Německo a Čína jsou proti protekcionismu

Německo a Čína se dnes ústy svých ministrů zahraničí - Heika Maase a Wanga I - znovu přihlásily k volnému obchodu. Učinily tak jen několik hodin předtím, než zřejmě vyprší americká výjimka týkající se cel na dovoz oceli a hliníku z Evropské unie.

Zavedení cel ve výši 25 procent na dováženou ocel a deseti procent na hliník oznámil prezident Spojených států Donald Trump v březnu. Pro některé země začal platit odklad, aby se mohly jednáním s USA clům vyhnout. Výjimka pro Evropskou unii byla už jednou prodloužena, nyní se ale počítá s tím, že vyprší.

Ochranářská obchodní politika Trumpa vede státy EU k hledání užší spolupráce se zeměmi jako je Čína, která se v poslední době opakovaně přihlásila k volnému obchodu. Čínský ministr zahraničí Wang dnes v Berlíně poznamenal, že Berlín i Peking v této oblasti mají hodně společných zájmů.

"Protekcionismus a uzavírání se vůči volnému obchodu nesmí získat převahu," nechal se zase slyšet šéf německé diplomacie Maas. Uvítal také signály z čínské strany, že Peking chce směřovat k další liberalizaci světového obchodu.

Vedle hospodářských otázek dnes oba ministři jednali i o mezinárodní jaderné dohodě s Íránem, kterou chtějí dále naplňovat. Oba se vyslovili proti kroku USA, které se rozhodly dohodu vypovědět.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Německé stavebnictví loni rostlo
  Německé stavebnictví loni vykázalo nejvyšší příjmy od roku 2000, objem zakázek pak byl nejvyšší od roku 1996. Vyplývá to z dnešních údajů spolkového statistického úřadu. Příjmy firem s minimálně 20 zaměstnanci vzrostly o 7,4 procenta na téměř 72 miliard eur (1,9 bilionu Kč) a zaznamenaly tak vzestup šestý rok za sebou.
• Německé tarifní platy ve čtvrtletí vzrostly
  Tarifní platy v Německu se ve druhém čtvrtletí zvýšily proti předchozím třem měsícům v průměru o 3,8 procenta. To je rekord od roku 2011, kdy začal statistický úřad tyto údaje zveřejňovat. Při započtení inflace, která ve stejném období činila 1,7 procenta, tudíž mají spotřebitelé v peněženkách více peněz.
• Německé úřady podnikly další razii v kancelářích banky ABN Amro
  Německé úřady dnes podnikly další razii v kancelářích nizozemské banky ABN Amro ve Frankfurtu nad Mohanem. Prošetřují její zapojení do možných daňových úniků. Vyšetřovatelé z Kolína nad Rýnem podle agentury Bloomberg uvedli, že razie souvisí s obchody s akciemi a výplatou dividend, podrobnosti ale nesdělili.
• Německé veřejné finance skončily v přebytku
  Německé veřejné finance loni skončily v přebytku 23,7 miliardy eur (640 miliard Kč). Je to nejvyšší přebytek od znovusjednocení Německa v roce 1990, oznámil dnes spolkový statistický úřad.
• Německé veřejné finance skončily v přebytku
  Německé veřejné finance skončily v prvním pololetí v rekordním přebytku 21,1 miliardy eur. Oznámilo to...
• Německé veřejné finance skončily v rekordním přebytku
  Německé veřejné finance loni skončily v rekordním přebytku 36,6 miliardy eur (927 miliard Kč), uvedl dnes místní statistický úřad. Je to nejvyšší hodnota od znovusjednocení Německa v roce 1990. Nejvyššího přebytku dosáhly spolkové země (16,2 miliardy eur), následované sociálním pojištěním (10,5 miliardy eur), obcemi (8,8 miliardy eur) a státem (1,1 miliardy eur).
• Německé vládní strany se shodly na dalších kompenzacích vysokých cen energií
  Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) se na nočním jednání dohodla na souboru kompenzací vysokých cen energií. Podrobnosti úlev oznámí vedení stran na tiskové konferenci v 11:00. Místopředseda poslanecké frakce SPD Matthias Miersch v ranním magazínu stanice ZDF řekl, že opatření ulehčí obyvatelům nejen s rostoucími náklady na dopravu, ale také s energiemi.
• Německé výrobní podniky dosáhly hranice úspor plynu, vyplývá z průzkumu Ifo
  Přibližně třem čtvrtinám německých podniků, které při výrobě užívají zemní plyn, se podařilo snížit spotřebu této suroviny jen s minimálním dopadem na produkci. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnil hospodářský institut Ifo. Z dotazování podniků dále vyplynulo, že prostor pro další úspory už je omezený.
• Německé zadlužení kvůli koronakrizi vzroste na 80 procent HDP
  Zadlužení Německa kvůli zvládnutí koronavirové krize dosáhne 80 procent hrubého domácího produktu (HDP). Dnes to na hospodářské konferenci východoněmeckých spolkových zemí prohlásil ministr financí Olaf Scholz. Jen letos se očekává, že poměr zadlužení vůči výkonu ekonomiky vzroste z loňských 60 na 75 procent.
• Německé zlaté rezervy jsou z ciziny zpět
  Německá centrální banka urychlila přesun části německých zlatých rezerv ze zahraničí do Frankfurtu nad Mohanem. V cizině je měla uschovány od dob studené války z obavy před případným sovětským útokem. Více než polovina německých zlatých rezerv se nyní již nachází v jejích úschovnách, uvedla dnes centrální banka, která sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem.
• Německo a Francie hlásí shodu na reformě fiskálních pravidel
  Francie a Německo dosáhly shody ohledně reformy fiskálních pravidel Evropské unie, oznámil podle agentury Reuters francouzský ministr financí Bruno Le Maire po jednání se svým německým protějškem Christianem Lindnerem. Ten hovoří o shodě v klíčových bodech. Šéfové resortů financí zemí EU budou dnes jednat prostřednictvím videokonference, aby se pokusili najít kompromis v této otázce, poznamenala agentura AFP.
• Německo a Francie chtějí plán na reformu eurozóny do června
  Německo a Francie se chtějí na společné pozici k budoucnosti hospodářské a měnové unie shodnout do března. Na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie to dnes řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Na konkrétním plánu na reformu eurozóny by se měly členské země podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona shodnout do června.
• Německo a Francie chtějí záchranný fond s 500 miliardami eur
  Německo a Francie navrhují vytvoření evropského programu v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Na tiskových konferencích v Berlíně a v Paříži to po společném jednání řekli německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.
• Německo a Francie kategoricky odsuzují zavedení amerických cel
  Za neoprávněné, neodůvodněné a nebezpečné označil včera oznámené zavedení amerických cel na dovoz evropského hliníku a oceli francouzský ministr financí Bruno Le Maire. "Odpovíme inteligentně, rozhodně a společně", sdělila německá kancléřka Angela Merkelová. Francouzský prezident Emmanuel Macron novinářům řekl, že se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem si během večera promluví.
• Německo a Francie podpořily plán EK
  Německo a Francie podporují plán Evropské komise (EK) na podporu investic. Po společném jednání...
• Německo a Francie představí návrh daně z finančních transakcí EU
  Německo a Francie v pondělí představí společný návrh daně z finančních transakcí pro Evropskou unii, který vychází z modelu testovaného ve Francii. Informoval o tom německý deník Süddeutsche Zeitung.
• Německo a Francie sblíží daňovou politiku
  Německo a Francie budou hledat cesty, jak sblížit daňovou politiku obou zemí a pokročit v integraci eurozóny. Na tiskové konferenci po společném jednání v Berlíně to dnes řekli německý ministr financí Wolfgang Schäuble a jeho francouzský protějšek Bruno Le Maire.
• Německo a Francie se dohodly na posílení EFSF?
  Objevila se neoficiální zpráva, že Francie a Německo se údajně dohodly na posílení Evropského fondu finanční stability.
• Německo a Francie se shodly na návrhu rozpočtu eurozóny
  Německo a Francie se po dlouhých jednáních shodly na návrhu společného rozpočtu eurozóny, který by byl součástí rozpočtu celé Evropské unie. Navrhovaný rozpočet by měl snížit ekonomické rozdíly mezi zeměmi používajícími euro a pomoci odvrátit budoucí krize. Vyplývá to podle agentury DPA z usnesení německého ministra financí Olafa Scholze a jeho francouzského kolegy Bruna Le Mairea.
• Německo a Francie vidí dokončení globální daňové dohody nadějně
  Německo a Francie dnes přivítaly slib americké ministryně financí Janet Yellenové spolupracovat na globální minimální sazbě firemní daně. Podle nich to znamená, že nová daňová dohoda mezi více než 140 zeměmi je nyní možná. Státy usilují o dohodu o minimální dani z příjmu právnických osob do poloviny roku v rámci jednání, jehož cílem je aktualizovat pravidla přeshraničního zdanění obchodu, napsala agentura Reuters.