Analytici: Strop na ceny plynu může energetickou krizi ještě zhoršit

Rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny zemního plynu může znamenat, že do Evropy zamíří méně dodávek plynu a že se v regionu ještě prohloubí energetická krize. Myslí si to část analytiků, na které se dnes odvolává agentura Bloomberg. Důležité zároveň bude, jak se začne v Evropě vyvíjet poptávka po plynu, respektive zda klesne tak, jak si vlády představují. Cena plynu pro evropský trh je nyní asi na měsíčním minimu, ale výrazně vyšší než před rokem.

Evropské státy v pondělí dosáhly dohody o zavedení stropu na ceny zemního plynu, a ukončily tak měsíce politických sporů o to, zda zasáhnout do svého energetického sektoru. Tento mechanismus sice podle expertů může pomoci zabránit extrémním výkyvům cen, může ale způsobit, že region bude zranitelný vůči nedostatečným dodávkám a silnější konkurenci z Asie.

Podle analytiků investiční banky Goldman Sachs hrozí, že cenový strop bez souvisejícího omezení poptávky zhorší deficit dodávek plynu do Evropy tím, že podpoří spotřebu. To by mohlo v příštím roce omezit celosvětovou nabídku a v nejhorším případě donutit vlády k přídělovému systému.

Omezení také dovozcům plynu zkomplikuje rozhodování, když budou chtít výrazněji zvýšit nabídku a zajistit si dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Obchodníci už varovali, že lodě s nákladem LNG by mohly začít upřednostňovat asijský trh na úkor evropského, pokud budou ceny plynu v Asii nad limitem, který si stanovila EU. Jak se totiž v Asii uvolňují omezení zavedená kvůli šíření covodu-19 a obnovuje se ekonomická aktivita, zvyšuje se tam i poptávka po energiích všeho druhu.

"Schopnost Číny obnovit růst je důležitým otazníkem," řekl vedoucí obchodování ve společnosti Vattenfall Energy Trading Frank van Doorn. Cenový strop zavedený v EU podle něj nyní trh neovlivňuje, ale obchodování se kvůli němu prodraží.

Cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se dnes odpoledne pohybovala kolem 106 eur (asi 2560 Kč) za megawatthodinu (MWh), a proti pondělí tak vykazovala více než tříprocentní pokles. Cena je nyní zhruba na měsíčním minimu. Na začátku prosince se dostala ke 150 eurům, pak ale začala klesat, podle analytiků právě v souvislosti s očekávaným zavedením stropu.

Země EU se dohodly, že cenový strop by se měl automaticky aktivovat, když cena termínových kontraktů v TTF tři dny po sobě překročí 180 eur za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně LNG činit nejméně 35 eur. Pokud budou splněny tyto podmínky, nebudou se smět na žádném evropském trhu uzavírat kontrakty, kde cena plynu o 35 eur překročí cenu LNG. Samotný strop tedy bude moci teoreticky být vyšší než 180 eur. Cílem tohoto dynamického limitu je podle bruselských úředníků zajistit, aby evropský trh zůstal pro dodavatele atraktivní.

Dovozci LNG v Evropě a v Asii ale soutěží o dodávky od stejných vývozců, jako jsou Spojené státy a Katar. Jednou z výhod tohoto omezení podle analytiků je to, že by mohlo snížit pravděpodobnost neřízených nabídkových válek - a prudkých nárůstů cen - u dodávek k okamžitému dodání mezi těmito dvěma regiony. Ceny LNG v Asii úzce sledují pohyb cen v Evropě, přičemž oba trhy se v posledním roce těsně propojily.

"Pokud zůstanete na úrovni cen LNG, můžete stále přilákat dodávky," říká šéf obchodování v nizozemské energetické společnosti PZEM Niek van Kouteren. "Spíše se obávám zvýšených požadavků na marže, a tím i mnohem nižší likvidity a přesunu z burz na mimoburzovní obchodování," dodal.

Další experti upozorňují, že omezení destabilizuje trh a že je důležité, aby obchod s plynem zůstal transparentní, neomezený a nediskriminační. Pokud by byl cenový strop zaveden na začátku letošního roku, byl by v srpnu a v září využit po dobu přibližně 40 dní.

Cenový strop oslavuje několik asijských dovozců LNG, kteří se podle obchodníků stali obětí dominového efektu prudkého růstu cen pro evropský trh po ruské invazi na Ukrajinu. Ceny na promptním trhu v Asii se letos pohybovaly v rozmezí od 19 do rekordních 85 dolarů za milion britských termálních jednotek (mmBtu), což donutilo několik dovozců s nedostatkem hotovosti zastavit plány na nákup suroviny. Cena 85 dolarů za mmBtu je ekvivalentem 290 dolarů za MWh, respektive zhruba 272 eur za MWh při použití aktuálního kurzu. Na evropském trhu se cena plynu v létě krátce dostala až ke 345 eurům za megawatthodinu.

Cena plynu pro evropský trh se začala výrazněji zvyšovat loni na podzim, kdy se megawatthodina v TTF prodávala zhruba za 40 eur. Před dvěma lety se pohybovala kolem 15 eur. Do konce loňského roku cena přechodně vystoupila nad 130 eur/MWh, než se letos v lednu vrátila k 60 eurům. Podle analytiků patří k hlavním příčinám růstu cen politika Evropské unie a její snaha co nejrychleji se zbavit fosilních paliv bez adekvátní náhrady. Další silný růst cen přišel na konci února po invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Zdroj: Reuters, ČTK, Goldman Sachs, Bloomberg, Vattenfall Energy Trading

Čtěte více

• Analytici: Snížení sazby ČNB o čtvrt bodu odpovídá očekávání trhu
  Včerejší rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta vesměs opět odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Koruna nepatrně oslabila.
• Analytici: Snížení úrokové sazby ČNB odpovídá očekávání trhu
  Rozhodnutí Bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta po čtyřech předchozích sníženích sazby o půl procentního bodu plně odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku února 2022. Koruna podle nich výrazněji nereagovala.
• Analytici: Snížení úrokové sazby o čtvrt bodu odpovídá očekávání trhu
  Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Sazba je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Koruna podle nich výrazněji nereagovala.
• Analytici: Současné problémy některých bank jsou jiné než v roce 2008
  Současné problémy některých bank představují první krizi bankovního sektoru v éře twitteru, jsou ale jiné, než byly za globální finanční krize v roce 2008. V době, kdy sociální sítě umožňují bleskově šířit informace včetně spekulací a polopravd, je pro banky o to důležitější dbát na svou pověst a budovat si u klientů důvěru. Vyplývá to z názorů analytiků na serveru finanční televize CNBC.
• Analytici souhlasí s NKÚ, který doporučil rozpočtovou obezřetnost a reformy
  Analytici souhlasí s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Loňský ozdravný balíček na konsolidaci veřejných financích podle nich sice pomohl, přesto vyzývají k dalším reformám.
• Analytici: Spekulanti otestují kurz 27 Kč/EUR
  Spekulanti se budou snažit v souvislosti s posilováním koruny testovat hranici 27 korun za euro v nejbližších týdnech nebo v době nízké aktivity na trhu, tedy v letních měsících. Vyplývá to z vyjádření ekonomů na dotaz ČTK. Česká národní banka, která chce držet korunu poblíž 27 Kč za euro, nebude podle analytiků mít problém zabránit posílení koruny pod tuto hranici.
• Analytici: Srpnová inflace byla nad odhadem trhu kvůli cenám potravin
  Srpnová inflace, která v meziročním vyjádření dosáhla 2,2 procenta a v meziměsíčním 0,3 procenta, překonala očekávání finančního trhu. Za vyšším tempem růstu spotřebitelských cen stály podle analytiků zejména ceny potravin. I přes vyšší než očekávanou inflaci ale dává cenový vývoj prostor České národní bance (ČNB), aby pokračovala v pozvolném snižování úrokových sazeb, míní experti, které oslovila ČTK.
• Analytici: Srpnové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je zklamáním
  Srpnové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je zklamáním, shodli se analytici, které ČTK oslovila. Údaje o důvěře v ekonomiku podle nich potvrzují, že růst české ekonomiky letos zůstane utlumený a nepřekročí jedno procento. Upozornili na obavy spotřebitelů z růstu cen. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla o 1,4 bodu na 93,7 bodu.
• Analytici: Stát může lidem s energiemi pomoci prostřednictvím dividendy ČEZ
  Stát může podle analytiků využít vysokého zisku energetické společnosti ČEZ k pomoci lidem s vysokými cenami energií prostřednictvím dividendy. Stát by tak mohl podle některých získat více peněz než zavedením mimořádného zdanění. Oslovení analytici to dnes řekli ČTK. Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích.
• Analytici: Stažení akcií O2 dále zhorší atraktivitu pražské burzy
  Očekávané stažení akcií operátora O2 z pražské burzy dále zhorší atraktivitu českého akciového trhu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Skupina PPF získala v rámci zrychleného odkupu akcií podíl 90,01 procenta v O2, a chystá se proto iniciovat stažení těchto cenných papírů z pražské burzy.
• Analytici: Středeční propad amerických akcií není počátkem trendu
  Středeční propad amerických akcií by neměl znamenat počátek dlouhodobého poklesu světových akciových trhů, včetně toho českého. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Americký technologický index Nasdaq ve středu oslabil o 4,4 procenta, což bylo nejvíc za sedm let. Také další americké indexy už prakticky odpáraly své zisky z úvodu tohoto roku.
• Analytici: Středoevropské měny budou posilovat, v čele s korunou
  Středoevropské měny budou v příštích dvanácti měsících převážně posilovat, v čele s českou korunou. Přispěje k tomu hlavně zotavování ekonomik z útlumu způsobeného koronavirovou krizí. Vyplývá to z průzkumu, který si mezi analytiky udělala agentura Reuters. Koruna by mohla posílit o 3,6 procenta na 25,705 Kč za euro, naopak rumunský lei pravděpodobně zůstane pod tlakem.
• Analytici: Světové akcie se za rok od ruské invaze na Ukrajinu vzpamatovaly
  Světové akcie, které byly po ruské invazi na Ukrajinu zasaženy nervozitou a poklesem, se po roce bojů postupně vzpamatovaly. Nejsledovanější americký akciový index S&P 500 je stále v minusu přes pět procent, mnohé evropské se ale již dostaly do plusu. Uvedli to analytici, které oslovila ČTK.
• Analytici: Světové akciové indexy by po zbytek roku již moc růst neměly
  Světové akciové indexy, z nichž mnohé letos již vykázaly rekordní hodnoty, by ve zbytku roku už příliš růst neměly. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Na trzích podle nich panuje stále vysoká nervozita. Notnou dávku nejistoty představují blížící se americké prezidentské volby a neutěšená geopolitická situace.
• Analytici TD vidí obchodní příležitost na EUR/NZD
  Analytici ze společnosti TD Securities (oddělení FX Strategy Research) poznamenali, že věří v růst eura, ale příležitosti k dlouhým (long) pozicím vidí na nižších úrovních. Příležitost k long pozicím vidí analytici TD Securities na měnovém páru EUR/NZD, ovšem do obchodu by vstoupili až po korekci tohoto měnového páru zpět směrem k 1,6100. Zajímavá je pro ně také taktická expozice na australském dolaru, zejména vůči jeho novozélandskému protějšku.
• Analytici: Trhy nejsou před hlasováním o brexitu příliš nervózní
  Finanční trhy zatím nevykazují velkou nervozitu před hlasováním o dohodě o brexitu, které se bude konat dnes večer v britském Parlamentu. Lehké oslabování libry vůči dolaru z dnešního rána považuje analytik Patria Finance Tomáš Vlk spíše za poptávku po americké měně. Určitou nervozitu na trzích připouští analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Trhy budou podle analytiků hlavně sledovat, jak velká bude očekávaná porážka premiérky Theresy Mayové.
• Analytici: Triumf na hokejovém MS může zrychlit růst domácí spotřeby
  Samo mistrovství světa v hokeji v Praze a v Ostravě nebude mít významný dopad na českou ekonomiku jako celek, projeví se spíš lokálně v tržbách obchodníků. Větší dopad by ale mohlo mít vítězství českého mužstva, které by mohlo zlepšit spotřebitelskou náladu, a tím i přispět k rychlejšímu růstu hrubého domácího produktu (HDP). Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Čeští hokejisté v neděli večer ve finále mistrovství světa porazili Švýcarsko 2:0 a po 14 letech se stali mistry světa, po 34 letech se jim to podařilo na domácím ledě.
• Analytici: Trump otevřel bitcoinu cestu nad 80.000 USD
  Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin může v příštích týdnech atakovat cenovou hranici 80.000 dolarů, což je o 6500 dolarů více než v současnosti. Do konce roku by pak mohla překonat 100.000 USD. Důvodem je pravděpodobné zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. Trump se v předvolební kampani profiloval jako příznivec kryptoměn, uvedli v reakci odborníci oslovení ČTK.
• Analytici: Trumpovo vítězsví rozkolísalo trhy
  Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách rozkolísalo světové finanční trhy. Akcie postihl vesměs propad hodnoty, klesají i mnohé měny. Těžit ze situace by mohly investice do zlata a státních dluhopisů, shodli se dnes analytici oslovení ČTK.
• Analytici: Turisté zřejmě neprodělají, když koruny před dovolenou smění již nyní
  Česká měna je v současnosti velmi silná, takže turisté zřejmě neprodělají, když před letní dovolenou smění koruny za eura nyní. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Upozornili na výrazné oslabení egyptské libry a turecké liry. Česká měna se v úterý odpoledne obchodovala za 23,70 Kč/EUR a 21,98 Kč/USD, vyplývá z dat serveru Patria Online.