Ozdravení českých veřejných financí

15.06.2022 Předsedkyně vládní strany TOP 09 Markéta Adamová Pekarová volá po prodeji státního pivovaru Budvar. Předsednictvo strany včera schválilo usnesení, v němž navrhovaný krok dává do souvislosti s konsolidací veřejných financí. Je však třeba hned uvést, že prodej Budvaru nemůže jakkoli zásadněji přispět k ozdravení veřejných financí ČR. To proto, že příjem z prodeje pivovaru by byl příjmem jednorázovým.

25.02.2024 Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka. Ke zlepšení výhledu však Fialově vládě stačilo jen málo, což svědčí o tom, že její předchozí řeči o rozvratu tuzemských veřejných financí byly nadsazené.

22.05.2023 Nová prognóza vývoje českých veřejných financí z pera Evropské komise vyznívá pro Fialovu vládu příznivě. Prognózovaná základní stabilizace veřejných financí ČR ale proběhne z velké části skrze „inflační zdanění“ lidí. Největší tíži inflačního zdanění nese střední vrstva. Tuzemské veřejné finance tak v současnosti neozdravuje ani tak vláda, jako spíše právě střední třída, jež se na rozdíl od nejchudších a nejbohatších musí smířit s opravdu citelným propadem své životní úrovně.

25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.

01.07.2021 Výsledek hospodaření státního rozpočtu za letošní první pololetí potvrzuje, že Česko letos vykáže historicky rekordní schodek státních financí, jenž dokonce převýší ten loňský. Deficit letos dosáhne 420 miliard korun. Ve druhém pololetí roku lze očekávat výraznější ekonomický růst, jejž umožní postupující vakcinace u nás i v zahraničí. Stát si také obecně ve druhém pololetí půjčuje méně než v pololetí prvním, přičemž letošek nebude výjimkou – i to v příštích měsících zmírní tempo nárůstu státního dluhu.

21.03.2021 Úrok na českém desetiletém vládním dluhu v tomto týdnu poprvé od května 2019 překonal hladinu dvou procent. Tuzemské vládě se tak zvyšují náklady financování, což představuje vzhledem k enormně rostoucímu veřejnému zadlužení ČR stále závažnější výzvu. Je třeba, aby ministerstvo financí předložilo plán konsolidace veřejných financí, tedy toho, jak je po enormním nárůstu zadlužení dostane na udržitelnou dráhu dalšího vývoje. Vláda by nyní měla navázat na odkaz někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, který obezřetnou fiskální politikou při minulé krizi a tvorbou rezerv pomohl připravit půdu letům prosperity 2014 až 2019.

30.08.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace.

28.09.2023 Fialova vláda by ale i při schodku 252 miliard za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.

01.09.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z dnes zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?

10.10.2021 Nová vláda, kterou velmi pravděpodobně dříve či později sestaví koalice Spolu a Pirstan, má šanci provádět přiměřenou pravicovou politiku. K pohodlnému vládnutí totiž „koalice koalic“ nebude ve Sněmovně potřebovat čtyři pirátské poslance. Bez nich má stále většinu 104 křesel. Debakl Pirátů je navíc zřetelným vzkazem od voličů, že si nepřejí vládní zastoupení takzvané nové progresivní levice. Právě Piráti ji v ČR reprezentují nejvýrazněji.