Středa 18. prosince 2024 07:04
reklama
CapXmaster srovnani
reklama
RebelsFunding
reklama
Investingfox Partner
reklama
Purple ebook obchodování ropy

Proč česká vláda platí (skoro) nejvyšší úrok v EU... Vyšší než Bulhaři, Řekové, Chorvati, Slováci...

14.04.2021 08:57  Sekce: Burzovní zpravodajství  Tisk

Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety. 

Poměrně vysoký úrok na českém vládním dluhu v kombinaci s citelně rostoucím zadlužením bezpochyby představuje problém. Ten dokumentuje i nejnovější prognóza Mezinárodního měnového fondu, zveřejněná minulý týden. Prognóza předpokládá, že do roku 2026 se veřejný dluh ČR zvýší z předpandemické úrovně 30,2 procenta HDP na 55 procent. Česko tak v pořadí nejméně zadlužených zemí EU klesne ze čtvrtého na jedenácté místo (viz Obrázek 3 pod textem). Vláda by proto měla co nejrychleji představit a naplňovat věrohodný plán ozdravování veřejných financí na léta 2022 až 2032. Jinak občanům hrozí postupné zhoršování jejich životní situace, dané například hůře dostupnou a méně kvalitní veřejnou zdravotní péčí, nedostatečným růstem důchodů či dalším zaostáváním školství. 

To vše jsou však nyní z hlediska řadového občana stále poměrně vzdálené hrozby. Setrvačnost vývoje veřejných financí je ovšem značná, pročež je třeba je na úrovni správy veřejných financí začít řešit hned teď. 

Část politiků a ekonomů ovšem už hned teď hovoří o „rozvratu veřejných financí“. K němu jistě můžeme dospět, je ovšem nezodpovědné mluvit o něm nyní. Protože prostě nejde o pravdivý popis reality. Pokud by byl, jsou nutně v rozvratu i veřejné finance zemí typu Německa, Finska či Rakouska. A také všech dalších zemí Visegrádské skupiny. Tyto jmenované země mají vesměs vyšší zadlužení než ČR dnes a budou jej mít dle zmíněné prognózy MMF nadále i v roce 2026. Už ani nemluvě o tom, že Česko i v roce 2026 bude stále zadluženo ani ne polovičně v porovnání s Portugalskem, Francií, Španělskem, Belgií, Itálií a Řeckem (viz Obrázek 3). 

Navíc se v debatě o zadlužování a úrocích z dluhu zapomíná na zásadní věc. Česká republika je dnes prakticky jedinou, poslední zemí EU, která nepřistupuje k umělému stlačování úroku na svém dluhu prostřednictvím centrální banky (viz Obrázek 1). 

Země eurozóny a Švédsko totiž už dlouhodobě provádějí kvantitativní uvolňování. Polsko a také Rumunsko a Chorvatsko začaly kvantitativně uvolňovat loni v době vrcholné pandemie, maďarská centrální banka svůj program odkupu aktiv za nově vytvářené peníze v té době obnovila. Dánsko, Bulharsko a Chorvatsko mají své měny pevně navázány na euro, neboť se nacházejí v „předpokoji“ pro přijetí eura, v systému ERM II. Bulharsko a Chorvatsko hodlají v řádu několika let jednotnou evropskou měnu přijmout (Dánsko má trvalou výjimku). Takže investoři do dlouhodobého dluhu těchto zemí mohou počítat právě s tím, že riziko menší, kolísavější národní měny nakonec zcela zmizí a úroky na dluhu sofijské i záhřebské vlády už bude stlačovat připravenost mocné monetární palebné síly Frankfurtu. Tato vyhlídka částečně stlačuje výnos bulharských či chorvatských dluhopisů už nyní, což zásadně přispívá k tomu, že zatímco úrok na desetiletém dluhu vlády ČR činí takřka dvě procenta, na dluhu Bulharska představuje jen 0,1 procenta, zatímco na chorvatském 0,9 procenta. 

Česko bude pravděpodobně moci kvantitativně uvolňovat také, neboť možnost takového zásahu České národní bance trvale dává novela zákona o ČNB. Tu již schválila Sněmovna, koncem dubna by o ní měl jednat Senát. 

Samozřejmě, malá otevřená ekonomika, jako je ta česká, si nebude moci dovolit tak rozsáhlé kvantitativní uvolňování, jaké provádí eurozóna. To však neznamená, že toto opatření pro ni zůstane zapovězené. Maďarsko, Rumunsko, ale i Polsko nebo Švédsko jsou oproti eurozóně také malé ekonomiky, které přitom kvantitativně uvolňují. V prvních třech jmenovaných zemích je inflace momentálně ještě výraznější než v Česku, v Polsku dokonce přesahuje 3,5 procenta. Ani to však tamní centrální bance nebrání, aby kvantitativně uvolňovala za účelem stlačení úroku na dluhu své vlády. 

Ekonomové Yasin Mimir z norské centrální banky a Enes Sunel z OECD ve své nově zveřejněné studii (zde) analyzují dopad kvantitativního uvolňování v rozvíjejících se ekonomikách včetně polské, maďarské a rumunské. Dospívají k závěru, že v rozvíjející se ekonomice s volně plovoucím kursem a ukotvenými inflačními očekáváními objemově přiměřené kvantitativní uvolňování stlačí či alespoň (v době otřesu finančních trhů) stabilizuje úrok na vládním dluhu, aniž by zapříčinilo oslabení měny a zrychlení tempa inflace. Naopak, může zahrnovat protiinflační prvek. Jestliže totiž centrální banka odkupuje vládní dluh, zhodnocuje tím příslušné vládní dluhopisy v držení jednotlivých komerčních bank. Bankovní soustava je tak kapitálově silnější, atraktivní i pro zahraniční kapitál, jehož příliv upevňuje reálný směnný kurs, což ve výsledku působí protiinflačně. 

Pandemická praxe poměrně malých, často rozvíjejících se ekonomik je pro Česko pozitivním signálem. Napovídá, že v případě potřeby bude moci také Česko i s korunou – jako poslední země EU – přistoupit ke stlačování úroku na vládním dluhu prostřednictvím centrální banky. Aniž by tím nepřípadně oslabilo měnu nebo zrychlilo inflaci. 

To je tedy další důvod, proč není na místě hovořit o rozvratu veřejných financí ČR. Zároveň to ale nesmí být pobídkou jakékoli české vládě, aby otálela s ozdravením veřejných financí, či se dokonce nemístně zadlužovala. 

Obr. 1: Česká vláda čelí třetímu nejvyššímu úroku na svém dluhu v celé EU. Česko jako jediné v EU neprovádí kvantitativní uvolňování, ani není měnou navázáno na region, jež jej provádí.  


údaje k 9. 4. 2021

Obr. 2: Vláda ČR platí za desetiletý dluh nejvyšší úrok v porovnání s vládou slovenskou od rozpadu federace před takřka třiceti lety (zdroj: Bloomberg)  


Obr. 3: ČR by do roku 2026 měla klesnout na 11. místo pořadí nejméně zadlužených zemí EU.  


Lukáš Kovanda
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Sdílení článku: 
   

Čtěte více

  • Proč by Rusko a Čína neměly chybět na vašem akciovém seznamu
    Už nějakou chvíli používáme pro stanovení relativního ocenění dané země v rámci vyspělých a rozvíjejících se trhů níže...
  • Proč by Saúdská Arábie mohla zvýšit těžbu ropy a snížit ceny?
    Saúdská Arábie, klíčový člen OPEC+, možná zvažuje otevření svých ropných “kohoutků” a zvýšení těžby ropy. Toto rozhodnutí by mohlo být reakcí na frustraci uvnitř aliance OPEC+, kde někteří členové nedodržují dohodnuté limity produkce. Pokud se Saúdská Arábie rozhodne pro zvýšení těžby, mohlo by to vést k výraznému poklesu globálních cen ropy.
  • Proč by vyšší firemní daně v USA neměly investory příliš trápit
    V loňském supervolebním roce vyhráli v USA demokraté na plné čáře. Mají svého prezidenta v Bílém domě a ovládli rovněž Kongres. Demokraté jsou známí zastánci větších státních zásahů do ekonomiky, a proto také prezident Joe Biden nyní představil ambiciózní investiční plán ve výši dvou bilionů dolarů na zlepšení veřejné infrastruktury. Někdo to ale musí zaplatit. Peníze na investice chce současná administrativa získat i zvýšením firemních daní. Měli by se investoři obávat nižších zisků?
  • Proč cena bitcoinu raketově roste na 35 000 dolarů? 5 hlavních důvodů:
    Cena bitcoinu poprvé od začátku května 2022 vzrostla nad 35 000 dolarů, k čemuž existuje řada důvodů, které přesahují pouhé spekulace. Toto je pět nejdůležitějších důvodů.
  • Proč ceny ropy stále klesají?
    Komentáře předsedy Federálního rezervního systému Jerome Powella vytvořily dodatečný tlak na ceny ropy, když uvedl, že do konce roku se očekávají další dvě zvýšení úrokových sazeb.
  • Proč ceny ropy včera klesly?
    Včera ceny ropy mírně klesly, když Úřad pro energetické informace oznámil, že zásoby se v posledním týdnu roku 2021 snížily o 2,1 milionu barelů.
  • Proč ceny zlata klesají, když se situace na Ukrajině vyhrocuje? Měli bychom tento týden očekávat růst?
    Předválečná atmosféra na Ukrajině je stále hlavním tématem světových médií. Defenzivní aktivum však již na znepokojivé titulky nereaguje rychlým růstem. Jaký je důvod?
  • Proč citelná česká inflace není zlé znamení
    Růst cen v Česku ani po půl roce koronakrize nepolevuje. Ale je to stále ještě docela přijatelná daň za jen velmi pomalu rostoucí nezaměstnanost.
  • Proč cukr v Česku zdražuje nejvíc v EU? Protože plyn, a odpověď má i největší švýcarská banka
    Cukr v Česku zdražil letos v březnu nejvíce v zemích EU, meziročně o 98 procent. V EU jako celku to přitom bylo jen o 61 procent, vyplývá dále z dat Eurostatu.
  • Proč česká reálná mzda zaostává?
    Dnešní mzdy za čtvrtý kvartál pravděpodobně vykážou lehké zpomalení meziroční dynamiky (naše očekávání 6,0 % oproti 7,1 % v Q3 2023). I tak však jejich nominální růst zůstane nad dlouhodobým průměrem, který se pohybuje spíše lehce pod 5,0 %. Je tedy takový růst příliš vysoký?
  • Proč české domácnosti v nárůstu spořivosti překonali i Němce?
    Na přetrvávající vysokou míru úspor českých domácností v rámci středoevropského regionu jsme již několikrát upozorňovali a je zřejmé, že její výše je předmětem zájmu také centrálních bankéřů v ČNB. Stále se pohybuje přibližně 6procentních bodů nad dlouhodobým průměrem a pokud by míra úspor měla výrazněji poklesnout, může to teoreticky podpořit výraznější oživení české ekonomiky a větší setrvačnost jádrových inflačních tlaků.
  • Proč český průmysl letos ekonomice příliš nepomůže?
    Česká ekonomika na konci roku dál klesala zejména kvůli spotřebě domácností, zatímco exportně zaměřený průmysl si vedl relativně dobře. Může tomu tak být i dál? Leccos napoví již tento týden lednový výsledek průmyslové výroby. Oproti slabému prosinci předpokládáme lehký nárůst produkce, v dalších měsících se však česká ekonomika nebude moci o průmysl “spolehlivě opřít”.
  • Proč Čína provádí tak mohutný lockdown? Nechce, aby svět poznal, že její vakcíny na omikron nezabírají, to by byla blamáž
    Přísné uzávěry v Číně, nebezpečné pro hospodářství celého světa, jsou ve své podstatě hlavně ilustrací nebezpečí sepětí kapitalismu a autokracií. Díky kapitalismu Čína v uplynulých čtyřiceti letech vyrostla v globální ekonomickou velmoc. Přitom se ovšem nepotvrdila teze nositele Nobelovy ceny za ekonomii Miltona Friedmana, že liberalizace ekonomiky přináší liberalizaci politiky, tedy pluralitní demokracii.
  • Proč Čína prudce zvyšuje zásoby kritických komodit?
    Od začátku únoru došlo na londýnské burze k výraznému zdražení mědi. Na dohled psychologické hranice 10 000 dolarů za tunu táhne měď jak napjatá situace na straně nabídky, tak především silná poptávka z Číny. A podobně je tomu i u dalších klíčových komodit – od ropy přes železnou rudu až po kobalt. Výsledkem je neobvykle silný nárůst čínských zásob napříč komoditním spektrem.
  • Proč ČNB dnes nečekaně zvýšila úroky a co posilování koruny znamená pro „obyčejného smrtelníka“? Zdraží hypotéky, zlevní elektronika
    Česká národní banka dnes zcela nečekaně zvýšila klíčové úrokové sazby. Základní sazba se zvedá z dvou na 2,25 procenta. Vzestup sazeb nečekal nikdo z analytiků oslovených agenturou Bloomberg.
  • Proč ČNB indikuje napřesrok ještě silnější kurz koruny
    Nová prognóza vývoje měnového kurzu od ČNB se pro rok 2019 liší od předchozího odhadu. Ačkoli na letošek stále platí predikce průměrného kurzu 24,9 korun za euro, napřesrok by už euro mohlo být za 24,5 korun, namísto původního odhadu 24,8. Co je za touto změnou?
  • Proč ČNB utratila miliardy eur za “preventivní” intervenci?
    Zápis z posledního zasedání bankovní rady ukazuje, že ani holubice v tuto chvíli netvoří zcela jednolitý tábor. Na jedné straně se zdá, že guvernér Aleš Michl či Oldřich Dědek mají laťku pro další růst úrokových sazeb pravděpodobně posazenou relativně vysoko. Na druhé Jan Frait otevřeně v zápisu z posledního zasedání přiznává, že v prostředí rychlejšího růstu sazeb v eurozóně a v USA může být nutné sazby kvůli tlaku na korunu dál zvyšovat.
  • Proč další býčí běh Cardana může záviset na Muskovi a na tom, jak ADA do této hádanky zapadne
    Zakladatel společnosti Cardano, Charles Hoskinson má aktivní přítomnost na sociálních sítích, prostřednictvím kterých udržuje kontakt s komunitou. Jeho nejnovější podcast zvláště upoutal pozornost mnohých, protože byl adresován Elonu Muskovi o tom, jak vytvořit decentralizovaný Twitter.
  • Proč daň z mimořádných zisků bank vynese nakonec tak málo? Banky měly na daňovou optimalizaci čas, a navíc k ní měly i pádný důvod – v podobě dvojnásobné sazby oproti minimu EU
    Vláda na letošním inkasu daně z mimořádných zisků bank nakonec získá o celý řád méně, než předpokládala. Místo plánovaných 33 miliard korun bude ráda, když to budou miliardy tři. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí, že půjde o méně než pět miliard.
  • Proč dluhopisy na dnešním trhu znovu získávají svou zajišťovací sílu
    Akcie a dluhopisy mají tradičně inverzní vztah, kdy dluhopisy obvykle rostou, když akcie klesají, což poskytuje přirozené zajištění. Tato korelace však v poslední době zeslábla, což snižuje účinnost dluhopisů jako nástroje diverzifikace. Významnou roli v tomto posunu sehrála měnová politika Federálního rezervního systému. Navzdory očekávání nižších sazeb Fed do roku 2023 zvýšil sazby, aby dostal inflaci pod kontrolu. Tento postoj vedl k současnému poklesu akcií i dluhopisů, protože rostoucí sazby poškozovaly ceny dluhopisů a negativně ovlivňovaly ocenění akcií tím, že zvyšovaly náklady na půjčky a snižovaly budoucí peněžní toky.
Forex - doporučené články:

Co je FOREX?
Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.
Forex pro začátečníky
Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.
1. část - Co to vlastně forex je?
FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.
VIP zóna - Forex Asistent
Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.
Forex brokeři - jak správně vybrat
V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.
Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém
Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?
Forex volatilita
Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.
Forex zůstává největším trhem na světě
V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články:


Naposledy čtené:

reklama
InstaForex rijen 2024