Srovnání makroukazatelů deseti zemí, které vstoupily do unie 1. května 2004

Česká republika vstupovala před 20 lety, 1. května 2004, společně s devíti dalšími zeměmi do Evropské unie v některých ukazatelích v dobré hospodářské kondici v porovnání s ostatními zeměmi "maxirozšíření". Míra nezaměstnanosti se například od momentu vstupu do EU snížila z šesti procent na úroveň pod tři procenta a od roku 2016 byla dokonce nejnižší v celé EU. Až loni se na úroveň Česka přiblížila Malta a Polsko. V hodnotě HDP na obyvatele byla po vstupu do unie mezi deseti nováčky čtvrtá nejlepší a podle údajů Eurostatu si toto postavení drží stále. Nejlépe je na tom od roku 2004 Kypr, nejhůře nyní Lotyšsko.

Jestliže vstupovala Česká republika do unie z jednou nejnižších inflací, v posledních letech se potýkala s obřím nárůstem inflace a Česko mělo v určitých měsících nejvyšší inflaci ze všech zemí EU. Růst inflace v letošním roce ekonomové již očekávají v průměru kolem tří procent, loni ale činil 10,7 procenta, předloni pak dokonce přes 15 procent. Nejhůře na tom byly pobaltské země.

Srovnání vybraných makroukazatelů ČR a ostatních devíti zemí přijatých do unie společně s ČR 1. května 2004:

HDP na obyvatele (eur):

Roční průměrná míra inflace v procentech:

Nezaměstnanost (roční v procentech):

Zdroj: Reuters, ČTK, Eurostat, OECD, Světová banka

Čtěte více

• S&P 500 zůstává v dlouhodobém rozpětí
  První červnový týden byl druhý medvědí v řadě. Americký akciový index S&P 500 si po předchozím poklesu o...
• S&P 500 zůstává v neutrálním nastavení
  Týdenní svíčka indexu S&P 500 je zelená s růstem o 0,76 %. Fed nepřekvapil – úroková sazba se do konce...
• Srbsko, EU a Německo podepsaly dohodu o využívání zásob lithia
  Srbsko, Evropská unie a Německo dnes v Bělehradě podepsaly dohodu o záměru těžit srbské zásoby lithia, které se používá na výrobu baterií především do elektromobilů. Prohlášení o záměru bylo podepsáno za přítomnosti srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, německého kancléře Olafa Scholze a místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče, informovala agentura DPA.
• Srí Lanka je v platební neschopnosti, inflace může dosáhnout až 40 procent
  Srí Lanka je v platební neschopnosti, poprvé za 74 let, kdy funguje jako samostatný stát. Guvernér centrální banky Nandalal Vírasingh podle agentury Bloomberg sdělil věřitelům, že země nebude schopna splácet závazky, dokud nerestrukturalizuje dluh. Varoval také, že míra inflace, která je už nyní na 30 procentech, by se v příštích měsících mohla vyšplhat na 40 procent. Vláda se kvůli ekonomické situaci potýká s masivními protesty a politickou krizí.
• Srí Lanka požádala Čínu o restrukturalizaci dluhu
  Srí Lanka požádala Čínu o restrukturalizaci splátek dluhu, žádost je součástí snah této jihoasijské země o řešení zhoršující se finanční situace, uvedl server BBC. Žádost o restrukturalizaci dluhu vznesl prezident Srí Lanky Gotabaja Radžapaksa při nedělním setkání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Čína patří mezi největší věřitele Srí Lanky.
• Srílanská akciová burza zůstane příští týden zavřená
  Srílanská akciová burza zůstane příští týden zavřená. Podle agentury Bloomberg to v sobotu nařídila tamní komise pro cenné papíry. Záměrem je podle regulátora pomoct investorům činit v čase ekonomických problémů v zemi informovaná rozhodnutí. Srí Lanka tento týden dočasně pozastavila splácení zahraničního dluhu, aby se vyhnula tvrdému bankrotu.
• SRN bude mít do čtyř let o 74,1 mld. eur z daní méně
  Německá vláda bude mít do roku 2023 k dispozici o 74,1 miliardy eur (1,9 bilionu Kč) daňových příjmů méně, než ještě na podzim loňského roku očekávala. Ukazuje to její prognóza, kterou včera v Berlíně představil ministr financí Olaf Scholz (SPD). Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) tak bude zřejmě muset lépe zvažovat některé své výdaje, pokud bude chtít nadále udržet vyrovnaný rozpočet.
• SRN: První vyrovnaný rozpočet od roku 1969
  Německu se loni po téměř půl století podařilo dosáhnout vyrovnaného federálního rozpočtu. Přispěly...
• Srovnání a hodnocení FOREX brokerů
  Spuštěna nová funkce webu srovnání FX brokerů.
• Srovnání makroukazatelů deseti zemí EU
  Česká republika vstupovala před 20 lety, 1. května 2004, společně s devíti dalšími zeměmi do Evropské unie v některých ukazatelích v dobré hospodářské kondici v porovnání s ostatními zeměmi "maxirozšíření". Míra nezaměstnanosti se například od momentu vstupu do EU snížila z šesti procent na úroveň pod tři procenta a od roku 2016 až do loňska byla dokonce nejnižší v celé EU. Na konci loňského roku ČR předstihla Malta a Polsko. V hodnotě HDP na obyvatele byla po vstupu do unie mezi deseti nováčky čtvrtá nejlepší a podle údajů Eurostatu si toto postavení drží stále. Nejlépe je na tom od roku 2004 Kypr, nejhůře nyní Lotyšsko.
• Srovnání pomoci EU s Marshallovým plánem kulhá, soudí experti
  Špičky institucí Evropské unie a lídři členských států se zatím rozcházejí v odhadech, kolik peněz bude ze společné unijní kasy potřeba na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií. Čísla v jejich veřejných prohlášeních se pohybují mezi stovkami miliard až biliony eur (řádově v desítkách bilionů Kč). Shodují se zato na srovnání chystané investiční akce s Marshallovým plánem, jímž Spojené státy pomohly západoevropským zemím po druhé světové válce. Podle expertů však tato paralela nesedí kvůli rozdílnému rozsahu i podmínkám obou plánů.
• Srpnová inflace byla nad prognózou ČNB
  Srpnová inflace, která v meziročním vyjádření dosáhla 2,2 procenta, byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Ve srovnání s prognózou ČNB rychleji rostly ceny potravin, nápojů a tabákových výrobků, mírně vyšší byla i jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin a energií. Naopak ceny pohonných hmot klesly víc, než centrální banka očekávala, uvedl v komentáři k srpnovému vývoji spotřebitelských cen ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Srpnová inflace byla nižší, než čekala ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu nižší, než očekávala v aktuální prognóze Česká...
• Srpnová inflace byla o jeden procentní bod vyšší, než odhadovala ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla o jeden procentní bod vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. K této odchylce přispěla zejména vyšší jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy, a rychlejší růst cen potravin. Prognóza ostatních složek inflace se zhruba naplnila, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v srpnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 4,1 procenta, a byla tak nejvyšší od listopadu 2008.
• Srpnová inflace byla o 0,1 bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Uvedl to dnes ředitele sekce měnové ČNB Petr Král. Rychleji, než prognóza předpovídala, rostla jádrová inflace. Ta nezahrnuje sezonní vlivy. Meziroční inflace v srpnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 3,3 procenta.
• Srpnová inflace byla o 2,1 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla o 2,1 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Nejvýrazněji se na tom podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, regulované ceny a ceny pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v srpnu klesla na 17,2 procenta.
• Srpnová inflace překonala očekávání ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla v porovnání s prognózou České národní banky o 0,2 procentního bodu...
• Srpnová inflace v Česku byla 8,5 procenta, v Evropě patří k vyšším
  Spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta. Inflace tak pokračovala v sestupném trendu, když v červenci činila 8,8 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 procenta, zdražily zejména pohonné hmoty, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků meziroční inflace klesá vlivem loňské vysoké srovnávací základny, tento efekt se ale už vyčerpává. Analýza investiční platformy Portu ukázala, že Česko mělo v srpnu stejně jako o měsíc dřív devátou nejvyšší inflaci ze sledovaných 41 evropských zemí.
• Srpnová inflace v eurozóně zůstala na jednom procentu
  Míra inflace v eurozóně v srpnu činila jedno procento, stejně jako v červenci. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V celé EU pak inflace ve druhém prázdninovém měsíci zůstala na 1,4 procenta. Statistika tak potvrdila obavy Evropské centrální banky (ECB), která chce s ohledem na hospodářský růst udržovat inflaci těsně pod dvěma procenty.
• Srpnová inflace 8,5 procenta byla v souladu s prognózou ČNB
  Srpnová meziroční inflace 8,5 procenta byla v souladu s prognózou České národní banky (ČNB), lišila se ale struktura jednotlivých složek. Potraviny zdražily méně, než ČNB předpokládala, slabší byla i jádrová inflace. Meziroční pokles cen pohonných hmot zůstal za očekáváním centrální banky, nad prognózou byl růst regulovaných cen. Centrální banka očekává, že cenový růst bude i v září zpomalovat, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.