Prezident Pavel nepodporuje referendum o přijetí eura

Prezident republiky Petr Pavel včera na debatě s občany v Šemberově divadle ve Vysokém Mýtě znovu řekl, že je příznivcem přijetí eura. Při zvažování této věci by ale podle něj měla rozhodovat fakta, nikoliv emoce. S uspořádáním referenda o přijetí eura by byl opatrný.

Podle Pavla by euro Česku dlouhodobě prospělo. Republika je svázána s eurozónou, česká ekonomika je exportní a propojená s Evropou, kam bude směřovat většina vývozu. Proto by bylo lepší, kdyby zástupci Česka "seděli s eurozónou u stolu" a přijímali rozhodnutí, jakým směrem se eurozóna bude ubírat, než aby čekali, jak rozhodnou ostatní. Dával i příklad Chorvatska, které nejdříve přešlo na euro spontánně, když se část transakcí v euru odehrávala, a vláda pak situaci vlastně jen formálně posvětila. V Česku by se mohlo podle prezidenta stát něco podobného. Chorvatsko nahradilo domácí kunu za euro v roce 2023, a stalo se tak dvacátou členskou zemí eurozóny.

Obavy z přijetí eura považuje za lichou propagandu, "Žádná země, která přešla na euro, nezchudla a nezaznamenala dlouhodobý vzestup cen," řekl Pavel.

Referendum o euru by však nedoporučoval. Ve Švýcarsku se sice tento instrument již dlouho využívá, na příkladu Velké Británie a brexitu je ale podle něj vidět, že i vyspělá demokratická společnost může být ve složité otázce zmanipulovaná.

Česko se zavázalo přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU. Žádný termín pro jeho zavedení ale stanoven není. Ministerstvo financí a ČNB očekávají, že letos by mohlo Česko splnit čtyři z pěti kritérií pro vstup do eurozóny, nadále ale nebude plnit kritérium kurzové stability, které vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko do ERM II zatím nevstoupilo, experti ministerstva i České národní banky doporučují, aby v systému bylo jen nezbytně dlouhou dobu před zavedením eura.

Vláda se letos v únoru rozhodla zatím nestanovit termín pro vstup Česka do eurozóny ani do ERM II. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku.

Diskuse o přijetí společné evropské měny se v Česku zintenzivnila po Pavlově novoročním projevu. Tehdy uvedl, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou. Většina vládních stran zavedení eura podporuje, zdrženlivě se k takovému kroku ale staví nejsilnější ODS. Sněmovní opozice, tedy hnutí ANO a SPD, se zavedením eura nesouhlasí. Z lednového bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál vyplynulo, že víc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny.

Řada studií většinou odhaduje jednorázový inflační dopad přistoupení k euru na 0,1 až 0,4 procenta. Většina přechodů na euro se ale uskutečnila v prostředí nízké inflace.

Euro se v bezhotovostním platebním styku začalo používat 1. ledna 1999. O tři roky později se do oběhu dostaly bankovky a mince.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Prezident EU předložil nový návrh rozpočtu
  Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy dnes ráno po celonočním vyjednávání evropské...
• Prezidenti USA v krizi snižovali daně, zvyšovali i státní výdaje
  Výběr známých programů na podporu ekonomiky v historii USA (Sněmovna reprezentantů má po úpravách v Senátu na programu další hlasování o balíčku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů - asi 41 bilionů korun - na podporu ekonomiky zasažené pandemií covidu-19):
• Prezident jmenoval nové členy rady ČNB
  Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval novými členy bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka (63) a Marka Moru (45). V sedmičlenné radě nahradí Pavla Řežábka a Lubomíra Lízala, kterým v únoru vyprší mandát.
• Prezidentka ECB naznačila, že zasedání měnového výboru přijde se změnami
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová naznačila, že nadcházející červencové zasedání měnového výboru přijde s důležitými změnami. Měnovou politiku podle ní bude potřeba upravit kvůli právě schválené pozměněné strategii. Lagardeová to řekla televizi Bloomberg na okraji jednání skupiny G20 v rozhovoru vysílaném z neděle na dnešek. Naznačila také, že v příštím roce mohou být přijata nová opatření na podporu ekonomiky eurozóny po skončení současného programu nákupu vládních dluhopisů.
• Prezident Kypru kritizoval podmínky pomoci eurozóny
  Kyperský prezident Nikos Anastasiadis ostře kritizoval podmínky mezinárodního záchranného programu...
• Prezident Macron vyzval k vytvoření vícerychlostní Evropy
  K vytvoření vícerychlostní Evropy vyzval včera ve svém projevu na pařížské univerzitě Sorbonně francouzský prezident Emmanuel Macron. Členské země Evropské unie by podle jeho představ měly prohloubit spolupráci v zahraniční a migrační politice, bezpečnosti i obraně. Země platící společnou měnou euro by měly mít společný rozpočet a společného ministra financí, řekl rovněž Macron.
• Prezident Macron zahájil dialog o reformách ve Francii, opozice jej bojkotuje
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes zahájil celostátní dialog o reformách s názvem Národní rada pro obnovu (CNR). Macron chce do debaty zapojit regionální politiky, státní správu, odbory, opozici, firmy i širokou veřejnost. Opozice projekt bojkotuje a debat se odmítá účastnit. Macron zdůrazňuje, že jde o novou metodu a nikoliv nový orgán, který by ze státní kasy odčerpával prostředky. O slavnostním zahájení v Marcoussis u Paříže informovala francouzská média.
• Prezident Obama vyzval ke znovuotevření vládních úřadů
  Americký prezident Barack Obama včera znovu vyzval republikány v Kongresu, aby uvolnili peníze pro...
• Prezident Obama vyzval vládu ke kompromisu
  Obama vyzval republikány ke kompromisu kvůli navýšení stropu pro státní dluh.
• Prezident Pavel jmenuje do bankovní rady ČNB Jakuba Seidlera
  Prezident Petr Pavel se rozhodl k 1. prosinci jmenovat do bankovní rady České národní banky (ČNB) Jakuba Seidlera. Mandát po šesti letech skončí Tomáši Holubovi. V dnešní tiskové zprávě to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Dnes hlava státu jednala s guvernérem ČNB Alešem Michlem. Kromě nominace hovořili o měnové politice banky a aktuální ekonomické situaci.
• Prezident podepsal rozšíření okruhu regulovaných investičních nástrojů
  Do okruhu investičních nástrojů, které podléhají regulaci, budou nově se spadat i technologie související s kryptoměnami, které fungují na principu takzvané technologie distribuovaného registru (DLT). Jednou z možností využití této technologie ve financích jsou kryptoaktiva. Počítá s tím novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou prezident Petr Pavel podepsal. ČTK o tom dnes informoval Hrad.
• Prezident Salvadoru chce v zemi zavést kryptoměnu bitcoin jako platidlo
  Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele v neděli prohlásil, že chce z kryptoměny bitcoin učinit novou měnu své země společně s americkým dolarem. Pokud by jeho návrh schválil parlament, kde mají prezidentovi stoupenci většinu, Salvador by se stal první zemí na světě, kde by šlo běžně platit bitcoinem, píše agentura AFP.
• Prezident Světové banky Jim Yong Kim odstupuje z funkce
  Prezident Světové banky Jim Yong Kim se rozhodl na přelomu ledna a února odstoupit z funkce, ve které strávil více než šest let. Oznámila to včera banka. Nynější funkční období devětapadesátiletého Kima, který měl podle médií určité názorové neshody s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, přitom mělo vypršet až v roce 2022. Prozatímní prezidentkou Světové banky se od 1. února stane její výkonná ředitelka Kristalina Georgievová.
• Prezident Světové banky Malpass se rozhodl koncem června odstoupit z funkce
  Prezident Světové banky (SB) David Malpass se rozhodl koncem června odstoupit z funkce. Oznámila to dnes SB. Američan Malpass se do čela této instituce postavil v dubnu 2019, jeho pětiletý mandát měl vypršet až v příštím roce.
• Prezident Světové banky: Pomoc s účty za energie pro všechny je příliš drahá
  Vládní pomoc s účty za energie pro všechny je příliš nákladná, varoval v rozhovoru s BBC prezident Světové banky (SB) David Malpass. Programy pomoci v době pandemie nemoci covid-19 nebyly dostatečně zacíleny na nejzranitelnější skupiny a stejnou politiku vlády přijímají i v případě pomoci lidem s rostoucími účty za energie. Splácení dluhu, který takto vzniká, ale potrvá desítky let.
• Prezident Světové banky: Válka na Ukrajině může vyvolat globální recesi
  Invaze ruských vojsk na Ukrajinu a její dopady na ceny potravin a energií a na dostupnost hnojiv by mohly vyvolat globální recesi. Uvedl to prezident Světové banky (SB) David Malpass. Upozornil, že růst německé ekonomiky, která je čtvrtou největší na světě, kvůli vyšším cenám energií už výrazně zpomalil. Snížená produkce hnojiv by pak mohla zhoršit situaci i jinde.
• Prezident Světové banky žádá další kroky na pomoc chudým zemím
  Prezident Světové banky David Malpass dnes vyzval ekonomicky významné státy skupiny G20, aby kvůli koronavirové krizi do konce příštího roku prodloužily svou nabídku zmrazit nejchudším zemím splátky dluhů. Malpass rovněž uvedl, že státy G20 by měly začít jednat o snížení dluhu některých zemí, informovala agentura Reuters.
• Prezident Trump opět kritizoval obchodní politiku Evropské unie
  Americký prezident Donald Trump dnes opět kritizoval obchodní politiku Evropské unie. Při projevu v Ekonomickém klubu v New Yorku také uvedl, že Spojené státy jsou blízko k podpisu první fáze obchodní dohody s Čínou. O vývoji obchodních rozhovorů mezi Washingtonem a Pekingem však neposkytl žádné podrobnější informace.
• Prezident Ukrajinské obchodní komory Čyžykov volal po usnadnění exportu do EU
  Prezident Ukrajinské obchodní a průmyslové komory (UCCI) Hennadij Čyžykov apeloval na dnešním setkání s českými podnikateli na co nejrychlejší usnadnění exportu ukrajinských výrobků na trh EU zjednodušením pravidel. Novinářům to po jednání řekl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Podle něj to je velmi důležité, protože vývoz je zdrojem příjmů nutných pro boj s ruskou armádou a pro udržování základních funkcí země. Česko by mělo s dalšími zeměmi prosazovat, aby se zjednodušení obchodu Ukrajině umožnilo, dodal.
• Prezident USA Biden zveřejnil své daňové přiznání, státu odvedl čtvrtinu příjmů
  Manželé Joe a Jill Bidenovi, prezident Spojených států a vysokoškolská učitelka, si za loňský rok vydělali 607.336 dolarů (přibližně 12,7 milionu korun). Zveřejněním svého daňového přiznání navázali na tradici moderních prezidentů Spojených států, které se vymykal jen exprezident Donald Trump, který přiznání nezveřejňoval. Bidenovi federální vládě za uplynulý rok na daních odvedli 25,9 procent svých příjmů, americký průměr je přibližně 14 procent, napsala agentura AP.