Proč ČNB indikuje napřesrok ještě silnější kurz koruny

Čtěte více

• Proč ceny zlata klesají, když se situace na Ukrajině vyhrocuje? Měli bychom tento týden očekávat růst?
  Předválečná atmosféra na Ukrajině je stále hlavním tématem světových médií. Defenzivní aktivum však již na znepokojivé titulky nereaguje rychlým růstem. Jaký je důvod?
• Proč citelná česká inflace není zlé znamení
  Růst cen v Česku ani po půl roce koronakrize nepolevuje. Ale je to stále ještě docela přijatelná daň za jen velmi pomalu rostoucí nezaměstnanost.
• Proč cukr v Česku zdražuje nejvíc v EU? Protože plyn, a odpověď má i největší švýcarská banka
  Cukr v Česku zdražil letos v březnu nejvíce v zemích EU, meziročně o 98 procent. V EU jako celku to přitom bylo jen o 61 procent, vyplývá dále z dat Eurostatu.
• Proč česká reálná mzda zaostává?
  Dnešní mzdy za čtvrtý kvartál pravděpodobně vykážou lehké zpomalení meziroční dynamiky (naše očekávání 6,0 % oproti 7,1 % v Q3 2023). I tak však jejich nominální růst zůstane nad dlouhodobým průměrem, který se pohybuje spíše lehce pod 5,0 %. Je tedy takový růst příliš vysoký?
• Proč česká vláda platí (skoro) nejvyšší úrok v EU... Vyšší než Bulhaři, Řekové, Chorvati, Slováci...
  Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.
• Proč české domácnosti v nárůstu spořivosti překonali i Němce?
  Na přetrvávající vysokou míru úspor českých domácností v rámci středoevropského regionu jsme již několikrát upozorňovali a je zřejmé, že její výše je předmětem zájmu také centrálních bankéřů v ČNB. Stále se pohybuje přibližně 6procentních bodů nad dlouhodobým průměrem a pokud by míra úspor měla výrazněji poklesnout, může to teoreticky podpořit výraznější oživení české ekonomiky a větší setrvačnost jádrových inflačních tlaků.
• Proč český průmysl letos ekonomice příliš nepomůže?
  Česká ekonomika na konci roku dál klesala zejména kvůli spotřebě domácností, zatímco exportně zaměřený průmysl si vedl relativně dobře. Může tomu tak být i dál? Leccos napoví již tento týden lednový výsledek průmyslové výroby. Oproti slabému prosinci předpokládáme lehký nárůst produkce, v dalších měsících se však česká ekonomika nebude moci o průmysl “spolehlivě opřít”.
• Proč Čína provádí tak mohutný lockdown? Nechce, aby svět poznal, že její vakcíny na omikron nezabírají, to by byla blamáž
  Přísné uzávěry v Číně, nebezpečné pro hospodářství celého světa, jsou ve své podstatě hlavně ilustrací nebezpečí sepětí kapitalismu a autokracií. Díky kapitalismu Čína v uplynulých čtyřiceti letech vyrostla v globální ekonomickou velmoc. Přitom se ovšem nepotvrdila teze nositele Nobelovy ceny za ekonomii Miltona Friedmana, že liberalizace ekonomiky přináší liberalizaci politiky, tedy pluralitní demokracii.
• Proč Čína prudce zvyšuje zásoby kritických komodit?
  Od začátku únoru došlo na londýnské burze k výraznému zdražení mědi. Na dohled psychologické hranice 10 000 dolarů za tunu táhne měď jak napjatá situace na straně nabídky, tak především silná poptávka z Číny. A podobně je tomu i u dalších klíčových komodit – od ropy přes železnou rudu až po kobalt. Výsledkem je neobvykle silný nárůst čínských zásob napříč komoditním spektrem.
• Proč ČNB dnes nečekaně zvýšila úroky a co posilování koruny znamená pro „obyčejného smrtelníka“? Zdraží hypotéky, zlevní elektronika
  Česká národní banka dnes zcela nečekaně zvýšila klíčové úrokové sazby. Základní sazba se zvedá z dvou na 2,25 procenta. Vzestup sazeb nečekal nikdo z analytiků oslovených agenturou Bloomberg.
• Proč ČNB utratila miliardy eur za “preventivní” intervenci?
  Zápis z posledního zasedání bankovní rady ukazuje, že ani holubice v tuto chvíli netvoří zcela jednolitý tábor. Na jedné straně se zdá, že guvernér Aleš Michl či Oldřich Dědek mají laťku pro další růst úrokových sazeb pravděpodobně posazenou relativně vysoko. Na druhé Jan Frait otevřeně v zápisu z posledního zasedání přiznává, že v prostředí rychlejšího růstu sazeb v eurozóně a v USA může být nutné sazby kvůli tlaku na korunu dál zvyšovat.
• Proč další býčí běh Cardana může záviset na Muskovi a na tom, jak ADA do této hádanky zapadne
  Zakladatel společnosti Cardano, Charles Hoskinson má aktivní přítomnost na sociálních sítích, prostřednictvím kterých udržuje kontakt s komunitou. Jeho nejnovější podcast zvláště upoutal pozornost mnohých, protože byl adresován Elonu Muskovi o tom, jak vytvořit decentralizovaný Twitter.
• Proč daň z mimořádných zisků bank vynese nakonec tak málo? Banky měly na daňovou optimalizaci čas, a navíc k ní měly i pádný důvod – v podobě dvojnásobné sazby oproti minimu EU
  Vláda na letošním inkasu daně z mimořádných zisků bank nakonec získá o celý řád méně, než předpokládala. Místo plánovaných 33 miliard korun bude ráda, když to budou miliardy tři. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí, že půjde o méně než pět miliard.
• Proč dluhopisy na dnešním trhu znovu získávají svou zajišťovací sílu
  Akcie a dluhopisy mají tradičně inverzní vztah, kdy dluhopisy obvykle rostou, když akcie klesají, což poskytuje přirozené zajištění. Tato korelace však v poslední době zeslábla, což snižuje účinnost dluhopisů jako nástroje diverzifikace. Významnou roli v tomto posunu sehrála měnová politika Federálního rezervního systému. Navzdory očekávání nižších sazeb Fed do roku 2023 zvýšil sazby, aby dostal inflaci pod kontrolu. Tento postoj vedl k současnému poklesu akcií i dluhopisů, protože rostoucí sazby poškozovaly ceny dluhopisů a negativně ovlivňovaly ocenění akcií tím, že zvyšovaly náklady na půjčky a snižovaly budoucí peněžní toky.
• Proč dobrovolně sdělujeme čísla ztrátovosti svých klientů?
  Proč raději kliknout na reklamu brokerské společnosti, která udává, že 70 % účtů jejich klientů je ztrátových, než na reklamu brokera, který tento údaj neudává? Pojďte s námi proniknout do tajů brokerských licencí a naučte se, na jakou ochranu máte jako klient ze zákona nárok.
• Proč dochází ke skluzům v obchodování
  Skluz, neboli slippage, je přirozenou součástí online obchodování. Zatímco negativní skluz zvedá ze židle nejednoho obchodníka, jeho pozitivní verze je naopak vítaným úkazem, který však bohužel velká část brokerů svým obchodníkům často neuzná. Proč však ke skluzům dochází a lze je předpovědět a přizpůsobit tomu své obchodování? O tom pojednává tento článek.
• Proč dolar zaostává za výkony z roku 2015?
  Americký dolar dál pomalu zpevňuje. Těžko se ale ubránit dojmu, že oproti konci roku 2015 (kdy se čekalo na první růst sazeb Fedu) nepředvádí žádné zázraky. Vyšší sázky na růst amerických sazeb v tomto roce po vystoupeních Yellenové a Fischera ho zatím nepouštějí ani do blízkosti 1,1000 EUR/USD a oproti úrovním z konce roku 2015 je dolar o více než 5 % slabší. Proč?
• Proč dominance BTC naznačuje, že můžeme čekat překvapivou sezónu altcoinů
  V průběhu minulého měsíce způsobil koordinovaný útok americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) proti altcoinům, že dominance bitcoinu přesáhla 50 %. Nad psychologickou úrovní je BTC jako celek hodnotnější než celý krypto trh.
• Proč drahé kovy mírně klesly?
  Ceny drahých kovů mírně klesly kvůli posledním zprávám, které naznačují, že geopolitické napětí začalo polevovat. Nejhlubší procentuální pokles cen zaznamenalo palladium, které ztratilo 4,18 %, resp. 98 USD. Výrazný pokles palladia přímo souvisí s možnou deeskalací geopolitického konfliktu.
• Proč dramaticky zdražují jablka či hrušky?
  V uplynulých dvou týdnech činila průměrná výkupní cena letních odrůd jablek 19 Kč za kilogram. V případě hrušek to bylo 21,20 Kč za kilogram. Meziročně tak letní odrůdy jablek zdražují o 54,5 procenta, zatímco hrušky jsou draží o 30 procent.