spojeného království. Konzervativní strana tak dosáhla nejlepšího výsledku od roku 1987, kdy ji vedla M. Thatcherová. Vystoupení Británie z Evropské unie k 31. lednu by tak už nemělo stát nic v cestě. I přes odchod Británie z EU na konci ledna se fakticky vůbec nic nezmění. Minimálně do konce příštího roku bude platit tzv. přechodné období, které vyjednala britská vláda a které umožní tamním firmám připravit se na odchod z jednotného evropského trhu. Británie si tak ještě příští rok zachová práva i povinnosti spojené se členstvím v EU, nebude však moci hlasovat o evropských zákonech. Do konce příštího roku tak bude mít Británie čas vyjasnit si s EU budoucí vztahy, zejména pak podmínky vzájemné obchodní výměny. Británie má možnost vyjednat si s EU dokonce nulová cla, což bude ovšem podmíněno přijetím řady evropských regulativů a tomu se bude snažit B. Johnson vyhnout. Řada odborníků však namítá, že stihnout vyjednat toto definitivní uspořádání vztahů do konce příštího roku nebude jednoduché. Trhy nicméně přijaly ukončení patové situace kolem Brexitu s povděkem, libra reagovala skokovým posílením vůči euru o více než dvě procenta na hodnotu EUR/GBP 0,83.
• Okénko trhu - Koruna oslabila v reakci na pomalejší inflaci
  Česká inflace v září zpomalila na 2,7 % meziročně. Ve srovnání s předchozím měsícem pak došlo k poklesu cen o 0,6 %. Hlavními protiinflačními faktory byly klesající ceny dovolených, které s koncem letních prázdnin přicházejí pravidelně, a nižší ceny pohonných hmot. Meziroční růst cen je nadále vysoko nad cílem České národní banky, kde jej drží hlavně rostoucí ceny spojené s bydlením (elektřina, teplo, nájemné) a ceny služeb. Právě v cenách služeb se nejvíce projevuje vyšší spotřebitelská poptávka daná napjatou situací na trhu práce, tedy nízkou nezaměstnaností a rychlým růstem mezd. Naproti tomu inflační tlaky ze zahraničí jsou utlumené, cenový růst v eurozóně dosáhl v září jen 0,9 %. Očekáváme, že inflace bude v následujících čtvrtletích postupně zpomalovat. Růst cen bude tlumit slabá inflace v zahraničí, měnová politika ČNB a svoji roli bude hrát i postupné zpomalování ekonomiky a slábnoucí růst mezd. V průměru za celý letošní rok odhadujeme inflaci na úrovni 2,8 % a v příštím roce pak její další zpomalení. Centrální banka podle nás na vývoj zareaguje ve druhém čtvrtletí roku 2020 zahájením cyklu snižování sazeb, a do konce příštího roku se základní sazba dostane až na 1,25 %.
• Okénko trhu - Koruna ztrácí předchozí zisky
  Průmyslová výroba v tuzemsku přinesla v červnu dobré zprávy, když neočištěně oproti loňskému roku odepsala jen 7 %, zatímco odhady činily -11,4 %. S přihlédnutím k tomu, že letošní červen měl o dva pracovní dny více, se po očištění o kalendářní vlivy jednalo o meziroční pokles na úrovni 11,9 %. Ve srovnání s květnem tento výsledek po sezónním očištění odpovídá zvýšení objemu výroby o 13,4 %. Ačkoliv jsou červnová čísla z historického pohledu nadále poněkud depresivní, v kontextu zotavování po virové pandemii naopak přinášejí záblesky naděje. Nejen že se průmyslu jako celku podařilo po mrazivých jarních měsících poměrně výrazně přidat, ale známky odolnosti vykázal i klíčový automobilový průmysl, kde meziročně dokonce narostl objem nových zakázek o 3,5 %.
• Okénko trhu - Kurzarbeit v Německu využívá rekordní počet zaměstnanců
  Druhý odhad statistického úřadu o dvě desetiny procentního bodu zlepšil předchozí údaj – český hrubý domácí produkt tak v prvním čtvrtletí 2020 meziročně spadl o 2,0 %. Oproti poslednímu loňskému čtvrtletí došlo ke snížení výkonu tuzemské ekonomiky o 3,3 %. Za propadem stojí především investiční aktivita a zahraniční poptávka, naopak vyšší výdaje vládních institucí přispěly pozitivně a bránily ještě hlubšímu propadu ekonomiky. Výdaje domácností mezičtvrtletně klesly o 2 %, v meziročním srovnání pak stagnovaly. Na straně tvorby byl pokles přidané hodnoty nejvíce ovlivněn vývojem v odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (pokles o 4,9 %) a zpracovatelském průmyslu (-3,4 %). Mezi úspěšná odvětví české ekonomiky se v prvním čtvrtletí řadily informační a komunikační činnosti, kde přidaná hodnota meziročně přidala téměř 4 %. České hospodářství nečekají lehké časy ani v nejbližších měsících. Podstatnou část dubna byla ještě v platnosti karanténní opatření, což znamená delší odstávky a ztížené výrobní podmínky. Hospodářský pokles se tak bude táhnout ještě dlouhé měsíce a do kladných hodnot (v meziročním srovnání) se zřejmě letos již nepodíváme.