Prezident: Čína musí růst o 6,5 % ročně

Čína potřebuje v příštích pěti letech růst minimálně o 6,5 procenta ročně, aby dosáhla svého cíle zdvojnásobit do konce desetiletí velikost ekonomiky a příjmů na hlavu proti úrovni roku 2010. Řekl to dnes čínský prezident Si Ťin-pching. Podle něj ale bude druhá největší ekonomika světa schopna růst tempem kolem sedmi procent, což je dosud platný oficiální cíl čínského vedení.

"Čínská ekonomika bude v budoucnu schopna udržet růst kolem sedmi procent, bude ale muset čelit více nejistotám," citovala prezidenta agentura Nová Čína. Si poukázal zejména na slabý růst světového obchodu, možnost zpomalení růstu domácí spotřeby a investic a riziko vysokého zadlužení.

Prezident také řekl, že příští pětiletka by se neměla zaměřovat jen na samotný hospodářský růst, ale i na kvalitu a všeobecné zlepšování životní úrovně. Si vystoupil krátce po vrcholném zasedání vládnoucích komunistů, které se zabývalo plány pro období let 2016 až 2020. Komuniké vydané po zasedání obecně uvádělo, že Čína hodlá udržet růst ekonomiky "středním až vysokým tempem". Přesný cíl ekonomického růstu pro nové období musí předložit vláda a schválit parlament.

Prezident dnes uvedl, že udržení středně vysokého tempa růstu je podmínkou "budování umírněně prosperující společnosti". Hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu v Číně nyní dosahuje zhruba 8000 dolarů na hlavu, což je kolem pětiny úrovně vyspělých zemích světa.

Růst čínské ekonomiky se v posledních letech postupně zpomaloval. Přispěla k tomu nová strategie čínského vedení, které chce ekonomiku orientovat více na domácí spotřebu a omezit její závislost na výrobě a vývozu.

Čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla meziročně o 6,9 procenta a poprvé od finanční krize sestoupilo její tempo pod sedm procent. Proti riziku příliš rychlého oslabování zasahuje centrální banka uvolňováním měnové politiky a s podpůrnými kroky přišla nedávno i vláda.

Zdroj: Reuters, ČTK, Nová Čína

Čtěte více

• Premiér Papandreu: Řecko sliby splní
  Řecký premiér Papandreu včera zavítal do Berlína na schůzku s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
• Premiér: Polsko nebude mít euro možná ještě deset let
  Polsko nebude schopno zavést euro možná ještě deset let. Vládě totiž chybí dvoutřetinová většina k tomu...
• Premiér: Řecko posílí armádu vojáky, stíhačkami a fregatami
  Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis včera ohlásil posílení řecké armády o 15.000 vojáků. Vojsko rovněž nakoupí 18 francouzských stíhaček Rafale a čtyři fregaty. Důvodem je rostoucí napětí ve vztazích s Tureckem, které zahájilo průzkum ropných ložisek v mořských vodách, na něž si dělá nárok Řecko.
• Premiér Sobotka se zastal ČNB
  Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se zastal České národní banky (ČNB) ve věci předloňského zavedení...
• Premiér Tsipras bude jednat v Bruselu
  Řecký premiér Alexis Tsipras bude ve středu dopoledne v Bruselu jednat s předsedou Evropské komise...
• Premiéři Polska a Maďarska projednají zablokovaný rozpočet EU
  Premiéři Polska a Maďarska Mateusz Morawiecki a Viktor Orbán dnes v Budapešti projednají svůj postoj k sedmiletému unijnímu rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám zasaženým koronavirem. Obě země finanční balík odmítají podpořit, pokud vyplácení evropských peněz bude podmíněno dodržováním principů právního státu.
• Premiéři V4 apelovali na vakcíny a očkování
  Jako apel na Evropskou unii, aby donutila farmaceutické firmy k splnění závazků ohledně dodávek vakcín proti covidu-19, vyzněla slova předsedů vlád Česka, Maďarska, Polska a Slovenska po dnešním jednání v Krakově. "Urychlení dodávek vakcín je absolutní priorita, na které Evropská komise musí pracovat od rána do večera. Sdílím znepokojení premiérů Visegrádské skupiny (V4)," prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel, který se summitu také zúčastnil. Na společné tiskové konferenci zazněla i slova, že na rychlosti očkování závisí i tempo zotavení středoevropských ekonomik.
• PRE vyplatí akcionářům dividendu 439,96 Kč za akcii, stejně jako loni
  Společnost Pražská energetika (PRE) vyplatí letos svým akcionářům dividendu 439,96 Kč za akcii, tedy na stejné úrovni jako loni. Firma tak mezi akcionáře rozdělí přes 1,7 miliardy Kč. Rozhodla o tom dnešní valná hromada společnosti. Udělala také několik změn ve správních orgánech firmy, novými členy představenstva se stali David Vodrážka a Jaromír Beránek.
• Prezident Argentiny slíbil, že rozpočet na příští rok bude bez deficitu
  Argentinský prezident Javier Milei v neděli slíbil, že rozpočet na rok 2025 bude zcela bez deficitu. Na projekty, které by tento záměr ohrozily, uplatní prezidentské veto. Mileiův projev k rozpočtu před oběma komorami argentinského parlamentu přenášela živě média. V Argentině s ním přitom každoročně tradičně vystupuje ministr financí, připomněl deník Financial Times (FT). Ultraliberálního ekonoma Mileie si Argentinci zvolili loni díky jeho programu "šokové terapie", s níž chce dostat ekonomiku z hluboké krize. Obratem oznámil stovky opatření měnících zákony v ekonomické či sociální oblasti. V zemi mezitím sílí tlak na růst výdajů a klesá důvěra v prezidenta.
• Prezident Biden podepsal zákon o pozastavení platnosti dluhového stropu
  Americký prezident Joe Biden včera podepsal zákon pozastavující platnost pravidel o dluhovém stropu do počátku roku 2025, informovaly světové agentury s odvoláním na Bílý dům. Federální vláda by bez tohoto kroku přestala být na počátku příštího týdne schopna splácet své závazky, USA by tak byly poprvé v historii v platební neschopnosti.
• Prezident dnes jmenuje do bankovní rady ČNB Jakuba Seidlera
  Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě jmenuje do bankovní rady České národní banky (ČNB) Jakuba Seidlera. Podle dřívějších informací Hradu by měl nastoupit do funkce 1. prosince. Mandát po šesti letech skončí Tomáši Holubovi. Seidler se stane prvním členem bankovní rady, kterého jmenuje současná hlava státu.
• Prezident dnes jmenuje nové členy bankovní rady, jména dosud nezveřejnil
  Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenuje nové členy bankovní rady České národní banky (ČNB). Jména nových centrálních bankéřů hlava státu dopředu neoznámila. Sedmičlenná bankovní rada určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních.
• Prezident ECB: Euro není v nebezpečí
  Evropská měna (EUR) není v nebezpečí, přestože někteří analytici mají vypracované scénáře...
• Prezident ECB posílá EUR/USD nad 1,2250
  Společná evropská měna (EUR) dnes posílila poté, co prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi...
• Prezident EU předložil nový návrh rozpočtu
  Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy dnes ráno po celonočním vyjednávání evropské...
• Prezidenti USA v krizi snižovali daně, zvyšovali i státní výdaje
  Výběr známých programů na podporu ekonomiky v historii USA (Sněmovna reprezentantů má po úpravách v Senátu na programu další hlasování o balíčku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů - asi 41 bilionů korun - na podporu ekonomiky zasažené pandemií covidu-19):
• Prezident jmenoval nové členy rady ČNB
  Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval novými členy bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka (63) a Marka Moru (45). V sedmičlenné radě nahradí Pavla Řežábka a Lubomíra Lízala, kterým v únoru vyprší mandát.
• Prezidentka ECB naznačila, že zasedání měnového výboru přijde se změnami
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová naznačila, že nadcházející červencové zasedání měnového výboru přijde s důležitými změnami. Měnovou politiku podle ní bude potřeba upravit kvůli právě schválené pozměněné strategii. Lagardeová to řekla televizi Bloomberg na okraji jednání skupiny G20 v rozhovoru vysílaném z neděle na dnešek. Naznačila také, že v příštím roce mohou být přijata nová opatření na podporu ekonomiky eurozóny po skončení současného programu nákupu vládních dluhopisů.
• Prezident Kypru kritizoval podmínky pomoci eurozóny
  Kyperský prezident Nikos Anastasiadis ostře kritizoval podmínky mezinárodního záchranného programu...
• Prezident Macron vyzval k vytvoření vícerychlostní Evropy
  K vytvoření vícerychlostní Evropy vyzval včera ve svém projevu na pařížské univerzitě Sorbonně francouzský prezident Emmanuel Macron. Členské země Evropské unie by podle jeho představ měly prohloubit spolupráci v zahraniční a migrační politice, bezpečnosti i obraně. Země platící společnou měnou euro by měly mít společný rozpočet a společného ministra financí, řekl rovněž Macron.