Okénko trhu - HDP v USA klesl o trochu méně, než se čekalo

Čtěte více

• Okénko trhu - Evropský průmysl navázal na slabý trend
  Průmyslová výroba v eurozóně navázala na sérii neslavných výsledků, když v říjnu meziměsíčně odepsala 0,5 % a meziročně pak 2,2 %. V obou případech se jedná o zhoršení oproti září a o výsledek v souladu respektive mírně nad očekáváními trhu. Zároveň ovšem došlo k revizi zářijové statistiky směrem dolů, a to o 0,2 procentního bodu na -0,1 % m/m a o 0,1 na -1,8 % r/r. Po předchozím zklamání, které přinesla průmyslová výroba v Německu, se od dnešního výsledku ani žádné pozitivní překvapení neočekávalo. Potvrdilo se také, že evropskou ekonomiku zatěžuje především snížená poptávka po investičním zboží a to jak v rámci kontinentu, tak i pro export. Právě investiční statky přitom patří mezi hlavní vývozní artikly ve velké části eurozóny.
• Okénko trhu - Evropský průmysl se v prosinci propadl hlouběji
  Ve včerejším projevu v americkém kongresu ujistil prezident americké centrální banky J. Powell, že Fed důkladně monitoruje riziko šířící se nákazy zejména ve vztahu k americké ekonomice. Podle něj je zřejmé, že koronavirus se negativně podepíše na stavu tamní ekonomiky, je však brzy předjímat, jakým způsobem a v jakém rozsahu. Otázkou pro tvůrce měnové politiky zůstává, zda se bude jednat o efekt trvalý, či naopak dočasný. Upozornil kongresmany, že v případě výraznějšího ekonomického zpomalení musí být připraveni ekonomiku podpořit fiskálními stimuly. Důvod je současné nižší nastavení sazeb, které podle něj v případě potřeby nenabízí dostatečný prostor k podpoře ekonomiky. Na závěr však opět zopakoval, že současné nastavení sazeb je podle názoru centrálních bankéřů adekvátní stavu tamní ekonomiky.
• Okénko trhu - Evropský průmysl se zvedá jen pomalu
  Český běžný účet platební bilance vykázal v květnu přebytek na úrovni 4,2 mld. Kč, k čemuž přispělo kladné saldo zboží a služeb ve výši 19,6 mld. Kč. Na finančním účtu došlo k odlivu kapitálu v objemu 16,9 mld. Kč. Přímých zahraničních investic přiteklo 5,1 mld. Kč, zatímco portfoliových odteklo 44,2 mld. Kč.
• Okénko trhu - evropský průmysl v dubnu rekordně propadl
  Dnes zveřejněná data Eurostatu ukázala na rekordní propad průmyslové výroby v dubnu, když opatření proti šíření koronaviru zastavila z velké části ekonomickou aktivitu napříč celým kontinentem. Průmyslová výroba v 19 zemích evropské měnové unie meziměsíčně spadla o 17,1 %, což znamenalo meziroční sešup o 28,0 %. Obě tyto hodnoty představují nejhlubší poklesy od zahájení sběru dat v roce 1991. Výsledky byly jen mírně lepší, než kolik činila tržní očekávání. Největší újmu utrpěla produkce zboží pro dlouhodobou spotřebu, jehož výroba klesla meziměsíčně o 28,9 % a meziročně o 47,7 %. Podobně bídně si vedla i výroba investičních statků, jejíž poklesy byly jen nepatrně mírnější (meziměsíčně o 26,6 % a meziročně o 40,9 %). Z největších ekonomik eurozóny zaznamenaly Německo meziroční propad průmyslové výroby o 30,2 %, Francie o 34,9 %, Španělsko o 34,3 % a Itálie dokonce o 42,5 %. Žebříčku nejhorších výsledků pak vévodilo Lucembursko s poklesem o 43,9%. Naopak jedinou zemí z celé 27členné Evropské unie, která v dubnu zaznamenala meziroční nárůst výroby, a sice o 5,5%, bylo Irsko. Pokud vezmeme v úvahu, že koronavirová epidemie zasáhla ještě mnohem výrazněji sektor služeb, nevypadají vyhlídky evropského hospodářství pro druhé čtvrtletí příliš růžově. Dnešní data spolu s výsledky dalších předstihových ukazatelů naznačují, že by mezikvartální pokles HDP ve druhém čtvrtletí mohl dosáhnout dvouciferných hodnot. Přitom produkt eurozóny odepsal v letošním prvním čtvrtletí 3,6 %, q-o-q.
• Okénko trhu - Evropský záchranný balíček schválen
  Trhy přijaly zprávu o nalezení kompromisu s viditelnou úlevou. Česká koruna, podobně jako maďarský forint či polský zlotý, citelně posílila a dostala se i pod EUR/CZK 26,40, tedy nejníže od půlky března. Ještě výrazněji pak posílila k americkému dolaru, kde se přiblížila dokonce k hranici EUR/USD 23,00, čímž se vrátila i na před-pandemickou úroveň. Růst si připsaly evropské akcie a poklesly i výnosy na italských vládních dluhopisech.
• Okénko trhu - Fed ani ECB tento týden sazby nezmění
  Na tuzemský průmysl začíná doléhat pokles ekonomické aktivity v partnerských zemích. Průmyslová produkce klesla v říjnu o 3 %, po očištění o kalendářní vlivy pak odepsala 0,4 %. K výraznému poklesu došlo v objemu nových zakázek, které se snížily zhruba o 5 %, přičemž tento vývoj byl dán primárně zahraničím, odkud jich dorazilo o 7 % méně. Klesala zejména produkce strojů a zařízení, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků i výroba ve slévárenství. Německá ekonomika se již řadu měsíců potýká s nevalným výkonem, což se začíná postupně projevovat i v tuzemsku. Snižuje se zejména poptávka po výrobcích spojených s investiční aktivitou, která v Německu i u nás klesá.
• Okénko trhu - Fed by dnes ke změnám sazeb přistoupit neměl
  Dnešní datový kalendář více méně zeje prázdnotou, proto ve středu pozornosti bude zajisté měnověpolitické jednání americké centrální banky. Ta bude zasedat ve večerních hodinách našeho času. Tým RBI ani trh neočekávají změnu nastavení úrokových sazeb, jejichž horní hranice se nyní nachází na úrovni 1,75 %. V posledních týdnech data z americké ekonomiky a zejména z amerického trhu práce velmi pozitivně překvapovala. Zástupci Fedu již s předstihem v polovině minulého roku reagovali na očekáváné ochlazení tamní ekonomiky třemi sníženími sazeb. Podle aktuálních prognóz by americká ekonomika neměla čelit výraznějšímu zpomalení. Variantě stability sazeb napovídá také rétorika členů bankovní rady, kteří se vesměs shodují, že současné nastavení sazeb je v tuhle chvíli adekvátní stavu americké ekonomiky. Od podzimního zasedání prezident Fedu J. Powell při každé příležitosti opakuje, že centrální banka již dále upravovat sazby v dohledné době nebude. Vzhledem k aktuálně příznivým datům není důvod předpokládat, že by se jeho rétorika po dnešním zasedání měla změnit.
• Okénko trhu - Fed snížil úrokové sazby o 25 bodů
  Americká centrální banka Fed včera v souladu s tržním očekáváním rozhodla o snížení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů do rozmezí 1,75-2,00 %. K tomuto kroku bankéři přistoupili navzdory nadále solidní kondici americké ekonomiky s historicky mimořádně nízkou mírou nezaměstnanosti hlavně z opatrnostních důvodů, jak vyplývalo z jejich předchozích prohlášení. Ne zcela přesvědčivě vyznělo rozložení hlasů, když pro snížení hlasovalo jen sedm členů výboru, zatímco dva preferovali zachování současné úrovně a jeden snížení výraznější. V hodnocení výhledu měnové politiky pro blízkou budoucnost se trhy nedočkaly příslibu dalšího uvolňování. Částečnou podporu by mohlo najít jedno další letošní snížení, ovšem ani to není zdaleka jisté. Šéf Fedu Jerome Powell ve své řeči deklaroval připravenost americké centrální banky zasáhnout v případě, že by ekonomika dále oslabila, například v důsledku zvýšení geopolitického napětí. Aktuální ekonomická prognóza ovšem oproti té červnové výraznějších změn nedoznala, Fed nyní očekává mírně rychlejší růst amerického HDP i spotřebitelských cen, zároveň ale i lehce vyšší nezaměstnanost.
• Okénko trhu - Fed ve středu sníží základní úrokovou sazbu o dalších 25 bb.
  Ceny průmyslových výrobců se v srpnu meziměsíčně zvýšily o 0,1 %, jejich meziroční dynamika zůstala na 2,1 %. K růstu nadále významně přispívaly ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry a v potravinářství. Za aktuálně mírnějším růstem cen výrobců stojí průsak nižších cen ropy na světových trzích do domácích cen. V následujících měsících očekáváme, že inflace tuzemských producentů bude zpomalována nižší dynamikou cen v eurozóně. Naopak slabší kurz koruny spolu s pokračujícím vyšším meziročním růstem cen elektřiny budou inflaci cen výrobců zvyšovat. Rovněž přechodně vyšší ceny ropy vlivem výpadku saudské rafinérie se projeví v domácích cenách. V souhrnu tak očekáváme, že průměrný růst cen výrobců by měl letos dosáhnout hodnoty okolo 3 %. Meziroční růst cen zemědělských výrobců v srpnu značně zvolnil na 4,1 %. To bylo dáno propadem dynamiky cen u rostlinné produkce na 2,8 %, přitom v červenci tyto ceny rostly ještě o 16,7 %. Přetrvávající vysoká poptávka po stavební produkci přispívá k vyššímu růstu cen stavebních prací v srpnu o 3,8 %.
• Okénko trhu - Globální výrobní řetězec je ohrožen kvůli subdodávkám z Číny
  Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v prosinci meziročně vzrostly o 4,8 %. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku zvýšily o 4,6 %. Zásluhu na tom má o jeden pracovní den delší pracovní měsíc v porovnání s loňským prosincem. Spotřebitelé v předvánočním čase zvyšovali útraty zejména za počítačové a komunikační vybavení, výrobky pro domácnost a oděvy i obuv. Za celý rok 2019 vzrostly celkové maloobchodní tržby o velmi slušných 3,5 %, bez započtení prodejů a oprav aut se jejich dynamika zvýšila dokonce o 4,8 %. V letošním roce by zpomalující ekonomika měla postupně tlumit mzdový růst, oslabovat by měl i spotřebitelský sentiment. Předpokládáme tedy, že růst maloobchodních tržeb zpomalí pod tři procenta. Spotřeba domácností by nicméně měla zůstat hlavním přispěvatelem k růstu HDP.
• Okénko trhu - Holub (ČNB) opět promluvil na téma nekonvenční měnové politiky
  Ceny českých průmyslových výrobců v dubnu opět výrazně poklesly. Oproti předešlému měsíci se podruhé v řadě snížily o 0,5 %, což znamenalo propad cen v meziročním srovnání do deflace na -0,8 %. Oproti předpokladům trhu byl zaznamenaný meziroční pokles cen mírnější o tři desetiny procentního bodu. Na meziročním poklesu cen se největší měrou podílelo odvětví rafinovaných ropných produktů a výroby chemických látek, kde se nejvíce projevily nízké ceny ropy na světových trzích. Nižší byly i ceny v oblasti zpracování kovů a v těžbě a dobývání. Na druhé straně ceny u elektřiny, plynu a páry pokračují v rychlém růstu, když meziročně přidaly 8,6 %. Nezanedbatelný nárůst cen byl zaznamenán i v oblasti potravinářské výroby, kde inflace dosáhla 4,5 %. I v následujících měsících lze očekávat, že ceny ve výrobní sféře budou meziročně klesat. V souhrnu tak odhadujeme, že ceny ve výrobní sféře budou v letošním roce v průměru zhruba stagnovat.
• Okénko trhu - Hra o daně
  Ministryně financí dnes dopoledne zahájila jednání s předsedou ČSSD, vicepremiérem Janem Hamáčkem. Kromě projednávání státního rozpočtu na příští rok je v plánu také jednání o zrušení superhrubé mzdy a o změnách v sazbách daně z příjmu. Schillerová minulý týden představila šest různých variant superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 % do 19 %. Cíl je, že plán snížení daně přidá peníze do kapes spotřebitelů. To na druhé straně ale sníží příjmy ve státním rozpočtu, který je už tak zatížen pandemií. Kupní síla spotřebitelů by se tak zvýšila, což by mělo mít pozitivní vliv na domácí poptávku, která zůstává v důsledku pandemie nadále slabá. Spoléhat se na tento efekt je v době krize a nejistoty ošemetné. Poslední průzkum spotřebitelské důvěry naznačil, že ačkoliv se důvěra spotřebitelů zvyšuje, jejich obavy o vlastní budoucí finanční situaci přetrvávají, což podněcuje vyšší míru spoření a tvorby finančních rezerv. Efekt snížení daně z příjmu by tak mohl být zaznamenán v úsporách namísto v poptávce, obzvlášť pokud se nepodaří zacílit především nízkopříjmové skupiny, které jsou pademií zasaženi obecně více a kteří navíc mají vyšší sklon ke spotřebě (nízký sklon k úsporám).
• Okénko trhu - IFO index potvrdil nadějný výhled pro německou ekonomiku
  Německý IFO index v souladu s předpoklady přinesl další mírné zlepšení tamního sentimentu. Jeho srpnové vydání zaznamenalo meziměsíční nárůst ve všech složkách, tedy v hodnocení podnikatelského prostředí (zvýšení o 2,2 bodu na 92,6), očekávání do budoucna (o 0,8 bodu na 97,5) i náhledu na současnou situaci (o 3,4 bodu na 87,9). Zatímco hodnocení aktuální situace se tak jen pomalu vrací k předkrizovým hodnotám, na které stále schází více než 10 bodů, složka očekávání je momentálně nejvýše od roku 2018. Jedná se tak o další sadu poněkud smíšených signálů, které v poslední době z německé ekonomiky přicházejí. Na jednu stranu tamní podniky evidentně neopouští naděje na dohledné zotavení a i dnes zveřejněné zpřesněné údaje o růstu HDP za druhé čtvrtletí přinesly příjemné překvapení, když ukázaly menší než původně avizovaný propad. Zároveň se ovšem poněkud zadrhává předchozí pozitivní vývoj některých měkkých indikátorů, jako jsou indexy nákupních manažerů či právě IFO index současnosti. Může se jednat o efekt opětovného vzniku izolovaných ohnisek koronaviru, která se po uvolnění preventivních opatření začala objevovat v různých částech Evropy. Za předpokladu, že nedojde k intenzivní druhé vlně epidemie, lze ovšem německá data z posledních týdnů interpretovat jako signál, že by virový ekonomický propad mohl být nakonec o něco mírnější, než se předpokládalo.
• Okénko trhu - Ifo index předčil očekávání
  Téměř přesně na den před osmi lety, pronesl tehdejší šéf ECB Mario Draghi slavnou větu „whatever it takes“, a signalizoval tak pevnost evropské struktury. Minulé úterý jsme byli svědky dalšího důležitého milníku, kdy se země Evropské unie dohodly na záchranném balíčku ve výši 750 mld. euro. To přineslo vlnu optimismu na trhy a odrazilo se i v dnes zveřejněném Ifo indexu, který hodnotí celkové podnikatelské klima. Index překonal konsensus analytiků a v červenci vrostl na 90.5 bodů oproti červnové hodnotě 89.3 bodů. Vpřed hledící složka indexu (Ifo Expectations) vrostla dokonce na nejvyšší úroveň od roku 2018 na hodnotu 97 bodů, oproti předchozí hodnotě 91.6 bodů. To naznačuje, že zlepšení ekonomické situace v Německu je již v běhu. Za pozitivním vývojem stojí kromě evropského záchranného balíčku i tamní v červnu zveřejněná fiskální podpora ve výši 130 mld. euro. Prezident Ifo institutu nicméně dodal, že míra nejistoty zůstává nadále vysoká.
• Okénko trhu - IFO indexy příliš nepotěšily
  Dnes zveřejněné indexy vydávané německým institutem IFO příliš nepotěšily a zchladily optimismus, který na trzích zavládl minulý týden po publikaci lednových PMI a ZEW ukazatelů. IFO index očekávání odepsal téměř celý bod a dosáhl pouze 92,9. Nicméně, tato hodnota je o téměř dva body pod tržními odhady, které pod vlivem posledních příznivých dat očekávaly další zlepšení sentimentu. Zajímavý obrázek poskytl pohled do struktury ukazatele. Lednový pokles indexu byl zaviněn slabšími vyhlídkami ve stavebnictví a ve službách, tedy v sektorech, které ještě nedávno udržovaly nejsilnější evropskou ekonomiku nad vodou. Naproti tomu se vyhlídky v průmyslu dále zlepšovaly, což je pro německou výrobně a exportně orientovanou ekonomiku dobrá zpráva. Tamní výrobní sektor se vzpamatovává z poměrně výrazného šoku, a vzhledem k tomu, že se kromě nižší zahraniční poptávky potýká i s dopady strukturálních změn, bude pravděpodobně trvat delší čas, než se znovu dostane do kondice. IFO index očekávání je z dlouhodobého hlediska považován za nejlepší předstihový ukazatel německého hospodářského růstu a toto negativní vykročení do nového roku naznačuje pokles hospodářského růstu v Q1. Jedná se však o údaj jen za první měsíc a netřeba ho přeceňovat. Zhruba poloviční pokles pak zaznamenal IFO index podnikatelské nálady, který v lednu skončil na 95,9 bodech. Tržní odhady přitom počítaly s 97 body. Vzápětí po zveřejnění údajů společná evropská měna mírně ztratila a její kurz proti dolaru se dostal pod EUR/USD 1,102. Během následujících hodin pak část svých ztrát umazala.
• Okénko trhu - Indexy PMI se pomalu škrábou z propasti
  Německý index nákupních manažerů podle očekávání vzrostl, když v souhrnném vyjádření vyskočil z historického minima, kterého dosáhl v dubnu hodnotou 17,4 bodu, na 31,4. Přesto aktuální hodnota mírně zaostala za tržními odhady, které počítaly s výsledkem 33,1 bodu. Výraznějšího zlepšení dosáhl sektor služeb (nárůst z 16,2 na 31,4 bodu) nežli ten výrobní (z 34,5 na 36,8). Tento rozdíl je pochopitelně způsoben tím, že právě služby byly ekonomickými restrikcemi zasaženy podstatně drtivěji. Podobným vývojem prošel indikátor PMI i v celé eurozóně, když celkově poskočil z dubnových 13,6 až na 30,5 bodu, přičemž i zde byl posun tažen hlavně službami (z 12,0 na 28,7), spíše než výrobními podniky (z 33,4 na 39,5). Z historického pohledu se oba indexy ovšem nadále nacházejí na extrémně nízkých úrovních, a ačkoliv se v nich již nepochybně odráží postupné uvolňování restriktivních opatření, o návratu k předkrizovým úrovním ekonomické aktivity zatím nemůže být řeč ani zdaleka.
• Okénko trhu - inflace v eurozóně téměř na nule
  Statistický úřad Evropské unie dnes zveřejnil květnovou inflaci. Spotřebitelské ceny v 19-členném bloku zemí platících eurem v květnu meziměsíčně klesly o 0,1%, což znamenalo další zvolnění meziroční inflace o 0,2 procentního bodu jen na 0,1%. Zveřejněné údaje byly v souladu s očekáváním analytiků. Pokles inflace až téměř k nulové hladině znamenal další vzdálení se od cíle Evropské centrální banky, který je nastaven na úroveň těsně pod 2 %. Inflace v eurozóně v květnu dosáhla nejnižší úrovně za téměř čtyři roky, a to i přes znatelně vyšší ceny nezpracovaných potravin (meziročně vzrostly o 6,5 %), když pandemie koronaviru prudce utlumila poptávku po palivech a vedla k propadu cen energií (o 12 %). Jádrová složka cen po vyloučení těchto dvou volatilních složek dosáhla 1,1%, tedy stejně jako v dubnu. Ještě užší ukazatel meziroční inflace, který vylučuje z jádra také ceny alkoholu a tabáku, v květnu rovněž zůstal na dubnových 0,9%.
• Okénko trhu - Inflace v eurozóně zpomaluje
  Třetí odhad statistického úřadu dále zlepšil předchozí údaj – český hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí 2019 meziročně přidal 2,0 %. Růst ekonomiky tak podle očekávání zpomalil oproti čtvrtletí třetímu, kdy dosáhl 2,5 %. Mezikvartální dynamika se po zpřesnění zvedla o desetinu procentního bodu a dosáhla 0,5 %. Vlivem upravených dat ze čtvrtého kvartálu tak dosáhl růst HDP v celém loňském roce 2,5 % (oproti 2,4 % z předchozího vydání). ČSÚ zdůvodnil změnu zejména novými daty ze sektoru vládních institucí. Dynamika HDP v letošním roce bude ovlivněna dopady epidemie koronaviru, když restriktivní opatření proti šíření nemoci podstatně omezují ekonomickou aktivitu. V našem základním scénáři, kdy předpokládáme trvání těchto opatření zhruba do poloviny dubna, by pokles HDP mohl dosáhnout 5-6 %.
• Okénko trhu - inflace v eurozóně zrychlila, nezaměstnanost nadále nízká
  Statistický úřad dnes potvrdil růst českého hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,5 %. Mezikvartální růst byl oproti předběžnému odhadu zvýšen o desetinu na 0,4 %. Růst ekonomiky byl podpořen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. Dynamika spotřeby domácností sice lehce zvolnila na 2,3 %, přesto zůstává nadále vysoká vlivem příznivé situace na českém trhu práce, tedy nízké nezaměstnanosti a svižnému růstu mezd. Vládní instituce zvýšily svou spotřebu dokonce o 3,3 %. Tvorba fixního kapitálu však zaostala, když mezičtvrtletně i meziročně poklesla o 0,3 %. Podnikypociťují postupně ochabující poptávku, což spolu s vysokými mzdovými náklady vytváří tlak na jejich ziskovost a omezuje množství prostředků na další rozvoj. Export navzdory neutěšené situaci na vývozních trzíchpřidal 1,8 %, čímž značně převýšil dynamiku dovozu (1,0 %) ovlivněnou nižšími importy pro investice. Čistá bilance tak navzdory problematické situaci v oblasti mezinárodního obchodu vychází nadále velmi dobře. Mezi nejúspěšnějšíodvětví české ekonomiky patřily ve třetím čtvrtletí informační a komunikační činnosti, obchod, pohostinství, doprava a stavebnictví, tedy primárně oblasti poháněné rostoucími příjmy českých domácností. Zaostával naopak průmysl. V souhrnu za letošní rok očekáváme průměrný růst hrubého domácího produktu o 2,5 % a pro rok 2020 pak pokles dynamiky na 2,0 %.
• Okénko trhu - Inflace v Německu je nadále nízká
  Český export se po skončení karanténních opatření odrazil od meziročního dubnového poklesu o -38,3 % a dostal se zpět alespoň na úrovně z roku 2016. Index Exportu od Raiffeisenbank ukazuje, že v příštích třech měsících by český export měl pozvolna růst. „Zdaleka ale nepůjde o návrat na předkovidové hodnoty exportu“, komentuje vývoj hlavní ekonomka Helena Horská. Hodnoty indexu zůstávají v období od července do listopadu záporná, což znamená, že vývoz zůstane pod hodnotami z minulého roku. Na jedné straně mají zlepšující se měkké indikátory, jako například indexy nákupních manažerů v eurozóně a Německu, pozitivní efekt na český export. K tomu lze přičíst i rostoucí počet zakázek ve výrobním sektoru. Na druhé straně působí mírné zpomalení ekonomického oživování a obavy z dalšího nárůstu šíření onemocnění Covid-19 jako brzda vývozu. Původně se přitom počítalo s oživením ekonomiky čistě následující trajektorii písmena V.