Válečná daň
Největší výrobce hnojiv Lovochemie z koncernu Agrofert loni navýšil zisk o 1225 procent. Firmy napříč obory měly loni „mejdan“, podařilo se jim náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat dost navíc
24.07.2023 Výrobce hnojiv Lovochemie z koncernu Agrofert, největší v Česku, hlásí dramatický nárůst zisku. Ten mu loni stoupl o mimořádných 1225 procent. Navzdory prostředí mimořádně vysoké inflace. Či právě díky němu.
Firma Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert loni navýšila zisk o 165 procenta. Firmy napříč obory měly loni „mejdan“, podařilo se jim náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat dost navíc
14.07.2023 Společnost Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert hlásí dramatický nárůst zisku. Ten jí loni stoupl o mimořádných 165 procent. Navzdory prostředí mimořádně vysoké inflace.
Češi trpí fetišem vlastnického bydlení, které je a bude stále hůře dostupné
11.07.2023 Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.
Velkým firmám v Česku rostou zisky v desítkách, ba stovkách procent, na dovolenou si ale lidé musí půjčovat nebo si brát druhou práci, aby na ni vůbec měli. Firmám se prostě podařilo náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat
06.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Velkým firmám v Česku rostou zisky v desítkách, ba stovkách procent, na dovolenou si ale lidé musí půjčovat nebo si brát druhou práci, aby na ni vůbec měli. Firmám se prostě podařilo náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat
05.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a to se ještě dočká tučného inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“. Státu svědčí výrazný růst ziskovosti nejen ČEZ, ale i podniků jako Agrofert – ten hlásí růst zisku o 124 procent
04.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Čeští zaměstnanci se bojí říci si o přidání nejvíce na světě, „drží pusu a krok“. Přehlížejí vyšší zisky zaměstnavatelů, kteří těží z toho, že se jejich zaměstnanci „nechávají holit jako ovečky“
27.06.2023 Pouze čtvrtina českých zaměstnanců se chystá říci si o přidání. To je nejméně ze 46 zemí, v nichž poradenská společnost PwC svůj průzkum prováděla. Postoj českých zaměstnanců je zvláště zarážející po přihlédnutí k tomu, že Česko vykazuje jednu z nejvyšších měr inflace ze sledovaných zemí. Rapidní inflace by měla Čechy pobízet k tomu, aby si říkali o přidání v mnohem vyšší míře. Měli by žebříčku PwC spíše vévodit než být na jeho chvostu.
Týden na pražské burze: Přinese válečná daň rozpočtu očekávaný příjem?
27.02.2023 Uplynulý týden přinesl pokles napříč evropským akciovým trhem. Jedinou makroekonomickou událostí tuzemské ekonomiky bylo zveřejnění konjunkturálních průzkumů. V následujícím týdnu nás čeká pokračování výsledkové sezóny na pražské burze, kde bude zveřejňovat Erste. Budou zisky bankovního sektoru dostatečné, aby pokryly vládní výdaje na pomoc občanům?
Tuzemské banky nabízí Fialově vládě „obchod“: daly by až 50 miliard na pomoc ekonomice výměnou za to, že na ně kabinet neuvalí válečnou daň. Lidem by například pomohly se splátkami hypoték
22.09.2022 Česká bankovní asociace, jež sdružuje 34 tuzemských bank a představuje tak více než 99 procent tuzemského bankovnictví, nabízí Fialově vládě „obchod“. Členské banky by zajistily české ekonomice podporu až za 50 miliard korun. Výměnou za to by vláda upustila od svého záměru zavést válečnou daň právě na banky. Banky by v rámci uvedeného až 50miliardového podpůrného balíku mohly finančně podpořit například zajištění dostupného bydlení nebo poskytnout finance do rozvoje dopravy a dopravních projektů či digitalizace, případně také pomoci občanům s jejich závazky v podobě hypoték či úvěrů.
Ziskovost bank není mimořádná, je nižší než kdykoli v období let 2008 až 2019. Pouze se mimořádně rychle vrací rychle do normálu
17.09.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s mimořádnou daní uplatněnou na banky. Zatímco tedy ve věci mimořádného zdanění energetických a petrochemických podniků bude vláda postupovat v souladu s EU, při zdanění bank chce uplatnit národní řešení. Mimořádná daň EU se totiž na bankovní sektor vztahovat nebude.
Zisky bank ve skutečnosti letos nejsou vůbec mimořádné, vyplývá z nových dat ČNB. Ziskovější byly banky třeba i za Sobotkovy vlády, která je ani tak nijak mimořádně nedanila
16.09.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s mimořádnou daní uplatněnou na banky. Zatímco tedy ve věci mimořádného zdanění energetických a petrochemických podniků bude vláda postupovat v souladu s EU, při zdanění bank chce uplatnit národní řešení. Mimořádná daň EU se totiž na bankovní sektor vztahovat nebude.
Zastropování je „úsporný tarif na steroidech“, ale nemotivuje k úsporám jako v Rakousku. Jeho náklady lze odhadnout na 200 miliard korun ročně, což válečná daň ani z poloviny nepokryje
13.09.2022 Vláda včera večer oznámila záměr zastropovat cenu elektřiny pro domácnosti a živnostníky na úrovni šesti korun za jednu kilowatthodinu, včetně DPH. Plyn pak zastropuje na úrovni tří korun za kilowatthodinu, včetně DPH. Vliv na výši záloh by tato zastropování měla mít již v listopadu.
Místo válečné daně, která oživuje Marxe, by vláda měla vyjednat pozastavení emisních povolenek
28.08.2022 Takzvaná válečná daň, kterou chystá zavést Fialova vláda, je druhem sektorové daně. Co hůř, vláda, která sama sebe označuje jako středopravou, by zavedením válečné sektorové daně přijala za své učení Karla Marxe.
Válečná daň, kterou zvažuje zavést Fialova vláda, je jen druh sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla v programu jen KSČM, není slučitelná se svobodným trhem
14.08.2022 Daň z neočekávaného zisku, nově takzvaná válečná daň, je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM. Nepřekvapí tedy, že to je daň, která není slučitelná s opravdu svobodným trhem. Nad rámec běžného zdanění totiž zdaňuje selektivně vybrané firmy. Selekci provádějí politici. A je jedno, zda selektivně vyberou celá odvětví neboli sektory, nebo zda ukážou jen na vybrané firmy, třeba i z více odvětví. V obou případech se budou rozhodovat na základě subjektivního názoru, a to je právě kámen úrazu. Protože politik nikdy nemůže určit, do jaké míry je zisk neočekávaný. A zda je mimořádný natolik, že by měl být zdaněn nad rámec běžného. V tržní ekonomice nic jako neočekávaný zisk ani neexistuje. Sektorová nebo válečná daň jsou jen projevem nebezpečné libovůle politiků, určité arogance moci halené do hávu solidarity. Je to vlastně svévolné a selektivní postátňování a zabavování soukromého majetku firem a či jejich akcionářů.
„Válečná daň“ je jen jiné označení pro sektorovou daň. Fialova vláda ji chce novým názvem marketingově prodat veřejnosti, i když stále jde o porušení slibu voličům a o vykrádání KSČM
10.08.2022 Fialova vláda nově uvádí, že zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.
Související klíčová slova:
Intervence | Intervence ČNB | Finance | Peníze | Inflace | OECD | Koruna | HDP | Měnová politika | Německo | Španělsko | Dividendy | Daně | Politika | Sazby | Akcie | Centrální banka | Doba návratnosti | Ekonomika | MIFID | Marže | Riziko | Ukazatel | Výkonnost | Výnos | ČNB | Česká národní banka | Úrokové sazby | Banky | Doporučení | EUR | ČEZ | Obchodování | Finanční krize | Komerční banka | XTB | Fond | EU | Ekonom | Zisk | Výsledky | Bohatství | ČSOB | Regulace | Investovat | Lukáš Kovanda | Praxe | Aktivum | Investiční strategie | Banka | Cena | Česká spořitelna | Eura | Graf | Investiční | Investiční doporučení | Management | Nemovitosti | Rakousko | Trh | Zpráva | Předpověď | Zisky | ROCE | Výroční zpráva | Komise | Poradenská společnost | Burze | Unicredit | Bankovní sektor | UniCredit Bank | Česká bankovní asociace | PwC | Zvyšování sazeb | Ceny nemovitostí | Podnikatel | Podnikání | Ministr financí | Energie | Podnikatelé | Bankovnictví | Základní úrokové sazby | Firmy | Propad | Posílení koruny | Erste | Světové finanční krize | Akcionáři | Zajištění | Mzdy | Průzkum | Krize | Zisky firem | Investovat do akcií | Měnová politika ČNB | Výnosy | Česká vláda | Příjmy | Hlavní ekonom | MiFID II | Podnikání na kapitálovém trhu | Přijetí eura | Podniky | Úrokový výnos | Cena plynu | Roční výnos | Zvyšování úroků | Růst zisků | Evropská komise | Majetek | Vysoké zisky | Bohatí | Bankovní daň | Finanční situace | Tuzemské banky | Banky pro mezinárodní platby | Trinity Bank | Digitalizace | Čistý zisk | Trinity | Obchod | Trh práce | ČSÚ | Firma | Růst cen | Studie | Úrok | Miliardy | Zveřejněná data | Financovat | Na burze | Vlastní nemovitost | Vládní výdaje | Plyn | Míra | Měnové politiky | Hypotéky | Důchod | Bydlení | Miliardy korun | KLDR | Ziskovost | Návratnost | Poradenství | Silnější koruna | Ukazatele | Nájmy | Ceny energií | Komunikace | Pokračování výsledkové sezóny | Výsledkové sezóny | Výsledky průzkumu | Pokles | Situace | Pandemie | Vysoká inflace | Úsilí | Výdaje | Data ČSÚ | Vývoj | Výkyvy | Pomoc ekonomice | Brusel | Kabinet | Spotřebitelé | Souhrnný čistý zisk | Národní rozvojový fond | Zdanění bank | Domácnosti | Asociace | Růst | Biliony | Bankovní asociace | Reálné mzdy | Ekonomiky | Války | Organizace | Práce | DPH | Majitel | Zbyněk Stanjura | Posílení | Zaměstnanci | Rubikon | Rekordní zisk | Zadlužení | ONE | CL | Manažeři | JDE | ČR | Agrofert | Majitelé firem | Míra zisku | Ceny | Praha | Společnost XTB | Bohatí lidé | Společnost PwC | Vládní koalice | Zrušení superhrubé mzdy | Zdanění | Politici | Česká republika | Nařízení | Zisky bank | Přerozdělení bohatství | Výrazný růst | Obchodování s povolenkami | Ceny realit | Růst úroků | Nůžky bohatství | Zvyšování daní | Odvětví | Čisté úrokové výnosy | Úrokové výnosy | Společnosti | Opatření | Nájemní bydlení | Úročení | Minulá výkonnost | Češi | Bohemia Energy | Energetické krize | Vysoké ceny | Fialova vláda | Společnost | MAST | Burzovní cena | TIM | 3М | Spotřebitelské inflace | Inflační spirála | Základní sazba | Ziskovost bank | Uhelné elektrárny | Válka na Ukrajině | Základní úrok | Politika ČNB | Vysoké ceny energií | Vlastnictví | Nové daně | Nárůst zisků | Přijetí | Sektorová daň | Životní náklady | Marketingová komunikace | Zvýšení úroků | Úsporný tarif | Daň z mimořádných zisků | Mimořádná daň | Daň z neočekávaného zisku | Pohyby akcií | Pozastavení emisních povolenek | Holding Agrofert | Fenomén | Komise v přenesené pravomoci | Komise v přenesené pravomoci (EU) | Války na Ukrajině | Vysoké inflace | Týden na pražské burze | Mimořádné daně | Střední třída | Zisky bankovního sektoru | Válka | Patron Go | Vice | Důstojné stáří | Mzdově-inflační spirála | Příjmy obyvatelstva | Inflační vlna | DNO | Firma Vodňanská drůbež | Vodňanská drůbež
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banky | Banka | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot