Německé volby vyhrají konzervativci, do koalice budou asi potřebovat dvě strany

Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených.

Podle průzkumu INSA pro bulvární deník Bild by získala CDU/CSU 30 procent hlasů, a předčasné parlamentní volby by tak vyhrála. Konzervativci se kolem 30 procent drží v průzkumech stabilně několik týdnů bez větších výkyvů. Na druhém místě by skončila Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, a to se ziskem 21 procent. Na třetím a čtvrtém místě by skončily strany současné menšinové vlády kancléře Olafa Scholze. Sociální demokraté by získali 15 a zelení 13 procent.

Do Spolkového sněmu by se dostaly ještě dvě strany z levého okraje: Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Levice má kořeny v komunistické Sjednocené dělnické straně (SED), jež vládla jako státostrana v Německé demokratické republice (NDR). BSW se od ní předloni odštěpila a ještě před půl rokem to vypadalo, že je Levice oslabená natolik, že z parlamentu po volbách vypadne. V posledních týdnech se ale trend obrátil, Levice má v průzkumu agentury INSA sedm procent a obavy, že nepřekročí pětiprocentní hranici, musí mít nová strana BSW. Se čtyřmi procenty by se podle průzkumu do sněmu jistě nedostali svobodní demokraté (FDP).

Kancléřem se po volbách s největší pravděpodobností stane konzervativec Merz. V posledních dnech přitom několikrát kategoricky vyloučil spolupráci s AfD a v úvahu nepřipadá ani koalice s Levicí či BSW. Podle průzkumu agentury INSA tak zbývá v podstatě jen jediná možnost, jak sestavit většinovou vládu. Spolupracovat by musely CDU/CSU, SPD a zelení.

Poprvé by tak na celostátní úrovni vznikla takzvaná keňská koalice. V Německu se tradičně vládním koalicím přiřazují názvy podle barev, které mají jednotliví členové v logu. V tomto případě je to černá, červená a zelená, tedy barvy keňské vlajky. Na celostátní úrovni taková koalice zatím nevládla, ve spolkových zemích ale už tyto tři strany ve vládě spolupracovaly, do loňského roku například v Sasku či Braniborsku.

Koaliční jednání by přitom byla zřejmě náročná. Jednalo by se totiž o požadavcích čtyř stran. CDU a CSU jsou z historických důvodů dvěma samostatnými stranami, které mají i rozdílné programy. Zatímco CDU kandiduje v 15 ze 16 spolkových zemí, její sestra CSU kandiduje jen v Bavorsku. Předvolební kampaň navíc značně prohloubila nedůvěru mezi CDU/CSU na jedné a SPD a zelenými na druhé straně, a to především v hlavní otázce letošních voleb: migraci.

Vláda, která v Německu vznikla po volbách v roce 2021, se skládala z tří stran: SPD, zelených a FDP. Loni v listopadu se přitom rozpadla kvůli hlubokým neshodám v hospodářské a finanční politice, které plynuly mimo jiné z ideologické rozdílnosti koaličních stran.

Po středečním duelu Scholze a Merze, který přenášely zpravodajské weby Welt a Bild, německá média píší, že bylo možné pozorovat jisté sblížení. Podle komentáře listu Die Zeit bylo vidět, že kancléř a jeho vyzývatel neměli zájem na příliš ostré hádce pár dní před volbami. Agentura DPA dnes upozornila, že "jistá vzájemná důvěra" mezi politiky panuje. Na otázku, zda by sedl do letadla řízeného Merzem, Scholz odpověděl jasným ano. Merz dodal, že by ho na palubu vzal, záleželo by ale na tom kam: "Z Berlína domů určitě."

Zdroj: ČTK, INSA

Čtěte více

• Německé reality jsou o 15-30 % předražené
  Obytné nemovitosti ve velkých německých městech jsou o 15 až 30 procent předražené. Uvedla to německá Bundesbanka ve své dnešní měsíční zprávě o hospodářském vývoji v zemi. Největší evropská ekonomika si ale jinak vede dobře a silně roste zejména průmyslová a stavební produkce, sdělila německá centrální banka.
• Německé řešení krizí v eurozóně rozpolcuje Evropu
  Německo naráží nejen na Kypru na tvrdou kritiku kvůli důslednému prosazování úspor a škrtů...
• Německé stavebnictví letos čeká růst
  Tržby v německém stavebním sektoru by měly v letošním roce stoupnout o tři procenta na 103 miliard eur...
• Německé stavebnictví loni rostlo
  Německé stavebnictví loni vykázalo nejvyšší příjmy od roku 2000, objem zakázek pak byl nejvyšší od roku 1996. Vyplývá to z dnešních údajů spolkového statistického úřadu. Příjmy firem s minimálně 20 zaměstnanci vzrostly o 7,4 procenta na téměř 72 miliard eur (1,9 bilionu Kč) a zaznamenaly tak vzestup šestý rok za sebou.
• Německé tarifní platy ve čtvrtletí vzrostly
  Tarifní platy v Německu se ve druhém čtvrtletí zvýšily proti předchozím třem měsícům v průměru o 3,8 procenta. To je rekord od roku 2011, kdy začal statistický úřad tyto údaje zveřejňovat. Při započtení inflace, která ve stejném období činila 1,7 procenta, tudíž mají spotřebitelé v peněženkách více peněz.
• Německé úřady podnikly další razii v kancelářích banky ABN Amro
  Německé úřady dnes podnikly další razii v kancelářích nizozemské banky ABN Amro ve Frankfurtu nad Mohanem. Prošetřují její zapojení do možných daňových úniků. Vyšetřovatelé z Kolína nad Rýnem podle agentury Bloomberg uvedli, že razie souvisí s obchody s akciemi a výplatou dividend, podrobnosti ale nesdělili.
• Německé veřejné finance skončily v přebytku
  Německé veřejné finance loni skončily v přebytku 23,7 miliardy eur (640 miliard Kč). Je to nejvyšší přebytek od znovusjednocení Německa v roce 1990, oznámil dnes spolkový statistický úřad.
• Německé veřejné finance skončily v přebytku
  Německé veřejné finance skončily v prvním pololetí v rekordním přebytku 21,1 miliardy eur. Oznámilo to...
• Německé veřejné finance skončily v rekordním přebytku
  Německé veřejné finance loni skončily v rekordním přebytku 36,6 miliardy eur (927 miliard Kč), uvedl dnes místní statistický úřad. Je to nejvyšší hodnota od znovusjednocení Německa v roce 1990. Nejvyššího přebytku dosáhly spolkové země (16,2 miliardy eur), následované sociálním pojištěním (10,5 miliardy eur), obcemi (8,8 miliardy eur) a státem (1,1 miliardy eur).
• Německé vládní strany se shodly na dalších kompenzacích vysokých cen energií
  Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) se na nočním jednání dohodla na souboru kompenzací vysokých cen energií. Podrobnosti úlev oznámí vedení stran na tiskové konferenci v 11:00. Místopředseda poslanecké frakce SPD Matthias Miersch v ranním magazínu stanice ZDF řekl, že opatření ulehčí obyvatelům nejen s rostoucími náklady na dopravu, ale také s energiemi.
• Německé výrobní podniky dosáhly hranice úspor plynu, vyplývá z průzkumu Ifo
  Přibližně třem čtvrtinám německých podniků, které při výrobě užívají zemní plyn, se podařilo snížit spotřebu této suroviny jen s minimálním dopadem na produkci. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnil hospodářský institut Ifo. Z dotazování podniků dále vyplynulo, že prostor pro další úspory už je omezený.
• Německé zadlužení kvůli koronakrizi vzroste na 80 procent HDP
  Zadlužení Německa kvůli zvládnutí koronavirové krize dosáhne 80 procent hrubého domácího produktu (HDP). Dnes to na hospodářské konferenci východoněmeckých spolkových zemí prohlásil ministr financí Olaf Scholz. Jen letos se očekává, že poměr zadlužení vůči výkonu ekonomiky vzroste z loňských 60 na 75 procent.
• Německé zlaté rezervy jsou z ciziny zpět
  Německá centrální banka urychlila přesun části německých zlatých rezerv ze zahraničí do Frankfurtu nad Mohanem. V cizině je měla uschovány od dob studené války z obavy před případným sovětským útokem. Více než polovina německých zlatých rezerv se nyní již nachází v jejích úschovnách, uvedla dnes centrální banka, která sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem.
• Německo a Čína jsou proti protekcionismu
  Německo a Čína se dnes ústy svých ministrů zahraničí - Heika Maase a Wanga I - znovu přihlásily k volnému obchodu. Učinily tak jen několik hodin předtím, než zřejmě vyprší americká výjimka týkající se cel na dovoz oceli a hliníku z Evropské unie.
• Německo a Francie hlásí shodu na reformě fiskálních pravidel
  Francie a Německo dosáhly shody ohledně reformy fiskálních pravidel Evropské unie, oznámil podle agentury Reuters francouzský ministr financí Bruno Le Maire po jednání se svým německým protějškem Christianem Lindnerem. Ten hovoří o shodě v klíčových bodech. Šéfové resortů financí zemí EU budou dnes jednat prostřednictvím videokonference, aby se pokusili najít kompromis v této otázce, poznamenala agentura AFP.
• Německo a Francie chtějí plán na reformu eurozóny do června
  Německo a Francie se chtějí na společné pozici k budoucnosti hospodářské a měnové unie shodnout do března. Na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie to dnes řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Na konkrétním plánu na reformu eurozóny by se měly členské země podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona shodnout do června.
• Německo a Francie chtějí záchranný fond s 500 miliardami eur
  Německo a Francie navrhují vytvoření evropského programu v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Na tiskových konferencích v Berlíně a v Paříži to po společném jednání řekli německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.
• Německo a Francie kategoricky odsuzují zavedení amerických cel
  Za neoprávněné, neodůvodněné a nebezpečné označil včera oznámené zavedení amerických cel na dovoz evropského hliníku a oceli francouzský ministr financí Bruno Le Maire. "Odpovíme inteligentně, rozhodně a společně", sdělila německá kancléřka Angela Merkelová. Francouzský prezident Emmanuel Macron novinářům řekl, že se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem si během večera promluví.
• Německo a Francie podpořily plán EK
  Německo a Francie podporují plán Evropské komise (EK) na podporu investic. Po společném jednání...
• Německo a Francie představí návrh daně z finančních transakcí EU
  Německo a Francie v pondělí představí společný návrh daně z finančních transakcí pro Evropskou unii, který vychází z modelu testovaného ve Francii. Informoval o tom německý deník Süddeutsche Zeitung.