České členství v EU
České členství v EU má své plusy i mínusy, czexit by se ale nevyplatil. Eurozóna již z hlediska Česka není elitním klubem jako před dvaceti lety
01.05.2024 Pro Česko a jeho ekonomiku členství v EU znamená zejména to, že naše země patří k bloku zemí, který je globálním hráčem. Těžko by globálním hráčem byla ČR sama o sobě. Na tom, kam se tento blok zemí ubírá, se navíc Česko může podílet a spolurozhodovat o něm, byť je otázka, do jaké míry. Nicméně v tomto ohledu ČR jako celek členstvím v EU nepochybně získává. Vysoce nad rámec více než bilionu korun, který od vstupu do EU v čistém vyjádření získalo z unijních rozpočtů.
Další články k tématu České členství v EU
Členství v EU umožnilo českým firmám expanzi
01.05.2024 Členství v Evropské unii umožnilo českým firmám expanzi na evropské trhy i spolupráci se zahraničními partnery. Otevřelo také možnost využívat evropské dotace. Zároveň přineslo větší konkurenci, a to nejen při odbytu produkce, ale i ve snaze získat kvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Od vstupu Česka do EU dnes uplynulo 20 let.
Vstup do EU pomohl rozvoji české ekonomiky
25.04.2024 Vstup do Evropské unie před 20 lety pomohl rozvoji české ekonomiky. Otevření evropského trhu podpořilo český vývoz, který patří mezi hlavní příspěvky k tuzemskému hrubému domácímu produktu (HDP). Po vstupu do unie se zvýšily i investice v Česku. V poměru HDP na obyvatele ale Česko dosud evropský průměr nedohnalo, dosahuje zhruba 90 procent průměru. Novinářům to dnes řekl předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.
Česko má stejně jako „eurové“ Slovensko inflaci 14 procent, říká Eurostat. Existují důvody pro přijetí eura v Česku?
20.05.2023 Vývoj české ekonomiky je příznivější, než se takřka všichni experti domnívali loni v létě či na podzim. Letos očekáváme, že vykáže růst 0,3 procenta. V příštím roce pak 2,4 procenta. Takže se Česko vyhne jakékoli hlubší či/a vleklejší recesi.
ČR od vstupu do EU získala z unie mnohem více, než zaplatila
25.02.2024 Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí.
Kolik stojí olympijská medaile a která země jich má z Paříže nejvíce? Po přepočtu na velikost ekonomiky a populace září úplně jiné země než USA či Čína, v EU jde hlavně o Maďarsko
12.08.2024 Nejvíce medailí z olympiád logicky vozí spíše ty lidnatější země. Ani skončené olympijské hry v Paříži nejsou výjimkou. Medailovému žebříčku vévodí Spojené státy a Čína. Od lidnatosti dané země se zároveň v podstatné míře odvíjí její celkový ekonomický výkon. Samozřejmě, nikoli výkon v přepočtu na osobu, leč výkon absolutní. Při dané úrovni produktivity platí, že čím více (práceschopného) obyvatelstva země má, tím toho i více vyrobí a vyprodukuje – což pak zachycuje její hrubý domácí produkt.
Visegrádská „čtyřka“ po 30 letech: posun od ekonomiky k politice
15.02.2021 Země Visegrádské trojky se hned po podpisu 15. února 1991 musely soustředit na podporu svých ekonomik, prioritu měly Polsko, Československo a Maďarsko stejnou: přiblížit se co nejrychleji životní úrovní k „západu“. Před 30 lety dosahovaly středoevropské ekonomiky pouze pětiny až třetiny úrovně západní Evropy. Tento cíl se všem čtyřem zemím podařilo docílit, jak ukazují srovnávací data ve studii CapitalPanda, když země ‚Visegrádu‘ dosahují přes 70–90 % úrovně průměru EU.
Ranní okénko - Růst v USA zpomalil, ale Fed bude muset zůstat obezřetný
26.04.2024 Dnes nás čeká přísun zajímavých dat z Evropy i z USA, řeč bude především o cenách, penězích v ekonomice, ale i rozpočtech spotřebitelů. Hlavní informací z evropského kontinentu bude meziroční vývoj peněžní zásoby M3 v eurozóně za březen, v souladu s trhem očekáváme růst o 0,6 %, tedy mírné zrychlení oproti únoru (0,4 %) a hlavně pokračování v zajeté trajektorii od 2. poloviny roku 2023, kdy došlo k obratu předchozího dlouhodobě klesajícího trendu. Zároveň budou vydány výsledky průzkumu inflačních očekávání v ročním a 3letém horizontu, také za březen.
ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
03.03.2024 Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
28.03.2017 1) Česká republika je mezi zeměmi střední a východní Evropy nejatraktivnější investiční lokalitou pro německé investory. Nejdůležitějším faktorem zůstává členství v EU, dále třeba kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů a hospodářská stabilita.
Analytici: Pavlova výzva k plnění závazku přijetí eura je správný krok
02.01.2024 Výzva prezidenta Petra Pavla, aby ČR po letech začala dělat konkrétní kroky, které zemi dovedou k naplnění závazku přijetí eura, je správná. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Ekonomické přínosy přijetí eura jsou ale podle nich minimálně sporné. Pavel ve včerejším novoročním projevu řekl, že společná evropská měna je logickou budoucností.
Související klíčová slova:
Fitch | Británie | Evropská unie | Dluhová krize | Německo | Francie | ERM | ERM II | Euro | Eurozóna | Měna | Rating | EU | Regulace | Lukáš Kovanda | Analýzy | Eura | Měna euro | Rakousko | Trh | Itálie | Členství v EU | Evropská dluhová krize | Krize | Přijetí eura | Jednotná měna | Trinity Bank | Trinity | Přijmout euro | Legislativa | Medvědi | Brusel | Škoda | Slovensko | Nizozemsko | Debata | Náklady na obsluhu dluhu | Lucembursko | Vývoz | ONE | Unie | ČR | Politici | Česká republika | Zhoršení ratingu | Český vývoz | Odvětví | Měnové unie | ANO | TIM | Instituce | Green Deal | Přijetí | Prime | Evropská legislativa | Zhoršení ratingu Francie | Vice | Vstupu do EU | Důvěryhodnost | ProCent | Czexit | České členství
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot