NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.

"Rok 2023 nebyl z hlediska většiny ekonomických ukazatelů dobrým rokem," uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Poukázal na to, že hrubý domácí produkt (HDP) se reálně snížil o 0,3 procenta i vlivem oslabení kupní síly domácností, průměrná míra inflace byla 12 procent a rychlost zadlužování České republiky v letech 2020 až 2023 byla druhá nejvyšší v EU. Nejnižší míra nezaměstnanosti v EU, která působí pozitivně, v sobě podle Kaly skrývá velká rizika spojená s poklesem produktivity práce.

Opatrnost investorů a firem v době ekonomické nejistoty, vysokých nákladů na energie a oslabující koruny se podle NKÚ projevil v loňském poklesu hrubého kapitálu reálně o 6,8 procenta. Pozitivně na vývoj ekonomiky naopak působilo oživení zahraničního obchodu, který se loni vrátil na hodnoty před pandemií covidu-19.

Na Česko, které má nejvyšší podíl přidané hodnoty průmyslu na národním hospodářství ze všech zemí EU, loni podle Kaly obzvlášť tíživě dopadl v EU výrazně nadprůměrný růst cen energií. Výstražnou kontrolkou pro český průmysl je globální přesun výroby automobilů do Číny, napsal. "V kontextu globálních změn, jejichž dopadům se můžeme bránit jen velmi omezeně, by byla namístě maximální rozpočtová obezřetnost a systémové reformy, které nám umožní být na ně připraveni. Nic takového se však neděje," varoval prezident NKÚ.

Ministerstvo financí bere zprávu NKÚ na vědomí, uvedl Ondřej Macura z jeho tiskového oddělení. Podle ministerstva financí loni státní rozpočet zatížily mimořádné výdaje na kompenzace v době energetické krize a vysoká inflace. "Vláda však také ve stejném roce přijala takzvaný ozdravný balíček, jehož cílem je dlouhodobá stabilizace veřejných financí. Dopady balíčku, který začal platit v letošním roce, se začínají v české ekonomice již projevovat, o čemž svědčí například průběžné výsledky státního rozpočtu," uvedlo. Inflace klesla a vláda otočila trend veřejných financí a zastavila dramatický nárůst zadlužení, dodalo ministerstvo.

Česko patří podle NKÚ v EU se 44procentním podílem veřejného dluhu na HDP mezi méně zadlužené země, tempo růstu dluhu je ale v posledních letech v unii jedno z nejvyšších. Veřejný dluh ČR se za tři roky zvýšil o další polovinu, zatímco v průměru EU byl růst 14procentní. K zadlužení Česka přispěly namátkou zrušení superhrubé mzdy a nové stanovení daně z příjmu fyzických osob, daň z nabytí nemovitých věcí nebo nedostatečná valorizace spotřebních daní, podotkl Kala. "Zakládáme si přitom na velký problém. V roce 2023 dosáhly výdaje na obsluhu státního dluhu České republiky 68 miliard korun, což reprezentuje třetinu všech investic státu v daném období," upozornil. Zmínil předpoklad ministerstva financí, že do roku 2026 tyto výdaje vzrostou o dalších více než 51 miliard korun.

Výdaje státu se loni zvýšily o 11 procent a mají z drtivé většiny mandatorní nebo kvazimandatorní charakter, a vláda je tak musí vynaložit, což podle NKÚ snižuje efektivitu řízení veřejných financí. "Bez razantních a okamžitých systémových změn zaměřených na vyšší efektivitu státu se kondice českých veřejných financí nemá šanci vrátit aspoň k evropskému průměru," uvedl Kala. Dodal, že ekonomiky EU přitom nepatří k vítězům v globální konkurenci.

Zdroj: Reuters, ČTK, NKÚ

Čtěte více

• Nizozemsko navrhuje fond pro státy tvrdě zasažené koronavirem
  Nizozemsko včera navrhlo vytvoření fondu na podporu zemí nejtvrději zasažených koronavirem a vyzvalo další členy Evropské unie, aby do něj také přispěli. Podle agentury Reuters o tom informoval ministr financí Wopke Hoekstra.
• Nizozemsko zhoršilo výhled ekonomiky
  Nizozemský úřad pro analýzu hospodářské politiky (CPB) dnes zhoršil odhad růstu tamní ekonomiky na letošní i příští rok...
• Nizozemsko zmrazilo ruský majetek za téměř 400 milionů eur
  Nizozemsko dosud zmrazilo ruský majetek a finanční transakce v celkové výši 392 milionů eur (9,7 miliardy Kč). Ministerstvo financí to uvedlo v dopise adresovaném parlamentu, informovala dnes agentura Reuters. Evropská unie kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavedla sankce, které se týkají stovek jednotlivců a subjektů.
• Nizozemský ministr: Evropa může v létě růst velmi silně
  Evropské země mohou v létě zažít mimořádně silné hospodářské oživení, k němuž přispěje stále rozšířenější vakcinace proti covidu-19. Řekl to dnes nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra. V loňském roce ekonomika Evropské unie klesla o 6,4 procenta, neboť pandemie zastavila velkou část ekonomických aktivit. Nadále však platí nejrůznější omezení, což vyhlídky na letošní rok zastiňuje.
• Nizozemští zákonodárci schválili pomoc Řecku
  Nizozemští zákonodárci většinou hlasů schválili nejnovější dohodu o pomoci Řecku.
• Nižší inflace utvrdí v pokračování intervencí
  Pokles meziroční inflace v srpnu na 0,3 procenta podle analytiků oslovených ČTK utvrdí centrální banku v pokračování režimu forexových intervencí nejméně do poloviny roku 2016. Zároveň ale ekonomové uvedli, že pokles cen je způsoben především pohonnými hmotami, a proto nebude muset ČNB nijak zásadně svou měnovou politiku měnit. Inflace by měla zůstat nízká i v dalších měsících, odhadují analytici.
• Nižší periferní výnosy pomohly trhu jen dočasně
  Americký dolar (USD) je slabší oproti všem hlavním měnám. Evropské akciové trhy...
• Nižší šance na QE v Británii pomohla britské libře
  Šance na další zvýšení programu pro nákup aktiv (QE) se výrazně snížily, britská libra silně posiluje...
• Nižší zadlužení vyřeší zaměstnanost v EU
  Obnova důvěry veřejnosti v bankovní systém, snižování veřejných i soukromých dluhů a reforma...
• Nižší zdanění práce by podpořilo růst EU
  Členské země EU by měly nižším zdaněním práce podpořit tvorbu pracovních míst. Poznamenal to dnes eurokomisař...
• Nobelovu cenu za ekonomii mají David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd.
• Nobelovu cenu za ekonomii mají tři Američané za výzkum bank a finančních krizí
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za "výzkum bank a finančních krizí". Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Nobelovu cenu získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Nomura: Česká republika, Maďarsko a Rumunsko čelí riziku měnové krize
  České republice, Maďarsku a Rumunsku hrozí v příštím roce měnová krize, a to kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům. Podle agentury Bloomberg to ve své dnešní zprávě předpovídají analytici japonské finanční skupiny Nomura Holdings.
• Nomura se částečně stahuje z Evropy a USA
  Největší japonská makléřská společnost Nomura Holdings omezí svou makléřskou divizi a zruší stovky...
• Nomura: Short na NZD do příštího týdne
  V příštím týdnu zasedá novozélandská rezervní banka (RBNZ - Reserve Bank of New Zealand). Silný novozélandský dolar ohrožuje její prognózy ohledně inflace, což může přinutit centrální banku ke snižování úrokových sazeb. RBNZ ale pravděpodobně s dalším prohlášením ohledně měnové politiky počká do června.
• Nomura: Short USD/JPY, GBP/NZD a EUR/NOK
  Forexovým trhům minulý týden dominoval nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump. Americký dolar do jeho tiskové konference posiloval, ale následně zahájil pokles. Trump investory a finanční trhy zklamal, protože neposkytl hlubší detaily své politické platformy.
• Nordea: Výhled pro měnové páry
  Největší švédská banka Nordea přichází s aktualizovaným výhledem pro vybrané měnové páry. Ve sloupci...
• Nordea: Výhled pro měnové páry
  Největší švédská banka Nordea vytvořila výhled pro vybrané měnové páry. Ve sloupci Q4 můžeme vidět cílové kurzy...
• Norges Bank poprvé po sedmi letech zvýšila úroky
  Norská centrální banka Norges Bank dnes poprvé po sedmi letech zvýšila hlavní úrokovou sazbu díky rychlejšímu ekonomickému růstu a inflaci. Měnový výbor dnes rozhodl, že hlavní úroková sazba stoupne na 0,75 procenta z rekordního minima 0,5 procenta. Banka současně v prohlášení uvedla, že v dalších letech bude zvyšovat úroky pouze velmi pomalu a obává se rizik, které může způsobit současný vývoj v zahraničí.