Prezidenti a premiéři zemí EU vyzvali k rychlému přijetí nové obranné strategie

Prezidenti a premiéři členských států EU se na summitu v Bruselu opět zabývali budoucností evropské obrany. Vyzvali k urychlení práce na návrzích, které nedávno předložila Evropská komise, plyne z informací diplomatických zdrojů. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová představila ve středu společně s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Nová strategie na posílení obrany EU do roku 2030 předpokládá masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu.

"Evropská rada vyzývá k urychlení práce ve všech oblastech, aby se v příštích pěti letech rozhodně navýšila obranná připravenost Evropy," stojí v závěrech z dnešního jednání, které podle informací ČTK nyní odsouhlasilo všech 27 členských států. Na veškerých předložených návrzích by podle šéfů států a vlád zemi EU měli urychleně pracovat Rada EU, která zastupuje členské státy, i členové Evropského parlamentu, aby byly co nejdříve schváleny. Posunout by se měly rovněž i debaty o možném financování obrany a nejrůznějších obranných projektů.

Evropská komise již dříve uvedla, že chce prostřednictvím plánu na vyzbrojení Evropy ReArm Europe/Readiness 2030 mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).

"Evropská rada v této souvislosti připomíná, že silnější a schopnější Evropská unie v oblasti bezpečnosti a obrany přispěje pozitivně ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které zůstává pro ty státy, které jsou jeho členy, základem jejich kolektivní obrany," dodává text. Celkem 23 z 27 členských států EU je současně členy Severoatlantické aliance.

Lídři EU se již na mimořádném summitu na začátku března shodli, že je nutné "výrazně zvýšit výdaje" na armády, v čemž mohou pomoci například peníze z fondů určených na rozvoj členských zemí. Uvítali tehdy rovněž návrh komise, která chce dočasným pozastavením dluhových pravidel pro armádní nákupy umožnit masivní zbrojní investice.

V souvislosti s navýšením investic do obrany měl na summitu EU vystoupit i český premiér Petr Fiala. Podle serveru Euractiv plánoval před svými kolegy zmínit české obavy z předpisů EU, které brání výrobě zbraní. Seznam problematických norem, které blokují investice a expanzi, sestavila česká vláda společně se zástupci obranného průmyslu. Seznam zahrnuje například environmentální pravidla, vývozní tranzitní licence a omezení financování. Mezi nejpalčivější problémy patří nařízení REACH, které přísně kontroluje používání chemických látek v průmyslových procesech, napsal Euractiv.

Dalším velkým problémem je podle Česka politika EU v oblasti životního prostředí a udržitelnosti, zejména takzvaný ESG reporting. Jde o součást směrnice o podnikové udržitelnosti (CSRD), která na firmy v EU klade řadu požadavků.

Eurokomisař pro obranu Kubilius již ve středu při představování Bílé knihy zmínil, že aby se obranný průmysl mohl rozvíjet, je potřeba rovněž zjednodušit nejrůznější předpisy a odbourat regulace. V červnu by tak komise měla zveřejnit návrh, který se tím bude zabývat. "Nyní sbíráme poznatky od jednotlivých členských států, abychom viděli, kterým problémům čelí," dodal eurokomisař.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Premiéři V4 apelovali na vakcíny a očkování
  Jako apel na Evropskou unii, aby donutila farmaceutické firmy k splnění závazků ohledně dodávek vakcín proti covidu-19, vyzněla slova předsedů vlád Česka, Maďarska, Polska a Slovenska po dnešním jednání v Krakově. "Urychlení dodávek vakcín je absolutní priorita, na které Evropská komise musí pracovat od rána do večera. Sdílím znepokojení premiérů Visegrádské skupiny (V4)," prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel, který se summitu také zúčastnil. Na společné tiskové konferenci zazněla i slova, že na rychlosti očkování závisí i tempo zotavení středoevropských ekonomik.
• PRE vyplatí akcionářům dividendu 439,96 Kč za akcii, stejně jako loni
  Společnost Pražská energetika (PRE) vyplatí letos svým akcionářům dividendu 439,96 Kč za akcii, tedy na stejné úrovni jako loni. Firma tak mezi akcionáře rozdělí přes 1,7 miliardy Kč. Rozhodla o tom dnešní valná hromada společnosti. Udělala také několik změn ve správních orgánech firmy, novými členy představenstva se stali David Vodrážka a Jaromír Beránek.
• Prezident Argentiny slíbil, že rozpočet na příští rok bude bez deficitu
  Argentinský prezident Javier Milei v neděli slíbil, že rozpočet na rok 2025 bude zcela bez deficitu. Na projekty, které by tento záměr ohrozily, uplatní prezidentské veto. Mileiův projev k rozpočtu před oběma komorami argentinského parlamentu přenášela živě média. V Argentině s ním přitom každoročně tradičně vystupuje ministr financí, připomněl deník Financial Times (FT). Ultraliberálního ekonoma Mileie si Argentinci zvolili loni díky jeho programu "šokové terapie", s níž chce dostat ekonomiku z hluboké krize. Obratem oznámil stovky opatření měnících zákony v ekonomické či sociální oblasti. V zemi mezitím sílí tlak na růst výdajů a klesá důvěra v prezidenta.
• Prezident Biden podepsal zákon o pozastavení platnosti dluhového stropu
  Americký prezident Joe Biden včera podepsal zákon pozastavující platnost pravidel o dluhovém stropu do počátku roku 2025, informovaly světové agentury s odvoláním na Bílý dům. Federální vláda by bez tohoto kroku přestala být na počátku příštího týdne schopna splácet své závazky, USA by tak byly poprvé v historii v platební neschopnosti.
• Prezident: Čína musí růst o 6,5 % ročně
  Čína potřebuje v příštích pěti letech růst minimálně o 6,5 procenta ročně, aby dosáhla svého cíle zdvojnásobit do...
• Prezident dnes jmenuje do bankovní rady ČNB Jakuba Seidlera
  Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě jmenuje do bankovní rady České národní banky (ČNB) Jakuba Seidlera. Podle dřívějších informací Hradu by měl nastoupit do funkce 1. prosince. Mandát po šesti letech skončí Tomáši Holubovi. Seidler se stane prvním členem bankovní rady, kterého jmenuje současná hlava státu.
• Prezident dnes jmenuje nové členy bankovní rady, jména dosud nezveřejnil
  Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenuje nové členy bankovní rady České národní banky (ČNB). Jména nových centrálních bankéřů hlava státu dopředu neoznámila. Sedmičlenná bankovní rada určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních.
• Prezident ECB: Euro není v nebezpečí
  Evropská měna (EUR) není v nebezpečí, přestože někteří analytici mají vypracované scénáře...
• Prezident ECB posílá EUR/USD nad 1,2250
  Společná evropská měna (EUR) dnes posílila poté, co prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi...
• Prezident EU předložil nový návrh rozpočtu
  Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy dnes ráno po celonočním vyjednávání evropské...
• Prezidenti USA v krizi snižovali daně, zvyšovali i státní výdaje
  Výběr známých programů na podporu ekonomiky v historii USA (Sněmovna reprezentantů má po úpravách v Senátu na programu další hlasování o balíčku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů - asi 41 bilionů korun - na podporu ekonomiky zasažené pandemií covidu-19):
• Prezident jmenoval nové členy rady ČNB
  Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval novými členy bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka (63) a Marka Moru (45). V sedmičlenné radě nahradí Pavla Řežábka a Lubomíra Lízala, kterým v únoru vyprší mandát.
• Prezidentka ECB naznačila, že zasedání měnového výboru přijde se změnami
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová naznačila, že nadcházející červencové zasedání měnového výboru přijde s důležitými změnami. Měnovou politiku podle ní bude potřeba upravit kvůli právě schválené pozměněné strategii. Lagardeová to řekla televizi Bloomberg na okraji jednání skupiny G20 v rozhovoru vysílaném z neděle na dnešek. Naznačila také, že v příštím roce mohou být přijata nová opatření na podporu ekonomiky eurozóny po skončení současného programu nákupu vládních dluhopisů.
• Prezident Kypru kritizoval podmínky pomoci eurozóny
  Kyperský prezident Nikos Anastasiadis ostře kritizoval podmínky mezinárodního záchranného programu...
• Prezident Macron vyzval k vytvoření vícerychlostní Evropy
  K vytvoření vícerychlostní Evropy vyzval včera ve svém projevu na pařížské univerzitě Sorbonně francouzský prezident Emmanuel Macron. Členské země Evropské unie by podle jeho představ měly prohloubit spolupráci v zahraniční a migrační politice, bezpečnosti i obraně. Země platící společnou měnou euro by měly mít společný rozpočet a společného ministra financí, řekl rovněž Macron.
• Prezident Macron zahájil dialog o reformách ve Francii, opozice jej bojkotuje
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes zahájil celostátní dialog o reformách s názvem Národní rada pro obnovu (CNR). Macron chce do debaty zapojit regionální politiky, státní správu, odbory, opozici, firmy i širokou veřejnost. Opozice projekt bojkotuje a debat se odmítá účastnit. Macron zdůrazňuje, že jde o novou metodu a nikoliv nový orgán, který by ze státní kasy odčerpával prostředky. O slavnostním zahájení v Marcoussis u Paříže informovala francouzská média.
• Prezident Obama vyzval ke znovuotevření vládních úřadů
  Americký prezident Barack Obama včera znovu vyzval republikány v Kongresu, aby uvolnili peníze pro...
• Prezident Obama vyzval vládu ke kompromisu
  Obama vyzval republikány ke kompromisu kvůli navýšení stropu pro státní dluh.
• Prezident Pavel jmenuje do bankovní rady ČNB Jakuba Seidlera
  Prezident Petr Pavel se rozhodl k 1. prosinci jmenovat do bankovní rady České národní banky (ČNB) Jakuba Seidlera. Mandát po šesti letech skončí Tomáši Holubovi. V dnešní tiskové zprávě to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Dnes hlava státu jednala s guvernérem ČNB Alešem Michlem. Kromě nominace hovořili o měnové politice banky a aktuální ekonomické situaci.
• Prezident Pavel nepodporuje referendum o přijetí eura
  Prezident republiky Petr Pavel včera na debatě s občany v Šemberově divadle ve Vysokém Mýtě znovu řekl, že je příznivcem přijetí eura. Při zvažování této věci by ale podle něj měla rozhodovat fakta, nikoliv emoce. S uspořádáním referenda o přijetí eura by byl opatrný.