SRN bude mít do čtyř let o 74,1 mld. eur z daní méně

Německá vláda bude mít do roku 2023 k dispozici o 74,1 miliardy eur (1,9 bilionu Kč) daňových příjmů méně, než ještě na podzim loňského roku očekávala. Ukazuje to její prognóza, kterou včera v Berlíně představil ministr financí Olaf Scholz (SPD). Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) tak bude zřejmě muset lépe zvažovat některé své výdaje, pokud bude chtít nadále udržet vyrovnaný rozpočet.

Kvůli zpomalující ekonomice musí německá vláda už letos počítat s tím, že na daních vybere o 5,9 miliardy eur méně, než čekala. Příští rok má pak rozdíl činit už 12,5 miliardy eur. Ještě výraznější - celkem 124,3 miliardy eur do roku 2023 - je propad při započtení financí, o které přijdou také spolkové země a obce.

I tak by se ale v absolutních číslech mělo na daních vybrat ještě více než v každém z uplynulých roků, kdy daňové příjmy překonávaly rekordy. Ještě v roce 2017 díky nim německé veřejné finance skončily celkově s přebytkem 36,6 miliardy eur, který byl nejvyšší od znovusjednocení země v roce 1990.

Nyní si ale německá vláda, která pro své politické záměry počítala s výrazně vyššími daňovými příjmy, bude muset podle pozorovatelů dát větší pozor, aby se nevrátila k rozpočtovým deficitům. Těm se spolkové republice daří vyhýbat už od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969.

V očekávání zpomalujícího růstu ekonomiky už Scholz svým vládním kolegům nařídil rozpočtovou disciplínu a lepší hodnocení priorit jednotlivých záměrů. S nižšími výdaji, než pro svůj resort požadovala, se musela smířit například ministryně obrany Ursula von der Leyenová (CDU).

Přední německé ekonomické instituty pro letošek očekávají růst německé ekonomiky o 0,8 procenta. Ještě loni na podzim přitom odhadovaly 1,9 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• S&P 500 zažil nejhorší měsíc od května 2012
  Srpen se americkým akciím příliš nevydařil. Americký akciový index S&P 500 skončil se ztrátou 3,1 %, pokud...
• S&P 500 zažil nejlepší týden v tomto roce
  Americké akciové trhy v pátek mírně posílily. Index S&P 500 si za celý týden připsal 3,3 procenta, což představuje...
• S&P 500: Zhodnocení podle technické analýzy
  Zhodnocení situace na trzích podle technické analýzy - akciový index S&P 500.
• S&P 500: Zhodnocení podle technické analýzy
  Týden neskončil v zeleném, ale v žádném případě nebyl vůbec nudný.
• S&P 500 zůstává v dlouhodobém rozpětí
  První červnový týden byl druhý medvědí v řadě. Americký akciový index S&P 500 si po předchozím poklesu o...
• S&P 500 zůstává v neutrálním nastavení
  Týdenní svíčka indexu S&P 500 je zelená s růstem o 0,76 %. Fed nepřekvapil – úroková sazba se do konce...
• Srbsko, EU a Německo podepsaly dohodu o využívání zásob lithia
  Srbsko, Evropská unie a Německo dnes v Bělehradě podepsaly dohodu o záměru těžit srbské zásoby lithia, které se používá na výrobu baterií především do elektromobilů. Prohlášení o záměru bylo podepsáno za přítomnosti srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, německého kancléře Olafa Scholze a místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče, informovala agentura DPA.
• Srí Lanka je v platební neschopnosti, inflace může dosáhnout až 40 procent
  Srí Lanka je v platební neschopnosti, poprvé za 74 let, kdy funguje jako samostatný stát. Guvernér centrální banky Nandalal Vírasingh podle agentury Bloomberg sdělil věřitelům, že země nebude schopna splácet závazky, dokud nerestrukturalizuje dluh. Varoval také, že míra inflace, která je už nyní na 30 procentech, by se v příštích měsících mohla vyšplhat na 40 procent. Vláda se kvůli ekonomické situaci potýká s masivními protesty a politickou krizí.
• Srí Lanka požádala Čínu o restrukturalizaci dluhu
  Srí Lanka požádala Čínu o restrukturalizaci splátek dluhu, žádost je součástí snah této jihoasijské země o řešení zhoršující se finanční situace, uvedl server BBC. Žádost o restrukturalizaci dluhu vznesl prezident Srí Lanky Gotabaja Radžapaksa při nedělním setkání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Čína patří mezi největší věřitele Srí Lanky.
• Srílanská akciová burza zůstane příští týden zavřená
  Srílanská akciová burza zůstane příští týden zavřená. Podle agentury Bloomberg to v sobotu nařídila tamní komise pro cenné papíry. Záměrem je podle regulátora pomoct investorům činit v čase ekonomických problémů v zemi informovaná rozhodnutí. Srí Lanka tento týden dočasně pozastavila splácení zahraničního dluhu, aby se vyhnula tvrdému bankrotu.
• SRN: První vyrovnaný rozpočet od roku 1969
  Německu se loni po téměř půl století podařilo dosáhnout vyrovnaného federálního rozpočtu. Přispěly...
• Srovnání a hodnocení FOREX brokerů
  Spuštěna nová funkce webu srovnání FX brokerů.
• Srovnání makroukazatelů deseti zemí EU
  Česká republika vstupovala před 20 lety, 1. května 2004, společně s devíti dalšími zeměmi do Evropské unie v některých ukazatelích v dobré hospodářské kondici v porovnání s ostatními zeměmi "maxirozšíření". Míra nezaměstnanosti se například od momentu vstupu do EU snížila z šesti procent na úroveň pod tři procenta a od roku 2016 až do loňska byla dokonce nejnižší v celé EU. Na konci loňského roku ČR předstihla Malta a Polsko. V hodnotě HDP na obyvatele byla po vstupu do unie mezi deseti nováčky čtvrtá nejlepší a podle údajů Eurostatu si toto postavení drží stále. Nejlépe je na tom od roku 2004 Kypr, nejhůře nyní Lotyšsko.
• Srovnání makroukazatelů deseti zemí, které vstoupily do unie 1. května 2004
  Česká republika vstupovala před 20 lety, 1. května 2004, společně s devíti dalšími zeměmi do Evropské unie v některých ukazatelích v dobré hospodářské kondici v porovnání s ostatními zeměmi "maxirozšíření". Míra nezaměstnanosti se například od momentu vstupu do EU snížila z šesti procent na úroveň pod tři procenta a od roku 2016 byla dokonce nejnižší v celé EU. Až loni se na úroveň Česka přiblížila Malta a Polsko. V hodnotě HDP na obyvatele byla po vstupu do unie mezi deseti nováčky čtvrtá nejlepší a podle údajů Eurostatu si toto postavení drží stále. Nejlépe je na tom od roku 2004 Kypr, nejhůře nyní Lotyšsko.
• Srovnání pomoci EU s Marshallovým plánem kulhá, soudí experti
  Špičky institucí Evropské unie a lídři členských států se zatím rozcházejí v odhadech, kolik peněz bude ze společné unijní kasy potřeba na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií. Čísla v jejich veřejných prohlášeních se pohybují mezi stovkami miliard až biliony eur (řádově v desítkách bilionů Kč). Shodují se zato na srovnání chystané investiční akce s Marshallovým plánem, jímž Spojené státy pomohly západoevropským zemím po druhé světové válce. Podle expertů však tato paralela nesedí kvůli rozdílnému rozsahu i podmínkám obou plánů.
• Srpnová inflace byla nad prognózou ČNB
  Srpnová inflace, která v meziročním vyjádření dosáhla 2,2 procenta, byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Ve srovnání s prognózou ČNB rychleji rostly ceny potravin, nápojů a tabákových výrobků, mírně vyšší byla i jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin a energií. Naopak ceny pohonných hmot klesly víc, než centrální banka očekávala, uvedl v komentáři k srpnovému vývoji spotřebitelských cen ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Srpnová inflace byla nižší, než čekala ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu nižší, než očekávala v aktuální prognóze Česká...
• Srpnová inflace byla o jeden procentní bod vyšší, než odhadovala ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla o jeden procentní bod vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. K této odchylce přispěla zejména vyšší jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy, a rychlejší růst cen potravin. Prognóza ostatních složek inflace se zhruba naplnila, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v srpnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 4,1 procenta, a byla tak nejvyšší od listopadu 2008.
• Srpnová inflace byla o 0,1 bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Uvedl to dnes ředitele sekce měnové ČNB Petr Král. Rychleji, než prognóza předpovídala, rostla jádrová inflace. Ta nezahrnuje sezonní vlivy. Meziroční inflace v srpnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 3,3 procenta.
• Srpnová inflace byla o 2,1 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB
  Srpnová meziroční inflace byla o 2,1 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Nejvýrazněji se na tom podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, regulované ceny a ceny pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v srpnu klesla na 17,2 procenta.