Celkové daňové příjmy
Na stát letos budeme pracovat méně než loni. Na stát Češi rekordně pracovali během pandemie
17.05.2022 Letos budou Češi na stát pracovat kratší dobu než loni. Podle Liberálního institutu odevzdáme státu vše, co si prací vyděláme od 1. ledna do 17. června. Dle společnosti Deloitte, která používá jinou metodiku výpočtu, odevzdáme státu vše, co vyděláme za období od 1. ledna do 18. června.
Pandemie letos zamíchala s výpočtem termínu dne daňové svobody. Podle Liberálního institutu nezvykle pracujeme na stát déle než podle Deloitte
26.05.2021 Pandemie a loňský daňový balíček zamíchaly také s výpočtem termínu dne daňové svobody. Jeho termín každoročně v ČR vypočítávají společnosti Deloitte a Liberální institut. Pro výpočet termínu, do něhož se v daném roce pracuje na stát, tedy na daňové odvody, však používají odlišnou metodiku. Před pandemií tak bývalo pravidlem, že podle metodiky Liberálního institutu nastával den daňové svobody dříve než podle metodiky Deloitte. Letos je to ale jinak (viz graf níže).
Státní rozpočet za únor prohlubuje schodek na 86,1 mld. Kč
01.03.2021 Stát hospodařil za první dva měsíce letošního roku s deficitem 86,1 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,4 % a výdaje naopak vzrostly o 18,1 %. Vzhledem k lednové statistice, domácímu vývoji pandemie a schválenému navýšení plánovaného rozpočtu není oznámený výsledek překvapením. Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj inkasa přímých daní. V případě daně z příjmu fyzických osob můžeme poprvé vidět čistý efekt daňových změn v letošním roce. Její inkaso kleslo meziročně o čtvrtinu, zatímco celkové daňové příjmy jsou nižší zhruba o deset procent. Do srovnání ale vstupují pouze první dva měsíce minulého roku, které ještě nebyly dotčeny covidovou krizí. Další výraznou položkou je daň z příjmu právnických osob, kterou ovlivňuje její čtvrtletní splatnost záloh. Proto aktuálně vykazuje největší ztrátu vůči plánu Ministerstva financí. Ten navíc stále počítá s původní verzí státního rozpočtu s deficitem 320 mld. Kč, čímž zveřejněný únorový výsledek ztrácí na vypovídací hodnotě.
Stát vybral na daních v pololetí meziročně o 12,6 pct. méně
19.07.2020 Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním pololetí klesly meziročně o 12,6 procenta, tedy o 65,2 miliardy, na 454,2 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 188 miliard korun, meziročně o 12,2 miliardy korun méně. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral zhruba o 24,7 miliardy méně, celkem 74,4 miliardy korun. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci června.
Další články k tématu Celkové daňové příjmy
Investice v závěru roku tradičně zrychlují
02.12.2019 Státní rozpočet za prvních jedenáct měsíců skončil v deficitu 38,6 mld. Kč. Oproti předchozímu měsíci se jedná o zhoršení salda o 19 mld. Kč. Zároveň se také jedná o nejhorší listopadový výsledek od roku 2014, kdy byl deficit téměř dvojnásobný.
Stát v minulém roce hospodařil se zanedbatelným deficitem
03.01.2020 Státní rozpočet zakončil uplynulý rok v deficitu 28,5 mld. Kč. Oproti listopadu se deficit snížil o 10,1 mld. Kč. Jedná se tak o nejhorší výsledek státního rozpočtu za poslední čtyři roky. Z historického hlediska to lze považovat za nadprůměrný výsledek hospodaření.
Makroekonomické faktory - rozpočtové deficity a přebytky (9. díl)
25.02.2024 V dnešním článku se zaměříme především na vysvětlení rozpočtových deficitů a přebytků. Dále se budeme zabývat dopady rozpočtových deficitů a přebytků na různé oblasti ekonomiky a také si rozebereme některé faktory, které je ovlivňují. Nakonec uvedeme příklad z Ameriky pro lepší pochopení jejich podstaty v ekonomice.
Lepší vývoj státního rozpočtu nás vede k optimističtější naší prognózy
01.10.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních devíti měsících tohoto roku s deficitem 252,7 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 231,7 mld. Kč. Z pohledu zářijových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Tempo jeho prohlubování je však méně než poloviční ve srovnání s jarními měsíci spojené s akutními náklady vlády.
Rozpočet Norska se poprvé za 25 let propadl do deficitu
02.09.2020 Výdaje norské vlády ve druhém čtvrtletí poprvé za 25 let překonaly celkové příjmy. Rozpočtový deficit 83 miliard norských korun (210 miliard Kč) způsobila pandemie nemoci-19, která prudce snížila daňové příjmy a ceny ropy, což je hlavní vývozní položka této skandinávské země. Vláda naopak zvyšovala výdaje, aby ochránila ekonomiku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil norský statistický úřad.
Státní rozpočet skončil za prvních sedm měsíců v deficitu 205,1 mld. Kč
03.08.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních sedmi měsících tohoto roku s deficitem 205,1 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 195,4 mld. Kč. Z pohledu červencových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonává tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán (3,6 % vs. 4,5 % HDP).
Nižší daňové příjmy kompenzují nižší výdaje
01.11.2019 Státní rozpočet za prvních deset měsíců skončil v deficitu 19,6 mld. Kč. Oproti předchozímu měsíci se jedná o zhoršení salda o 1,4 mld. Kč. Zároveň se také jedná o nejhorší říjnový výsledek od roku 2015, kdy byl deficit ještě o deset miliard vyšší.
Rozpočet na rok 2020 smutně vyjadřuje nulové reformní úsilí vlády, čtyřicetimiliardový schodek vadit nemusí, pokud se nevymkne kontrole
05.12.2019 Poslanecká sněmovna včera večer schválila rozpočet na rok 2020. Jeho celkové výdaje činí 1618 miliard korun, příjmy pak 1578 miliard.
Příjmy Japonska z firemních daní klesly
05.07.2017 Příjmy Japonska z firemních daní klesly v loňském fiskálním roce o 500 miliard na 10,3 bilionu jenů (2,1 bilionu Kč). Dostaly se tak nejníže od fiskálního roku 2012, kdy se vlády ujal premiér Šinzó Abe, jenž slíbil oživit skomírající ekonomiku. Nižší byly příjmy i z dalších daní, prodejní a z příjmu fyzických osob. Celkové příjmy rozpočtu z daní tak loni poprvé za sedm let klesly. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo japonské ministerstvo financí.
Výrazné zhoršení deficitu nemusí nutně ohrozit rozpočtový plán
02.12.2024 Deficit státního rozpočtu se ke konci listopadu výrazně prohloubil a dosáhl hodnoty -259,2 mld. Kč. Od konce října tak za pouhý měsíc došlo k jeho prohloubení o téměř 60 mld. Kč, což značně snížilo dosud solidní polštář pro prosincové výdaje. Pohledem listopadových dat za posledních 5 let však zdaleka nejde o ojedinělý případ, a tak ačkoli v prosinci očekáváme další prohloubení deficitu, zbývající prostor ve výši 22,8 mld. může být stále dostatečný k udržení plánovaného salda ke konci roku.
Související klíčová slova:
Finance | OECD | HDP | Daně | Ekonomika | Riziko | Schodek rozpočtu | Splatnost | Komerční banka | Ekonom | Deloitte | Financování | Lukáš Kovanda | Banka | Graf | Nemovitosti | Státní rozpočet | ROCE | Aktuální vývoj | Daňové příjmy | Daně z příjmů | Daně z příjmů právnických osob | Mzdy | Výnosy | Příjmy | ČTK | Hlavní ekonom | Aleš Sosnovský | Trinity Bank | Rozpočet | Celkové příjmy | Deficit | Trinity | Miliardy | Důchod | NERV | Miliardy korun | Schodek státního rozpočtu | Veřejné finance | Šíření koronaviru | Situace | Pandemie | Výdaje | Daň z příjmu | Ekonomické aktivity | Vývoj | Vládní opatření | MF | Podání přiznání k dani z příjmu | Přiznání k dani z příjmu | Přiznání k dani z příjmu fyzických osob | OSVČ | Růst | Schodek | DPH | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Úspory | Dluhy | ČR | Antivirus | Útlum ekonomické aktivity | Daňové příjmy státu | Celostátní daňové příjmy | DPFO | Spotřební daně | Rekordní deficit | Kompenzační programy | Daňový balíček | Zadlužování | Den daňové svobody | Pandemie letos | Společnosti | Češi
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot