Prezident Obama vyzval ke znovuotevření vládních úřadů
Americký prezident Barack Obama včera znovu vyzval republikány v Kongresu, aby uvolnili peníze pro fungování vládních úřadů a zvýšili dluhový strop země. Do té doby nemíní jednat o požadavcích republikánů. Šéf republikány ovládané Sněmovny reprezentantů John Boehner v následném prohlášení výzvu odmítl a prohlásil, že je zklamán Obamovou neochotou k vyjednávání.
Obama na tiskové konferenci zdůraznil, že nezvýšení dluhového stropu a případná platební neschopnost by byly mnohem horší než nynější částečná uzávěrka vládních úřadů. Rozhodnutí nezvýšit dluhový strop, jež by vedlo k platební neschopnosti, by bylo šílené a katastrofální a hrozilo by hlubokou recesí a chaosem, řekl prezident.
K tomu by mohlo dojít podle ministerstva financí kolem 17. října. Zatím je již týden uzavřena část vládních úřadů, protože Sněmovnou reprezentantů neprošel návrh na uvolnění státních financí.
Dokud nepřestanou republikáni brát americkou ekonomiku jako "rukojmí", tak Obama nemíní s republikány o jejich požadavcích jednat. "Nemůžeme připustit, aby se vydírání stalo součástí naší demokracie. Takto demokracie nefunguje," řekl Obama a zdůraznil, že již nyní utrpěla věrohodnost Ameriky. Po znovuotevření vládních úřadů a zvýšení dluhového stropu je prý připraven jednat prakticky o všem, včetně reformy zdravotnictví a dalšího snižování deficitu.
Boehner o dvě hodiny později reagoval na jeho slova bez jakéhokoli náznaku ústupků ze strany republikánů. Podle něj je pro Obamu "dlouhodobě neudržitelné", aby nadále odmítal jednat o republikánských návrzích a kvůli hrozící platební neschopnosti bude muset dříve či později na jednání přistoupit. "Když dojde na dluhový strop, souhlasím s prezidentem, měli bychom platit své dluhy," ujišťoval Boehner, že jeho strana udělá vše proto, aby se Washington vyhnul platební neschopnosti.
Podle Obamy by bylo možné vládní úřady otevřít prakticky hned - pokud by Boehner umožnil hlasování o "čistém" rozpočtu bez dalších podmínek a dodatků. Podle amerických médií je totiž ve sněmovně dostatek umírněných republikánů, kteří by se při takovém hlasování přidali k demokratům.
Šéf sněmovny však označil Obamovu výzvu k hlasování za snahu o dosažení "bezpodmínečné kapitulace" republikánů a zopakoval, že odblokování vládních výdajů i zvýšení dluhového stropu musí předcházet další jednání. Konkrétní republikánské podmínky však nejmenoval.
Republikáni včera navrhli vytvoření dvacetičlenného výboru složeného z představitelů obou stran, který by připravil opatření na snížení deficitu. Podobný "supervýbor" byl ustaven již v létě 2011, ale tehdy se na žádných výsledcích nedohodl.
Obama včera řekl, že nevidí pro ustavení takového výboru důvod. Podle něj k tomuto účelu dostačují rozpočtové výbory obou komor Kongresu.
Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC
Čtěte více
-
Prezident dnes jmenuje nové členy bankovní rady, jména dosud nezveřejnil
Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenuje nové členy bankovní rady České národní banky (ČNB). Jména nových centrálních bankéřů hlava státu dopředu neoznámila. Sedmičlenná bankovní rada určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. -
Prezident ECB: Euro není v nebezpečí
Evropská měna (EUR) není v nebezpečí, přestože někteří analytici mají vypracované scénáře... -
Prezident ECB posílá EUR/USD nad 1,2250
Společná evropská měna (EUR) dnes posílila poté, co prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi... -
Prezident EU předložil nový návrh rozpočtu
Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy dnes ráno po celonočním vyjednávání evropské... -
Prezidenti USA v krizi snižovali daně, zvyšovali i státní výdaje
Výběr známých programů na podporu ekonomiky v historii USA (Sněmovna reprezentantů má po úpravách v Senátu na programu další hlasování o balíčku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů - asi 41 bilionů korun - na podporu ekonomiky zasažené pandemií covidu-19): -
Prezident jmenoval nové členy rady ČNB
Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval novými členy bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka (63) a Marka Moru (45). V sedmičlenné radě nahradí Pavla Řežábka a Lubomíra Lízala, kterým v únoru vyprší mandát. -
Prezidentka ECB naznačila, že zasedání měnového výboru přijde se změnami
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová naznačila, že nadcházející červencové zasedání měnového výboru přijde s důležitými změnami. Měnovou politiku podle ní bude potřeba upravit kvůli právě schválené pozměněné strategii. Lagardeová to řekla televizi Bloomberg na okraji jednání skupiny G20 v rozhovoru vysílaném z neděle na dnešek. Naznačila také, že v příštím roce mohou být přijata nová opatření na podporu ekonomiky eurozóny po skončení současného programu nákupu vládních dluhopisů. -
Prezident Kypru kritizoval podmínky pomoci eurozóny
Kyperský prezident Nikos Anastasiadis ostře kritizoval podmínky mezinárodního záchranného programu... -
Prezident Macron vyzval k vytvoření vícerychlostní Evropy
K vytvoření vícerychlostní Evropy vyzval včera ve svém projevu na pařížské univerzitě Sorbonně francouzský prezident Emmanuel Macron. Členské země Evropské unie by podle jeho představ měly prohloubit spolupráci v zahraniční a migrační politice, bezpečnosti i obraně. Země platící společnou měnou euro by měly mít společný rozpočet a společného ministra financí, řekl rovněž Macron. -
Prezident Macron zahájil dialog o reformách ve Francii, opozice jej bojkotuje
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes zahájil celostátní dialog o reformách s názvem Národní rada pro obnovu (CNR). Macron chce do debaty zapojit regionální politiky, státní správu, odbory, opozici, firmy i širokou veřejnost. Opozice projekt bojkotuje a debat se odmítá účastnit. Macron zdůrazňuje, že jde o novou metodu a nikoliv nový orgán, který by ze státní kasy odčerpával prostředky. O slavnostním zahájení v Marcoussis u Paříže informovala francouzská média. -
Prezident Obama vyzval vládu ke kompromisu
Obama vyzval republikány ke kompromisu kvůli navýšení stropu pro státní dluh. -
Prezident Pavel jmenuje do bankovní rady ČNB Jakuba Seidlera
Prezident Petr Pavel se rozhodl k 1. prosinci jmenovat do bankovní rady České národní banky (ČNB) Jakuba Seidlera. Mandát po šesti letech skončí Tomáši Holubovi. V dnešní tiskové zprávě to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Dnes hlava státu jednala s guvernérem ČNB Alešem Michlem. Kromě nominace hovořili o měnové politice banky a aktuální ekonomické situaci. -
Prezident Pavel nepodporuje referendum o přijetí eura
Prezident republiky Petr Pavel včera na debatě s občany v Šemberově divadle ve Vysokém Mýtě znovu řekl, že je příznivcem přijetí eura. Při zvažování této věci by ale podle něj měla rozhodovat fakta, nikoliv emoce. S uspořádáním referenda o přijetí eura by byl opatrný. -
Prezident podepsal rozšíření okruhu regulovaných investičních nástrojů
Do okruhu investičních nástrojů, které podléhají regulaci, budou nově se spadat i technologie související s kryptoměnami, které fungují na principu takzvané technologie distribuovaného registru (DLT). Jednou z možností využití této technologie ve financích jsou kryptoaktiva. Počítá s tím novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou prezident Petr Pavel podepsal. ČTK o tom dnes informoval Hrad. -
Prezident Salvadoru chce v zemi zavést kryptoměnu bitcoin jako platidlo
Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele v neděli prohlásil, že chce z kryptoměny bitcoin učinit novou měnu své země společně s americkým dolarem. Pokud by jeho návrh schválil parlament, kde mají prezidentovi stoupenci většinu, Salvador by se stal první zemí na světě, kde by šlo běžně platit bitcoinem, píše agentura AFP. -
Prezident Světové banky Jim Yong Kim odstupuje z funkce
Prezident Světové banky Jim Yong Kim se rozhodl na přelomu ledna a února odstoupit z funkce, ve které strávil více než šest let. Oznámila to včera banka. Nynější funkční období devětapadesátiletého Kima, který měl podle médií určité názorové neshody s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, přitom mělo vypršet až v roce 2022. Prozatímní prezidentkou Světové banky se od 1. února stane její výkonná ředitelka Kristalina Georgievová. -
Prezident Světové banky Malpass se rozhodl koncem června odstoupit z funkce
Prezident Světové banky (SB) David Malpass se rozhodl koncem června odstoupit z funkce. Oznámila to dnes SB. Američan Malpass se do čela této instituce postavil v dubnu 2019, jeho pětiletý mandát měl vypršet až v příštím roce. -
Prezident Světové banky: Pomoc s účty za energie pro všechny je příliš drahá
Vládní pomoc s účty za energie pro všechny je příliš nákladná, varoval v rozhovoru s BBC prezident Světové banky (SB) David Malpass. Programy pomoci v době pandemie nemoci covid-19 nebyly dostatečně zacíleny na nejzranitelnější skupiny a stejnou politiku vlády přijímají i v případě pomoci lidem s rostoucími účty za energie. Splácení dluhu, který takto vzniká, ale potrvá desítky let. -
Prezident Světové banky: Válka na Ukrajině může vyvolat globální recesi
Invaze ruských vojsk na Ukrajinu a její dopady na ceny potravin a energií a na dostupnost hnojiv by mohly vyvolat globální recesi. Uvedl to prezident Světové banky (SB) David Malpass. Upozornil, že růst německé ekonomiky, která je čtvrtou největší na světě, kvůli vyšším cenám energií už výrazně zpomalil. Snížená produkce hnojiv by pak mohla zhoršit situaci i jinde. -
Prezident Světové banky žádá další kroky na pomoc chudým zemím
Prezident Světové banky David Malpass dnes vyzval ekonomicky významné státy skupiny G20, aby kvůli koronavirové krizi do konce příštího roku prodloužily svou nabídku zmrazit nejchudším zemím splátky dluhů. Malpass rovněž uvedl, že státy G20 by měly začít jednat o snížení dluhu některých zemí, informovala agentura Reuters.